Žárlivost a jiné povídky
Jo Nesbø
Nevěra se nevyplácí a nakonec vždycky vyjde najevo. A když se vášeň proplete se žárlivostí, k pomstě zbývá už jen krůček. Dva úplně stejní horolezci bojují o krásnou řeckou servírku. Taxikář nachází v šéfově autě náušnici své manželky. Žena letící z New Yorku do Londýna se kvůli manželově nevěře rozhodla spáchat sebevraždu a bez okolků své plány svěřuje podivnému spolucestujícímu. Nebezpečný kolotoč silných emocí se dává do pohybu… a už nepůjde zastavit.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno: 2021 , VoxiOriginální název:
Sjalusimannen og andre fortellinger, 2021
Interpreti: Filip Švarc
více info...
Přidat komentář
Nesbo je tedy i zručný povídkář, jak se ukázalo. Vše se sice točí kolem vztahů, jak už napovídá název sbírky, ale rozhodně to není monotónní. Za mě nejlepší Odpad a Odd, úvodní Londýn je fajn, ale tak nějak zápletkou připomíná Millerovo "Zákazník má vždycky pravdu", nejméně se mi líbila Fronta, kde mě vypravěčka a její postoje dost iritovaly.
Knihu hodnotím velice kladně, nebyla top, ale určitě pro mě patří k těm lepším. Příběhy čtivé, zápletky hezky promyšlené a dotažené do konce.
Hodnotím knihu velice kladně. Různé povídky s podobným námětem, jak kniha napovídá, žárlivosti.
Jako čtenářům přede mnou, i mě se nejvíce líbila první povídka, ale ty další hodnotím taky velice kladně.
Přišlo mi, že to není úplně jednoduché čtení, člověk se nad tím musí i trochu zamyslet a pořádně soustředit.
Líbila se mi. Některé povídky lepší,jiné slabší, jak už to bývá. Ale rozhodně se Nesbo mohl posunout zas do jiného stylu. Trochu škoda, že vzhledem k obdobným pointám byly postupem čtení další povídky už hodně předvídatelné.
za mě nejslabší kniha tohoto autora (z těch, co jsem četla). první povídka nasadila laťku vysoko, do čtení jsem se potom nutila a knihu odložila nedočtenou.
Vždycky jsem si tohoto vychvalovaného autora chtěla přečíst a pravděpodobně byla chyba, že jsem začala zrovna tímto dílkem. Netvrdím, že bylo úplně špatné - ale nijak mě nenadchlo. Na můj styl byly povídky příliš ukecané (navíc dialogy nepůsobily zrovna přirozeně), předvídatelné (jako člověk, co normálně detektivky apod. moc nečte, jsem si myslela, že mě rozuzlení když ne ohromí, tak aspoň překvapí) a nějak nedomyšlené (působilo to na mě jako nápady, které si Nesbo načmáral na koleně při čekání na autobus a nějakým nedopatřením je bez úprav poslal do tisku). Takže nic extra. Londýn měl fajn nápad, Žárlivost mi připadala přeplácaná, Fronta zbytečná, Náušnice nudná, Odd zmatený, Přiznání otravné a Odpad jako tak trochu odpad.
Sbírku už číst nikdy nebudu, ale autorovi dám ještě šanci. Jak jsem říkala - asi byla chyba začínat právě touto knihou...
Za mě určitě spokojenost. Sedm povídek, některé lepší, jiné trochu horší, ale rozhodně stojí za přečtení. První nasadila laťku hodně vysoko. Ale všechny jsou něčím zajímavé.
No já nevím. Trochu slabota. Jsou knihy na které si rád vzpomenu. Tahle mezi nimi nebude. Už se těším na třináctýho Harryka.
Sedm povídkových příběhů. Některé super, jiné pro mě méně zajímavé. Jako celek - spokojenost.
Další povídková kniha a autor opět nezklamal. Každá povídka je jinak zajímavá, s překvapivou pointou. Jo, mě to bavilo.
Nesbovská zmena ma zaujala tak 50:50. Prvá poviedka nasadila latku vysoko, ostatné ju pre mňa nedosiahli. Ale dalo sa.
Nejsem zcela povídkový typ... jsou pro mě příliš krátké, nestíhám se zorientovat, mnohdy jim ani nerozumím :-) Jenže, tady se vyskytl souběh faktoru č. 1: Nesbo, a faktoru č. 2.: žlutá obálka :-)
Jsem spokojená, moc. Užila jsem si patřičnou dávku temnoty lidských povah, kontakt s vlastním stínem, překračování hranic morálky a užívala si každou minutu čtení.
Hmm, jak syrové, lehce zvrácené, ponuré.
Kouzelné.
Sedm různých příběhů, které mě bavily. Musím tedy říct, že nejvíc mě zaujaly jen čtyři. Ale nebylo to špatné čtení, ba naopak. Hezky se to četlo, bylo to poutavé. Není to jako jeho jiné knihy, tady řeší krimi na pár stránkách, ale možná právě to je zajímavý. Hodně se tam vyskytuje i psychologie samotnýho vraha a je to fakt dobrý!
Ta poviedková forma v pointe trochu pripomína Roalda Dahla. Myslím že to stojí za prečítanie aj keby to nebola „čitateľská výzva“, audio prevedenie je už len bonus.
Byla jsem spokojená, příběhy ne vždy uvěřitelné a některé hůře pochopitelné (třeba povídka Odd) ale zajímavá rozuzlení.
Téměř všechny povídky se mi líbily, často jsem byla překvapena z jejich konce. Každopádně povídka Fronta je pro mě nepochopitelná a naprosto zbytečná, proto jen čtyři hvězdy z pěti.
Nejsem úplně povídková, ale Nesbø je pro mě skoro povinnost.
Každopádně se mi styl povídek vlastně líbil, nechybělo napětí, nadhled i humor.
Já jsem spokojená.
Mám ráda povídky, které spojuje jeden motiv. Tady byla každá jiná, některá rázná a s výraznou pointou, některé více šly do hloubky postav. Takovýto styl se mi dobře čte, člověka autor neustále udržuje v pozornosti. Určitě je to o mnoho lehčí čtení než autorovy thrillery, možná, že kdyby mi dal knížku někdo do ruky s přelepenou obálkou, ani nepoznám, že jde o jednoho a toho samého autora Sněhuláka nebo Policie.
Povídky jsou výborné, jsem ráda, že se mi potvrdilo, jak výjimečný autor Nesbo je. Chtěla bych ale vyzdvihnout i práci překladatelky Kateřiny Krištůfkové, protože vlastně jen díky ní autora známe a máme rádi. Skvělá práce obou!