Ženy z bloku 10 - Lékařské pokusy v Osvětimi
Hans-Joachim Lang
V mužské části osvětimského koncentračního lágru nechalo vedení SS na jaře 1943 oddělit dvoupodlažní budovu kasáren, blok 10, od ostatního táborového území. Prováděly se tam lékařské pokusy na zhruba 800 židovských ženách. Dva doktoři na nich zkoušeli metody sterilizace, jíní je podrobovali dalším experimentům. Autor líčí, co se s těmi ženami dělo, jak zvládaly úkoly všedního dne a s jakými následky se přeživší vězeňkyně – bylo jich kolem 300 – musely po válce vyrovnávat.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Válečné
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
Die Frauen von Block 10, 2012
více info...
Přidat komentář
Četla se těžce, musela jsem si dát vždy menší pauzu...syrově podaná, plná faktů, která by měl znát každý člověk...nejde zase o tak moc vzdálenou historii. Celkový dojem velmi dobrý
Čekala jsem víc. Byla napsáná pro mě nepochopitelným stylem, což ovšem nesnižuje hrůzy, které popisuje. RIP
Neskutečná kniha, při které běhá po zádech mráz, chlupy se ježí, člověk jen čte a skoro nedýchá. To, co si lidé prožili v Osvětimi, a nejen tam, ale především to, co čekalo potom všechny, kteří přežili, my si nedokážeme ani představit.
Musím uznat, že tato kniha se mi četla těžce. Přece jen jde o téma,které asi zasáhne každou ženu. Zároveň oceňují ,že se autor zabývá dalšími lékaři, kteří působili v Osvětimi. Protože většinou se mluví jen o Mengelem.
Hrůzné co se dělo za věci. Klaním se před statečností a odolností těch, co toto přežili a hlubokou úctu těm, co to nepřežili. Dnes asi úplně nemůžeme pochopit, jak něco takového vůbec bylo možné. Kniha dopodrobna popisující jak metody, tak "lékaře" v táboře i jejich oběti.
Přečteno, ale hrůza. Teď nehodnotím autora, ale o čem je psáno. Na nějakou dobu si od podobných knih odpočinu.
Zvěrstva,která páchají lékaři na bloku 10 pod křídly SS jsou těžko představitelná. Pár žen však přežilo a díky nim jsem nahlédla do úplně nového nitra Osvětimi,které je hnusné,nelidské,ponižující a zcela mimo chápání.
Asi netřeba komentáře o tom jak je kniha strašná a děsivá. Přesto doporučuji přečíst, historie totiž vymazat nejde a navíc ta historie je celkem nedávná
Hnus a zvrácenost nacismu v další knize, která vám nedá spát! Asi bych opravdu měla přesedlat na jiný typ literatury...
Zatím jediná kniha, která dokazuje hrůzy lékařských pokusů v režii SS. Je zajímavé, že ikdyž jsem na exkurzi v Osvětimi byla, o bloku 10 se zmiňovali pouze ve spojitosti s Josefem Mengelem a to jen velmi letmo (na což ostatně na začátku upozorňuje i samotná kniha)! To co jsem se dozvěděla tady, mi vyrazilo dech. Že existoval nějaký Clauberg, Schumann, Wirths, Weber a Hirt a co prováděli za hnusy jsem vážně doposud nevěděla (až jsem po dočtení zauvažovala, zda jsem to vůbec chtěla vědět).
Kniha je sepsaná formou několika rozhovorů, doplněna spoustou poznámek a odkazů a dlouho trvalo než jsem si na styl zvykla. Přesto jí zaslouženě dávám plný počet bodů a doporučuji :).
Tato kniha mne trochu překvapila, neboť jsem původně očekával román a až následně jsem zjistil, že se jedná o dokument. I tak je však kniha velice zajímavá a dokumentuje hrůzy, které se opravdu šel. Je velice dobře, že se i dnes tolik let po válce připomíná. Jména v knize uvedená, jsou spíš vzpomínkou na konkrétní osoby které musely tyto hrůzy trpět a tím událostem dávají tvář uvedených osob. Odkazy na prameny jsou decentně úkryty pod čísly a ten koho zajímá i pramen si je vyhledá v samostatné kapitole na konci knihy. Ostatní čtenáře nikterak neruší.
Že se toto dělo, se dozvídám až díky této knížce. Spousta jmen mi nevadila - nejsou tam pro zapamatování. Co mne překvapilo je fakt, že v koncentráku šlo mít svého kochaneho.
Od knihy, která dokazuje hrůzné činy, nelze očekávat čtivost jako u Harry Pottera.
"Suchopárnost" dat a údajů plných jmen a míst mi nevadila.
Akorát bych řekla, že mnohé útržkovité informace místo pravdivého vyprávění jen tak naťukly cosi neurčitého ohledně tématu knihy - nechtěly-li se ženy vyjadřovat, asi bych tam toto svědectví nezanášela.
Kniha byla velmi zajímavá. Nicméně mi trochu vadilo spousta jmen, odkazů, dat, čísel. I přesto se ale kniha četla poměrně dobře.
Už jsem toho četla dost o "věcech", které se děly v koncentračních táborech, takže mě tohle ani nějak nešokovalo. Ale jedno jsem si z toho vzala - jsem šťastná za svůj svobodný život a vážím si toho, že jestli budu mít jednou děti, bude jen a jen mé svobodné rozhodnutí a nikdo mi ho nevezme.
http://zrzava-tereza.blogspot.cz/2015/04/zeny-z-bloku-10.html
Knížka sice byla psána dost dokumentárně se spoustou dat a jmen, které se nedaly zapamatovat, ale to byl autorův záměr a v tomhle případě to beru jako vhodnější způsob psaní, než aby se snažil napsat knížku jako příběh, jelikož nevycházel z vlastních zážitků a zprostředkovaně z vyprávění druhé osoby, už to taky těžko půjde. Za knížkou musel být ohromný kus práce a pro žijící příbuzné zmíněných obětí to musí být cenná záležitost.
Hrůzný popis co vše museli ženy za války vytrpět. Určitě kniha sama o sobě zajímavá ale těžko čitelná. Vadili mi na konci kapitoly odkazy na použitý materiál. Jinak je to psané na můj vkus až moc dokumentárně...
O holocaustu můžeme číst všechno možné, ze všech možných úhlů pohledu a pořád dokola.... a stejně to bude pořád málo. Výborné a zajímavé téma, jež dosud bylo opomíjeno, ovšem zpracování není příliš šťastné. Jak se objevuje skoro ve všech příspěvcích níže, kniha opravdu není čtivá, ač by si to zasloužila. Je to prostě sušší kousek dokumentující dění na jednom z mnoha bloků. Na holocaustu je vždy děsivé právě to množství, protože jakákoli lidská tragédie se v rámci něho udála, udála se pravděpodobně v takovém měřítku, že prostě splývá. Ano, žádnému válečnému židovskému příběhu rozhodně neuškodí, když je na závěr opatřen seznamem podobně stižených obětí, jistě mu to dodá na obludnosti a připomene, v jakých číslech se pohybujeme, ale samotný text vynikne vždycky lépe na konkrétním lidském osudu, na jednom či pár příkladech obohacených detaily. Takto je to opravdu jen kniha pro historiky-fajnšmekry zvyklé na data, čísla a seznamy.
Kniha je takový dokument na papíře. Data, fakta, jména. Po 20 stranách je čtenář naprosto zbytečně přehlcen informacemi, které si snaží v hlavě dávat dohromady na úkor jejich sdělení. U mě velmi rušivý element.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) lékařská etika pokusy na lidech holokaust, holocaust
Tragické čtení o událostech, které nesmí být nikdy zapomenuty.