Ze Země na Měsíc
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/298/bmid_ze-zeme-na-mesic-298.jpg
4
214
214
Romány, které na sebe bezprostředně navazují, vyprávějí o odvážné kosmické cestě tří přátel (kapitán Nicholl, Impey Barbicane a Michel Ardan), členů Gun Clubu z Baltimore, kteří se rozhodli překonat zemskou tíži v projektilu vystřeleném z obrovitého děla Kolumbiada namířeného na Měsíc. Toto dělo mělo délku devět set stop (asi 270 metrů), ráži devět stop (cca 2,7 metru), sílu stěn šest stop (cca 1,8 metru) a vážilo šedesát tisíc tun. Bylo zakopáno kolmo do země a vzhledem k tomu, že výstřel měl zasáhnout Měsíc, bylo rozhodnuto umístit dělo na Floridu nedaleko místa zvaného Stone's Hill (o sto let později startoval první skutečný let na Měsíc z mysu Canaveral, vzdáleného jen 250 kilometrů od tohoto místa). Start výpravy byl v pravdě velkolepý. Na Floridu přijelo několik miliónů diváků, plamen výstřelu byl pozorovatelný do vzdálenosti sto šedesáti kilometrů, všichni přihlížející byli povaleni, došlo k četným zraněním a častým jevem bylo přechodné ohluchnutí. V další části vyprávění líčí autor osudy hrdinů od okamžiku výstřelu po celou dobu letu. Čtenář tak s nimi prožívá stav beztíže, který zažijí při dosažení tzv. „neutrální čáry“, kde je stejná přitažlivost Země i Měsíce, sleduje s nimi jejich dojmy a pozorování prováděná dalekohledem i okénkem střely, když oblétávají Měsíc, a nakonec je svědkem šťastného přistání projektilu do moře na Zemi. Postava Michela Ardana byla vytvořena podle slavného francouzského fotografa Nadara (Ardan je přesmyčka jeho jména), jenž žil 1820 – 1910.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2006 , NávratOriginální název:
De la Terre à la Lune, 1865
více info...
Přidat komentář
Ta už nebyla tak napínavá jako Tajuplný ostrov. Přišla mi místy příliš zdlouhavá.
První, co mne napadlo, je to, že příběh je pravděpodobnější než přistání Američanů na Měsíci. Nu, zanechme vtipů...
Jestli si za nějakou (za jeho života vydanou) knihu zaslouží Verne označení „vizionář“, pak je to tahle.
Není zase až tak dlouhá, přesto je docela nadčasová. Dobrodružství tady nenajdete, je to spíše popis toho, co se mělo odehrát až za více jak 100 let. Verne zde prakticky popsal něco jako viktoriánský lunární program a byl vůbec prvním, kdo se takovýmto letem podrobněji zabýval (nejsem si jist, zda nebyl vůbec prvním, kdo o letu na Měsíc jako takovém uvažoval).
Už v té době si uvědomil, že příhodné místo pro odpálení měsíční střely je Florida (v knize je dělo přibližně uprostřed, skutečné odpalovací rampy stojí na východě Floridy, ale i tak je to úspěch). Druhý stát, který v této knize Floridě konkuruje, je Texas, a ejhle - v texaském Houstonu dnes najdeme Středisko řízení letů.
Prorocký je i projev prezidenta Gun Clubu Barbicana, neboť stejně jako Kennedyho proslov z r. 1961 i ten Barbicanův začal lunární šílenství a přípravy ke startu.
Se skutečností se shoduje i popis dne startu, neboť jak v knize, tak i v reálu to zmobilizovalo velké davy, pro které byl odpal otřásajícím (pozor, ne otřesným) zážitkem (fakticky během startu Apolla 11 se na chvíli uklidnili i řvoucí demonstranti).
Velmi pěkná je sekvence, během které je „designovaná“ měsíční střela. Výjimečně mi nevadil zevrubný popis stavby děla.
Tato kniha je plná nepřesností, za které může doba a míra tehdejšího poznání (čeští vědci například vypočítali, že dělo by muselo být dlouhé celé 2 km, aby dopravilo střelu na Měsíc, také potvrdili, že zrychlení Verneovy střely by tři dobrodruhy rozmačkalo ještě během startu), přesto i Neil Armstrong během cesty zpátky na Zem potvrdil vizionářství tohoto Gala.
Knihu nedoporučuji dobrodruhům, spíše bych ji neváhal doporučit historikům/zájemcům o historii dobývání vesmíru, neboť i když je kniha docela sarkastická, reprezentuje tehdejší představy o vesmíru a cestě na jiné těleso. Tady za 5, Mistře.
Musím říct, že pro mne jedna z těch slabších autorových knih, protože to nebylo nijak zvlášť dobrodružné a spíše mě popisování technických záležitostí nudilo. Konec mě také zklamal. V podstatě jsem celou knihu čekala až se to trochu rozjede a ono nic.
Musím říct, že se mi líbilo, jak vědecky byla kniha napsána, přece jen je vidět, že Jules Verne o tom, co píše, hodně přemýšlel, hodně si zjišťoval, což se mi v době bez internetu zdá neskutečné, ale zároveň mě plynutí děje nakonec trochu zklamalo. Rovnou se přiznám, že jsem čekal něco trochu dobrodružnějšího. Závěr pak byl pro mě nečekaný. Jsem ale rád, že se Jules Verne dostává zpátky k lidem, protože si to zaslouží. A já jsem rád, že se dostal i ke mně.
Sice naivní, ale kdoví, čemu se budou smát naši potomci už jen za nějakých padesát let, ne za sto čtyřicet. Tedy pokud se nějaký Verne v současnosti vyskytne. Zatím nikoho takového široko daleko nevidím. Oproti románu Se Země na Měsíc se mi zdá, že je Do Měsíce šitý horkou jehlou. Dávám střed.
Pro autora netypicky sarkastická sci-fi. Možná právě proto velmi čtivá. Dávám plný počet a doporučuji.
První ze tří knih s Gun Clubem. Je obdivuhodné kolik vědeckých faktů s předstihem trefil.
Četl jsem nějaké staré vydání z konce 19. století, které bylo zajímavé spíš jazykem a detailními rytinami.
Netypická kniha tím, že ji Verne nepsal pro Hetzela a nemusel tedy brát ohled na dětského čtenáře. Proto ta satira (která v další knize s Gun Clubem, Zmatek nad zmatek, je už přímo krutá), proto ty popisné pasáže, které sice O. Neff považuje za nečitelné, ale mne strašně bavily. Je podivuhodné, kolik věcí Verne trefil sto let před startem Apolla. Pomník Nadarovi v postavě Michela Ardana. Nezapomenutelný J. T. Maston. Skvělý český překlad plný chlebíčků.
"Člověk se maně ptá, z čeho asi jsou ta americká srdce, že je nerozbuší ani blízkost toho nejstrašlivějšího nebezpečí." Tahle krásná větička cele vystihuje ducha románu, respektive obou jeho dílů, které jsou součástí tohoto svazku. Ze Země na Měsíc mě hned od úvodní stránky překvapoval až pohádkově satirickým tónem, což je něco, čeho jsem si dosud u Verneových knih nevšiml, nebo alespoň ne v takové míře. Kniha začíná popisem fungování Baltimorského Gun klubu a smýšlení jeho členů, jejichž největší životní trpkostí je lítost nad mírovým obdobím, jelikož nemohou vymýšlet další děla a již vyrobené střely leží ladem. Dále si čteme naprosto nezúčastněnou, ale o to úsměvnější charakteristiku klubu. Například přepočítávání zabitých na jednoho člena, i rekordy v počtu usmrcení na jednu střelu (rekord drží dělo, jež se roztrhlo a zabilo přihlížející; sice to nebyl nepřítel, ani to nezpůsobila samotná střela, ale rekord to je). Ve volné chvíli provedli příznivci klubu i součet nohou a rukou všech členů a následné odvození průměrného počtu končetin na člena jednoho. Ironicky vyznívá i popis sebevědomí amerického národa, který si je jist svou výjimečností a bez okolků pronáší narážky na zbytek světa. Za touto maskou sebejistoty se však skrývají různé neduhy, které hravě vyřeší Francouz Michel Ardan, spojí rozhádané strany a stane se americkým hrdinou. Pokračování, respektive druhý díl s názvem Okolo Měsíce, se ještě na začátku vyznačuje trochou ironie (viz úvodní věta komentáře), ale později už se Verne vrací do zajetých kolejí a příběh rozvíjí v tónu podobném jeho jiným dobrodružným románům. Nechybí dlouhé informační pasáže přibližující dobové představy o Měsíci, trocha historie či nejnovější úspěchy vědeckého poznání. Z Američanů se nakonec stanou svědomití vědci a Francouz už je jen zbrklým dobrodruhem, který pronáší jeden šílenější nápad za druhým. Ze Země na Měsíc, respektive Okolo Měsíce bylo ve výsledku velmi zajímavou knihou, a i když se Verne v mnoha úvahách netrefil, je fascinující číst to, v čem pravdu měl, a obdivovat jeho obrovské znalosti tehdejší vědy.
Více ke knize: http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/podivuhodne-cesty-julese-verna-zastavka-ctvrta-ze-zeme-na-mesic-6486
a zde:
http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/podivuhodne-cesty-julese-verna-zastavka-sedma-okolo-mesice-7051
Štítky knihy
cesty na MěsícAutorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Genialita Verneho jako proroka technického pokroku byla obdivuhodná.