Žila jsem již před staletími
Barbara Erskine
Úspěšná novinářka Jo Cliffordová dostává za úkol napsat sérii článků o metodě "návratů do minulosti" - probuzení vzpomínek na minulá zrození pomocí psychotického transu. Sama se dostává do středověkého Walesu za vlády krále Jana.
Literatura světová Dobrodružné Pro ženy
Vydáno: 2002 , Brána , Knižní klubOriginální název:
Lady of Hay, 1986
více info...
Přidat komentář
Takové čtení pro ženy, příliš zdlouhavé, tak nějak nic moc, i když mám tuto tematiku v oblibě
Tato knizka byla moje prvni od teto autorky a musim rict, ze se mi moc libila. Postupne jsem precetla vsechny jeji dila, chybi mi jen to posledni co vydala. Je to ma oblibena autorka. Knizky se ctou snadno a rychle. Miluji Anglii a skotsko a jeji dila jsou prave z techto mist, vzdy v jinou dobu. A prolinani sousastnosti s minulosti je genialni
Není to moje první knížka d autorky, ale předchozí jsem četla tak neskutečně dávno, že jako by byla první....
Měla jsem z ní strach a dlouho jsem ji odkládala, názory jsou na ni opravdu velice různorodé. Myslela jsem si , že to nebude zrovna čtení pro mě. Ale to jsem se spletla , knížka mě naprosto pohltila ,byla jsem napnutá celou dobu a knížku jsem přečetla jedním dechem. Líbily semi obě dějové linky stejně. Hned se podívám po dalších knížkách od této autorky.
Linie z minulosti byla poutavá, zajímavá atd....
Linie současnosti - totální propadák....skupina psychopatů včele se zcela labilní "hrdinkou", která neví co chce.....tato kniha byla jedna z nejslabších, co jsem od autorky četla...
První kritický bod - prvních třicet stránek.
Druhý kritický bod - až příliš neskutečné náhody a neuvěřitelně naivní hlavní hrdinka.
Tento styl knih vlastně vůbec nevyhledávám, takže nebýt knižní výzvy, asi bych se k této knize nikdy nedostala. Vcelku slušně řemeslně napsaná knížka, u které je vlastně nejsilnějším okamžikem samotný závěr, kdy děj dostává spád. Zajímavé téma podpořené více či méně skutečnými postavami a vztahy mezi nimi. Možná kdyby autorka ubrala a v regresi spojila pouze hlavní hrdinku a jejího osudového muže, knížka by působila střízlivějším dojmem. Měla jsem trochu pocit, že přibíráním dalších a dalších postav z minulosti se jí celek rozjíždí pod rukama. Tak trochu zbytečně.
Ten, kdo má rád historii a ženské romány, si určitě přijde na své.
Za mě osobně, proč ne, ale vracet se k této knize nebudu.
Množství kladných hodnocení je pro mně poněkud překvapující, kniha se mi jeví jako podprůměrná a další knihy autorky určitě nevyhledám. Ještě celkem dobrá byla historická část, ale pasáže ze současnosti s hlavní hrdinkou neustále se vzpamatovávající někde na gauči byly ke konci už otravné.
Barbara Erskinová patří mezi mé oblíbené spisovatelky, přečetla jsem od ní už hodně knih a vždy mě bavily. Mám ráda propojení minulosti se současností, a tuhle knížku jsem si vždy chtěla přečíst, hodně jsem od ní očekávala. Měla jsem radost, když jsem na ni narazila v knihkupectví v novém vydání.
No začátek byl velmi slibný, hned mě to chytlo. Kdyby se do minulosti "vracela" pouze Jo, že jen ona jediná je spojena s Matyldou...a třeba to vyprávěla ostatním, nikdo by jí zpočátku nevěřil, sama by prožívala to tajemství atd...Myslím, že by to byla celkem zajímavá a věrohodnější zápletka. Ale jak se do toho začali míchat ostatní, že ostatní jsou také z minulosti...přišlo mi to už trochu postavené na hlavu.
No Barbara umí psát lépe, a tohle je její prvotina, tak asi proto je to slabší.
Autorka není profesorka historie, pouze historii vystudovala, ale nikde se nepíše, že by dávala ve škole pozor :-))
Další z mých oblíbených. Autorka je profesorka historie a já moc historii neovládám. V jejím pojetí to dávám a knihy čtu jedním dechem. Zkuste to, třeba vás to osloví.
Zmínila jsem se před kamarádkou, že jsem právě dočetla knihu o boji císařovny Matyldy s bratrancem Štěpánem z Blois o anglický trůn, že mne to velmi zaujalo a tak dál a ona vyskočila, že si musím přečíst tuto knihu, protože je úžasná.
Za co! Nejsem cílová skupina, ale to bych prominula, ovšem ta děsná slátanina je z pohledu faktografického k nesnesení. Kdybych předtím nečetla ta fakta, kdybych byla tolerantnější k nedoukům, kdybych se tak netěšila na další informace na téma, které mne zrovna tak zaujalo...jenže to všechno v kombinaci s kližkovitým dějem ( = klišé), samoúčelovou erotikou a esoterickými vlky plky. Ne, odpad je adekvátní hodnocení.
Kniha je chytlavá ( ostatně to B.E. v krvi takové zajímavé napojení na čtenáře ) a této autorce ani nelze vytýkat ani ty dvě časové roviny, protože na tom má postavené všechny svoje příběhy, přesto však vždy jedna trochu kulhá za tou druhou, ne nijak výrazně ( přeci jen je to kniha na pohodu ), ale trošku. Ta linka v minulosti je taková pěknější, jasnější a současnost trochu chaotická a zde prostě některé věci působily až rušivě. Ale jinak 4/5
Kniha se velmi dobře četla. Děj odehrávající se v minulosti mě "chytil". Vlastně to byl důvod, proč jsem knihu dočetla. Naopak v současnosti to bylo dost chaotické. Protože jsem nikdy hypnózou neprošla, nemohu soudit, jak se lidé po ní cítí a chovají... Knihu ale nakonec hodnotím kladně a doporučuji k přečtení všem, kdo má v oblibě historii.
Za mňa veľký prepadák.
Mohol to byť pekný historický román.
Keby z toho Barbara Erskine neurobila frašku.
Jo Cliffordová má napísať článok o minulých životoch a zamotá sa pri tom do peknej šlamastiky. Zistí, že bola v minulom živote Matylda de Braose.. z čias kráľov Henricha II., Richarda Levie srdce a Jána Bezzemka.
Keby sme v knihe sledovali len príbeh samotnej Matyldy, prípadne jemné prebehnutia zo súčasnosti do minulosti, mohlo by to byť fajn. Lenže v súčasnosti (resp. v polovici 80-tych rokov) sa dostávame do víru alkoholu - snáď v každej scéne niečo pijú, sexu, násilia medzi priateľmi a akože priateľmi a rôznych hypnoticko-psychopatických scén. A to je naozaj silná káva. Pre mňa úplne nelogické konanie postáv, mala som pred očami stále len hádky, zmeny osobností, alkohol, alkohol, odpadnutie, vyčerpanosť, spánok a znovu ten istý kolotoč... už nikdy ho nechcem vidieť, ale vlastne chcem byť pri ňom, je definitívny koniec ale milujem ho... celé zle jednoducho.
(SPOILER)
Jak tak koukám na hodnocení a komentáře u Žila jsem ji před staletími, asi půjdu proti proudu a někteří mne budou chtít ukamenovat, ale nemohu si pomoci. U této knihy jsem měla velmi vysoká očekávání - četla jsem od autorky již Nejtemnější hodinu, z níž jsem byla opravdu nadšená, a na tento román jsem se proto těšila. A tak mne mrzí, že mne tento román ve výsledku zklamal a já jsem ho ani nedočetla.
Co se týká linie odehrávající se v minulosti, ta mne moc bavila a to se mi četlo velmi dobře. Ale děsně moc jsem bojovala s tou linií v přítomnosti. Hrozně mi vadilo chování u Sama a Nicka, ta vzájemná nevraživost, jejich neustálé přetvářky a faleš vůči Joanně. Vím, že měli být jakousi paralelou k postavám z minulosti, ale mně tito dva děsně vadili. Joanna pak byla podle mého názoru velmi lehko zmanipulovatelná a i její chování mne strašně moc dráždilo - zdálo se mi, že Nickovi a Samovi moc nevěří a chce se jim vzdálit, aby ji neohrožovali, protože si v jejich přítomnosti nepřipadala v bezpečí, ale stejně si je pořád k sobě pouštěla. Jako vážně?
V té současné linii mi také přišlo, že se pořád opakují dokola ty samé motivy, a mně to přišlo dost otravné. A celkově je kniha na můj vkus až příliš dlouhá a příliš rozvláčná. Vůbec by knize podle mého neuškodilo, kdyby se proškrtala tak aspoň o třetinu.
Nicméně - nakonec jsem skončila v polovině knihy. A prostě mne to mrzí, protože by mne zajímalo, jak skončí ta linie v minulosti. Ale ta linie v přítomnosti mne prostě dost ubíjí a otravuje a vlastně to je důvod, proč se mi knihu nechce dočítat.
Úžasný námět knihy. Poutavý a strhující příběh od začátku do konce ... Knihu jsem nemohla odložit, dokud jsem se nedostala až na samotný závěr ...
Hezká pohádka na zajímavé téma, dle mého názoru místy trochu zdlouhavá.
Z celého příběhu jsem úplně nepobrala roli Richarda, Tim byl víceméně úplně zbytečný... Konec mi připadal zvláštní, možná trochu odbytý.
Autorovy další knížky
2005 | Žila jsem již před staletími |
2008 | Dům ozvěn |
2019 | Strom duchů |
2014 | Nejtemnější hodina |
2017 | Spáčův hrad |
Erskinová je vychvalovaná všude možně, ale já po další knize od ní rozhodně nesáhnu. Vlastně ani nevím čím to je, ale knihu jsem četla neskutečně dlouho, zkrátka jsem se do příběhu nedokázala ponořit.
Práce s hypnózou mi přišla opravdu zajímavá a historickou linku jsem si vyloženě užívala, ale ta současnost....ta mě zkrátka vůbec nebrala.
Celkově se jedný spíš o oddechový romantický příběh pro ženy, nic k čemu bych se vracela.