Zápisky ostreľovača
Vasilij Grigorjevič Zajcev
Za Volgou sa pre nás končí svet Legendárny ostreľovač Vasilij Grigorievič Zajcev sa narodil v roku 1915 na Urale a od detstva sa učil umeniu loviť v tajge. Najprv pôsobil v Tichomorskom loďstve a v roku 1942 prišiel do Stalingradu ako dobrovoľník. Slúžil v 1047. streleckom pluku 284. streleckej divízie 62. armády. Využil svoje lovecké zručnosti a nadanie a od septembra do decembra zlikvidoval pod nepriateľskou paľbou v troskách horiaceho Stalingradu 225 nemeckých vojakov a dôstojníkov. V Stalingrade sa bojovalo doslova o každý kúsok zeme, o každú budovu a o každú ulicu na život a na smrť a z jeho opisov doslova mrazí. Zajcev sa vydával na lov nepriateľa ako tieň, najradšej sám, neskôr zaúčal, ako prežiť, ďalších. V januári 1943 ho zranila mína a oslepol, čo mu zrejme zachránilo život. Zrak sa mu napokon po ťažkej operácii vrátil. Svoje spomienky na detstvo, dospievanie a vojnové časy opisuje realisticky a zároveň poeticky, s humorom a pozorovateľským talentom. Jeho veta „za Volgou sa pre nás končil svet“ sa stala symbolom ruského odporu proti nepriateľovi a heslom sovietskych vojakov v Stalingrade. Taktika, ktorú vyvinul počas bojov, sa dodnes vyučuje na vojenských školách po svete a podrobne ju opísal aj v dvoch učebniciach pre ostreľovačov. Dožil sa 76 rokov. Zajcevov životný príbeh inšpiroval viacerých filmových režisérov. Jeho pôsobenie v stalingradskom vojnovom pekle stvárnil J. Ozerov vo filme Anjeli smrti (1992) a J. J. Annaud vo filme Nepriateľ pred bránami (2001).... celý text
Literatura faktu Válečné Biografie a memoáry
Vydáno: 2016 , Citadella (SK)Originální název:
За Волгой земли для нас не было. Записки снайпера (Za Volgoj zemli dlja nas ne bylo. Zapiski snajpera), 1971
více info...
Přidat komentář
Na to, že bol Zajcev vojak a lovec, nie je kniha vôbec špatná. Čo sa tu v komentároch autorovi vyčíta ako propaganda, by som si netrúfla napísať. Verím tomu, že keby ešte žil, stále by bol komsomolec - to už nie je iba presvedčenie, to je viera.
Po prečítaní rôznych beletrizovaných kníh s tématikou 2.sv.vojny (Zlodějka knih, Jsou světla, která nevidíme...), musím túto knihu hodnotiť vysoko. Surová realita života v zákopoch a v čele frontových línií nám ukazujú, že to je skutočná vojna. A že vlastenectvo je niečo iné, než potreba si raz za rok vyzdobiť auto vlajočkami a návlekmi na spätné zrkadlá.
Výborná čtivá kniha, pomohla mi nahlédnout do uvažování a vidění války z pohledu obránců.
Při čtení knihy "Na mušce lovce" se mi hlavou honily ty nejkrutější podoby války. Smrt, utrpení, strádání, krutost a brutalita, boj o život.
Při čtení knihy "Zápisky odstřelovače" jsem měl často pocit, že válka je něco úžasného. Z kluků dělá muže a muži pak mohou bránit svou vlast, své matky, otce a děti. Vše to připomínalo počítačovou hru Call of Duty...
Nechci ale tuto knihu hanit, protože když si odmyslím budovatelská hesla musím přiznat, že své kvality má! Člověku, kterého druhá světová válka, Stalingrad, východní fronta a téma odstřelování zajímá přinese spoustu zajímavých informací.
Kapitán Zajcev byl určitě lepším odstřelovačem než spisovatelem. Sovětská propaganda a nepřesné (místy komícké a závadějící) vojenské termíny a fakta toto jinak čtivé dílko devalvují.
Jsem fascinován, s jakou pokorou líčí autor svoje působení ve druhé světové válce. Ano, nenáviděl nepřítele, neboť byl svědkem chování nacistů na půdě jeho země. Ale nenáviděl ho jen do doby, než byl poražen. Ve výsledku chtěl mír pro všechny.
Na tomto případě je vidět, že sovětskou armádu nejde vnímat tak homogenně jako armády jiných spojenců. Byla plná kontrastů. Na jedné straně lidé jako V.Zajcev, na jiné ti, kteří se chovali naprosto dobytkovsky na dobytých/osvobozených územích, jejichž zločiny jsou promíjeny jen z toho důvodu, že vítěze nesoudí.
Čtěna jedním dechem a těšil jsem se na ni, alespoň teď už vím pravdu o tom všem kolem něj a ne jenom podle filmu Nepřítel před branami :)
Žádný německý odstřelovač König nikdy nežil (jak píše Belbo), nicméně pokud vím, tím esem, které Zajcev zabil, byl Heinz Thorwald, velitel odstřelovačské školy v Zossenu.
Velmi zajímavě a dobře popsané vzpomínky Vasilije Zajceva .Od dětství ,kdy z něj jeho děda udělal zkušeného lovce až po po dobu ,kdy nastoupil ,jako dobrovolník do války.Své dovednosti využil ,jako odstřelovač ve stalingradském pekle.Moc pěkně a čtivě napsaná kniha, jeho vzpomínky, pohltí každého čtenáře.Též film "Nepřítel před branami" , byl výborný.
Velice skvělá knížka a moc dobře se čte.Přečetl jsem rychle a s obrovským zaujetím.Takřka jsem se nemohl utrhnout od čtení...byl jsem vtažen do děje a sžil se s postavou.Parádně zpracované...Vasilij popisuje taktiky odstřelovačů, pár svých akcí a také vysvětluje co je důležité pro to být úspěšný.Kniha zachycuje hrůzy války a každodenní život odstřelovačů a jiných vojáků.Opravdu doporučuji...parádní.Za mě 10 z 10 !!!!
Opisne podanie života najslávnejšieho sovietskeho odstreľovača 2sv vojny . Samozrejme človek musí brať do úvahy dobu kedy bola kniha (teda zápisky) písaná a publikovaná .
Jak to jen napsat? Německé snajpr eso major König nikdy nežil... Tož asi tak o věrohodnosti a důvěryhodnosti chlapce z Uralu... Pěkné čtení na večer.
Sovětský odstřelovač, V. G. Zajcev byl opravdu hrdininou své země, ve své knize líčí strastiplné zážitky na levém břehu Volhy, v městě Stalingradu. Byl to vzdělaný a inteligentní muž, který věděl o svých schopnostech a náležitě je uměl využít. Vyrůstal na Uralu a v Eleninsku na Čeljabinsku, vykonával profesi účetního a před narukování na frontu sloužil jako námořník ve Vladivostoku. Co si velmi vážím na Zajcovi, že uměl být vynikajícím učitelem a založil odstřelovačskou školu, kde vycvičil další vynikající vojáky jako byl Kulokov, Mozorov, Šajkin aj. Utkal se s legendárním německým odstřelovačem majorem Koningsem, jehož zabil díky své rozvaze a trpělivosti. Souhlasím s uživatelem běžící vlk, jen málokdo si umí představit hrůzu války, nepochopím německé velitele, kteří při posledním dechu nechali střílet do svých mužů, když se vzdávali, tehdy se stal Zajcovi úraz očí, ze kterého jej lékaři vyléčili. Kniha se čte velmi dobře, je to pocta číst takové dílo.
Velice zajímavá,poutavá a hlavně nijak idealizovaná fakta od autora který si toho ve Stalingradu opravdu hodně zažil a dokázal o tom napsat velice dobrou knihu.(Tím oponuji ,,Dera,, protože tohle zpracování přidává té knize a faktech v ní na autentičnosti a já jako čtenář jsem němel problém se s dějem zžít) Člověk se toho hodně doví jak o Zajcevovi,tak i hodně o způsobu boje odstřelovačů v tehdejší bitvě.Nejvíce mě potěšilo že si autor ač jako ,,komunista,, nevylévá svě kom. myšlení na čtenářích a v knize působí jako ,,obyč,, vlastenec který se nebojí položit život za vlast a nepřítele vidí jako nepřítele a né jako ,,ZLO,, To že nebyl ochotný střílet zdravotníky,raněné a všelijak omezené protivníky mu ode mě přidává plus.Kdyby byli všichni rusové v těchto morálních dilematech obratní jako Zajcev a také tak skromní co se zásluh v boji týče (Nic proti Rusům) Těším se na knihu s pohledem z druhé strany Na mušce lovce
Mám z této knihy rozpačité pocity. Námět perfektní, ale kniha si určitě zasloužila lepší zpracování. Působí to na mě jako reportáž. je to trochu povrchní a roztržité.
Kniha podobná knize "Na mušce lovce", ale víc jsem se dokázal dostat do děje a sžít s postavou.
I když nemám v oblibě válečnou literaturu, tak tuhle knížku jsem přečetl docela rychle a opravdu je poutavé a silné čtení. Doporučuji.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Sovětský svaz Sovětská armáda bitva o Stalingrad (1942-1943) odstřelovači, snajpři
Autorovy další knížky
2012 | Zápisky odstřelovače |
1983 | Stalingrad: Spomienky účastníkov bitky na Volge |
Dostal jsem jako darek. Knížka je pro ty,kteří obdivují děňí II světové války.