Zapisovatelé otcovský lásky
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/211933/mid_zapisovatele-otcovsky-lasky-211933.jpg
4
319
319
Poprvé vyšla tato kniha v roce 1998 a nyní, po deseti letech, vychází již ve třetím vydání. Střídají se v ní tři vypravěči: otec-lampasák, dospívající dcera a syn-vášnivý až úchylný glosátor všeho, co se kolem něj odehrává.
Přidat komentář
Moje oblíbená, čtu ji ráda. Přehlídka bizarních postav a jejich životů. Ne každý má prostě Vánoce z reklamy.
Mě se to prostě nelíbilo. Fakt jsem se snažila, dávala jsem tomu šanci, a dočetla to až do konce. Ale ze začátku jsem se hrozně moc ztrácela, nevěděla jsem kdo je kdo, celé to bylo takové chaotické. To bych ještě překousla. Ale on to nevynahradil ani děj. Byl nijaký, nevýrazný a podle mého názoru úplně zbytečný. Občas jsem se zasmála - asi 2x za celou knížku. Takže za mě opravdu ne.
Trochu divná kniha, čte se dobře. Nechtěla bych potkat autora na dovolené u moře, asi trpí nějakou skrytou obsesí, kterou opakovaně promítá do svých knih. Nudné a typicky románové "blabla" rozhovory mezi hloupou hlavní hrdinkou a jejím hloupým nastávajícím milencem naštěstí bývají hned vzápětí zachráněny originálním autorským vtipem. Dobrý.
Už si ani nevzpomínám, co mě na těch Mistových knihách kdysi tak moc bavilo. Občas mi přijde, že se autor ráno probudil a řekl si: ,,Dneska musím napsat další kapitolu. Jenže o čem by to mělo být? Hmm, co třeba o čemkoliv. A napíšu to bez ladu a skladu. Časová přímka – co to je? Nač to?"
Viewegh je prostě rozený fejetonista - v tom tkví jeho síla. A přesně takhle jsem vnímal tuto knihu. Byla to fajn oddechovka od všech těch zapeklitých detektivek, kde si čtenář musí pamatovat jména, minulost postav, místo děje atd. Jelikož vím, že už pan Mistr asi nic lepšího nenapíše (a upřímně mě to moc mrzí, neboť jeho styl psaní musíte buďto milovat, nebo nenávidět), o to dám lepší hodnocení, neboť komentáře k jeho novějším dílům...
Klasický čtivý Viewegh, vztahovka, jednorázové čtení, které neurazí, ale obávám se, že za rok už nebudu moc pamatovat, o čem to bylo. Možná si vzpomenu na otce, prohlížícího si fotoakty své dcery :-D
Stylem i trochu příběhem mi tentokrát připomínal Petru Soukupovou (čímž nechci nijak vyvolávat debaty o nesrovnatelných kvalitách těchto autorů), protože souběžně s touto knížkou jsem četla i její „Zmizet“ a trochu se mi to prolínalo.
A často jsem u čtení přemítala nad tím, jestli v téhle knížce mohl autor čerpat jen z vlastních myšlenek, myšlenek otce dcer, bez jakékoliv přidané fikce.
Toto dílo mi připadá z dílny Viewegha jako jedno z těch slabších. Střídání vypravěčů mě ze začátku zmátlo a chvilku mi trvalo, než jsem se zorientovala, kdo je kdo a o kom zrovna mluví. Příběh byl průměrný, ani nenadchnul, ani neurazil. Viewegh umí mnohem lépe, proto jenom dvě hvězdy.
Jedna z nejrychleji přečtených knih od M.V. :) přímo jsem ji zhltala, dokonalý příběh :)
Zapisovatele mám asi nejradši z Viewgových knih. Pořád se směju jeho popisu pražského krysaříka :-D
Svěže napsaná kniha. Měl jsem zpočátku problém zorientovat se kdo je vlastně vypravěčem knihy. Postupem času jsem si zvykl. Nějak mi uniklo jak to bylo s tou mrtvolou ve sklepě.
Četla jsem kdysi, skvělá knížka
Ve čtenářskym deníku mam napsáno: Je o lidech, jací jsou, neni to žádný vymyšlený svět... M. si stěžuje, že se každý ptá, jak rozvod snáší dcera, ale už se nikdo nezeptá, jak to snáší on... v knize to vyznívá, že více vystresovaný je otec.
Úžasné. Vtipné jako třebas Báječná léta pod psa. Mnohokrát jsem se nahlas zasmála. Skvělé, odlehčené. Pan Autor se ukázal.
Četla jsem ji na střední škole a dodneška si pamatuju jak chlapce neustále zalezlýho pod stolem "obtěžujícího" sestřiny kamarádky, tak slečny averzi k fotkám kvůli tátově posedlosti mít jí zvěčnělou za všech okolností.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Ze začátku jsem se v tom trochu ztrácel (hodil by se přehled osob), ale závěr byl výborný.