Zatmění
Jo Nesbø
Harry Hole série
< 13. díl
Harry se vrací domů z Los Angeles, kde se marně snažil upít se k smrti. V patách má vymahače dluhů a před sebou vraždu dvou mladých žen. Ze zločinu je obviněn známý realitní magnát. Pokud Harry do deseti dnů najde skutečného vraha, zachrání několik lidí najednou. Jako soukromý vyšetřovatel dá dohromady tým odpadlíků: zkorumpovaného policistu, psychologa umírajícího na rakovinu a bývalého taxikáře prodávajícího kokain. Čas letí jako splašený, vrah je vždy o krok napřed a krvavé zatmění se neúprosně blíží. 2 audioCD... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2023 , VoxiOriginální název:
Blodmåne, 2022
Interpreti: David Matásek
více info...
Přidat komentář
Bohužel i když jsem velká milovnice této série, soulasím s názorem, že by se měla důstojně uzavřít. Tento díl ve mě vyvolal dost rozpaků. Jak nad týmem Harryho, tak nad provedením činů, které pachatel páchal, tak nad samotným vysvětlením. Jistě motiv byl věrohodný , ale ten způsob provedení. Nevím občas mě děj trochu nebavil a to se mi u této série běžně nestávalo. Harry mě v každé knize nejvíc imponoval svou inteligencí, řekla bych, že tady to nebylo tak markantně vidět jako v jiných knihách.
Navíc ten dlouhý rozestup od dočtení posledního dílu je pro mě bohužel trochu problém a ještě větší problém byly nepřeložené anglické dialogy . Jen jsem tušila , ale opravdu jen tušila o co jde, snad to nebylo až tak důležité, ale samozřejmě mi to narušilo požitek ze čtení. Proč překladatel automaticky předpokládá, že každý umí anglicky. Já nemám ani nikoho, kdo by mi to přeložil. Knihy čteme i my starší, kteří bychom zvládli spíše azbuku.
Přečteno a vůbec nesouhlasím s tím, že by to bylo zklamání. Já jsem nadšená, jako téměř vždy u Harryho. Určitě je potřeba mít přečtené předchozí díly, jinak se v tom člověk ztratí. I já jsem občas něco lovila z paměti, vzhledem k tomu, že od Nože už nějaká doba uplynula. Příběh podle mě zajímavý, i když s pachatelem jsem se trefila hned prvním typem, ale pak jsem několikrát v průběhu četby zapochybovala. Možná je to tím, že už toho mám od Nesba načteno fakt hodně :-) (Ale ženu s velkým Ž jsem neodhadla). Harry se zase posunul o kus dál životem a uvidíme, co mu budoucnost přinese.
Někdy mám pocit, že mi na Harrym záleží víc než na některých živých lidech. Že by zvláštní typ Stockholmského (Osloského) syndromu? Snad. A možná i proto mi celkový rámec prostupující sérií přišel důležitější než konkrétní zápletka, která je možná až příliš odchýlená do temných zákoutí deformované duše pachatele. Po Noži vím, že se nemám moc fixovat na okolní postavy, ale nicméně tentokrát mají mé sympatie i ti, které jsem dřív spíš "přežíval". Ståle Aune zářil a pasáž, která se jej týkala rozhodně vynikala, byť její závěr byl možná až příliš předvídatelný. Poslední, co bych vypíchl, je autorův vztah k "jeho" Oslu. Je zřejmé, že jeho vnímání promítá do Harryho a vedle opakované kritiky Munchova muzea (dle mého oprávněné) je to zřejmé v hlavně v popisu proměn ze 70. let na dnešní kosmopolitní metropoli. To mě baví.
Jsem rád, že jsem se nechal odradit od komentářů tipu, že Nesbo je vypsaný, je to nudný atp.
Dle mého předchozí díly jsou psané naprosto stejně. Když už si myslíš, že jsi odhalil pachatele, tak se to obrátí o 180° a ty musíš tu knihu dočíst dokonce jedním dechem. Hvězda dolů za konec. Čekal jsem, že se série uzavře a vše skončí, jenže ouha. Myslím si, že to mohlo skončit lépe. Trošku jsem se po roce, kdy jsem dočetl nůž ztrácel v tom, co se dělo dříve. Chápu, že psát není žádná sranda, ale delší rozestupy v knižní sérii dělají lidem docela problém. Každopádně se můžeme těšit na další díl Harryho :)
Tady si Nesbø u mě vyspravil reputaci.
Ale - taky bych u té angličtiny uvítala překlad. Klopotně jsem to dala, ale bylo by to lepší odborně.
Byť mám Nesba velmi ráda, přečtenou celou sérii HH, celá ta záležitost s parazity mi přišla jako velká pitomost.
(SPOILER)
Tak Nesbo s Harrym Holem opět nezklamal.
Spletitý a napínavý děj skoro do poslední stránky. Harry Hole má pouze pár dní na vyřešení záhadných vražd, při kterých obětem, mladým ženám, vrah odebírá oči a mozky. Harryho si najímá bohatý podnikatel Markus Roed, muž, který skrývá své choutky a je z vražd podezřelý. A Harry musí peníze získat, aby zachránil Lucille, stárnoucí americkou herečku, která se zapletla s mexickou mafií. Velké finále příběhu se odehrává právě za úplného zatmění měsíce, tzv. krvavého měsíce. Ale možná je titul odvozen od zatmění myslí vraha.
Jednu hvězdičku odebírám, přišlo mi, že tentokrát je příběh hůře srozumitelný čtenářům, pokud si nepřečetli předchozí knihu Nůž.
A je vějičkou na další pokračování je osloský masakr motorovou pilou za účasti kněze? Uvidíme...
Ověřovala jsem si některé reálie. O zeleném kokainu jsem nic nenašla (ze začátku jsem jako dobře vymytý eko mozek myslela, že se jedná o bio kokain :-)), ale růžoví slimáci v Austrálii opravdu existují. A informace o toxoplazmoze jsou taky reálné. S tím jsem měla malý problém: v okamžiku, kdy mi začalo být jasné, že se jedná o tohoto prvoka, dostal pro mne zvrhlý Prim podobu pana doktora Flegra, který kdysi právě problematiku toxoplazmozy zpopularizoval v novinách a televizi i ji sám prodělal.
Moje první severská krimi byla od Nesba, takže jeho knihy jsou pro mě srdcovka a hltala bych je, i kdyby šlo o krádež v sámošce. Tato je malinko překombinovaná, ale zato plná zvratů a falešných stop a můj milovaný HH už tolik nechlastá. A navíc příslib dalšího dílu!
Nadstandard, ale totožnost Prima jasná poměrně brzy. Vhled do světa a fungování parazitů zajímavý, stejně jako jejich sousedství s romantikou. A Harryho cesta skrz případ, co mu tak úplně nepatří, spletitá tak akorát.
H.H. je ve výsostném postavení - závisle nezávislý s pofidérním výkonným týmem v roli jaksi nechtěného zachránce pověsti kriminálního oddělení.
Jeho mecenáš je v tomto případě prvním podezřelým z násilných činů a jeho prestiž je to, co si cení nade vše.
Biohobby je mocnou silou a zbraní v rukách pomstychtivého zla.
Citace:" Když držíte v ruce kladivo, jeví se vám každý problém jako hřebík.
Krása je to, co se pozitivně vymyká. "
Autor je mistr v oboru a zde zvedá laťku o další příčku výš.
Pozoruhodný námět jistojistě zaujme.
DOBRÁ RADA pro ty z vás, kteří rádi přeskakují a nečtou knihy o Harry Holeovi pěkně popořádku.
Pokud jste ještě nečetli předchozí 12. díl Nůž, tak s knihou Zatmění ani nezačínejte! Jo Nesbø zde totiž vykecá tolik z předchozího románu, že se pak v knize Nůž připravíte o potěšení z hledání vraha a příčin jeho chování. A to by bylo škoda.
Ale zpět k této knize.
Zatmění je pořád vysoký nadstandard a nás, kteří máme Harryho Holeho rádi, jistě tento díl bavilo číst, však jsme na něj taky pěkných pár let čekali! Ale málo platné, kvality Policie, Nože, nebo dokonce Sněhuláka nedosahuje. Nu což.
Harry Hole nám může ještě leccos objasnit, i když průměrný člověk potká sériového vraha 7x za život a on už si těch svých 7 kousků našel a pochytal. Ale i tady platí nikdy neříkej nikdy. A tak se máme asi na co těšit. A to je dobře! V Norsku bude aspoň o pár darebáků míň.
Kněz a motorová pila, to zní hodně slibně!
A ještě malá poznámka k vydavateli: nedal by se pro nás, kteří až tak tu angličtinu neovládáme, přidat pod čarou překlad anglického textu do češtiny? Ať třeba i já vím, jak to s tou Lucille dopadne, bez toho, abych to všechno musela hledat v překladu na Googlu. Děkuji!
Skvělá kniha, jak už je u případů Harryho Holea zvykem. Nechala jsem se zmást a nejen, že jsem neodhalila, kdo je vrah, ale ani komu bude v závěru příběhu hrozit největší nebezpečí, a to jsem si přitom myslela, jak jsem na to přišla už v půlce knihy. Zápletka byla skvělá a velmi napínavá až do posledních stránek. Jen je trochu škoda, že teď jednotlivé díly vycházejí s větším časovým odstupem.
Harry Hole je moje srdcovka. Nezklamal ani po třinácté v řadě. Mám chuť to s ním táhnout dál. Je sice opotřebovanější a přestává chlastat, pokolikáté už,ale má svoje kouzlo. I když strýček Alík? Vážně? Jediné co mi vadilo, že Nesbo zase pohřbil další mou oblíbenou postavu, dělá to pravidelně, tak snad si zvyknu. Moc mě bavila mikrobiologická linka příběhu, a oceňuju odkazy na hudební perly. Taky bych si dala večírek 1977. Tak jsem si pustila alespoň Heroes od Bowieho. Plný počet bodů za to, že mne Nesbo dokonale zmátl. Neodhalila jsem předem ani Prima ani dámu v nesnázích. Někteří píšou,že to bylo nechutné, ano uznávám, že některé okolnosti nejsou pro citlivky, ale na rozdíl nového Keplera, u kterého to bylo vršení zvráceností na efekt,tady mně to přišlo opodstatněné a napsané tak, aby to posloužilo ději a nevyvolalo zbytečně dávicí efekt u čtenáře.
Plný počet dávám za to, že to je Harry Hole a to je prostě sympaťák a také za to , že se to čte jedna báseň. Zhltla jsem to. Tentokrát ovšem , i když se nás autor snažil zmást , tak jsem všechno odhalila. Je asi tedy fakt, že předešlé díly byly o krapet lepší, ale prostě vím, že další díl s Harrym si s radostí a chutí určitě přečtu opět.
Tak nevím, HH stárne jako my všichni, ale v tomto díle mi to vadilo. Co mi však vadilo více, absence překladu anglických dialogů, kterých bylo fakt dost. Ne všichni čtenáři ovládají angličtinu a na vyhledávání překladu na Google jsem rezignovala po třetině knihy. Jinak souhlasím, že to bylo překombinované, místy těžko uvěřitelné. Uvidíme, zda autor bude pokračovat a nebude vařit z vody. Nová série by neuškodila.
Bylo to napínavé, místy velmi nechutné, zamotané, matoucí - a prostě geniální, jak to Nesbø umí ;-)
Zase se nás snažil všemožně zmást a mnohokrát svést na špatnou stopu, velmi často jsem listovala zpět a hledala indicie (a v tuto chvíli toužila po eKnize, kde by bylo hledání snadnější). Ale musím se pochlubit - odhalila jsem ho. Jen partnerku jsem netrefila, takže mě Jo zase stejně dostal :-D
Tak, uff, jdu si přečíst něco mírumilovného, ať se nebojím ;-)
Já jsem opět po několikaletém čekání nadšen. Příběhy Jo Nesbo neupadají, ale jsou čím dál tím napínavější a skvěle zpracované. Co jediné mi vadí - že moje oblíbené postavy stále umírají, ale to jsem si mohl už po těch 13 dílech zvyknout - ale nezvykl. HH na zdraví.
(SPOILER) Nepotěšil jste mne, pane Nesbø, ani já vás nepotěším: hodnotím jako průměr, a to jen proto, že jsem s Harrym absolvovala všechny jeho předchozí "eskapády" (tj. kdybych četla toto jako první, do série bych se asi ani nepouštěla).
Všichni píšou, že Harry stárne - mně naopak spíš vadí, jak je pořád stejný: alkohol je jeho pánem, i tady přes dobré úmysly se často ocitá v podroušeném, tedy naprosto nepoužitelném stavu; autority pořád nesnáší, tudíž by se nezapojil do policejního vyšetřování jako řadový zaměstnanec, přitom rád využívá (samozřejmě pokoutně, tedy vlastně zločinně) všech vymožeností moderní laboratoře a výstupů krimi týmu specialistů policie a kriposu; rodina mu nic moc neříká, přitom děsivě ho pronásleduje Ráchelin duch (o Olegovi jsou v celé knize jen dvě kratičké zmínky, bezvýznamné), a současně s maličkým Gertem je okamžitě na jedné vlně... (Minulé díly jsem si z hlediska partnerských a rodičovských a přátelských vazeb HH moc nepamatovala, zdejší narážky mi taky moc nepomohly, ale to podstatné jsem pochopila.)
Ale nejhorší je, že si nějakým způsobem (no, 12 dílů to trvalo, že) vybudoval jakousi auru jediného kriminalisty schopného řešit sériové vraždy v Norsku (?), takže se k němu prakticky všichni bez výjimky (vlastně i jeho zarytí nepřátelé) chovají pomalu jako k Bohu, očekávají jeho nápady (a řešení) a vzhlížejí k němu, aby mu mohli přisluhovat v jeho božském tažení. Nu, Bůh to není, ale naneštěstí ani dobrý kriminalista ne - jak sám i přiznává, nespletl se jednou, dvakrát, ale rovnou třikrát, a to už i ubohý čtenář měl jasno!
Tolik k hlavní postavě, teď k celému krimirománu: do třetiny se ohledně vyšetřování nedělo nic, záhy známe pachatele (jeho přezdívkou) a v polovině známe i jeho motiv. A pak se zbývajících skoro 300 (z 540) stran plácáme v neslaném nemastném ději.
Jakkoli hnusný námět parazitů, není to ovšem nikterak originální (mně naneštěstí utkvěla v barvitých vzpomínkách asi málo známá Jedenáctá morová rána, kde se mi dělalo stejně nevolno, protože šlo o tasemnice a její bobule se také usazují v člověku kde libo, včetně očí); pojídač mozků už tu taky byl, Hannibal Lecter, ostatně odtud byl ještě jeden prvek naznačeně použit v ději ... Tolik co do originality a příjemnosti čtení.
Nesbø zřejmě miluje číslo tři: nejen že se tolikrát běžně Harry plete ve "výběru" pachatele, ale autor zde schválně natahoval děj a čtenáře rozehráním tří mileneckých partií vrcholících v závěru knihy, z nichž se měl konečně vyloupnout opravdu pachatel, za cenu případně dalších obětí. Nepříliš povedené.
Stejně jako závěrečné melodrama se smrtelně nemocným přítelem, který byl schopen se vmžiku vyštrachat nejen z nemocniční postele, ale absolvovat výlet vyžadující jisté fyzické (a herecké) předpoklady, a dotáhnout šarádu do konce. Neuvěřitelné.
Takže z celého příběhu mne vlastně nejvíc zaujal a potěšil originální prvotní (obalující) případ s Lucille v L.A. a jejími věřiteli, a Harryho vtipné (či spíš typicky vabank) řešení jejího problému, což dalo základ jeho návratu domů a celému osloskému "vyšetřování".
Na druhou stranu (po přečtení zdejších komentářů) mi nijak nevadily anglické vsuvky, jednak jich bylo ve skutečnosti pramálo a byly buď bezvýznamné, nebo podle kontextu srozumitelné (včetně závěrečného dialogu s Lucille). Stejně tak jako hudební připomínky - těch bylo co do počtu tak na prstech obou rukou, víc ani ne, což v knize o 500+ stranách moderního autora s chutí přidávající hudební podtext je opět (přijatelně) zanedbatelně.
Howgh.