Zápisník jedné lásky
Nicholas Sparks
Calhounovi série
1. díl >
Poutavý milostný příběh se odehrává roku 1946 v Jižní Karolíně. Válečný veterán Noah Caulhoun se po druhé světové válce vrací domů, aby začal nový život a obnovil zašlou krásu starého venkovského domu na plantáži. Stále však nemůže zapomenout na svou dávnou lásku Allie. Přestože se mu nepodařilo dívku znovu najít, nemůže zapomenout na jejich společně strávené léto. Pomalu se smiřuje s tím, že do konce života bude pouze vzpomínat, když se jeho milovaná náhle vrací do města, aby se s ním setkala naposledy…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
The Notebook, 1996
více info...
Přidat komentář
Chtěla jsem se seznámit s dílem tolik vychvalovaného autora, ale můj dojem z knížky je trochu rozporuplný - pěkný příběh, dobře se čte, ale že by to bylo něco tak úžasného, že bych se měla chuť ke knížce vrátit, to říct nemůžu.
Pro mě tedy jeden velký kýč a pořádné zklamání. Sparksovi dám ještě šanci, ale jenom proto, že tohle je jeho prvotina.
I přesto, že má knížka tak málo stránek, jsem se tím celkem dlouho prokousávala. Příběh mi přišel totálně tuctový, vůbec mě to nedojalo - a to se mnou prosím pěkně cloumaly předporodní a při dočtení už i poporodní hormony. Nic. Nějak jsem nechápala, co Allie řeší - s kým být - když to bylo úplně jasné a v podstatě jim nebránilo vůbec nic a nikdo (i ta její máma ji nakonec nechala svobodně se rozhodnout...). Taky osudy jejich dětí byly tak nějak upozaděné, Noah a Allie řešili pořád jen sebe, jak jsou ze sebe paf a děti? Jen pár zmínek a nakonec ani nevíme, proč jim to jedno zemřelo a proč se o ně zbylé dospělé děti ve staří nepostaraly.
Nevím, no, mě to teda fakt neoslovilo a nic to ve mě nezanechalo...
Hezký milostný příběh první lásky, která vydrží po celý život. Četl se dobře, jen já jsem asi málo romanticky vyladěná a místy to na mě bylo sladké až moc. Přesto vůbec nelituji, že jsem si knihu přečetla.
Asi budu jediná, kdo není do Sparkse blázen, ale je mi to jedno. Tu knihu jsem rozečetla, ale nebyla schopna dočíst, protože mě vůbec nezaujala už na samotném začátku ... A když mě nezaujme, pak se už dál neprokopávám, protože se můžu věnovat knize, která mě oslovila podstatně více. Za mě palec dolů.
První kniha, kterou jsem od Sparkse četla. Čekala jsem od ní trochu víc, protože film patří k mým nejoblíbenějším a hodně jsem si u něj pobrečela, to se mi u knížky nestalo. Byla na mě až moc naivně romantická.
Nevím, mě bohužel Sparks nezaujal. Filmová zpracování knížek se mi líbí moc, ten námět taky není vůbec špatný, ale styl psaní mi prostě vůbec nesedí. Bohužel.
Moc krásná kniha, jen poměrně dost krátká. Nejprve jsem viděla film, pak až knihu, obojí se mi líbilo asi stejně.
Ajajaj, kdybych u čtení nepila hořkou kávu, tak se z té přemíry sladkosti poblinkám :-D Polovina kniha o mládí a setkání po 14 letech - jasné NE a možná ještě jedno NE k tomu :-( Část z "domova důchodců" už měla nějakou váhu a tak byla kniha zachráněna z Odpadu.
Viděla jsem film, líbil se mi. Jsem proto ráda, že kniha na mne zapůsobila stejně. Taková láska asi patří jen do knih a filmů, v opravdovém životě je to zázrak.
Musím se přiznat, že jsem prvně viděla film a poté jsem četla knihu a nedokážu říct, co se mi víc líbilo příběh, je opravdu krásný a já jsem nechtěla věřit, že tento román napsal muž, knihu jsem přečetla jedním dechem a hltala jsem každé slovíčko. Chvílema to bylo velice smutné při čtení jsem se vžila do role a tajil se mi dech s jejich vášnivé lásky. I když se několik let naviděli, tak stejně na sebe mysleli a milovali se, láská dokáže opravdu divy. Doporučuji všem, stojí za přečtení. Určitě jsem ji nečetla naposled. :)
První knihu od Sparkse jsem četla Vzkaz v láhvi. A byla jsem unešená. Pak jsem si půjčila tuto, ale nějak jsem se nemohla začíst. Možná v tom hrálo roli i to, že jsem nejdřív viděla film. Nemůžu si pomoct, ale ten film mi přišel lepší, u něho jsem i slzela a byl i více nabitý emocemi než kniha. A taky mě moc nebavilo číst, když už znám konec. A ten se od filmového neliší, což tak nebývá vždy. Tak zkusím do třetice ještě jednu knížku od tohoto opěvovaného autora, abych zjistila, jestli mi jen nesedla tahle knížka nebo prostě nejsem na "sparksovky".
Po přečtení této knihy jsem celé roky oddalovala zhlédnutí filmu, abych nebyla zklamaná z toho, jak se kniha nikdy do filmu "nevejde" ... přesto se i filmové zpracování dle mého názoru podařilo. Díky za to.
Kniha zůstává jednou z mála knih, po jejichž přečtení ještě dlouho "dýchám spolu s hlavními postavami"
Nikolas Sparks je čtivý a oblíbený autor, jeho knihy jsou často zfilmovány.
Přesto pro mne jeho Zápisník jedné lásky zůstane takovou knihou, která těm ostatním napsaným bude vždy kralovat.
Musí to být zvláštní pro spisovatele tušit, že zřejmě již nikdy nic nenapíšu tak, aby to překonalo již napsané. Ale v tom není určitě sám.
Takových umělců je víc, v mnoha oblastech.
A přesto tvoří dál.
Což je dobře.
Nikdy se totiž tak úplně neví......
Krásná kniha, kterou by si měli přečíst všichni milovníci romantiky..
Nicholas Sparks se řadí k mým nejmilejším autorům, nesmírně ho obdivuji za to, s jakým citem své knihy píše. Je pravda, že zrovna Zápisník jedné lásky je opravdu sladký, ale i tak se mi četl hezky. Ještě před knihou jsem viděla film a v tomto případě musím říct, že film se mi líbil asi víc než knížka, protože v něm bylo více scén - hlavně z období mládí hrdinů, kdy se do sebe zamilovali (což v knížce tak moc nebylo).
Je to pěkný a dojemný příběh, který se krásně čte, ale nemůžu si pomoct: Více se mi líbí filmové zpracování v podání Rayena Goslinga a Rachel McAdamsové :)
Viděla jsem jak film, tak četla i knihu. Musím říci, že film se mi zdál o něco lepší, což jsem si nechtěla moc připustit. V knize mi stále něco chybělo, neboť ve filmu jsem cítila více emocí. Možná to udělalo to, že kniha je tenoučká. Děj mě naprosto dostal, nedá se na něj zapomenout, dokonce i ukápla slzička stejně jako u "To nejlepší z nás/Co s láskou" . Sparks je prostě třída, jak už píšu poněkolikáté. Jeho díla rozhodně patří k mým nejoblíbenějším a v mé knihovničce mají vyhrazené místo. Určitě si přečtu i další pokračování této knihy.
Tak do této knihy jsem se nezamilovala. Musela jsem se nutit číst a jakmile jsem ji dočetla byla jsem ráda, že je to za mnou. Příběh nebyl špatný, ale neohromilo mě to.
Tak to, co se mnou udělala tato kniha už se mi dlouho nestalo.
Nejde snad ani o ten příběh, který je pravda kapku přeslazený, ale celkově o poselství. Po dočtení jsem si uvědomila, že opravdová láska je něco strašně vzácného a že je třeba si jí nadmíru vážit. Zjistila jsem, že na konci života je úplně každý sám a že bychom měli žít, tak jak chceme, protože život patří vám a ne někomu jinému.
Nicholas Sparks to napsal tak krásně dojemně, že jsem na konci knihy zatlačovala slzy. To jsem nečekala, protože mezi moje oblíbené žánry romantika určitě nepatří, a právě proto, se mi kniha tak moc vryla do duše.
Štítky knihy
láska zfilmováno stáří Amerika léto Jižní Karolína
Autorovy další knížky
2010 | Milý Johne |
2013 | Zápisník jedné lásky |
2010 | Poslední píseň |
2013 | To nejlepší z nás |
2012 | Bezpečný přístav |
Knížku jsem dlouho sháněla a představovala jsem si, jak musí být skvělá, když se o ní tolik mluví. Dřív než jsem se dostala ke knížce, viděla jsem film, který se mi líbil, ale nijak podle mě nevybočoval z lehkého nadprůměru většiny romantických filmů. Přesto byl film o dost lepší než kniha, což se běžně moc nestává. Kupodivu v knížce mě bavila spíš současnost, kdy Noah s Allie byli staří a nemocní, než jejich minulost - ta mi připadala trošku nudně popsaná. Na to jak je knížka útlá, postrádala podle mě spád, především v prvních dvou třetinách, v polovině knihy jsem zvažovala, zda ji nemám odložit. Konec byl úžasný, ale celkový dojem už nezachránil. Za mě slabší 3 hvězdy.