Žiarenie
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460379/bmid_osviceni-hey-460379.jpg
5
4340
4340
„Vravela, že niečo videla v izbe, kde... sa stalo niečo zlé. V izbe číslo 217. Musíš mi sľúbiť, že do nej nikdy nevojdeš, Danny... vyhýbaj sa jej...“ Hotel Pekná vyhliadka určite patrí medzi najkrajšie horské letoviská na svete, ale nielen preto tu Jack Torrance, dramatik a bývalý alkoholik, prijal miesto správcu v mimosezónnom období. Považuje to najmä za príležitosť na nový začiatok a dúfa, že tu počas zimy napíše svoj nový román. Zúfalo totiž potrebuje uniknúť životnej smole a beznádeji, ktoré ho vytrvalo prenasledujú. Spolu s ním sem prichádza jeho manželka Wendy, aby v majestátnej samote starého hotela so zvláštnou atmosférou, postavenom na starom indiánskom pohrebisku, hľadala možnosť záchrany narušeného manželstva a rodiny. A napokon je tu Danny, päťročný syn s neobyčajným darom – je mimoriadne vnímavý, „žiari“, a má schopnosť predvídať udalosti, ktorým však vo svojom veku nerozumie. V stodesiatich prázdnych hotelových izbách sa totiž niečo deje, niečo, z čoho prechádza mráz po chrbte, skryté zlo, ktoré v hoteli odrezanom od sveta striehne a hrozí...... celý text
Přidat komentář
Osvícení jednoznačně patří k tomu nejlepšímu, co King napsal.
Kultovní dílo s ponurou atmosférou a perfektně gradujicím příběhem, kterému vlastně nelze nic vytknout. Knihu jsem si opět přečetl zhruba po 15-ti letech a líbila se mi snad ještě víc, než poprvé.
Rovnou se vrhám na pokračování (Doktor Spánek), na které se už delší dobu chystám.
P.S.:
Docela nechápu výhrady, které měl Stephen King k filmové adaptaci od Kubricka. I přes některé změny (a není jich málo) je to filmový klenot. Prostě Kubrick. Vím, že mu hlavně vadil Jack Nicholson, ale mě osobně tam vadí jen Shelley Duvall, která ve filmu ztvárnila Wendy.
V devadesátkách pak vznikla ještě televizní minisérie, která je sice knize věrnější, ale filmařsky je to levná a kýčovitá žumpa.
Hodnocení: 9,5/10
Ačkoliv příběh znám díky filmu s Jackem Nicholsonem, i tak jsem si ho ráda přečetla. Ač napsán už v roce 1977 není to na závadu. Líbí se mi, jak autor dokáže udržovat čtenáře v napětí, popisy míst i děje jsou barvité, prostě vás vtáhne do děje a nepustí. Ač postav jen pár, probírá se jejich myšlenkami, od normálnosti k šílenství a zpět. Pro milovníky Kinga je tato kniha nutnost.
Hotel Overlook uprostřed hor, v zimě odříznutý sněhem od civilizace. 110 prázdných pokojů, ve kterých číhá skryté zlo. Jedna narušená rodina, posedlost, šílenství, strach, vůně pomerančů, osvícení. Zima je dlouhá, dočkají se všichni jara?
Moje 17. kniha od Kinga a rozhodně ne poslední! Slušně děsivý příběh, zejména návštěvy v pokoji v 217 byly lehce infarktové :)) Chápu, proč se tento horor stal legendou, dávám 5 hvězd a doporučuji!
Další super kniha od Kinga. Začínám si už zvykat na jeho dlouhé popisy a styl psaní. Knihy mě vážně baví a určitě budu v jeho tvorbě pokračovat. Nedlouho po přečtení knihy jsem viděla i film (nejdříve se snažím přečíst knihu a potom film, protože obráceně mi to nejde a knihu už neprectu, když vidím první film) a pane bože, výkon Jacka Nicholsona byl famózní. Vypadal úplně děsivě. Takže taky doporučuji
Kniha je skvělá, napínavá. Bavil mě i film, který je podle ní natočený. Jack Nickolson se zhostil hlavní role velmi dobře - a které ne, že? :) Prostě tohle je ten nejlepší horor všech hororů.
(SPOILER) Je to napínavý příběh, ve kterém jsou postavy velmi kvalitně propracovány. Dalo se vžít do psychického prožívání každého z nich. Přestože duchařina není zcela můj žánr, dočetla jsem tuto knihu až do konce, a záverečný proslov Dicka a dojemný konec opravdu stal za to. Vřele doporučuji.
(SPOILER) Alkohol, násilí, napětí, pokoj, oživlá hadice, psí chlap, zvuky, jezdící výtah, oživlé křoví. To bylo dost děsivé. Odkaz na pohádku Modrovous, která mě jako malou děsila...Jedna z topu od Kinga.
(SPOILER) Téhle knihy jsem se dlouho bála, myslela jsem, že nebudu schopná to číst, že to bude na mě moc nervydrásající, vždyť je to horor, ale jako bych zapomněla, že autor nepíše takhle "jednosměrně" a jednoduše. Neřekne si "napíšu něco, abych tím lidi vystrašil" a nevytvoří klasickou předvídatelnou duchařinu, kterých je podle jedné šablony spousta, on přece píše tím svým košatým stylem, který vypráví prostě podrobný příběh jedné rodiny, která má svoje problémy a také jednoho "osvíceného" chlapce, který dokáže vidět a cítit věci, které nikdo nevidí. A že to postupně nabere dramatických rozměrů, to je už prostě gradace příběhu :-) Vypráví se z jednotlivých pohledů členů této rodiny, takže čtenář každého vnitřně pochopí a pozná a vžije se tak např. do duše alkoholika, jeho touhy po napití a jeho výčitek svědomí, do vzpomínek jeho ženy, která se mu znovu a znovu snaží uvěřit, že všechno bude už dobré, nebo do vjemů jejich neobyčejného chlapce, který ví o věcech, o kterých by nic vědět neměl... Líbila se mi ta větší část knihy spějící pomalu k vybudovanému finále, to bylo skvělé čtení, které mě ani v nejmenším nenudilo. Jedinou menší výhradu bych měla k části, kde se Danny setká "tváří v tvář" tomu největšímu zlu, vyústění, jakým toto setkání dopadne, se mi zdá slabé a tak nějak moc jednoduché. Ale možná to tak bylo napsáno schválně, nejde o efekt monstrózního finále v podobě nějaké epické za vlasy přitažené "bitvy", ale prostě o celkovou atmosféru budovaného příběhu, který přináší plno zamyšlení okolo. Moc se mi to líbilo a brzy se pustím i do druhého dílu.
Nechápu tak vysoké hodnocení. Vždyť je to skoro laciná duchařina. Akorát fakt dobře napsaná. Jenže když čtu beletrii, tak mě zajímá dobře promyšlený příběh, než abych se rozplýval nad uměleckým stylem.
U historické prózy snad, ale tady to nedokážu ocenit. Je to spojení krásné literatury a fantasy, protože tam horor patří, a nakonec to není ani jedno. Ale asi právě proto je King tak oblíbený.
Vlastně nerozumím, proč se svým úžasným talentem píše zrovna horory… Je to skvěle napsané, ale od poloviny jsem se těšil až to dočtu. Mě to nevyhovuje. Od hororu očekávám děsivý příběh nebo aspoň pořádné napětí.
A pak jsem nepochopil ten zlom v ději. K čemu tam je budování atmosféry na 200 stranách, když se to v jednom okamžiku zlomí tak moc, že to ztratí smysl? Buď je na začátku 200 stran navíc a nebo v závěru 200 stran chybí.
Schválně jsem to četl teď v zimě, když napadl sníh, aby to mělo lepší atmosféru, ale vůbec to nepomohlo. Zakončení působí zbrkle. Jako by si King řekl: „Už je to moc dlouhý, tady to useknu.“ Děj je ukrutně nevyvážený.
Je to spíš sociální horor. Čekáte bubáky a přijde alkoholismus a další sociální problémy. Asi jsem moc primitivní čtenář a tak to na mě působí křečovitě. Ostatní to asi naopak oceňují. Možná je to v něčem poučné. Nevím.
Takže je to jasný. Kingovým fanouškům vřele doporučuju. U ostatních záleží na očekávání. Mě sociální problematika ve fantasy moc nesedí. Divná kombinace. Má chyba. Tohle fakt nebylo pro mě. :( 70%
Můj první horor a asi mi více otevřel dveře do tohoto žánru. Kniha byla napínavá a velmi kladně hodnotím psychologii postav, ocenila jsem, že kniha byla psána pohledem všech hlavních postav. Naštěstí osvícení pro mě nebylo tak hororové, jak jsem se bála, že by to na mě mohlo být ( možná, že to je tím, že je to kniha a ne film, tak to je třeba pro mě stravitelnější, těžko říct). Každopádně doporučuju a možná si zase někdy troufnu na další knihu tohoto typu.
Naprosto geniální. Užila jsem si každou stránku. Kinga obdivuji za tu mistrovskou gradaci příběhu.
Kniha se mi nečetla příliš dobře. Necítila jsem se v ní pohodlně - nepředstavovala jsem si dění. Velkou část jsem přečetla spíše mechanicky, jistě ale mohu říct, že ty momenty, které jsem vnímala - stály za to. Strach se vrství v rytmickém tempu a čtenáři nedopřeje odpočinek. Atmosféra je hustá a některé situace jsou zcela nekomfortní. Film je vystavěn na pomalé ztrátě příčetnosti hlavní postavy. Kniha do detailu popisuje děsy, které obklopují dům - snaží se nám naznačit, že ač by v domě byla jakákoli jiná rodina, výsledek by byl vždy stejný. Oproti tomu snímek od Kubricka je založen na charakterech hlavních postav a jejich vzájemném vztahu.
Po více než dvaceti letech, co jsem poprvé viděl film, jsem dočetl i knihu.
Myslím, že obojí je stejně dobré...film je spíše o Jackově šílenství, kniha je možná spíše na straně "strašidelného domu". Kniha je opravdu dobře napsaná, i po tolika letech z ní běhá mráz po zádech. Obzvlášť dobré jsou kapitoly s místností 237 a zvířátky z křoví. Pohledy všech 3 hlavních protagonistů jsou skvělé a opravdu se liší od filmu, kde je většina světel zaměřena jen na Jacka.
Konec ve filmu se mi líbil o něco víc, ale je to na osobních preferencích. Celkově se to četlo skvěle.
Horor jak břitva. Četla jsem před lety, ale dodnes si pamatuji, jak jsem se bála. Jako u jiných Kingových knih, začíná zlehoučka, pomalu a v klídku. Tak nějak nenápadně se utahuje smyčka až už není cesty zpět a vy to prostě musíte dočíst.
Hororová klasika odehravajici se ve starém hotelu po sezoně velmi mrazivý Roman podle něj byl natočený skvělý film od kubrica. Se skvělym Jackem Nicholsonem
K Halloweenu jsem si chtěla přečíst něco od mistra hororu a vybrala jsem si tuto knihu. A mohu napsat, že jsem určitě nebyla zklamaná. Jinak se sice tomuto žánru vyhýbám a určitě si zase dlouho nic podobného nepřečtu, ale Osvícení bylo dobré a já jsem ho četla se zatajeným dechem, zachumlaná pod dekou a s horkým šálkem čaje v ruce. Těch šálků jsem samozřejmě vypila několik, než jsem knihu dočetla.
Kingova klasika a obecně řečeno i klasika hororového žánru. Já obecně na horory moc nejsem, ale Kinga mám rád (hlavně díky jeho nehororové tvorbě) - k Osvícení jsem se ale dostal a musím říct, že se četlo velice dobře. Hlavně proto, že na rozdíl od většiny hororů je tam velice propracovaná psychologie postav, moc se tam nevyskytují nějaké klasické "příšery", ale spíše jde o nějakou vyšší moc, která pracuje v pozadí. Celé je to inteligentně vybudované a člověk se rozhodně nenudí.
Osvícení jsem četl někdy před více jak 20ti lety. Téhdy mě to nijak neoslnilo, teď mě určitě zaujalo více, ale mám od Kinga pořád raději jiné knihy.
Kdysi jsem viděla film s Jackem Nicholsonem, takže jsem byla zvědavá na knižní předlohu. Podobně jako v jiných hororech od Kinga ani Osvícení není založeno na lekačkách. Tempo je oproti filmu výrazně pomalejší, ale čtenář si tak alespoň může užít proces pozvolného psychologického dušení, bez kterého se žádná z Kingovek neobejde.
Štítky knihy
vraždy zfilmováno telepatie horory duchové a přízraky jasnovidectví izolace alkoholismus zima hotely
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Bylo mi patnáct a tohle byl můj úplně první horor a úplně první kniha od Kinga. Pamatuji, jak jsem knihu četla během horkého léta na dece u vody, přesto jsem měla všude na těle husí kůži a po těle mi při určitých pasážích přecházel mráz. Bála jsem se i uprostřed dne, když jsem knihu četla. Osvícení řadím mezi klasiku, kterou by si měl přečíst každý, kdo chce číst Kinga, nebo kdo si chce přečíst hororový příběh. Tento román nastartoval mojí dlouholetou fázi čtení Kinga, kterou ukončila až série Temná věž, po které mi už od Kinga nepřišlo nic dobré. Uvidíme, jak si povede Pohádka, která má letos vyjít.