Zázrak
Emma Donoghue
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/332151/bmid_zazrak-OHK-332151.jpg
4
192
192
Vynikající psychologický román od držitelky řady cen a autorky mezinárodní bestselleru Pokoj. Zdravotní sestra Lib Wrightová, profesionálka vycvičená samotnou Florence Nightingalovou, přijíždí v polovině 19. století na irský venkov, kde žije údajně zázračná jedenáctiletá dívka Anna. Už po čtyři měsíce nesnědla jediné sousto, a přitom se těší dobrému zdraví. Lib je pověřena lékařským výborem, aby odhalila domnělý podvod, zdá se však, že dívka nic nepředstírá. Je to skutečně zázrak? Anebo za tím stojí fanaticky zbožná rodina? Lib se s Annou velmi sblíží, a proto ji vyděsí, když se její stav začne náhle rapidně zhoršovat…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
The Wonder, 2016
více info...
Přidat komentář
Mně se to líbilo, napsáno je to čtivě, celou dobu jsem byla zvědavá jak to skončí. Je hrozné, kam může vést slepý fanatismus a jaké zlo může napáchat.
Téma určitě zajímavé, ale zpracování ne úplně sedlo. Zdálo se mi to nekonečné čekání na něco..., ale nakonec to možná byl záměr. Mně ale knížka nevtáhla do děje tak, jak se mi to stává u jiných knih.
Po Pokoji trochu slabší, ale už jenom proto, že jsem se po celou dobu cítila, jako bych byla v Irsku s nimi, zaslouží si čtyři hvězdičky...
Zpočátku poměrně rozvleklé, uvažovala jsem, že knihu odložím. Zvědavost však zvítězila a kniha mě překvapila nečekaným závěrem.
Ze začátku docela zdlouhavé, pak jsem se dostala do děje a šlo to, konec překvapivý, zajímavé sledovat vývoj vztahu k děvčeti, od netečnosti k hlubokému soucitu.
Tato kniha velmi zaujala námětem, začátek výtečný, poté se poněkud táhla a opakovala, ale konec se mi moc líbil a potěšil mě...
Velké překvapení, pro mě první kniha od této irské autory. Od první stránky jsem byla vtaženo do bezútěšného Irska k malé "zázračné" Anně. Balancovala jsem na hraně mezi vědou a Vírou, nakonec mi přišlo opravdu děsivé fanatické vyznávání, ale především strach před skandálem, tak velký, že raději necháte zemřít své dítě, aby náhodou nepošpinilo čest rodiny.
Závěr trochu přitažený za vlasy a veden spíše po romantické ose, ale i přesto dávám plný počet za skvělou psychologickou sondu do malé holčičky ovlivněné "slepou" církví.
Žádný zázrak se nekonal Emma Donoghue už totiž jeden zázrak napsala, a ten se jmenuje Pokoj. Námětem je opět dítě nazírající na realitu zkreslenou perspektivou. Jenže zatímco Pokoj byl vyprávěný pohledem izolovaného Jacka, postící se Anna je jen nezaujatě pozorovaným subjektem.
Me tento pribeh a styl nesedl.Zadna postava mi k srdci neprirostla, cele mi to prislo strohe, a uplne zahlcene nabozenskymi motivy.Zklamani.
I když na začátku to tak nevypadalo, kniha mě naprosto vtáhla a s koncem jsem spokojená :-)
Román inspirovaný skutečnými událostmi a případy tehdejší doby a morálky, který je až děsivě reálný.
Popisný styl na počátku nemusí sedět každému, ale mně se postupné odhalování, využití zápisků a psychologické postřehy i postupná gradace ke knize hodili a nic bych neudělala jinak.
Závěr musím stejně jako Stephen King označit za strhující.
Knihu si umím představit ve filmové i divadelní podobě.
Výborné čtení!
Nuda se nepravidelně protkávala s napětím, chvílemi jsem měla nutkání knihu odložit, ale zvědavost mi to nedovolila.
Na můj vkus moc náboženských textů, které mnohdy působily až rušivě. Konec na mě působil nuceně až moc předvídatelně.
Půjčila jsem si, protože se mi líbil Pokoj. Tohle je zas z úplně jiného soudku - to oceňuji, že autorka nepíše schematicky. Zajímavé prostředí, poutavý vhled do - doufám - už zaniklého světa. Autorka nakousla zvláštní téma, zase jsem se něco zajímavého dozvěděla. Ale Pokoj se mi líbil více.
Khina má velmi pomalé tempo a dokáži si představit, že to spoustu čtenářů odradí. Nicméně mě osobně mystérie malé Anny zajímala od počátku do konce. Příběh se skládal jako mozaika, nic se nedalo předvídat. Vše působilo velmi realisticky, snad jen s výjimkou insta-lásky. Rovněž epilog mi úplně neseděl, nemyslím, že byl nutný.
Pořád nevím co si o knížce
myslet...
Knihu jsem si koupila protoze mě autorka prekvapila svou prvni knihou(pokoj),která byla velice dobrá.
Asi do půl knihy jsem litovala ze jsem si knihu koupila ale nějakým prazvláštním důvodem jsem nedokazala přestat číst.Posledních 60 stránek jsem zhltla jedním dechem.Konec knihy byl nečekaný a napínavý.
Příběh o dítěti, kterému náboženství vymylo mozek. Irský venkov, rašeliniště, nevlídné počasí, nevlídní lidé, pochmurné náboženské názory. Četlo se to zpočátku dobře, byla jsem zvědavá, jak to dopadne. Ale jak se děj vlekl, začala jsem přeskakovat náboženské výlevy a úplně mě znechutilo vysvětlení, jak dívku krmila její matka. Konec všechno napravil.
Kniha plná fanatiků, reálií z irského venkova v půlce 19. století, pokřivených vztahů, podmáčené krajiny, ignorance, chudoby... vlastně docela hnusné čtení. Ale napínavé. Br!
Před Donoghue musí jeden smeknout klobouk.
Zázrak je na tom totiž perfektně jak z historického, tak z medicínského hlediska. A ano, občas tento fakt knížce trochu zabraňuje v tempu.
Přesto je pro mě Zázrak velmi niterní, zvolna vyprávěnou, od podlahy budovanou četbou, co zlehka připomíná Faberův Kvítek, a na kterou se bude zapomínat jen těžko.
A teď už mě nerušte.
Mám hlad.
Je to opravdu zázrak, že jsem knihu dočetla. Ke konci mě kniha bavila o trochu více, ale kniha je zbytečně zdlouhavá a natahovaná.
Zázrak
Asi jsem čekala od knihy něco víc. Postící se dívka, ošetřovatelka Lib, která nakonec dítě "zachrání". Konec knihy mě trochu zklamal...Jak už jsem řekla, čekala jsem něco víc.. :)