Žena pro třetího krále
Ludmila Vaňková
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76211/bmid_zena-pro-tretiho-krale-fGZ-76211.jpg
4
243
243
Královna Richenza. Hlavní postavou románu je královna Richenza, jedna z nejzajímavějších ženských postav českých dějin na počátku 14. století. Dvakrát usedla Richenza na trůn, moc a koruna ji však nikdy nezaslepily. Jen její hladové srdce hledalo lásku. Proto si troufla být svobodnou ženou a vzdorovat předsudkům, kterým může být vystavena i královna, jež nepřestala milovat kdysi prvního muže království, pana Jindřicha z Lipé.... celý text
Přidat komentář
Paní Vaňková je fakt formát.
Knihu jsem poslouchala a jako dost se mi líbila. Autorka rozebrala hlavně vnitřní život postav tak šikovně, že by to tak detailně nezmákli ani archeologové. Ti z kostiček sestaví leda tak obrys, protože historie holt v téhle fázi nic lepšího neumí.
Často se to opře o kronikářské záznamy, ale ani u nich se leckdy nevěří hned prvnímu výkladu. Furt se spekuluje.
Co jsem tak trochu šmejdila v historii, probíhala v naší a okolních zemích v době příběhu fakt skutečná "Hra o trůny." Likvidovaly se celé rody jako na běžícím páse.
A do tohoto hodili malou holku a provdali ji za muže o nějakých šestnáct let staršího, který navíc nebyl ani moc doma, takže děvčeti zbyly jen romantické představy.
A mimčo.
Pro mě první kniha autorky, určitě dám další.
Jedna z mých oblíbených knih. Eliška Rejčka je má oblíbená historická postava, paní Vaňková má oblíbená autorka ;-) Taková správná červená knihovna na pozadí historických událostí..
Richenza. Možná proto, že jí paní Vaňková věnovala celou knížku, mám tuto naši královnu nejraději.
Příběh, kde se život s královskou dcerou, pak dvakrát manželkou i vdovou nemazlí.
Své dětství prožila v Polsku, kde jí nejdříve zemřela matka, pak byl brzy zabit i její otec a macecha ji odvezla do svých rodných Branibor.
Ve dvanácti se stává českou královnou a v šestnácti těsně po narození jediné dcery, poprvé vdovou.
Neuvěřitelně silná lovestory psaná životem. Vždycky, když narazím na příběh Richenzy a Jindřicha z Lipé, říkám si, jak si lidé svým egem komplikují život. No, nebyl jejich příběh tak komplikovaný jen jejich hrdostí, ale kolikrát už mohla být jejich srdce pospolu, kdyby překonali svou ješitnost.
Původně to měla být kniha do čtenářské výzvy r.2017, ale nestihla jsem ji coby oblíbenou knihu rodičů, prarodičů. Nicméně kniha mě bavila moc. Plná historických faktů, čtivě psaná. Určitě si od paní Vaňkové vezmu další! Velmi příjemné čtení.
Bohužel mě kniha úplně minula... Asi nejsem cílová skupina. Navíc jsem se velmi špatně orientovala ve všech těch jménech a rodinných i nerodinných vztazích. Historické romány paní Vaňkové hold nejsou nic pro mne, to ale nijak nesnižuje jejich literární hodnotu a oblíbenost.
Po přečtení knihy jsem si přečetl i komentáře a ejhle, zjistil jsem, že zde zastupuji menšinu, tzn. muže. Knihy paní Vaňkové čtu rád, ale již jednou jsem psal, že jsou na mé gusto příliš "harlekýnské". Autorka zde dala velký prostor emocím, až se mi to zdálo nepřirozené. V ostatních knihách to nebylo až tak silné. Nechci nijak snižovat obsah, ale přece jen... Ostatně před delším časem se jedna naše kolegyně-čtenářka-
vyjádřila o historických knihách, kde jsou jen potoky krve a dále téměř nic jiného. Na tuto čtenářku, jsem si při četbě vzpomněl a dal jí za pravdu. V této knize byly neopětované city a vzdechy a další atributy, jen se nedá říci, potoky. Přesto jsem na autorku nezanevřel a určitě si přečtu její další knihu, snad mi bude více vyhovovat.
Richenza její píběh jsem četla v několika zpracováních,ale tohle se mi líbí nejvíce.
Nádherný příběh druhé ženy Václava II., Richenzy, v českých zemích přezdívané hanlivě Eliška Rejčka. Do Čech přichází coby velmi mladá nevěsta krále Václava II., plná nadějí a iluzí. O ty jí velmi rychle připraví nejen sám Václav, ale hlavně jeho děti a jejich chůvy, které milovaly jeho zesnulou ženu Gutu Habsburskou. Je sotva dospělá, kdyz umírá její manžel Václav a zanechá ji napospas svým dědicům a vzpurné šlechtě. Nakonec v sobě nacházejí zalíbení s Jindřichem z Lipé, což se mnohým nelíbí, ale Richenze na tom nezáleží. Když Jindřich ovdoví, dvojice spolu konečně může veřejně začít žít. Rozdělila je až Jindřichova smrt. Richenza ho pochovala ve svém věnném městě a po její smrti ji uložili vedle něj. Milenci tak spolu zůstávají i po smrti.
Moc hezké čtení. Chvílemi jsem se sice ztrácela v krkolomných pletichách, ale i přesto musím říct, že po přečtení jsem měla chuť přečíst si knihu ještě jednou. Určitě se k ní ještě vrátím.
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek od paní Vaňkové. Richenza byla silná žena, která se nedala porazit ranami osudu. A že jich nebylo málo.
Netuším, kolikrát jsem ji už četla, ale vím jistě, že nikdy nezůstane zapomenutá v poličce.
Krásná kniha, kterou prostě miluji :-). Četla jsem jí hned v roce jejího prvního vydání a od té doby tak 10 x. Sáhnu po ní pokaždé, když je mně smutno a ouvej a ona mně dokonale uvolní a naplno vtáhne do svého děje, a to i přesto, že ji znám skoro nazpaměť. Přečetla jsem všechny doposud vydané knihy od paní Vaňkové a až na dvě vyjímky, je všechny zbožňuji, ale Richenza je pro mně prostě TOP! Rozhodně tuto knihu doporučuji všem romanticky založeným bytostem a milovníkům historických románů.
Krásně vystavěný romantický příběh na historickém pozadí. Přečetla jsem za jedinou noc, kterou jsem nedobrovolně probděla u postýlky nemocného syna.
Knížku jsem přečetla opět jedním dechem. Osud Elišky Rejčky, této renesanční ženy a panovnice, mě nesmírně zaujal. Ve své době určitě vzbuzovala velké emoce. Byla krásná a bohatá a svým šarmem si podmanila nejedno mužské srdce. V Hradci vedla honosný a nákladný dvůr, který zastiňoval i ten pražský. Zbavená konvencí, spojena dlouholetou láskou s Jindřichem z Lipé si své štěstí však musela tvrdě vybojovat. Osud své oblíbené královny budu nadále sledovat i v dalších knížkách, po kterých časem určitě sáhnu.
Paní Vaňková je pro mě Paní spisovatelkou, vytvořila nejen román založený na historických faktech, ale především nádherný, zromantizovaný, a přesvědčivý příběh.
Malá holčička Richenza se setká s posly českého krále Václava II., a zatímco Hynek z Dubé jedná s Přemyslem, Jindřich z Lipé na seníku vypráví Richenze pohádku ... o malé princezně a třech králích ...
Soužití Elišky Rejčky a Jindřicha z Lipé bylo už v jejich době obecně známé a na středověké poměry opravdu neobvyklé, přesto tolerované:
,,a Rejčka k němu přimkla celou žíznivou duší, málo dbajíc o to, že tím překračuje zvykem posvěcené tradice královských vdov i dobové názory mravností." (STLOUKAL, K. Královny, kněžny a velké ženy české).
Mnozí historikové tvrdí, že šlo o mocenský záměr, ale já budu ráda věřit tomu, že v sobě prostě jen dva vlivní a mocní lidé našli zalíbení a lásku :-). Ráda jsem se ponořila do tohoto příběhu, kde historie vytvořila kulisu pro "obyčejný" (nebo možná neobyčejný) lidský příběh.
Nádherná kniha, pokaždé když v dějepisu vidím "Rejčka" v duchu se čertím proč této úžasné ženě nadávají hloupou předzívkou Elišky Přemyslovny. Richenza je nádherné jméno. Díky této knize jsem si zamilovala i Jindřicha z Lipé a dostalo se mi přesvědčení že naše historie není tak nevýrazná. Kniha mě navnadila i na další příběh, Kateřiny z Vartemberka a Petra z Rožemberka, už jsem zapoměla jak se ta kniha jmenuje ale byla taky krásná :)
Eliška Rejčka má můj obdiv, dvakrát česká a polská královna, když ovdověla, potřebovala lásku i ochranu v krutém středověku, tu našla až když se stala životní partnerkou Jindřicha z Lipé, šťastná léta prožila v Brně, kde zemřela roku 1335 a byla pochována pod podlahou v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně po Jindřichově boku.
Moc krásně napsané, až na to že kniha mne nebavila tolik jako předchozí počiny Vaňkové které jsem četla, neboť linie Richenzy a Jindřicha se prolíná i v jejích ostatních románech jako Žebrák se stříbrnou holí či Rab z Rabštejna, takže jsem byla s dějem už dopředu docela hodně obeznámená. Ale pro toho kdo tyto předchozí knihy nečetl, je to jistě půvabné čtení.
Nádherná kniha přečtla jsem jedním dechem.Mám ráda historii a autorka napsala příběh Elišky Rejčky velmi poutavě určitě se pustím i do dalších knih od této autorky.
Díky této knize se stala Eliška Rejčka mojí nejoblíbenější postavou historie :) její příběh je naprosto úžasný
Štítky knihy
Eliška Přemyslovna, 1292-1330 14. století Přemyslovci Jan Lucemburský, král český Viola Těšínská, královna, choť Václava III. Václav II., král, 1271–1305 Eliška Rejčka (Richenza), 1288-1335 Jindřich z Lipé, 1275-1329 královny Václav III., král, 1289-1306
Autorovy další knížky
| 1997 |  Cval rytířských koní |
| 1994 | Král železný, král zlatý |
| 2004 | První muž království |
| 1995 | Žebrák se stříbrnou holí |
| 2008 |  Příběh mladšího bratra |
Na historické knihy nejsem, ale tahle se mi líbila. Velmi mi pomohla si udělat přehled v tomto období dějin. Jen jsem občas měla problém s velkým počtem jmen a postupem let. Potřebovala bych nějaký přehled se jmény, a více zdůrazňovat, v jakém letopočtu zrovna děj je.