Zapomenutá vražda
Agatha Christie
Slečna Marplová série
< 13. díl >
Zapomenutá vražda (1976) je jedním ze dvou detektivních románů, které Agatha Christie napsala na počátku druhé světové války, pak ale uložila do trezoru a vydala až na sklonku svého života. Mladí novomanželé Reedovi se stěhují z Nového Zélandu do půvabného anglického přímořského letoviska Dillmouth. Zakoupili si tu malou viktoriánskou vilku. Gwenda Reedová však ale díky záhadným a ne právě příjemným útržkům vzpomínek, které se jí začnou vybavovat, pomalu nabude děsivé jistoty, že v tomto domě už kdysi byla a stala se v něm svědkyní vraždy. Podaří se jí za pomocí slečny Marplové sestavit ze střípků vědomí, zasutých hluboko v paměti, skládanku, která odhalí tajemství dávného zločinu?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2018 , KalibrOriginální název:
Sleeping Murder, 1976
více info...
Přidat komentář
Filmový díl jsem si skoro nepamatovala, takže opravdu velké překvapení. Stalo se to vůbec? A kdo měl motiv? No zajímavý!..navíc je tam odkaz na můj oblíbený díl Dům z kanálu, takže super odhalení
K této knize jsem se ve svém životě mnohokrát vracela, ale ze zcela jiného důvodu, než jsou ty obvyklé. Ne kvůli slečně Marplové, kterou mám mimochodem moc ráda, ne kvůli zajímavému, až tajuplnému nápadu s tapetami, schody apod.
Já se k této knize vracela ve své profesi češtinářky kvůli jedné, jediné větě!
Z této jediné věty jsem totiž naprosto jistě a bez pochybnosti pochopila, kdo je vrah.
Knížku jsem pak dočetla jen proto, abych si to potvrdila.
Zaujalo vás to?
Tak čtěte dál, která věta to je.
Nechcete se připravit o potěšení z odhalování vraha?
Dočtěte si tohle až jindy. :-)
POZOR SPOILER!
Takže která věta to je???
Asi ve dvou třetinách knihy se píše o tom, jak budoucí oběť Lily Kimblová jde od nádraží lesíkem a tam ji překvapí vrah a uškrtí ji. Před svojí smrtí stačí říct tuto větu:
„Nečekala jsem, že vás potkám tady.“
A v této jediné větě je řešení! Přečetla jsem si ji a bylo mi to jasné.
Pořád ještě tápete?
Je to jednoduché, když si uvědomíme, že v české větě je pořádek většinou takový, že to nejdůležitější dáváme až na samý konec.
Lily tedy mohla říct:
„Nečekala jsem, že vás tady potkám.“
To by byla zcela běžná věta vyjadřující jen překvapení. Něco jako když jdete v cizím městě po ulici a potkáte nečekaně známé.
Lily také mohla říct:
„Nečekala jsem, že tady potkám vás.“
A znamenalo by to, že očekávala setkání s někým jiným, ne s tím, koho potkala.
Jenže Lily řekla:
„Nečekala jsem, že vás potkám tady.“
A z tohoto pořadí slov logicky vyplývá, že ten, koho potkala, je totožný s tím, s kým měla schůzku. Musí to být stejný člověk. Potkala ho už tady, tedy dřív, ne až v domě, kam měla namířeno.
Přemýšlejte chvilku nad tou větou a uvidíte, že mám pravdu.
Nevím, jestli překladatelka právě toto zamýšlela. Mně tahle věta sloužila jako dobrý příklad toho, jaká je čeština krásná řeč a jak na zdánlivých drobnostech může velmi záležet.
Asi že jsem o téhle knize pořád slyšel, že je to poslední (a to velmi okázale poslední) případ slečny Marplové, tak jsem nějak podvědomě očekával, že slečna Marplová na konci zemře (ne nutně jako oběť zločinu, možná prostě jen tak sešlostí věkem, představoval jsem si), a ono nic! Chvilku jsem váhal, jestli je to překvapení příjemné, či naopak, ale nakonec jsem se rozhodl pro to příjemné.
(SPOILER)
Skvělá detektivka, jedna z nejlepších od Agathy.
Vyšetřování vraždy staré téměř 20 let je něco, co autorka použila už v románu Pět malých prasátek, ale v tomto případě o vraždě nikdo neví, dokud se neobjeví jedna zapomenutá vzpomínka, která hlavní postavu málem stojí život.
Jediné co musím této detektivce vytknout je to, že i když se jedná o román v sérii slečna Marplová(dokonce poslední i když byla napsána dříve), tak se tady objeví jen párkrát a na konci vraždu vysvětlí, ale nevyšetřuje.
85/100
Celou dobu jsem byla napnutá jak struna, co všechno se najde po tak dlouhé době, bylo to hodně zajímavé.
Jen ten skutečný pachatel mne zklamal nebo překvapil. Asi jsem čekala něco jiného.
Ale vlastně jsem se zatím v tipování pachatele ani jednou u A.G. netrefila, takže zábava s knížkou byla opět skvělá.
Klasika. Prostě klasika, možností hafo, postupné odhalování proč ten ano a ten ne, výborné. Zahalte ji tvář, zemřela tak mladá... Muehehé
Slečnu Marplovou neznám tak dobře, jak Hercule Poirota, ale oblíbila jsem si její případy poslouchat na večer. Skvěle odreagování, ale většinou u ní odhadnu pachatele.
Poprvé, co se mi podařilo odhadnout pachatele! Příjemný poslech, před spaním topovka :)
Poslechla jsem si audioknihu. Asi nejlepší detektivka se slečnou Marplovou. Zajímavá, napínavá, až těsně před koncem jsem si byla jistá, kdo je vrah :-). Dům a prostředí bylo popsáno tak hezky, že bych tam chtěla hned bydlet...
Audio - poslední detektivní román vydaný po smrti A. Christie a rozloučení se slečnou Marplovou jak se říká to nejlepší na konec....
Povedená detektivka a napínavá až do konce.
Dobře napsané. Kdo je vrah jsem si tipla správně, jen jsem si říkala jak by to udělal?! Příběh byl zajímavý, ale musím se přiznat, že mnohem raději mám Poirota. Slečna Marplová na mě dělala dojem vlezlé báby co se zbytečně dělá tajemnou a používá detektivní výrazy, co vy četla z pencových románů.
Klasika, která nezklame. Obdivuji Agathu Christie, jak skvělé příběhy dokázala ve své době vymyslet. Dokonce se mi povedlo uhodnout pachatele a to se až tak často nestává.
Ja prostě Agathu miluju. To je taková paráda. Další skvělá knížka. Tentokrát jsem byla od poloviny přesvědčená, že jsem na Agathu vyzrála a znám vraha. Samozřejmě, že ne. A to je právě úplně neuvěřitelná schopnost královny detektivek. Konec, nad kterým jen otevřete pusu.
Ze začátku jsem skutečného vraha podezírala, ale pak jsem od své teorie upustila, takže samozřejmě jsem to zase neuhádla. Každopádně velmi čtivá kniha, přečteno asi za 4 hodiny, manželé Reedovi byli sympatičtí a já jim fandila. Je to prostě stará dobrá detektivka, kdy se stane zločin a musí se vyřešit. Žádní šílenci, kteří zabíjí a mučí zásadně pro svoje potěšení. Občas si od těch nových detektivek a thrillerů musí člověk odpočinout ne :) také se mi líbilo prostředí.
Tohle byla taková zapomenutá kniha. Jedna z těch o kterejch jsem nevěděl, že vůbec existujou, ale když už se mi dostala do ruky, tak jsem si jí s chutí přečet. Vraha jsem samozřejmě neuhád, paní Agatha na konci svedla stopu a já se nechal nachytat. Slečna Marplová byla jako vždy úžasná, nenápadně vlezlá, tu a tam se poptat, zcela náhodou se jet rekreovat na místo vraždy...prostě tak, jak jí máme rádi :)
I když jsem nejdříve znala filmový příběh a tudíž věděla, kdo je pachatel, i tak pro mě je kniha pecková a mela jsem na konci i takový divný pocit, když byla Gwenda sama v domě. Brr :-)
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Ráda se přidávám k oslnivému čtenářskému ohodnocení dalšími pěti hvězdičkami; tohle byla paráda. Ten případ znám, trochu mi ale v paměti zapadl, tak jsem byla nanejvýš příjemně zaskočená.
Krásně vymyšlená detektivka. Slečna Marplová, jak ji mám ráda; bystrá, korektní, s trochu potměšilou laskavostí, na hony vzdálená seniorce s poněkud obtížně uvěřitelnou jasnozřivostí, tak přehnaně staromódní, až to místy zavane naftalínem, jak bývá líčena v některých slabších kouscích. (Hééj, fandové, nekamenujte mě! Já je mám i tak ráda všechny!) :))
Poslouchala jsem. Mám ve velké oblibě interpretaci paní Merunkové, tady excelovali taky Jitka Ježková s panem Medunou. Nesmím zapomenout na úžasné kratičké hudební předěly. Celé to prostě nemělo chybu.