Žila jsem již před staletími
Barbara Erskine
https://www.databazeknih.cz/img/books/83_/8308/bmid_zila-jsem-jiz-pred-staletimi-O7k-8308.jpg
4
763
763
Úspěšná novinářka Jo Cliffordová dostává za úkol psát sérii článků o metodě návratů do minulosti – probouzení vzpomínek na minulá zrození pomocí hypnotického transu. Když přichází jako skeptik do ordinace zkušeného psychiatra, který tyto návraty provádí, netuší, že tím uvede do pohybu lavinu vzpomínek na svou dřívější existenci – lady Matyldy z Hay, středověké šlechtičny, která prožila svůj život ve Walesu za vlády krále Jana. Čtenář s bezdechým napětím sleduje rozvíjení a proplétání osudů lady Matyldy z Hay a moderní novinářky – reálný svět a minulost.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro ženy
Vydáno: 2005 , Brána , Knižní klubOriginální název:
Lady of Hay, 1986
více info...
Přidat komentář
Těšila jsem se na historický příběh plný intrik,zvratů a uvěřitelných postav a ona se z toho vyklubala červená knihovna.A to bohužel není můj šálek kávy.
Nejlepšíí, miluji příběhy z té doby více než ty z přítomnosti. Všechny knihy co jsem zatím od autorky četla bylo naprosto bezchybné.
Novinářka Jo pracuje na článcích o návratech do minulosti v hypnotickém spánku a prožívá svůj dřívější život šlechtičny lady Matyldy z Hay ve středověkém Walesu, o níž si historikové myslí, že zemřela hladem. Provdaná za Williama de Braose, zlého a hrubého muže, pletky s Richardem de Clare, spekulace o legitimitě některého z jejích dětí. Neohrožená Matylda krále Jana několikrát vyprovokovala k zuřivosti a její manžel svým chováním také zkoušel královu trpělivost. Kronikáři se shodují, že smrt mladého Williama a Matyldy jsou zásluhou Jana, který je nechal záměrně zemřít hladem buď na hradě Corfe nebo na Windsoru. Rozhodl se udělat z některého bohatého a mocného barona odstrašující příklad a vybral si k tomu neomaleného kariéristu Williama. Zajímavý napínavý příběh moderní novinářky Jo, který se proplétá s životem lady Matyldy ze 12. století...
K téhle knize jsem se dostala úplně náhodou a pak jsem ji přečetla jedním dechem a hned nato další knihy autorky (jak je mým zvykem). A tahle je ze všech nejlepší. Já takové příběhy miluji a proto jsem možná lehce podjatá, ale ono je to vážně skvěle napsáno, ať už se jedná o současný děj, anebo se s hrdinkou vracíme hluboko do minulosti. Kniha, která vtáhne do děje, obklopí vás svou atmosférou vždy stojí za přečtení.
Moje první knížka, kterou jsem si od Erskinové koupila. Četla jsem ji před několika lety a moc se mi líbila. Od té doby patří Barbara Erskinová mezi mé oblíbené autorky.
Mé špatné hodnocení knihy musíte brát trochu s odstupem, její půjčení byl tak trochu velký omyl, ona je to kniha pro ženské, ne pro chlapy. Očekával jsem psychologický román, či mysteriózní pohyby v čase, a vylezla z toho červená knihovna...
První kniha od Erskinové,kterou jsme našla v knihovně,určitě si přečtu její další knihy! Moc pěkná kniha!
Ďaleko viacej ma tu bavila čítať minulosť ako prítomnosť. Minulosť bola taká dramatická a farebná a prítomnosť jednotvárna a fádna. Veľký kontrast...
Moje první Erskinová, která mne navnadila na přečtení dalších jejích knih. Originální děj, kdy se prolíná přítomnost a minulost, mě strašně zaujal a chytil. Jsou to takové 2 knihy v jedné. Po této knize jsem přečetla všechny Erskinovky v knihovně a 2 si pořídila do knihovny vlastní:-)
Klasická Erskinová - současnost X minulost, tajemno X napětí. Četla se výborně.
Romány pro ženy moc nečtu, ale Barbara Erskine je čtivá a v některých jejich knihách sentiment až tak moc neteče. Návraty do minulosti je vděčný námět a těchto 524 stran lze přečíst jedním dechem. Nenudila jsem se.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Žila jsem již před staletími |
| 2008 | Dům ozvěn |
| 2019 |  Strom duchů |
| 2014 | Nejtemnější hodina |
| 2017 | Spáčův hrad |
Opět budu lehce kritická, ale tak snad neodradím potenciální čtenáře, to bych nerada, i přes mé výhrady, je to velice čtivé dílko :). Váhala jsem, jestli dát 3 nebo 4 hvězdy, ale po dočtení jsem se přiklonila k vyššímu hodnocení. Byl to příběh téměř dokonalý – mladá novinářka, v minulém životě krásná lady ve staré Anglii, která má ve svém životě tři významné muže, svého manžela, svého rytíře a svého krále. Ve skutečném životě má svého fotografa, svého expřítele a svého psychopata. A tato novinářka pomocí hypnózy poznává osud této šlechtičny žijící ve dvanáctém století, nelehký život, boje, intriky, lásky, pověry a čáry… Bylo by to téměř dokonalé, kdyby byla knížka o sto stran kratší a těch sto stran by bylo z velké části ze současné linie, při níž jsem si občas připadala jako bych hleděla na naivní seriál o mladých, krásných a všehoschopných z devadesátých let… Občas to bylo opravdu spíš na cukání koutků od nevěřícného smíchu, nejen že to táhl každý s každým, v podstatě tváře byly pořád tytéž, jen obsazení jednotlivých párů se měnilo. Navíc kdykoli byla příležitost pokusil se někdo z postav využít postavu jinou… no sympaťáci od pohledu. Navíc byli občas tak neuvěřitelně naivní až hrůza. Mám silný pocit, že autorka se těmito pasážemi pokoušela nejen zbytečně natahovat dílo, kterému by dle mého rozsah 400 stran bohatě stačil a přidal na kvalitě, ale také jakoby se uměle snažila neustále čtenáře nalákat na milostné scény. Mohla si to ušetřit, když se to opakovalo již po několikáté byl děj předvídatelný a stával se nudný. Navíc tyto strany nepřinesly pro děj nic zásadního. Docela hodně mi vadilo, že když už bylo v knížce docela hodně vět „prý“ ve welštině, tak se nikdo nenamáhal hodit pod čáru překlad – evidentně ji všichni asi ovládáme…Navíc nemůžu si pomoct ale mám pocit, že některé linie nebo informace nebyly dotažené – např. a tohle nepovažuju za spoiler - podle proroctví chůvy měla Matyldina dcera Tylda být její zkázou, ale proč, to už se čtenář nedozví, jen jakési chabé zmínky, ze kterých si milý čtenáři vydedukuj, co chceš… aspoň já to nikde nenašla, nebo linie se Samem, to jako ten konec myslela autorka fakt vážně? To mi přišlo jako by to chtěla odbýt, „honem a ať už můžu dopsat svůj happy end.“
Nicméně teď ke kladům, tohle byly jen věci, co mi vadily nejvíc a nerada bych odradila potenciální čtenáře. Prvních sto stran nemělo chybu, to jsem si říkala, že autorka nasadila vysokou laťku, pak bohužel přišel pro mě zbytečně natahovaný střed s pasážemi, které bych bez váhání vyškrtla a ději by to neublížilo a závěr středověké linie byl opět kvalitní, bohužel závěr přítomné linie mi přišel slabší. Je to opravdu velice čtivé, autorka vystudovala historii a v linii z minulosti je to znát. Tato linie mě hrozně bavila a bylo radost ji číst. Člověk měl na chvíli pocit, že se s lady Matyldou a ostatními postavami dostal do dvanáctého století, do doby bojů o půdu, jež probíhaly mezi barony, doby lovů v lesích, doby výstavby hradů a kostelů, do doby pověr, čar, a kouzelných míst…Super byly i vedlejší linie v současnosti, například návštěvy Jo a starých míst, kde pobývala kdysi lady Matylda, návštěva u babičky, návštěva v horách u Clementsových … Tyto linie neměly sice moc široký prostor, ale bavily mě mnohem víc, než neustále vynucovaná „nutná“ hypnóza…
Celkový dojem z knihy je nadprůměrný, protože mě uchvátil středověký příběh odehrávající se ve dvanáctém století i osudy rodiny de Braosů. Už jen kvůli jejich příběhu se ke knize v budoucnu vrátím. Současná linie je podstatně slabší, ale místy velmi napínavá a také čtivá.