Živá voda
Marcel Pagnol
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/4943/bmid_ziva-voda-GSA-4943.png
5
284
284
Román z francouzského venkova. Příběh hrbatého berního úředníka, operní zpěvačky a jejich dcerky Manon, kteří se ujmou pochybného dědictví - osamělé usedlosti v horách - dojímá úpornou snahou nezkušených měšťáků zvelebit půdu svých předků a živit se na ni prací vlastních rukou. Marné úsilí pana Jeana nezápasí pouze s nepřízní přírody, ale především s lidskou hloupostí a zlobou. Toto drama založené na zločinu a trestu má sílu antické tragedie, jejímiž protagonisty jsou vedle lidí i slepé síly Osudu. Leč nechybí v něm ani katarze, k níž dá podnět nečekané odhalení na konci knihy.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2001 , VyšehradOriginální název:
L'eau des collines, 1963
více info...
Přidat komentář
Pan Pagnol to prostě umí. Stejně jako v "Tymiánu" je v knížce ten poklidný životní rytmus venkova, lidské starosti i radosti, vůně koření a horké slunce, dojetí i laskavý humor. Nádherná knížka.
Hezká kniha voňavá i pichlavá popisované zkutečnosti jsou univerzální pro všechny vesnice světa tady jen k tomu se vznáší vůňe Provence
Popis knihy na jejím přebalu mě zpočátku moc nezaujal a věřila jsem, že nic nemůže přemoci Jak voní tymián. Živá voda ho sice nepřemohla, ale naprosto předčila moje očekávání! Psychologie postav je bezvadně propracovaná, a i když se u svérázných obyvatel malé provensálské vesničky setkáváme spíš se záští a špatnými vlastnostmi, na kouzle Pagnolova vyprávění to nic nemění. Živá voda je jednou z nejkrásnějších knih, co jsem zatím četla!
Výborná kniha, propracované vztahy a psychologie postav, citlivé popisy přírody.
Jen některé pasáže (zejména v závěru knihy) jsou za hranicí kýče, což mě poněkud zklamalo.
Děj románu Živá voda je opět situován do prostředí francouzské Provence, která je dnes pro mnohé z nás synonymem líbezného kraje, dokonalé voňavé přírody a přátelství místních lidí. Pagnolova Provence je však velmi kruté místo, které své obyvatele trýzní a vyčerpává. Příroda je nevlídná a lidé jsou zde uzavření a lhostejní k okolnímu světu. Cizinec se zde nedočká milého přijetí, naopak jsou mu házeny klacky pod nohy a jediný na koho se v této nehostinné pustině můžete spolehnout, jste vy sami. Navzdory tomu všem obyvatelům těchto vyprahlých kopců pustě závidím a představuji si sama sebe v tom bohem zapomenutém kraji. Že si ve svém komentáři odporuji? Tak to jste asi ještě nečetli Živou vodu!
Autorovy další knížky
| 2001 |  Živá voda |
| 1975 | Jak voní tymián |
| 1992 | Tatínkova sláva |
| 1999 |  Dívenka s tmavýma očima |
| 2002 | Boží tajemství |
Jedna z mých nejmilejších a velmi oblíbených knih, je to krásná, klidná a velice poučná kniha z nádherného prostředí francouzské Provence. Jsou zde skvěle vykresleny jednotlivé postavy a také jednotlivé emoce. No a popisy krajiny, ach, ty jsou prostě dokonalé. Samozřejmě má kniha i přesah v podobě poselství, které obsahuje. K přečtení rozhodně doporučuji.