Zastav se, než skočíš!
Libuše Gottwaldová
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520703/bmid_zastav-se-nez-skocis-cnm-520703.jpg
3
8
8
Autobiografický příběh plný tvrdé reality týraného dítěte s přesahem do dospívání a úplné dospělosti. Kniha pojednává o příčinách a následcích mnohočetných traumat, o vyrovnávání se s nelehkým osudem, o alkoholismu a dalších závislostech, o setkání se smrtí nejbližších, ale také o slabošství. Především však o síle lásky, víře, nacházení štěstí a naděje. Kniha vznikla pro všechny, kterých se téma dotýká nebo je zajímá.... celý text
Přidat komentář
Je to takový dívčí deníček, literárně hodně plochý. Jeho styl a jazyk jsem chtě nechtě porovnávala s naposledy přečtenou knížkou od jiné autorky a tím je hodnocení kontrastní. V "Zastav se, než skočíš" se upřímná zpověď autorky jistě leckoho dotkne, jmenované spolužáky a přátele asi potěší, že jsou v knize zmíněni, ale příčiny a následky traumat hlavní postavy mě nedojaly, spíš na mě působila záporně. Opakovala chyby, které jiným měla za zlé. A konec, to už je přeslazená romantika.
Zakladni linka knihy se mi libila. Bohuzel do prvni cca poloviny mi prisla kniha psana trochu chaoticky. Hure se mi cetla. Od druhe poloviny mi prislo, ze kniha je psana vice souvisle. Cetla se v podstate sama.
Pokud se odprostim od hodnoceni toho, jak kniha byla napsana..
Kniha byla psana se zamerem toho, aby pomohla a dala nadeji lidem, kteri si podobnou situaci prochazi nebo prosli, ze na konci se nachazi nadeje. I presto, jak kdo ma tezky zivotni start, muze nakonec zit spokojeny a stastny zivot.
To se autorce povedlo. :)
Každou knihu, každý příběh, přibližující skutečné pohnuté osudy, čtu s velkým zaujetím. Chtěla jsem nejdříve napsat "čtu ráda", ale to není úplně výstižné. Protože bych samozřejmě byla radši, kdyby se takové věci vůbec neděly... To, co zažívala Libuše Gottwaldová se svojí macechou, je opravdu hnusné. Takoví lidé jsou těžce zranění a svou bolest posílají dál. Čtenářům přeji klid a pozornost na čtení, není to oddechovka, ale i tak jsem příběh slupla raz dva, přestože čtení bylo někdy dost bolestivé. Klaním se Libuši, že svůj příběh takto otevřeně sepsala, protože to vůbec není jen tak. Chce to velkou odvahu a sílu. Přeji autorce už jen vše dobré, lásku a milující lidi kolem sebe.
PS: Děkuji za recept na pomazánku s pórkem, mňam!
Zastav se, než skočíš!
Je těžké se posouvat dál, když vás pronásleduje trauma z dětství. Cesta na celý život. Taková ta kniha je.