Život, na který metr nestačí
Karolina Mikšíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/357439/mid_zivot-na-ktery-metr-nestaci-tPh-357439.jpg
4
387
387
Zakladatelka úspěšného blogu Karolina: Život, na který metr nestačí přichází se stejnojmennou knihou, ve které s nadsázkou úspěšně demonstruje rčení: „Může-li se něco pokazit, pokazí se to.“ Knížka vás provede humornými příběhy z malé vesnice, kam se Karolina nedobrovolně i s rodinou jako malá přestěhovala z Prahy. Prvotní plán vybudovat si na vesnici klidné bydlení, se rozpadl poměrně brzy – ve chvíli, kdy se její máma Daniela rozhodla pro chov koz, ovcí, koní a mnoha dalších zvířat. Společně se zbytkem rodiny se tak Karolina vydala na cestu pravého chovatele a zemědělce v jednom, na cestu, ze které není úniku.... celý text
Přidat komentář
Za mě velmi vtipný blog, který mě pobavil. Někde jsem se tak zasmál, až jsem se za břicho popadal.Taky chovám zvěř, takový malochov. Alespoň vím, že nejsem na tom nejhůře. Něco je možná hyperbola, ale i tak je to originální.
Vtipné čtení o holce z paneláku na vesnici mezi zvířaty... Pro mě skvělé téma. Autorka má výbornou schopnost použít přesně tolik slov, kolik je potřeba, aby vyjádřila co chce. Některé historky jsou za hranici uveritelnosti, ale to mi nevadilo. Zasmala jsem se.
Spis mi nesedely rádoby vtipné glosy nesouvisejici s příběhem, do kterého byly pristrčeny a velká spotřeba papíru.
Ona to ve skutečnosti není kniha, ale vytištěný, poměrně zdařilý blog. S klidným svědomím vrátím do knihovny.
Pokud se chcete jen pobavit a nečekáte žádné literární zázraky, pak je tahle kniha dobrou volbou. Jednotlivé příběhy jsou navíc celkem samostatné, takže se dají číst i náhodně a na přeskáčku. Místy je to fakt vtipné, občas takové nijaké a sem tam autorka bohužel tlačí až moc na pilu a historky tím ztrácejí na věrohodnosti. Naštěstí to vyvažuje pořádná dávka sebeironie a body navíc získává kniha i za skvělé grafické zpracování a ilustrace. Ideální čtení na jedno deštivé odpoledne.
Karolina v krátkých kapitolách vypráví historky ze svého vesnického života. Kniha je úžasně graficky zpracovaná. Příběhy jsou proloženy vtipnými texty, které sice nesouvisí s danou kapitolou, ale rozhodně jsou hezkým zpestřením. Nedokážu říct, která se mi líbila nejvíc. Jedna z nich je o jejím řidičském umění. Tahle kniha je lékem proti špatné náladě. Jediné, co bych ji mohla vytknout, je samotný formát knihy. Musela jsem vzít dvě A4 a vyrobit si přebal, aby se mi při čtení neponičila.
U téhle knížky jsem se opravdu pobavila. Chechtala jsem se od začátku do konce. Autorka má správně cynický smysl pro humor, se kterým předkládá své zážitky ze života na vesnici. Jako bonus se knížka čte velmi rychle; dřív než si utřete slzy smíchu, jste na poslední stránce.
Vtipné, humorné. Spisovatelka si dělá legraci sama ze sebe, Sebeironie, nadsázka.
Věřte nebo nevěřte - to už záleží jen na vás.
Milá knížka u které nemusíte přemýšlet. Chvílemi jsem až nemohla uvěřit některým zážitkům.
Líbilo se mi, že je autorka lidská a na nic si nehraje. Knížka se četla velmi lehce. Určitě navštívím i její blog.
Doporučuji.
Vtipné, přečtené na jeden zátah, jedna hvězda dolů za nepravděpodobnost některých historek, jakoby byly trošku přimyšlené.
Ne že bych se potrhala smíchy, ale knížka je vtipně napsaná, a většinu příhod si dokážu představit.
Kniha je takovým milým ač nevšedním vyprávěním o životě na vesnici doslova v obležení zvířat. Je psaná formou krátkých, více či méně vtipných na sebe nenavazujících příběhů (jedná se o příspěvky z jejího blogu). Jelikož autorku již nějakou dobu sleduji na sociální síti, rozhodla jsem se, že si pořídím její knihu, protože mě většina jejích příspěvků baví a její humor je mi blízký. Je pravda, že knížka měla trochu pomalejší rozjezd a byla o trošičku méně vtipná než jsem čekala, ale i tak se mi jako příjemná oddechovka po náročném dni líbila.
Tak, co k tomu říct? Kniha je o Karolíně, jejím životě na vesnici, spoustě zvířat a více či méně vtipných i méňeveselých historkách většinou týkajících se zvířat nebo například jejího řidičského umění. Je to odpočinková knížka. Jsou tam krátké kapitoly, což se mi líbilo. Některé povídky byly více vtipné, některé méně. Párkrát jsem se i zasmála nahlas. Líbil se mi kamarádský vztah mezi mamkou (Danielou) a Karolínou.
Pro mě tedy hodně slabé. Občas jsou tam humorné pasáže, ale nic z čeho bych se za břicho popadala nebo se chechtala nahlas.
Pozitivní jsou kratke kapitoly, díky nimž se kniha čte daleko snaz.
Nevím jaká je cílová skupina pro kterou je kniha napsaná, možná kdybych byla ve věku hlavní hrdinky, smála bych se vic..
Navíc velké plus za hezkou obálku knihy.
Super odpočinkové čtení. Příjemné také je, že kapitoly - nebo tedy samotné příběhy - nejsou zbytečně dlouhé. Ale v mnoha pasážích mi ji bylo vlastně spíš líto, než že bych se zasmála.
Pokud se chcete odreagovat, pobavit a zasmát, tak se směle pusťte do této knihy. Krátké, vtipné fejetonky, nebo asi spíš příspěvky z blogu Karla (rozuměj Karolíny, které tak říká máma) o životě na vesnici se spoustou zvířectva méně čí více spolupracujícího :) Občas jsem si říkala, že před Karolínou smekám, kolik toho na sebe prozradila, pokud to můžeme brát tak, že je to víceméně z jejího života a vzhledem k tomu, že nepíše pod pseudonymem :)
Každopádně pobavilo!
Některé knížky mají za cíl vzbudit ve čtenáři silné emoce, jiné ukojit jeho chtíč po vznešeném jazyce a další třeba něčemu přiučit. A pak je tu minimálně ještě jeden typ knih. Ty, které po čtenáři nechtějí nic víc, než jen aby si odpočinul a zlepšil si náladu. Blogerka Karolina Mikšíková svou prvotinu zřejmě postavila právě na tomto účelu. A nechybovala.
Nemám moc ráda humorné knihy. Mnohem víc mě baví ty, v nichž je nálada čistě ponurá. Sama nevím proč, ale asi to bude tím, že k humorným knížkám nemám moc důvěru. Buď jsou protkány vtipy, kterým nerozumím, nebo se za humorné vydávají, ale mně humorné vůbec nepřijdou. Proto, když se chci zasmát, už léta sahám jen po sbírkách fejetonů Rudolfa Křesťana.
Čistě náhodou se mi ale do rukou dostala kniha Život, na který metr nestačí. Karolina Mikšíková v ní píše o sobě. O svém dětství. O tom, jak vyrůstala na vesnici. Mezi divokou i domácí zvěří. O spolužácích, kteří ji zprvu brali vážně, ale potom, co spadla z poníka Ferdy, raketově sletěla i v jejich hodnotovém žebříčku. Vypráví i o své matce, které neřekne jinak než Daniela a ke které se chová spíš jako ke své kamarádce než k matce, a naopak matka se k ní rozhodně nechová jako ke své dceři (něco na způsob Gilmorových děvčat). Knížka mapuje i Karolinino dospívání a všechny nástrahy, které dospívající dívku na vesnici mohou potkat. A že jich je! Ti z nás, co vyrůstali v Praze a jiných větších městech, si o takových situacích mohou nechat leda tak zdát. A možná že by nás v životě nenapadly ani ve snu. Co je ale nejdůležitější – při čtení knihy se budete smát. Ne usmívat, ale popadat se za břicho. Karolina psala knížku tak lehce, že ji přečtete jedním dechem, a až ji dočtete, budou vás od smíchu bolet tváře. Nepřeháním. Vážně.
Když nebudete čekat vysokou literaturu a vezmete na vědomí, že je Karolina blogerka a ne rozená spisovatelka, jistě knížku oceníte. A nejen samotný text, ale i vtipné kresby Barbory Balgové, a neobvyklý, avšak hodně příjemný (a to hlavně na dotek, fakt) design knihy. Pokud tedy hledáte odpočinkovou knihu na dovolenou nebo dlouhé večery, sáhněte po Životě, na který metr nestačí. Nebudete litovat.
Skvělá odpočinková kniha. Kapitoly krátké. Občas jsem se i pobavila. Pro mě nudné čtení, čekala jsem od knihy víc.
Život, na který metr nestačí
Vtipné, výstižné, dost jsem se nasmála… Jen doufám, že spousta těch příhod byla napsána s notnou dávkou nadsázky, protože jinak by to byla učiněná tragédie.