Zase zoufalé ženy dělají zoufalé věci
Halina Pawlowská
Já Václava milovala! Vůbec jsem si neuměla představit, že bych chodila s někým jiným, a kdybych byla jen trochu víc religiózně vychovaná, tak bych každý večer zvedla hlavu k nebi a děkovala bych Bohu, že mi seslal tak dokonalého muže. Dokonalý byl proto, že vůbec existoval! Že byl zdravý, měřil víc než metr osmdesát, měl vlasy, měl zuby, nešišlal a chtěl mě! To bylo nejdůležitější - chtěl mě! Kdyby slintal, bylo by mi to nakonec asi fuk… i když…... celý text
Přidat komentář
Autorka opět nezklamala a nabízí oddechovou knížku plnou humorných situací, ale i pasáží k lehkému zamyšlení. Hlavní hrdinka Olga má složitý život už od svého narození (doslova), neváhá se s tím ale popasovat po svém. Touha najít svou pravou lásku (a prince na bílém koni) ji přivádí do nesčetně humorných i trapných situací. I tak ale zažívá nevšední (nejen) milostná dobrodružství. Jako studentka psychologie by měla mít veškerou vztahovou problematiku v malíku, v praxi ale její teorie místy dost pokulhávají :)
Takový odpolední chlebíček s majonézou. Pobaví, v něčem se uvidíte, někdy hrdinku proklejete, a nakonec jdete spokojeně spát. Halinu nečtu, tato knížka se ke mně dostala náhodou, ale při nemoci byla skvělým společníkem.
Tahle kniha ze mě udělala zoufalou ženu. Zoufalou proto, že jsem ji nemohla odložit (číst i knihy, které neodpovídají mému vkusu, je součástí mé práce). Banální, trapně groteskní, předvídatelné, prázdné, nudné. Nenacházím nic, co by ospravedlnilo mou časovou investici do přečtení. Prostě zcela mimo můj vkus. Přitom v rozhovorech a mnohých názorech mě Halina Pawlowská baví. Jen to, co píše, ne.
Tento komentář ale berte s rezervou (ostatně jako každý komentář), protože já nejsem cílová skupina. Neholduji "záchodovému čtení" ve stylu lifestylových časopisů. Kdyby ano, nejspíš bych dala pět hvězd a chválila bych čtivost, nenáročnost a vtip.
Tak tohle je přesně ta kniha do kabelky na cesty nebo někam do čekárny. Nepotřebujete se moc soustředit, otevřete knihu a čtete. jako třeba:
"To se mi hodí vždycky, když si stoupnu na váhu. Když se totiž nahnu dopředu a natáhnu ruce podél těla dozadu a stojím na špičkách, že vypadám trochu jako skokan na lyžích těsně před odrazem, tak takhle dokážu až minus sedm kilo... A když se naopak zakloním a veškerou váhu těla přenesu na paty, tak .... tak vteřinu před pádem naznak nevážím nic!"
Tak to mi vyvolá úsměv na rtech, i když zrovna sedím v čekárně u zubaře. Prostě kniha pro pobavení.
Klasická Halina, jednohubka, přečtená na jeden zátah. Ničím vyčnívající z řady jejích předchozích knih. Přečtu, občas se pousměji a po dočtení mi splyne s ostatními autorčinými knihami.
Je to prostě oddechovka a čtení na jeden zátah :) hrdinka zase takový trochu slon v porcelánu řešíc patálie s mužským plemenem.
Kniha mě zrovna neoslovila. Sem tam nějaká ta vtipná nebo trapná situace, ale jinak nic moc. Byla to má první kniha od paní Haliny a též poslední.... Jako obrázek o kvalitách spisovatelky to stačilo.
Další Halinina hrdinka a její osudy. Když se naladím na tu správnou vlnu a typickou autorčinu nadsázku, knížku přečtu, pobavím se a jsem ráda, že vím, co daruji. Mně ty její prsaté a toužící ženy nevadí, jen bych je nenechala tak často padat na různé části těla. (A divné je to, když je nebo Halinu, potom ve filmových zpracováních představují naprosto odlišné typy žen.)
Praktická knížečka do kabelky, ideální čtení do autobusu, pokud vám nevadí udivené pohledy spolucestujících, když se nečekaně rozesmějete. Prostě Halina, jak ji známe.
Štítky knihy
láska muži ženy zfilmováno partnerské vztahy rodina manželství
Autorovy další knížky
1996 | Díky za každé nové ráno |
2002 | Zoufalé ženy dělají zoufalé věci |
2013 | Pravda o mém muži |
2007 | Banánové rybičky |
2004 | Tři v háji |
Po "Halině" bych asi sama nikdy nesáhla, ale knížku jsem dostala jako dárek a tak jsem si ji přečetla a musím říct, že to zase tak špatné nebylo. Je to vlastně takový dívčí román pro ženy. Má to být román veselý a vtipný. Smíchy jsem se u toho neválela, dokonce mi humor a vtipy přišly někdy trapné, ale pár momentů, kdy jsem se usmála, tam bylo. Možná kdyby se tak netlačilo na pilu, bylo by to lepší. Nemusí to přece být vtipné za každou cenu. Příběh má hlavní hrdinku Olinu Polubenskou, s kterou prožíváme celý její život od narození, až po chvíli, kdy je z ní skoro čtyřicátnice. Stručné shrnutí by bylo asi takové, že Olina je chudší verze Bridget Jonesové... řeší nejvíce vztahy, váhu a dostává se do nečekaných a komických situací. V textu je spousta nesrovnalostí... jako když autorka zapomněla, co napsala o pět stránek dřív a celkově působí příběh občas zmateně. Pointu celého vyprávění jsem odhadla po přečtené první straně... Kdo si ale vybere na čtení takový román, asi nemůže čekat hlubokomyslnou klasickou literaturu. Tato knížka má za úkol pobavit, zabavit a to, myslím splňuje. Do čekárny k doktorovi nebo na jedno odpoledne na koupaliště... proč ne?