Žena z kajuty č. 10
Ruth Ware (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/346480/bmid_zena-z-kajuty-c-10-lvm-346480.jpg
4
618
618
Novinářka Lo Blacklocková, která píše do cestovatelských časopisů, právě dostala životní šanci: má se spolu s hrstkou cestujících z vyšší společnosti účastnit luxusní okružní plavby po norských fjordech. Soukromá jachta Polární záře se právě vydává na svou panenskou plavbu – obloha je modrá, moře klidné a hosté dobře naladěni. Noblesní kajuty, večeře ve velkém stylu, elegantní konverzace… Pohádka se však zvrhne v noční můru: Lo v polotmě zahlédne, jak někdo srazil z paluby do moře jakousi ženu. Lo je jediná, kdo incident viděl, a nikdo jí nevěří – vždyť nikdo z hostů nechybí! Lo se zoufale snaží zjistit, co se stalo, ale loď pluje dál, jako by o nic nešlo. Jenže něco je tu špatně, skrznaskrz špatně… Důmyslně vystavěný román, který připomíná vrcholná díla Agathy Christie, je plný překvapivých zvratů a mrazivých odhalení.... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2017 , LedaOriginální název:
The Woman in Cabin 10, 2016
více info...
Přidat komentář
Možná se mi to jen netrefilo do nálady. Ale hlavní hrdinka mě neskutečně štvala po celou dobu, ačkoliv ta nevole mírně gradovala. Stejně tak mě rozčilovalo to množství nesmyslů, hloupostí a banalit vršících se jedna na druhou. Ke konci už jsem knihu vnímala jen napůl a dočetla ji spíše z pocitu povinnosti než že by mě zajímalo, jak to dopadne.
Fascinující start, zajímavá zápletka. Poslední třetina mi ovšem přišla silně nerealistická a přehnaná. Prostě skvělý začátek, obstojný střed a nepovedený konec.
Docela zklamání, i když naštěstí jsem neměla veliká očekávání. Zápletka by mohla být dobrá a zajímavá, rozuzlení bylo také dobré, celkově potenciál knihy by byl, ale styl psaní mi přišel trochu laický, hlavní hrdinka dost nesympatická a co bylo hodně špatné byl i překlad. Několikrát se opakující slovo blinkat mě vyloženě iritovalo. Knížku jsem ze zvědavosti nakonec dočetla ale stálo mě to dost přemáhání a od autorky asi zatím žádné další knížky vyhledávat nebudu.
Bohužel jsem čekala opravdu něco jiného. Prostě skvělou napínavou plavbu s vraždou. Mé očekávání nebylo vyslyšeno. Hlavní hrdinka Lo byla, dle mého, trochu blbka. Děj velice zdlouhavý, jen díky poslechu audioknihy jsem vydržela až do konce.
Jak už to tady je zmíněno milionkrát, jedná se o pokus stylu Agátha Christie a moc se to nepovedlo. Asi záleží na tom, kdo co preferuje, ale mě se styl úplně nelíbil. Postrádá to originalitu a to, že někdo rád detektivky, fajn, ale kopírováním stylu to u mě nezaboduje. Abych tedy nebyla kritická jen ke stylu psaní, tak za mě neuspěl ani děj jako takový. Nemastné, neslané, přitažené za vlasy. Během čtení jsem váhala, zda mi to stojí za to dočíst až do konce, ale protože to není nijak zvlášť dlouhé, tak jsem to přelouskala, ale nebavilo mě to.
Žena z kajuty č. 10
Musím říct, že některé pasáže v knize byli až moc dlouhé. První polovina knihy byla pouze seznamovací a děj nějak pokulhával. Ovšem rozuzlení příběhu bylo velikým překvapením a závěr knihy byl velice poutavý. Navzdory pomalejšímu začátku, hodnotím knihu kladně.
Předně, kniha připomíná Agathu Christie jedině nápadem - luxusní jachta na plavbě norskými fjordy, záhadná žena a domnělá vražda, několik hostů s velkým potenciálem pro podezření - proti tomu se nedá říci půl slova. Horší je, že plavba přírodou a charakter postav nejsou prakticky vůbec rozvinuty, a děj je vyložené Lo-centrický. Bohužel je Lo ufňukaná a hloupá žena, která není schopna dát dohromady kloudnou větu, a připomíná roky týranou asociálku a ne profesionální novinářku, která nejdříve koná a až pak přemýšlí. Zápletka se záhadnou ženou z kajuty č. 10 je tedy dobrá, a rozuzlení mi potvrdilo moji teorii ze začátku, i když jsem chvíli doufala, že by nalezené tělo mohlo patřit Lo (vážně, proč autorka udělala postavu tak nesympatickou?). Naneštěstí se nedozvíme, jak přesně se odehrála poslední událost na lodi, a zda má číslo 25 602,52 nějaký vyšší význam.
Jsem poněkud v rozpacích. Rozhoduji se, jak hodnotit... Nemám moc v oblibě ich formu, v níž je i tato kniha psána, je to obvykle přehršel dojmů a pocitů. V tomto případě je to násobeno a o to hůř, že samotná hlavní hrdinka je neurotická, vyděšená a velmi sprostá novinářka, která svými myšlenkovými pochody působila až nepřátelsky vůči ostatním. Nevím, zda to byl záměr, nebo jen autorka neodhadla míru sebestřednosti. Příběh je dost klasický, příjemně jednoduchý a jasný, jen počet stránek příliš neodpovídá. Kniha by s klidným svědomím mohla být poloviční - občas jsem měla chuť přeskakovat několikastránkové popisy pocitů z jednoho incidentu. Konec je až překvapivě zrychlený, což příliš nekoresponduje s rozvleklým příběhem. Dvě třetiny knihy obsáhnou čtyři dny plné pocitů a dojmů, zbývající třetina pokryje celý příběh naprosto dostatečně a soběstačně. Asi bych doporučila k nedělní kávě, nic zázračného ovšem nečekejte.
Přečteno za dva večery.. podobně atraktivní prostředí a napínavá atmosféra jako v knize Všude kolem černý les
Knížka mě bavila,přečetla jsem ji rychle, ale od ,,světového bestselleru č.1“ - jak je uvedeno na obáce - jsem očekávala přece jen víc.
Poslechnuto jako audiokniha. Dost prumerne, nebyt Simony Postlerove, jejiz hlas mam moc rada, asi bych srazila jeste hvezdu nebo dve dolu.
Knížku jsem poslouchala jako audio a ze začátku mě to moc nezaujalo, bohužel ani četba Simony Postlerové, musela jsem si na ni trochu zvyknout. Když už se ale děj přesunul na jachtu Polární záře, začalo to být víc zajímavé a napínave. Takže nakonec to nebylo vůbec špatný.
Kniha se mi moc líbila, děj byl nepředvídatelný a až do poslední chvilky jsem nevěděla, jak to celé dopadne. Za mě naprosto skvělé čtení a určitě doporučuji si tuto knihu přečíst! :-)
První půlku knížky jsem si říkala, že mám po dlouhé době v ruce tříhvězdičkovou věc, ale tak nějak se stalo, že druhá polovina mě bavila a donutila hvězdu přidat.
Spoiler: iritovalo mě zpočátku, že to vypadalo na další šílenou hrdinku, alkoholičku a navíc psychicky vyšinutou, moc se mi ulevilo, když se tento předpoklad rozplynul jako pára nad hrncem. Takže nakonec fajn psycho krimi thriller. (Prosinec 368 str.)
Od světového bestselleru jsem tedy očekávala víc. Ale místy je dost napínavá a strhující, ale ten konec je velmi nepravděpodobný... navíc je v textu pár nesouvislostí a pár věcí není vysvětleno.
Většina knihy byla zbytečně zdlouhavá a místy i nudná. Teprve ke konci děj nabral spád a příběh se najednou stal skutečně napínavým. Žádné velké překvapení se však nekonalo a řešení zápletky se dalo tušit už před koncem.
Ruth Ware umí psát i líp, což dokázala především svou knihou Smrt paní Westawayové.
Tentokrát jen za tři.
Ďalšia super kniha od tejto spisovateľky, veľmi ma baví spôsob akým píše je to pútavé, občas Vám niektoré postavy lezú na nervy, ale taký je život. Príbeh plynul bez hluchých miest, som spokojná. Patrí k mojim obľúbeným autorkám. Odporúčam.
No popravdě, se mi zde stalo co už dlouho ne. Kniha mne překvapila. Nebo tedy spíše děj. Většinou člověk tuší, co bude dál, ale tady... Občas si myslíte že víte a najednou zjistíte, že vlastně nevíte... Kniha je plná (no dobře, je jich tam asi 5) zvratů.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Všude kolem černý les |
| 2017 | Žena z kajuty č. 10 |
| 2018 | Hra na lháře |
| 2019 |  Smrt paní Westawayové |
| 2022 | Chata v horách |
No tak já vám nevím. Možná by to ani nebylo tak špatné ale už mi začínají lézt na nervy tyto stále stejné postavy (pořád řeší že nemá pít ale v tu chvíli do sebe leje další sklenici, nemůže spát ale bez problému usne vždy když se to zrovna nehodí a o prášcích ani nemluvě). Nepřidalo k tomu i to že jsem knihu poslouchala jako audio a podání paní Postlerové (jako u více knih od ní) je dle mého názoru děsné. Paní čte jako by jí za 5 minut jel autobus a ona musela hrozně chvátat, nevíte kdy začíná a končí věta atd... Docela mě to mrzí jelikož Všude kolem černý les se mi docela líbila.