Zářivá noc hvězd a ledu
Rebecca Connolly
Kniha napsaná dle pozoruhodného skutečného příběhu lodi Carpathia, a jejího legendárního kapitána, který zareagoval na tísňové volání potápějícího se Titaniku. Krátce po půlnoci na 15. dubna 1912 je kapitán Carpathie, Arthur Rostron, vytržen ze spánku a dostává hlášení, že Titanic vysílá tísňový signál, neboť během své první plavby narazil na ledovec. I přes nedostatek informací začne Rostron okamžitě konat, odhodlán na volání o pomoc reagovat. Jenže Carpathia je více než čtyři hodiny cesty od místa neštěstí. Otázek je stále víc, odpovědi žádné. Zůstane jeho loď pohromadě, když ji vystaví dosud nevídané rychlosti? Co když také narazí na ledovec? A budou při takovém mrazivém chladu na místě vůbec nějací přeživší, až Carpathia dorazí? Kate Connollyová je cestující třetí třídy Titaniku. Poté, co loď narazí na ledovec, je jednou z posledních osob, kterým se dostane pokynů a pomoci. Navzdory zmatku při opouštění lodi se Kate podaří dostat do záchranného člunu. Když je však svědkem toho, jak Titanic mizí v propastných hlubinách, a slyší výkřiky stovek lidí, kteří jsou stále ve vodě, napadne ji, zda je nějaká záchrana vůbec možná.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2023 , KontrastOriginální název:
A Brilliant Night of Stars and Ice, 2022
více info...
Přidat komentář
Člověk to slyšel, viděl snad stokrát, ale přesto to vámi pokaždé otřese. Pohled na tragédií očima kapitána lodi Carpathia nám ukazuje tuto tragédií v jiných souvislostech. Oceňuji práci spisovatelky. Zajímavě jsou vylíčeny osudy přeživších z Titaniku. Kniha stojí za přečtení.
Skvela kniha se zajimavym nametem. Cetla se uplne sama, prvni cast knihy je urcite zajimavejsi, ale celkove to proste byla pecka.
Kapitoly se střídají z pohledu kapitána ARTHURA ROSTRONA z lodi Carpahia a cestující z Titaniku KATE CONNOLLYOVÉ.
Titanic se potopil 15. 4. 1912. Zahynulo na něm 1 500 lidí, přežilo 705 lidí. Titanic byl označován za nepotopitelnou loď, ale bohužel narazil do ledovce. Vzpomínám si na profesorova slova z vysoké školy, který nám sdělil, že v oceli z Titaniku se vyskytovalo hodně síry a díky tomu se také snáze potopil. Na Titaniku byl nedostatek záchranných člunů.
V oblibě mám samozřejmě film TITANIC, který byl natočen v roce 1997 a hlavní roli ztvárnil Leonardo Di Caprio a Kate Winslet. Jak je v tomto filmu řečeno, Titanic z větší části postavili Irové. Film se mi líbil.
Jsem rád, že autorka ukázala také pohled kapitána Rostrona a jeho členů posádky lodi Carpathia, která vyplula na pomoc Titanicu. Kapitán byl rozvážný muž, spravedlivý, profesionální a pobožný. Jeho posádka ho měla ráda a jakmile se dozvěděl o katastrofě, kterou postihnul Titanic, ihned se rozhodl, že vypluje na pomoc Titaniku. Jel velkou rychlostí a v oceánu se nacházelo hodně ledovců, kterými musel proplout. Bylo to velmi nebezpečné, ale chtěl poskytnou co nejrychleji pomoc.
Kate cestuje třetí třídou na Titaniku. Naštěstí se jí podaří dostat na člun a přežít tuto katastrofu.
Nedokážu si vůbec představit, co všechno cestující museli zažít, když se Titanic potápěl a následně ho pohltily hlubiny oceánu. Někteří cestující měli štěstí a zachránili se, jiní lidé se utopili, anebo zemřeli na lodi Carpathia, která je vyvedla na břeh. Pro přeživší to muselo být velmi těžké, protože přišli o své nejbližší a museli se s nastalou situací vyrovnat a nesli si toto neštěstí po zbytek svého života.
Na počátku knihy se nachází mapa POZICE LODÍ POBLÍŽ TITANIKU, která je zajímavá tím, že poblíž Titaniku se kromě lodi Carpathia vyskytovaly také jiné lodě, které mohly Titaniku pomoci, ale neučinili tak. Například lodě Californian nebo Mount Tempel. Možná, že obdrželi hlášení o pomoc, ale měli strach vyplout bezprostředně po této katastrofě.
Na počátku knihy se nachází také POSTAVY, které se vyskytují v této knize. Mezi jednotlivými kapitolami nalezneme citáty samotného kapitána Arthura Rostrona, ale také jiných členů posádky a pasažérů lodi Titanic a Carpatia, což bylo fajn. V závěru knihy se nachází DOSLOV, černobílé fotografie, POZNÁMKA AUTORKY a PODĚKOVÁNÍ. Kniha má pěkný přebal.
Kniha se mi líbila a určitě doporučuji knihu k přečtení. Hodně nových informací jsem se dozvěděl. Autorka na knize pracovala velmi dlouhou dobu.
Jelikož se jednalo v knize o mé oblíbené téma, začetla jsem se ihned. Prvních pár stránek možná bylo trošku kostrbatých, ale nic hrozného to nebylo. A pak už jsem jenom tajila dech a obracela stránku za stránkou. Až bude čas, musím se zase po letech podívat na slavný Cameronův film.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Krásný autentický příběh z pohledu záchranné lodi Carpathia, začátek čtení utíká v dechberoucím údivu a vidíte vše jinak, než co známe. Jenže pak to spadne opravdu do takového klišé, že jsem se musela nutit číst. Čekala jsem také více podrobností o zajímavostí o Titaniku a třeba svědectví okolních lodí, které zachytily signál. Moc se mi líbil pohled kapitána Rostrona, musí byt velmi těžké rychle jednat o záchraně a přitom neohrožovat životy svých cestujících. Dávám krásné 4**** a tento příběh si najde své čtenáře se zájmem pro Titanic, škoda, že není víc takový knížek.
Souhlasím se čtenářkou Christie2020 - poslední dvě třetiny jsou klišé, přemíra patosu naprosto zabila dechberoucí třetinu první. Přitom je to materiál na hrdinský epos a kapitán Arthur Rostron by si zasloužil samostatný podrobný životopis.
Zpočátku se mi kniha moc líbila, bohužel pak děj sklouzl do jednoho velkého klišé. Asi jsem doufala, že se dozvím více zajímavostí o záchraně Titaniku a o Carpathii.
Příběh o lidech, co přežili zkázu Titaniku a těch co jim přišli na pomoc v lodi Carpathia. Kdo zná jen film od Camerona, najde mnoho scén jako vystřižených ze scénáře při potápění lodi. Co je však na této knize jedinečné, je rozbor jednotlivých lidských příběhů a přiznám se, napsaných tak věrně, že i mě přemáhalo dojetí. Tato kniha by neměla nikoho minout.
O Titaniku jsem přečetl několik knih, ale pro začátek hlubšího vhledu do této tragédie je tato kniha ta nejlepší. Poté doporučuji číst knihu "Titanic" od pana Hubáčka (historické a technické souvislosti) a Přežili jsme zkázu Titanicu od Toma Kuntze věnující se americkému vyšetřování zkázy.
Kniha o skaze Titanicu a následnej záchrannej akcii loďou Carpathia.
Celý príbeh je nám sprostredkovaný predovšetkým z pohľadu dvoch postáv: Kate Connollyovej, cestujúcej 3. triedy lode Titanic, a Arthura Rostrona, kapitána lode Carpathia.
V prvom rade skutočne oceňujem výskum autorky a celkovú prácu, ktorú si s prípravou tejto knižky dala.
Neubránim sa však pocitu, že autorka kĺže po povrchu, prerozpráva príbeh, ale akoby nezúčastnene.
Potopenie Titanicu nevzbudilo vo mne žiadne emócie. Tak hrozné nešťastie sa dalo popísať aj presvedčivejším spôsobom.
Naproti tomu, záchrannú akciu lode Carpathia som prežívala oveľa intenzívnejšie.
A najviac ma zasiahli autentické citáty preživších Titanicu a posádky lode Carpathia.
Doslov predstavoval moc peknú bodku na záver.
"Pak jsem spatřil pana Strause s paní Strausovou, které jsem během plavby hojně vídal. Slyšel jsem je hovořit o tom, že mají-li zemřít, zemřou spolu. Snažili jsme se přesvědčit paní Strausovou, aby šla sama, bez svého chotě, a ona odmítla. Potom jsme chtěli pro jejího chotě udělat výjimku, protože to byl postarší muž, a on odmítl se slovy, že bude sdílet osud s ostatními muži a že čáru nepřekročí. A tak jsem je tam nechal."
Plukovník Archibald Gracie,
cestující na Titaniku, 30. dubna 1912
"Titanic! Ze všech pozoruhodných příhod spojených s krátkým životem oné osudné lodi nelze pominout její jméno. Podíváte-li se do slovníku, najdete pod heslem Titáni: Rasa lidí marně usilují o překonání přírodních sil.
Mohlo být něco nešťastnějšího než takové jméno? Něco významnějšího?"
Kapitán Arthur Rostron,
Home from the Sea, 1931
Tohle byla kniha, jejíž pohled na celou tragédii mi chyběl. Tolik věcí, o kterých jsem neměla tušení. Místy mi bylo úzko, místy jsem neměla daleko k slzám. Naprosto mistrně napsané dílo, které nesmí uniknout vaší pozornosti.
Kniha vypráví o silném příběhu, který se stal. O tom, co byla nejspíš největší chyba takového neštěstí. Titanic jeho výrobci i kapitán lodi brali jako nepotopitelnou loď. Vzali tak jen 20 záchranných člunů, což bylo na takovou velikánskou loď příliš málo.
Atmosféra příběhu je ale taková, jak ji známe. Nic mě v knize oproti filmu nepřekvapilo. Ti lidé, kteří přežili už nikdy nemohli být stejní. Jímá mě hrůza, co si museli zažít. Přijít náhle o své blízké, zažít hrůzu ostatních umírajících lidí.
Co musím vyzdvihnout je pohled na kapitána a loď Carpathia, který jako jediný vyslyšel nouzové volání Titanicu a rozjel se plnou parou vpřed směrem, kde věděl, že je velký ledovec, ve tmě, ohrožoval sebe a svou vlastní posádku, jen aby tam byl co nejdřív a zachránil co nejvíc lidí. Přežilo jich 705.
Při bohoslužbě na lodi a pohřeb 4 mužů do moře jsem regulérní bulela. Příběh Kate Connollyové mě velmi dojal a brala bych další díl. Jestli se z toho postupně lidé dostali a dokázali vůbec mít alespoň trochu plnohodnotný život.
Kapitán Rostron se rozhodne odvézt posádku do New Yorku. Nastává vyšetřování jak vše probíhalo. Snažili se najít viníka, který mohl za potopení Titanicu a tolik mrtvých. Kapitán Rostron z lodi Carpathia pak dostal ocenění, které nenechal jen na sobě. Zásluhy dával i své posádce, která na 100 % plnila jeho příkazy.
Silný příběh, který stojí za přečtení.
Je dobře, že tuto knihu napsala žena, protože muž by nikdy nepopsal pocity přeživších tak, jako autorka knihy. Ačkoliv snesu hodně, tak jsem se přistihl jak mi vlhnou oči. Svědectví hrdinů, kapitána Smithe, který šel ke dnu se svojí lodí, kapitána Rostrona, který přetěžoval svoji loď a riskoval kolizi s ledovcem jen proto, aby zachránil co nejvíce pasažérů Titanicu, telegrafisty Harolda Cottama, který díky náhodě zachytil volání o pomoc z Titanicu a za cenu fyzického i psychického vyčerpání posílal vzkazy rodinám přeživších a posílal ostatní lodě na pomoc. Je to bohužel i svědectví lidské zvrhlosti, kdy parník Californian, který byl Titanicu nejblíže mu jako jediný nepřiplul na pomoc, navzdory tomu, že zachytil volání Titanicu.
Přečteno doslova jedním dechem a ani jsem nedutala. Mráz po zádech a místy i slzy v očích. Krásně napsaná knížka. Doporučuju, kdo má rád Titanic a vše okolo tuhle knihu by si měl přečíst.. Opravdu krásné.
Na knihu jsem se moc těšila a chtěla jsem jiný příběh z Titaniku.
Ze začátku jsem byla trošku zklamaná, protože mi příběh připadal,
že je to jen převyprávění filmu.
Samozřejmě emoce se mnou cloumaly a představa každičkého člověka,
který musel zůstat na lodi s vědomím konce a trýzeň přeživších,
kteří přišli o rodinu i veškerý majetek a manžely !
Vše jsem prožívala a odvíjelo se mi před očima.
Nejsmutnější bylo pro citlivé lidi, kteří se trápili výčitkami svědomí,
že vůbec přežili a samozřejmě majetní - necitliví a arogantní, kvůli kterým
bylo tolik životů zmařeno.
Lidskost, kterou oplýval kapitán a celá posádka z lodi Carpathia,
kteří zachránili tolik životů a ještě byli šikanováni a popotahováni !
A samozřejmě moc doporučuji přečíst i doslov a slova autorky.
Knihu moc doporučuji pro všechny, kdo mají rádi historii a
emotivní lidičky si připravte kapesníky.
Staň se mou vizí, buď snem, který mám,
pro který chci žít a svůj život dám,
hlasem, jenž vodí mne světlem i tmou,
každý den provází mne stezkou Tvou.
Ty jsi má moudrost, má pravda, můj Pán,
od Tebe učím se všemu, co znám.
Můj Otče v nebesích, jsem dítě Tvé,
svou láskou přebýváš teď v srdci mém.
Nehledám slávu či bohatství lesk,
Ty jsi můj přítel a Nejvyšší kněz.
Až jednou vrátíš se v slávě své k nám,
k sobě mne zavoláš, Tvůj hlas už znám.
Zajímavé téma, vcelku dobře zpracované. Ze začátku mi některé pasáže připomínaly stylem dívčí románky, tím jsem se musela prokousat, ale brzy se děj rozběhl.
Zkázu Titanicu zná snad každý, ale co příběh lodi Carpathia, která se vydala jako první na pomoc přeživším z Titanicu?
V knize máme možnost nahlédnout, jak se poklidná cesta změní v riskantní záchrannou akci, kde se počítá každá minuta. Kapitán lodi Arthur Rostron nezaváhal ani na vteřinu a po zachyceném tísňovém volání zavelel na pomoc Titanicu, který narazil do ledovce.
Je zajímavé, že Carpathia ani nebyla Titanicu nejblíž, jak máme znázorněné na začátku knihy na mapě. Víme, že cesta jim zabrala asi 4 hodiny.
Kapitán a celá jeho posádka jsou hrdinové. Nebýt jich, pravděpodobně by nepřežil nikdo.
Kolem Titanicu byly i jiné lodě, které však nereagovaly na volání o pomoc.
V knize nechybí i několik svědectví.
Příběh se odehrává jak na Titanicu, kde sledujeme osud několika kamarádek, tak samozřejmě na Carpathii.
I když jsem přečetla knihy, viděla několik dokumentů či filmů o Titanicu, byla jsem na výstavě, stejně to na mě pokaždé dolehne. Jak zbytečná to byla tragédie a zmařené životy tolika lidí. Zachránit se podařila sotva třetina cestujících, což je prostě šílené. Dalo se tomu předejít kdyby....achjo.
Zároveň, i když je to asi zvláštní tvrdit, je tato tragédie jaksi fascinující.
.
.
Citát z knihy:
Arthur zavrtěl hlavou a vyslovil slova, jež mu zrovna bušila v mysli: ,,On... je pryč."
Co dodat. Úplně z toho mrazí.