Žárlivost a jiné povídky
Jo Nesbø
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479814/bmid_zarlivost-a-jine-povidky-agX-479814.jpg
4
932
932
Strhující sbírka napínavých příběhů od krále severské krimi Nevěra se nevyplácí a nakonec vždycky vyjde najevo. A když se vášeň proplete se žárlivostí, k pomstě zbývá už jen krůček. Dva úplně stejní horolezci bojují o krásnou řeckou servírku. Taxikář nachází v šéfově autě náušnici své manželky. Žena letící z New Yorku do Londýna se kvůli manželově nevěře rozhodla spáchat sebevraždu a bez okolků své plány svěřuje podivnému spolucestujícímu. Nebezpečný kolotoč silných emocí se dává do pohybu… a už nepůjde zastavit.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno:
2021
,
Kniha Zlín
Originální název:
Sjalusimannen og andre fortellinger, 2021
více info...
Přidat komentář
Tak za mě naprosto super, Nesbo je prostě Nesbo, ať píše Harryho nebo krátkou povídku, za mě všechny povídky naprosto super, mnohé z nich by si zasloužily samostatnou knihu. Já tedy oproti většině tady úplně nadšená!!!!
Výborné povídky,svižně napsané,nejvíce se mi líbila Žárlivost,Odpad a Náušnice. Nesba moc nečtu,ale toto se mi líbilo.
Objektivní pravda je, že napsat dobrou povídku je mnohem těžší než napsat dobrý román - a Nesbo prostě talent nezapře - povídky měly všechno, co mít mají a originální nápady může průměrný člověk jen závidět…
No, přečetla jsem to, moc to nedrhlo, ale nadšení se taky zrovna nekonalo. Povídky byly - jak to bývá - některé lepší, některé nic moc, ale celkově jim nějak něco chybělo. Ale vyhozené peníze to zas nebyly. :)
Nepatřím ke stálým čtenářům Nesbøa, proto nebudu srovnávat s jeho jinými díly.
Jestli se dá vůbec říct, že mě na knihách něco nebaví, tak to jsou jejich začátky. Těch pár ospalých stran, které čtenář musí přetrpět, než se spisovatel dostane do tempa (občas dokonce úplně změní styl), zkrátka než se stane ten ZÁZRAK a vy se už nemůžete odtrhnout.
U povídek je to horší v tom smyslu, že obvykle nejsou psané v jednom sledu, tvoří jen intermezzo mezi ostatními knihami autora, možná si na nich i zkouší, jestli se příběh sám nějak odkope a nabobtná a když se tak nestane, zůstane povídka. Mnoho povídek = mnoho pomalých začátků a tak trpíte znovu a znovu.
Ale tady jsem si buď zvykla, nebo nevím, ale ke konci mě to celé začalo bavit natolik, že jsem se rozhodla pro plný počet hvězd.
Ano, příběhy nemají extra překvapivou pointu, ale určitě nenudí.
Největší výhradu tak mám nakonec k překladu. Autor se jménem natolik známým, by si už asi zasloužil někoho, kdo jeho myšlenky v překladu nepohřbí.
Bylo tam opravdu hodně míst, kde text vyžadoval úplně jiné synonymum. U jedné povídky tenhle přístup skoro zazdil pointu.
V knize o sobě hrdina jedné kapitoly uvažuje jako o "muži průměrně inteligentním s mírně nadprůměrným citem pro jazyk". Tak zrovna ten cit pro jazyk by měl mít vydavatel vysoce nadprůměrný.
Dobré povídky. Částečně předvídatelné, ale částečně překvapivé konce, to se mi líbí!
Líbí se mi, že má sbírka povídek společné téma. Bohužel to ale udělalo některé příběhy předvídatelnými a nemá to pak potřebný wov efekt. Takže nakonec jsou zajímavější ty kratší povídky, které dokázaly překvapit. Nebýt to Nesbø, zapadne to do šedého průměru...
Mně se to moc líbilo... raději bych ovšem byla, kdyby místo každé povídky byla samostatná (tlustší) kniha. Povídky jsou na mě vždy moc krátké a myslím, že autor by na to měl...
Kdysi jsem psala práci o zobrazení berlínské zdi v německé literatuře 60. let – a překvapilo mě, jak málo spisovatelů se mu bezprostředně po jejím postavení aspoň okrajově věnovalo. Proto si cením toho, že jedna ze zdejších povídek je zasazená přímo do současného období protipandemických opatření a rouška v ní hraje klíčovou úlohu...
Souhlasím s většinovým názorem níž, i mě nejvíc oslovily první dva příběhy. Úvodní rychlým tempem, neotřelými myšlenkami a logickou gradací, druhý psychologickým podtextem přítomným pod oběma liniemi klasicky vyprávěné detektivní novely. Zbylých pět povídek pak dokládá, že potížemi s amygdalou trpí intelektuálové i řidiči, a dokonce ani sami spisovatelé nejsou v tomhle ohledu žádnou výjimkou :-).
Z mého pohledu jsou všechny texty svižné, sebevědomě pojaté a stylově čisté. Až se to zdráhám říct, ale jako celek působí vlastně navzdory žánru optimisticky.
I když jsem čekala , že to bude něco jiného, tak to bylo docela zklamání a většina povídek mě vůbec nebavila.
Mám ráda povidkove knihy, tahle se Nesbovi moc nepovedla. Respektive to bylo dobré, ale od Nesba bych to čekala mnohem, mnohem lepší. U některých příběhu byl děj předvídatelný, někdy mě překvapil, proto hodnotím 3,5/5.
Povídky Londýn, Naušnice a Odpad mě bavily. Už tak útlou knihu, bohužel tvoří další 4, kde totéž už říct nemůžu.
Trochu jiný Nesbo než jsme zvyklí. Tyto povídky nejsou tak temné jako série o HH nebo zatím poslední kniha Království, ale soustředí se převážně na myšlenkové pochody a emoce postav. Každá z povídek je jiná, i když láska a žárlivost jsou hlavním tématem vetšiny z nich.
Kniha ve mě zanechala rozporuplné pocity.. Některé povídky se mi moc líbily, první dvě např., jiné, např. Odd, vůbec.. Nebylo to tak zlé, ale dala bych si radši nějakou autorovu detektivku, ideálně nového HH :-D ale zase za přečtení stojí :-)
Jo Nesbo umí psát. A je to jedno, jestli píše o HH anebo krátké povídky. Umí dobře a zajímavě
vyprávět. Knihu jsem přečetla ani ne za 2 dny.
Ty povídky jsou mistrovské. Námětem sice všechny vzdáleně něco připomínají (Londýn je jako z Mauroise, Odpad jako z Chandlera), ale styl odboček a cliffhangerů je poskládán zcela originálně. Výborná je Fronta, vynikající Náušnice, titulní Žárlivost náročná, protože pomalá a s odkládanou pointou. Čistá čtenářská radost.
Velmi příjemné jednohubky, které jsem si vychutnala každou zvlášť. Nejvíc se mi líbila Žárlivost a Londýn.
Od Nesbøho mám přečtené vše a bavilo mě, jak jsem podle určitých náznaků vytušila zamýšlený směr vyprávění - např. popelářský vůz :-D Tím nenaznačuji, že se Nesbø opakuje, jen ho patrně některé náměty prostě zaujaly a lehce je znovu nahodil...
On je prostě moje srdcová záležitost :-)