Žena z kajuty č. 10
Ruth Ware (p)
Novinářka Lo Blacklocková, která píše do cestovatelských časopisů, právě dostala životní šanci: má se spolu s hrstkou cestujících z vyšší společnosti účastnit luxusní okružní plavby po norských fjordech. Soukromá jachta Polární záře se právě vydává na svou panenskou plavbu – obloha je modrá, moře klidné a hosté dobře naladěni. Noblesní kajuty, večeře ve velkém stylu, elegantní konverzace… Pohádka se však zvrhne v noční můru: Lo v polotmě zahlédne, jak někdo srazil z paluby do moře jakousi ženu. Lo je jediná, kdo incident viděl, a nikdo jí nevěří – vždyť nikdo z hostů nechybí! Lo se zoufale snaží zjistit, co se stalo, ale loď pluje dál, jako by o nic nešlo. Jenže něco je tu špatně, skrznaskrz špatně… Důmyslně vystavěný román, který připomíná vrcholná díla Agathy Christie, je plný překvapivých zvratů a mrazivých odhalení.... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2017 , LedaOriginální název:
The Woman in Cabin 10, 2016
více info...
Přidat komentář
Anotace zněla slibně, bohužel to ale celé bylo až moc nereálné, hlavní hrdinka byla nesympatická a začátek se neuvěřitelně táhl. Měla jsem problém dočíst ji do konce. 1/5
Začátek mě zaujal. Dobrý námět, zločin na lodi, odkud nikdo nemůže odejít (leda mrtvý), deset kajut, čekala jsem něco jako Deset malých černoušků, ale vyvíjelo se to prapodivně. Hlavní hrdinka mi šla od počátku hodně na nervy, ostatní pasažéři na lodi taky, postupně jsem zájem ztrácela a absolutně nereálný a uměle vygradovaný konec mě definitivně otrávil.
knížka se mi dobře četla,ale příběh byl zvláštní,nereálný a moc jsem ten konec nepochopila,proč to skončilo tak divně všechno bylo takový..no celý divný,ale četlo se to lehce
Bože, to tedy byla slátanina... možná, že ještě víc než samotný příběh krajně nesympatické hlavní postavy (značně přitažený za vlasy a nepříliš uvěřitelný), mi vadil zvolený jazyk a forma (např. tisíckrát opakované slovo "blinkat", neumětelsky popsaný děj i rozhovory). Za mě brak, který číst prostě nechci.
V čem by to tak asi mohlo připomínat vrcholné dílo Agathy Christie je větší detektivní záhada, než jakou nabízí celá kniha. O co jde je zřejmé hned, jakmile se všichni nalodí a překvapivý zvrat tam není jediný, zato zvratků plno. Zvrací kdekdo. Mrazivá odhalení se rovněž nekonají, nebudeme-li počítat koupel ve fjordu. Chvílemi se chce křičet ŽE NE, ŽE TO NEBUDE TAKHLE! ale je to takhle…Hlavní hrdinka nepřipomíná žádnou z postav A.CH.ani náznakem, snad jen některou z těch, které se staly obětí a dobře se jim stalo! Každý, kdo četl, sám může posoudit, jak moc si přál, aby to potkalo i tuhle Je to smutná postava, která prolézá současnou literaturu po čertech často – násoska, která trpí vším, čím trpět může(pokaždé ji někdo nepochopitelně miluje nebo zachrání), přičemž zejména v poslední čtvrtině se dozvídáme nejrůznější mikropodrobnosti všech úzkostí a poruch, které ji souží, soužily a jistě soužit začnou. Až se to změní v žánr psychopatologická příručka pro pokročilé. V momentech největšího „napětí“ mudruje nad lustrem od Swarovski a z toho, že někde visí, vyvozuje odvážné závěry, že tím jeho vyvěsitel naplil do tváře problému globálního oteplování a ochraně životního prostředí (ne, není to nadsázka ani nepřeháním, takhle to tam přesně je). Jejími nejčastějšími slovními spojeními jsou: „blinkala jsem, mluvíte anglicky? a blbá,blbá,blbá“ (to jako o sobě). Ano. S tím se dá souhlasit. Je opravdu blbá, blbá,blbá a nepomůže jí už nic. Ten začátek klame, koupila jsem si to jako audioknihu ve slevě za 99,- do auta. Vypadalo to jako taková ta konverzačka – ona jí řekla, ta jí na to odpověděla a on se připojil…ideální do kolon. Tak od půlky jsem to poslouchala z čiré potřeby hněvat se na něco jiného než na to vedro. Konec je strašlivý, ten snad bude lepší vynechat úplně.
Nebylo to špatné čtení, ale k srdci mi to moc nepřirostlo. Lo není moc sympatická holka a při čtení jsem neustále měla pocit, jako bych příběh už znala.
Ke knížce jsem se dostala čirou náhodou, bez mučení přiznám, že i když mám detektivky ráda, spíše mě zlákal přebal a hlavně prostředí luxusní jachty plovoucí ve skandinávských vodách a neměla jsem přehnaná očekávání. Příběh mě bavil hned od začátku, ale teprve s naloděním získal ten správný rozměr. Autorka píše sugestivně a mistrně popisuje paniku, beznaděj a úzkost, kterou musela hlavní hrdinka zažívat. Část zápletek byla sice trochu předvídatelná, ale několikrát mě čekal i překvapivý zvrat v ději. Pro nenáročnější čtenáře detektivek (nebo pro milovníka knih z prostředí moří :) ) je to příjemná oddechovka. Ráda si přečtu i další knihy autorky.
Celou dobu jsem si říkala, že si Lo koleduje o to, aby jí přes palubu někdo také hodil. Ale poslouchala jsem to jako audioknihu před spaním a příjemně jsem se bavila. Není to možná úplně akčně nabitý thriller plný zvratů, které vyráží dech, ale to přece detektivky Agathy Christie také nejsou. Tak nízké hodnocení mne před poslechem této knihy málem odrazovalo a nyní jsem ráda, že jsem si touto knihou z prostředí plavby soukromé jachty zpříjemnila pár večerů.
Z počátku se děj poměrně táhl, některé informace zde byly zcela zbytečné, měla jsem pocit, že se v knize nic neděje. Po polovině se to zlomilo a události začaly mít spád. Ovšem pro mě slabší než Hra na lháře.
Knížka se dobře četla, líbilo se mi uzavřené prostředí výletní lodi a nejistota, zda byl spáchán zločin. Sice ne úplně stoprocentní napětí, ale řekla bych, že lepší než Hra na lháře.
Poslouchala jsem jako audioknihu a opravdu se mi to líbilo. Dohady hlavní hrdinky o tom, co může být pravda, jaké jsou možnosti a jak se v situaci zachovat... sama jsem o tom přemýšlela a byla zvědavá a napnutá až do konce. Takové príma psychologické mi to přišlo :)
Tak - dalo se to, závěr dobrý - zápletky super. Ještě že se hlavní hrdinka rozhodla vzdát se reportérské práce a raději psát knihu, protože jako reportérka za moc nestála. Ale nelituji, že jsem tuto knihu přečetla, zase něco jiného.
Od začátku byla kniha velmi nazáživná až nudná. Vůbec jsem se neorientovala v postavách. Dočetla jsem ji jen díky komentářům které slibovaly zajímavý konec. Ten však nepřišel. Nejsem spisovatel ale dokázala bych konec vymyslet stokrát lépe. Kniha měla potenciál na opravdu dobrý konec, autor jej však úplně pohřbil. Začátek, střed i konec byl nesmírně zdlouhavý a nudný.
Tohle je dlouhaaaa predlouhaaa knizka s nesympatickou, az dutou hlavni hrdinkou. Vlastne se tam nic nedeje a anotace je nafouknuta bublina. Ke konci, kde se konecne (!) zacne dit neco vyznamnyho, je pribeh lepsi a i celkem napinavy, ale grandiozni finale necekejte. A vlastne to mozna ani nectete, zkuste radsi neco jinyho a tohle si nechte na dlouhy zimni vecer kdyz vypadne elektrika.
Kniha se mi velmi dobře četla. Přečetla jsem ji během jednoho dne. Moc se mi líbilo zpracováni, hlavne to že do posledni chvile vlastne nevíte kdo, kdy, proč. Za mě palec nahoru!
Dobře a jednoduše .. pokud si chcete přečíst něco co vám trochu pocuchá mozkový závity.. pro mě super zápletka :)
Přečteno.....no kniha nebyla špatná, ale už jsem četla i lepší.....konec byl zajímavý.....
Štítky knihy
detektivní a krimi romány pro ženy alkoholismus jachty thrillery pro ženy
Autorovy další knížky
2016 | Všude kolem černý les |
2017 | Žena z kajuty č. 10 |
2018 | Hra na lháře |
2019 | Smrt paní Westawayové |
2022 | Chata v horách |
Zapletka byla zajimava a verohodna, ale... Hlavni postava byla sice realisticky vykreslena, ale desne nesympaticka a dost pitoma (minimalne prvni dve tretiny). Jeji psychicke pochody, uvahy a premitani byly popsany hodne podrobne - az moc. Celkove to pusobilo kontraproduktivne a tyto pasaze (plus nektere podrobnosti o vybaveni lodi) zavdavaly pricinu si myslet, ze autorka jen natahovala text... urcite si ted dam od autorky pohov.