Ženy z bloku 10: Lékařské pokusy v Osvětimi
Hans-Joachim Lang
V mužské části osvětimského koncentračního lágru nechalo vedení SS na jaře 1943 oddělit dvoupodlažní budovu kasáren, blok 10, od ostatního táborového území. Prováděly se tam lékařské pokusy na zhruba 800 židovských ženách.
Přidat komentář
V prvé řadě chci napsat, že jsem ráda, že se tyto knihy píšou, protože by se na to nemělo zapomínat...
A teď k hodnocení této konkrétní knihy. Bohužel se nečetla dobře - nesedla mi psaná forma. Je to i můj osobní problém, protože nečtu literaturu faktu, což vlastně tato kniha je.
Dozvěděla jsem se nějaké nové informace a musím se přiznat, že se mi dělalo docela špatně. Takové šílené pokusy na nevinných ženách. Nechápu to, fakt ne, ani to vlastně pochopit nechci. V Osvětimi jsem byla, takže jsem si všechny ty odporné hrůzy dokázala živě představit. Určitě je něco jiného, když o tom ,,jen" čtete a když jste na tom místě byly.
V knize je i pár fotek a kreseb, za což dávám palec nahoru.
Knihám na toto téma by se člověk neměl vyhýbat - aby nikdy nezapomněl co se dělo, ale zrovna tento kus - já nevím, kniha se mi nečetla vůbec lehce a to ne kvůli tématu, ale stylem, kterým byla napsána.
Vyprávění mnoha žen z bloku 10, které i po osvobození a přežití v Osvětimi prožívají po zbytek života velká traumata kvůli pokusům sterilizace a následné neplodnosti. Dnes se to zdá až sci-fi, že toto byla skutečnost, co lidi dokáží za zvěrstva. Psáno nečtivou formou, jako bych četl útržky z novin, ale i tak za přečtení stojí. Koho toto téma zajímá doporučuji „ V pekle plynových komor a Smrt je mým řemeslem ", jedny z nejhrůznějších knih na toto téma. Nezačíná tohle zlo už šikanou na školách? To jsou přesní adepti na týrání lidí , kdyby se situace opakovala.
Proto je potřeba velmi tvrdě trestat jakékoliv násilí na lidech už od útlého věku.
V této knize se dočtete, jaké hrůzy se děly v bloku číslo 10. Já jsem doposud o bloku číslo 10 neslyšela a při čtení mě hodně mrazilo. Kniha pro mě nebyla ale tak čtivá, jak jsem si myslela že bude. Ale jsem ráda, že jsem si ji přečetla a rozšířila si zase o kousek vědomí o holocaustu.
Kniha je velice zajímavá, jen kdyby tam nebylo moc jmen, trošku jsem se v nich ztrácela. Přesto to pro mne byli nové informace a jsem ráda, že jsem jí přečetla.
Opravdu nepředstavitelné hruzy,utrpení a beznaděj žen.Kniha se moc dobře nečetla příliš mnoho dat,jmen a faktu pro děj knihy nedůležitá a to čtenáře může odradit.
Kniha vypovídá o nepředstavitelném zacházení a ponižování lidské důstojnosti a celé jeho existence, také nám sděluje, že tímto utrpením prošlo nesčetné množství lidí, bohužel je to ale napsáno způsobem seznamu k nákupu... Z knihy si odnáším spousty jmen, které si čtenář nemůže zapamatovat, ani kdyby chtěl kromě pár "hlavních postav", které se nám objevují v knize víckrát než jednou... Bohužel si toho pamatuji víc o ďábelských doktorech než o jejich obětech. Vadilo mi, že se k tématu najednou z ničeho nic vyjadřuje člověk, který nikde předtím nebyl zmíněn a poté už se také neobjevil.
Vím, že je to nepatřičné, ale jedna stránka mě docela pobavila, místo dat, čísel a míst by se dala shrnout jednou větou, a to, že : V srpnu 43 přijelo do Osvětimi strašně moc lidí...
O to vtipněji na mě zapůsobila kapitola, kde bylo řečeno, že pokud ženy nešly na vyšetření a testy či operace, neměly celý den co dělat, dobrovolně se hlásily na sběr bylin a hub a dokonce si po nocích zařídily kabaret, skoro každá žena měla "svého milého", takže ani s tím jídlem to nakonec nebylo tak tragické... Ne, opravdu je to tam napsáno tímto způsobem...
Za mě je to špatně napsaná knížka, už jenom ten úvod nekoresponduje s formou obsahu. Podle mě by autor udělal lépe, kdyby sepsal a interpretoval kompletní příběhy několika žen, symbolických 10, s doplněním svého komentáře o dohledávání obětí. Upřímně jeden komentující zde kritizoval oblíbené knihy "povolání z Osvětimi", já si z toho "povrchního fotografa a tatéra" vzala víc než z tohoto seznamu. Mimochodem W. Brasse se v této knize také mihne a ano, nejspíš se zde dočteme malé doplnění děje Fotografa z Osvětimi, ale stále ten malý záblesk světla, kdy čtete konečně o někom, koho si zapamatujete (ovšem díky předešlému beletristickému dílu) nezachrání tu změť jmen, čísel, dat, míst a neucelených osudů.
Uznávám, že jeden okamžik, a to popis "vzniku kosterní sbírky" byl silný a člověk si uvědomí, co 2. světová válka znamenala pro "nehodící se lidi" a také oceňuji, že jsme se dozvěděli, že ne "všechna sláva" patří Mengelemu. Ale na čtyři hvězdičky to pro mě bohužel nebylo.
Tato kniha přináší otřesné svědectví o pokusech prováděných v Osvětimi na ženách. Jsou zde použity i svědecké výpovědi z úředních dokumentů a s několika z těchto žen autor i osobně mluvil. Věnuje se i tomu, jaký dopad měly pokusy na ženy, které přežily, po válce.
Kniha je výjimečná tím, že ženy tu nejsou bezejmenné, autor tu jmenovitě vyjmenovává spoustu obětí, což ale zároveň dělá četbu obtížnější.
Čím delší čas od války uplyne, tím bude těžší si představit, že toto se skutečně stalo, proto jsou taková svědectví důležitá.
Lang chtěl napsat knihu hlavně o obětech Osvětimských lékařských pokusů, ale nejsem si jistá, jestli zvolená forma byla ta pravá. Zaprvé mi přišlo, že je kniha pokud zmateně členěna a zadruhé to vypadalo, jako by se Lang snažil zmínit co nejvíce žen, které vypátral a kterých se informace týkaly. Nijak samozřejmě nekritizuji samotnou snahu dopátrat se osudů těch, kteří nedobrovolně a v tak strašném prostředí sloužili jako pokusní králíci, ale pokud je jich na každé stránce zmíněno několik - celé jméno, často včetně přezdívky, data příchodu do Osvětimi a případně toho, kolik jim tehdy bylo - začala jsem tyto údaje postupně spíš ignorovat, protože jen málokteré ženy se v kapitolách objevovaly opakovaně, a poměrně očekávatelně jsem si tak zamapatovala jen pár nejčastěji se objevujících spolu se jmény doktorů a těch, co jim více či méně dobrovolně pomáhali. Přišlo by mi pro čtenáře mnohem lepší vybrat si u každého typu pokusů jen několik málo žen a na jejich osudech tehdejší dění ilustrovat, než pořád náhodně zmiňovat další a další.
Jinak to bylo dle očekávání zajímavé, děsivé a odporné.
Pokud vás toto téma zajímá, doporučuji přečíst i Ďáblovy doktory od americké soudní zapisovatelky působící při Norimberských procesech.
Knížek z prostředí vyhlazovacích táborů je hodně. Všechny jsou o tom samém, o utrpení a boji o přežití v nelidských podmínkách. Tahle kniha je jiná jen ve stylu vyprávění. Není to román, ale spíš faktografický příběh opírající se o výzkum. Je samozřejmě sestaven tak, že čtenář se postupně propracovává k větším a větším ukrutnostem a je nucen přemýšlet nejen z pohledu obětí pokusů, ale i z pohledu těch, kteří je prováděli. Ať už to byli němečtí lékaři, nebo lékaři-vězni. A co si z knihy vzít? Nevím přesně. Takové to obecné, "musíme o tom psát, aby se na to nezapomnělo a nikdy se to neopakovalo", osobně moc neuznávám. Je to jedna část historie lidstva, o které by lidé měli vědět, ale neustále se v ní dopodrobna hrabat? Proč?
Kniha mi dala mnoho nových informací, tématu se věnovala opravdu komplexně, ale místy na mě bylo hodně informací, čísel, jmen, což čtení znesnadňovalo. Závěr mě rozčílil.
Kniha přečtena - čtenářská výzva
Raději nebudu nic psát, jinak bych se musela rozzlobit....
Nečekejte román s tématem holocaustu. Kniha faktu, tak bych se vyjádřila. I přes počáteční problém jsem se začetla. Oceňuji snahu autora vylíčit děj neutrálním, pro nás možná drastickým, způsobem. A konec... To byla hra s mými nervy.
Obsahově kvalitní kniha, bohužel trochu "neučesaná", takže jsem se místy ztrácel, vracel se atd. Nicméně času u ní nelituji, další dílek do skládačky "moderní historie".
Člověk u takových knih stále jen kroutí hlavou. Neskutečné, jak člověka, jen o něco jiného, druhý může brát jen jako "něco" na pokusy.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) lékařská etika pokusy na lidech holokaust, holocaust
Znám lépe zpracované knihy na toto téma, tak jsem to čekala "lepší", každopádně těžko hodnotit knihy s podobnými tématy hvězdičkami. Zkrátka přečteno, každý by si měl přečíst nějakou takovou knihu.