Colette, dívka z Antverp
Arnošt Lustig
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/203167/mid_colette-divka-z-antverp-203167.jpg
4
262
262
Židovská trilogie série
< 3. díl
Esence ženy – někdy skryté, jindy vyřčené, ale vždy více či méně přítomné téma knih Arnošta Lustiga. Ve svém pozdním díle, Židovské trilogii, nechává autor tento námět zaznít plnou silou.Jak jsme však již u tohoto spisovatele zvyklí, nejedná se o útěšnou oslavu ženské krásy. Lustigovy hrdinky jsou o své ženství krutě připravovány, musejí o ně bojovat v extrémním prostředí fašistických koncentračních táborů, kdy tváří v tvář smrti nabývají ženská krása, láska a něha zcela nečekaných rozměrů. Novely Lea z Leeuwardenu, Colette, dívka z Antverp a Tanga z Hamburku jsou tak trojí variací na výsostně existenciální téma. Colette Cohenová, devatenáctiletá belgická židovka s démantem pod jazykem, je zmítáná mezi hlubokým milostným citem a brutálním sexuálním násilím. Dvě podoby lásky tak odlišné a tak podobné jako pravda a lež. Milostný příběh z prostředí osvětimského lágru je tak i příběhem o zmatení všech lidských hodnot, kdy je jen tenká hranice mezi dobrem a zlem, pravdou a lží, láskou a nenávistí.... celý text
Přidat komentář
Knížky na tuto tématiku mi jsou vzdálené. Ale musím říci, že klobouk dolů, opravdu přečteno a jsem nadšená. Je však pravda, že jsem musela být v dobrém psychickém rozpoložení a číst velmi pozorně. Ale záleží na každém,...
Arnošt Lustig mi byl a je jako člověk velice sympatický, ale možná jsem sáhla po špatných knížkách od něho. Krásné zelené oči- nedočteno, colette. dočteno se zaťatými zuby. Dám si deset let oddych a zkusím modlitbu pro Kateřinu H. Ale sorry- toto nemělo děj, hlavní dvě hrdličky mně nebyly blízký , protože jsem se o nich nic nedozvěděla, SSman byl z děcáku.
Arnošta Lustiga jsem si velice vážil a už dlouho jsem si chtěl od něj něco přečíst. Nakonec mě popohnalo až filmové zpracování Colette. Film jsem ještě neviděl, ale myslím si, že bude dost jiný než kniha, která se mi četla poměrně těžko. Dějová linka je spíše jako jakýsi doplněk a jde spíše o myšlenkové pochody, všudypřítomnou hrůzu a smrt... Dost jsem se v tom ztrácel, ale člověka to přinutí přemýšlet viz úryvek: "Po devět měsíců viděla pomíjivost a bezcennost života z první ruky. Během její existence v Auschwitz-Birkenau zaplynovali, ubili a vyhladověli Němci přes půldruhého milionu lidí."
K takovým knihám se hodnocení píše těžko. Skvělá kniha plná kontrastů, hrůz, emocí, ... Tu a tam mi ale děj vázl na dialozích, ale to je asi to jediné, co mi na knize vadilo. Protože knihy od pana Lustiga vás prostě dostanou.
Téma 2.světové války zajímavé, ale opakují se tu stále dokola dlouhé dialogy mezi hlavními hrdiny, což je docela únavné. Kniha není tak dlouhá, takže se dá přečíst za chvilku
Nádherně napsaná kniha .. tak jako všechny Lustigovi knihy, které jsem zatím četla..
Na začátek musím poznamenat, že filmové a knižní zpracování Colette jsou dvě zcela rozdílné věci. Knížka je lyrickou studií myšlenek a pocitů s pomyslnou dějovou linkou, která se zdá být až jakoby druhořadou záležitostí. Spíš se autor spíše svým hrdinům dostává na dřeň a odhaluje jejich niterní já. Film je naopak nabitý dějem a akcí a dovolím si tvrdit, že pro diváka je i značně stravitelnější než knižní podoba příběhu...
Další úžasná Lustigova kniha, díky které nahlédneme do myšlenek ženy v nejhorším koncentračním táboře. Konečně jsem se po letech naučila vnímat Lustigovy texty, které ve mně vždy zanechají něco zvláštního.
Určitě to je silný příběh lásky v té nejtěžší době. Ale celkově se mi kniha četla težko často jsem se nemohla prokousat dál a četla více stránek znovu a znovu abych pochopila co se děje.
Všechno už bylo řečeno. Tak jen připojím poznámku k vydání z roku 2013, uprostřed knihy jsou fotky z filmu s docela jasnými popisky děje, uprostřed čtení mě to nepotěšilo, ale nakonec kniha končí jinak, než jak naznačují obrázky.
Film jsem neviděla, přeci jen raději čtu. .........Nevím, nerozuměla jsem tomu, v jednu chvíli popis děje, napětí, akce, za chvíli úvahy, úvahy ........pořád jsem se vracela zpátky, protože jsem hledala, kde jsem se vlastně "zasekla" a snažila se dostat se zpátky do děje. Možná je to autorův styl a já na něj prostě jen nemám. Film byl určitě emotivní, ale zatím ho nechci vidět. Snad později......
Co na to říct?! Typický Lustig! Příběh byl dle očekávaní jedna velká pecka, ale tu pomyslnou facku jsem dostala hlavně u poslední kapitoly. Ta mě sundala, protože už jsem nic tak úderného po přečtení celého příběhu nečekala. Připomínalo mi to místy takový dlouhý a rozvedený epitaf... Epitaf za ženu, která měla velkou sílu a odhodlání žít, ale chybělo jí to pověstné pokakané štěstíčko...
A dovolím si sem umístit krátký úryvek - pro mě nejemotivnější část:
..."Smrt v Německu nebyla sličný mladík ani skvostná dívka nebo rozložitý obr se silnýma hrubýma rukama. Byla to německá smrt, obrovský jedovatý pavouk, pro kterého ani to největší množství mušek a much nebo masa nebylo dost. Byla to německá smrt, málokdy krátká, s menšími dávkami cyklonu B, aby se ušetřilo pár feniků, a trvala mezi patnácti, dvaceti až třiceti minutami. Němci škudlili. Lidi se dusili dlouho. Naučili se měřit lidi jako hmyz a stali se sami hmyzem, odlidštění a odcizení normálnímu světu."...
Brilantne napísaná dráma lásky belgickej židovky zmietajúcej sa vo víre vlastných rozporuplných citov, spomienok, úvah nad nezmyselnosťou doby a vášne zo zakázanej lásky, ktorá za daných okolností nadobúda úplne iné rozmery a je jediným svetlým momentom na ceste tam, odkiaľ niet návratu.
Od románu netreba očakávať rozvetvený dej a zásadné zvraty, príbeh prebieha viacmenej v jednej dejovej línii. Môžeme sa domnievať, že dej nie je tým najpodstanejším, čo chcel Lustig čitateľovi odkázať, posolstvo väzí v niečom inom a to práve cez sprostredkovanie tých najdesivejších hrôz a príšerností, ktorých bol človek voči človeku kedy schopný a keďže Lustig sám prežil holokaust (terezínske geto a dva koncentračné tábory), kniha pôsobí o to autentickejšie. Pomerne náročné čítanie a bohužial jedno z tých, čo po dočítaní vzhľadom na námet nezanecháva jednu jedinú hrejivú stopu.
Medzi pravdou a lžou je tenká hranica.... asi taká, ako medzi láskou a nenávisťou.
Nádherně napsaný příběh o jiskřičce láskyplného světla uprostřed Osvětimského pekla druhé světové války.
Krásný a děsivý. Pět hvězdiček, navždy v srdci. Zhlédnut i film...
Prečítala so to kvôli Mádlovi, lebo ho zbožňujem, je šikovný vo svojom odbore, sympatický a hlavne môj rovesník, k takým inklinujem a držím s nimi:D Ako aj Keira Knightley, hoci ona nie je až taká úžasná herečka, Mádl je omnoho lepší!! Teraz aj režíroval film a jeho obsah ma zaujal... Teším sa, že si pozriem film Collete, knižné umenie v tomto prípade ma nebavilo a o tému nešlo, pretože o utrpení človeka s podobnými "kulisami" som čítala už viac krát... avšak nedocenila som kvality knihy, skryli sa predo mnou, viem, že tam sú... som ovplyvnená starou klasikou ruskou a svetovou.
Velmi dobrá kniha, která vykresluje atmosféru koncentračního tábora na pozadí milostného vztahů dvou vězňů.
Knihu jsem přečetla, protože se mi moc líbil film. Bohužel, v knize je toho sotva třetina a to ještě to méně zajímavé. Styl, kterým je kniha psaná je pro mne trochu nesrozumitelný. Připadá mi, že si dva lidi povídají a každý mluví o něčem jiném. Je nutné číst mezi řádky a zachytávat informace z náznaků, domýšlet si. O organizaci tábora a konkrétních událostech se dozvídáme jen z nesouvislých narážek, zato se neustále řeší pravda a lež, morální zásady a hodnoty, které v prostředí tábora musí nutně projít změnou, aby člověk přežil. O to asi autorovi šlo, ale já v knihách o této době hledám spíš svědectví o událostech, než proměny myšlení člověka v extrémních situacích.
Jsem velmi ráda, že jsem knihu přečetla, ale kdybych se k ní dostala dříve, na film bych asi nešla. A to by byla vážně škoda.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) zfilmováno milostné romány holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2002 |  Démanty noci |
| 2001 |  Colette z Antverp |
| 2007 | Dita Saxová |
| 1968 | Hořká vůně mandlí |
| 2003 | Krásné zelené oči |
Arnošt Lustig prošel hrůzou koncentračního tábora a na knížce je to znát. Není to příběh vymyšlený někým doma u stolu. Domnívám se, že většina děje se opravdu někomu stala a autor tyto osudy "pouze" pospojoval do své knihy.
Nedávno vznikl stejnojmenný film. Je jiný, než knížka, a také dobrý. Jako herec u mně nesmírně stoupl Jiří Mádl. Colette se věrně podle knihy snad ani natočit nedá - je to spíš pásmo pocitů hlavních hrdinů, jejich vzájemných lží i nevyslovených pravd (nižší a vyšší poschodí pravdy a lži), hlavní postavy (a čtenář) si musí dost domýšlet. V knížce ale o přesný děj ani nejde, hlavní je pocit hrůzy, otupění, střídání beznaděje s křehkou nadějí, zoufalá touha přežít. A to všechno román Colette v sobě má.