Žila jsem již před staletími
Barbara Erskine
Novinářka Jo Cliffordová znovu prožívá v hypnotickém spánku svůj dřívější život - život šlechtičny lady Matyldy z Hay ve středověkém Walesu..
Literatura světová Dobrodružné Pro ženy
Vydáno: 1996 , Brána , Knižní klubOriginální název:
Lady of Hay, 1986
více info...
Přidat komentář
Wau,super čtení....moje první knížka od Barbary Erskinové a musím říct,že mě naprosto pohltila.....musela jsem číst a číst,dokud jsem ji nepřečetla....moc se mi líbilo prolínání dějů ze současnosti do minulosti a zpět,fakt super,byla jsem napnutá celou knihu a čekala jak to dopadne a poslední stránky jsem přečetla jedním dechem.... určitě zkusím i jinou knížku od této autorky....
Moje první kniha od této autorky. Hodně zajímavá, napínavá a čtivá, určitě budou následovat další knihy.
Kniha mě chytla od začátku a nepustila až do samého konce. Mám ráda prolínání dvou časových rovin a toto je jedna z mála knih, kde mě bavily obě stejně. Je vidět, že autorka se v historii vyzná a to, že byl příběh inspirován skutečnými postavami, mu dodalo grády. Zatím je to první knížka od této autorky a těžko posuzovat, zda i ostatní mě takto osloví, ale asi jsem právě našla svou novou oblíbenou autorku :-)
Jednička mezi knihami od Erskinové.
I když zatím se mi líbili všechny její příběhy,tento vede :))
Úžasné čtění, nemohla jsem se odtrhnout. Stejně jako od dalších knih Barbary Erskinové.
Skvely namet,osobne se mi vice libila historicka cast tohoto pribehu, ale i nektere pasaze soucastnosti byly zajimave .Tak jako mela Jo potrebu se stale vracet do minulosti , tak i ja mela potrebu neustale pokracovat ve cteni teto knihy, plne napeti a tajemstvi.Ty stranky, kde jsem sledovala zivot lady Matyldy, ty jsem si opravdu skvele uzila. Na druhe strane jsou zde veci, ktere mi nesedly a konec se mi zdal trosku nedoreseny nebo mozna trosku uspechany.
Po začtení napínavá knížka, kde se střídá minulost a současnost, nicméně velmi svým stylem velmi podobná ostatním autorčiným dílům, což mě kapku mrzí.
Moje nejoblíbenější od Erskinové. Když člověk přečte pár jejích knih po sobě, přijde na to, že jsou "na jedno brdo". Sice jiné prostředí, ale de facto stejný scénář a podobná zápletka a pak už je toho moc a příběh je příliš předvidatelný. Ale i tak se čtou dobře, taktéž díky dobrému překladu.
I přes tloušťku knihy jsem ji měla přečtenou během pár dní a opravdu jsem si ji užila. Podle mě je tohle asi nejlepší kniha od Erskinové. - byla to i moje první kniha, co jsem od ní četla.
To Antoaneta - mám ji s jinou obálkou :)
Moje první kniha, která měla víc, než 300 stránek. Dlouho ležela v knihovně právě kvůli této vadě na kráse (mladá a hloupá :) ), ale když už jsem se odhodlala byla jsem s ní vypořádána raz dva. Četla se skoro sama. Nemůžu říct, že by byla TOP, ale téma natolik zajímavé, že nechci být hnidopich a šťourat se v drobných trhlinách v příběhu. Doporučuji ji dál a zatím si nikdo nestěžoval.
Ztotožňuji se s názorem, napsaný pode mnou. Kdyby byla kniha trochu kratší, určitě by mi to nevadilo., Třetí kniha od této autorky a někde jsem četla, že pořád píše podle podobného scénáře. Myslím, že s tím začínám souhlasit.. a hlavně proč vždycky zaplatí životem někdo, kdo to s hlavní hrdinkou myslí dobře a zcela upřímně..
Moc pěkný příběh. Ač nejsem příznivce historických knih (toto byla moje první), tak mě kniha bavila. Akorát, dle mého názoru, byl příběh celkem zdlouhavý a moc podrobně vyprávěný. Kdyby kniha byla o nějakou tu stránku kratší, asi by to nevadilo. Ale určitě stojí za přečtení.
Zase toršku úplně jiné téma, než obvykle čtu. Oba příběhy mě bavily a bavily by mě víc, kdyby to nebylo tak tak dlouhé a zbytečně natažené.
Tato kniha byla od Barbary Erskinové první, která se mi dostala do ruky. Od té doby patří tato spisovatelka k mým nejoblíbenějším. Střídání dvou časových rovin je mi blízké, líbily se mi oba příběhy, jak ten ze současnosti, tak ten historický. Byly dobře propojeny a celkový dojem z knížky je velmi dobrý.
Kniha mě zaujala svým námětem a po přečtení Domu ozvěn jsem měla velká očekávání. Avšak čekalo na mě velké zklamání. Zbytečně zdlouhavé, rozmělněné s opakujícími se frázemi. Kdyby kniha měla o 200 stran méně, možná bych byla nadšená. Takhle jsem rozpačitá a zklamaná tak, že nemám chuť číst vůbec. Ale i přes to se příběh četl lehce a styl Erskinové se mi líbí. Proto dávám 3 hvězdičky, ale bude trvat dlouho než se vrhnu do její další tvorby.
Nerozumím tomu, jak tato kniha může mít tak vysoké hodnocení. Je to béčková červená knihovna, která má i mnoho literárních much... když už Vás kniha štve, je co říct. Mně vyloženě rozčilovalo opakující se spojení, že se někomu v očích zobrazovalo až několik emocí naráz. Strach, nervozita, okamžik vzrušení, špatně skrývané pobavení, trochu rozmrzelosti... tohle všechno se dá najít v očích kterékoliv z postav na každé druhé stránce knihy. Hlavní hrdinka současnosti Jo není celou dobu nic jiného než křehká, velmi unavená, rozbolavělá, k smrti vyčerpaná, vyhladovělá. Má chuť jen na dobrou whiskey. Líbil se mi příběh popisovaný v minulosti, ale ta celá omáčka okolo toho (Jo, přítomnost, Nick, Sam, Tim, Judy, hypnóza, to všechno v knize vyloženě překáželo.). Obálka knihy je strašná, stejně tak nerozumím tomu, proč byl její název tak brutálně přeložen. Knížka je zklamání, nedoporučuji.
Kniha byla zajímavá, pro mě ovšem moc zdlouhavá. Jinak souhlasím se čtenářkou "Budíček", jejíž komentář je pár komentářů pode mnou. Historie mě zajímá, ovšem kombinace s červenou knihovnou není pro mě moc vyhovující.
Autorovy další knížky
2005 | Žila jsem již před staletími |
2008 | Dům ozvěn |
2019 | Strom duchů |
2014 | Nejtemnější hodina |
2017 | Spáčův hrad |
Tahle kniha byla první, která se mi dostala do ruky od B. Erskinové a úplně mě dostala. Sice mě trochu mátly zdlouhavé pasáže s historickými kontexty, ale dějová linka a propojení současnosti a minulosti mě naprosto uchvátilo. Od prvního čtení jsem si ji přečetla ještě několikrát. Přečetla jsem pak ještě mnoho dalších jejích knih, ale podrobný děj si pamatuji jen u této, což taky o mnohém vypovídá.