Zátiší s kousky chleba
Anna Quindlen
Rebeca Winterová se v mládí proslavila sérií fotografií, které pořídila jedno obyčejné ráno u sebe doma. Pár fotografií nepořádku na kuchyňské lince… ještě dlouhé roky ji fascinovalo, jak ji kritici vynesli do nebe. Po letech úspěchů se ale Rebeca dostává opět do smyčky stereotypu, pracovního i osobního. Když jste na vrcholu, dostává se vám pozornosti, když jste za zenitem, dostává se vám ocenění – kdysi tohle někdo prohlásil a měl pravdu. Rebeca si v šedesáti letech uvědomuje, že se dostala do věku, kdy se jí onen zpropadený citát osobně týká. Opouští život v New Yorku, který je pro ni po všech stránkách náročný, a hledá novou inspiraci v zapadlém venkovském městečku. Až tam, na loveckém posedu, ve společnosti pokrývače Jima Batese, zjišťuje, že skutečný život je barvitější, než jak ho viděla přes hledáček fotoaparátu. Zátiší s kousky chleba je příběhem o nečekané lásce. Příběhem ženy, která dospěla k zjištění, že život je mnohotvárnější, než předpokládala.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Ikar (ČR)Originální název:
Still Life with Bread Crumbs, 2014
více info...
Přidat komentář
Takové nenáročné čtení, chvílemi jsem se nudila, ale ke konci jsem si uvědomila, že je to moc pěkná kniha a že člověk může být šťastný a potkat lásku i v šedesáti a to mě dojalo. Pěkná kniha
Nenucený, přirozeně volně plynoucí příběh ženy umělkyně, která v mrtvém bodě svého života udělá obrat, přetočí ho a odpinkne ho tam, kde je jí nečekaně skvěle. Celé to vypadá, že se jí změna děje, hybatelam je ale jen a jen ona. Inspirativní a krásné.
Podle mého názoru dost nudná kniha, doslova se tam skoro nic neděje. Přišla mi hodně nezáživná a o ničem. Bohužel tedy více jak dvě hvězdy dát nemohu...
Hezký sloh, pozvolný (až vleklý) děj, myšlenky podobné těm mým. Ale nečekejte žádnou napínavost.
Po této knize jsem sáhla, protože se mi hodila do probíhající výzvy. Jsem za ní ráda, nikdy bych si takovou knihu nejspíš nevybrala. Pro mě to byl takový poklidný, plynoucí příběh. Po dočtení jsem se cítila uklidněná, v pohodě. Sice se tam zas tak moc nestane, ale je to výborná odpočinková četba.
Poklidně plynoucí vyprávění plné laskavého nadhledu. Po delší době pozitivně působící kniha, už jsem něco podobného potřebovala. :)
Asi nejhorší knížka, kterou jsem zařadila do letošní čtenářské výzvy. Příběh mě neupoutal, nemohla jsem se do knihy začíst, žádná extra zápletka, příběh nudný. Kniha mě zklamala a velice mě to mrzí, protože jsem se na ni těšila a byla jsem zvědavá. Ode mě tedy jen jedna hvězdička a velké zklamání.
Od autorky jsem četla knihu Jediná správná věc, která se mi velmi líbila a vždycky si jí ráda přečtu znova. Po téhle knize znovu nesáhnu. Autorka se zaměřila spíše na starší čtenářky, které doufají v lásku v pokročilejším věku a tahle kniha by je k tomu měla navnadit nebo dodat jim k tomu kuráž. Některé kapitoly byly vyloženě mimo dějovou linii, takže byli úplně zbytečné. Postava Rebeccy se mi zalíbila, ale celkově je příběh zdlouhavý, nudný a není tam vyloženě nic zajímavého.
Tohle je knížka pro "starý". Ne že by bylo určena vyloženě jen lidem, kteří už jsou buď v důchodu, nebo jim do něj zbývá jen pár let, ale sama za sebe můžu říct že ne - už bych po ní znovu nesáhla. Když si odmyslím místy nepochopitelné pasáže (safra, vždyť to na nich nenavazovalo, jako kdybych v jednu chvíli řídila auto a v té druhé vařila svíčkovou z polenty), celkově se nedokážu vcítit do té osoby, o které se to povídalo. Nic z toho mi to neříkalo a spíš jsem na tím krčila nos.
Obálka krásná, název líbivý, ale věkový průměr čtenářek je po padesátce. Pokud jste mladšího rázu, běžte si svůj smysl života raději hledat v nějaké jiné knize.
Odejít z velkoměsta, poznávat krásy přírody a moudrost prostých lidí, zachytit objektivem krásu okamžiku - to je krásné stárnutí...
Kniha mi rozhodně jako oddechovka nepřijde, naopak, člověk musí nad ní hodně přemýšlet, co tím autorka chtěla říct. Určitě má hlubší význam, jen je třeba číst mezi řádky...
Kniha mě nenadchla. Nemohla jsem se začíst. Některé pasáže se mi zdály zmatené. Anebo to není můj šálek kávy...Ale za zamilovaný příběh a že nikdy není pozdě, dávám 2*.
Kniha se mi líbila, byla velmi mile napsána. Sice mi místami připadala trošku zmatená, ale jinak se dobře četla. A vůbec mi nepřipadalo, že by hrdinaka měla mít už 60 roku.
Silný příběh o křehkosti života.
Křehký příběh o síle života.
A platí obě ty varianty.
Četla jsem a žasla nad slovy, která mi připomínala samet.
Nebo smetanu.
Nebo sametovou chuť smetany z dětství, do které jsem si namáčela bramboráky pečené na starých kamnech u dědy a babičky.
A došel mi význam Pulitzerovy ceny, autorka si ji určitě zaslouží.
mě se moc líbila. Přečteno za dva večery. Sice je to předvídatelná oddychovka, ale pěkně napsaná, milá.
Štítky knihy
fotografování láska stáří americká literatura schizofrenie
Když jste na vrcholu, dostává se vám pozornosti, když jste za zenitem, dostává se vám ocenění.
Prodal hodinky, aby jí koupil krásný hřeben a ona prodala své vlasy, aby mu koupila řetízek k hodinkám.
Pro mne příjemná kniha i k zamyšlení, záleží v jaké fázi života ji čtete.