Život, na který metr nestačí
Karolina Mikšíková
Zakladatelka úspěšného blogu Karolina: Život, na který metr nestačí přichází se stejnojmennou knihou, ve které s nadsázkou úspěšně demonstruje rčení: „Může-li se něco pokazit, pokazí se to.“ Knížka vás provede humornými příběhy z malé vesnice, kam se Karolina nedobrovolně i s rodinou jako malá přestěhovala z Prahy. Prvotní plán vybudovat si na vesnici klidné bydlení, se rozpadl poměrně brzy – ve chvíli, kdy se její máma Daniela rozhodla pro chov koz, ovcí, koní a mnoha dalších zvířat. Společně se zbytkem rodiny se tak Karolina vydala na cestu pravého chovatele a zemědělce v jednom, na cestu, ze které není úniku.... celý text
Přidat komentář
Karolinu jsem sledovala ještě před vydáním knihy na facebooku, takže jsem tak nějak věděla, do čeho půjdu. Je to humor, který mi sedí, taková oddechovka :)
Prijemny humor, ktery mi vyslovene sedi. Bylo pak kapitol, kdy jsem se smala nahlas. Hodne jsou v knizce popisovane momenty, trapasy, ktere clovek spis musi videt, aby se opravdu pobavil. Autorka nicmene umi situace detailne a kvetnate popsat, takze kazdy, kdo je spravne zlomyslny, si prijde na sve. :) Knizka je tenoucka, vyda na jeden prijemny zimni vecer.
Kratičké velmi vtipné a z vlastní zkušenosti s podobnou zvířenou, která se i před 40 ti lety chovala stejně, i velmi pravdivé příběhy. Bavila jsem se hodně, možná tak moc neřekne městskému člověku, ale pochopí kdo někdy choval nějakou tu drůbež, králíky nebo jako dítě na prázdninách se setkal s tvrdohlavými kozami, ovcemi a prchal před hejnem syčících husí. Po dlouhé době jsem se u knihy opravdu bavila, a od srdce zasmála což se aristokratce nepovedlo.
Výborně napsané. Od srdce jsem se nahlas smála. Autorčin humor se mi líbí. Super kniha.
Knihu jsem měla v hledáčku dlouho, teď mi ležela asi 3 měsíce v knihovně- čekala na správnou chvíli. A ta nastala. Vzala jsem si jí na dovču a za několik hodin u vody jsem jí stihla přečíst, zasmát se a opálit se. :)
Karolína zde řeší spoustu věcí, jako každá jiná žena. Ona je ale řeší jinak, je totiž skoro 2 m vysoká, a nohu má velikosti 42/44, tuším? :D a já si myslela jakej mám problém na sebe něco najít.. :D
Řeší zde zvířata, se kterými je nucena žít a starat se o ně :D je to blázinec, co Vám budu povídat. A já vždycky toužila po farmě se spoustou zvířat- krávy, ovce, koně, králíci.. díky, Karolíno, žes mi to rozmluvila! :D
U knihy jsem se tedy dost nasmála, pobavila mě snad každá kapitola a fakt je, že co se může pokazit, pokazí se. A ještě ke všemu jsou v knize dobrý "obrázky" dá- li se to tak nazvat.
Dávám dobrý 4*! :)
Vysoké hodnocení mě nalákalo, bohužel přišlo veliké zklamání. Legrace na sílu mě neoslovila, obecně mám s "humornými" knihami problém. Absurdní situace vršené jedna přes druhou, až oči přechází, velmi nenáročné literární zpracování (místy až hodně jednoduché), rádobyvtipné příhody z vesnice a pak jen velká úleva, že je to za vámi.
Krátké, vtipné, nenáročné. Bohužel asi nebudu úplně ta cílová skupina, abych byla z knihy úplně odvařená, ale jako oddechová četba svůj účel splnila a takto ji můžu doporučit i ostatním:-)
Tahle kniha je vynikající, pokud člověk šílí u učení ve zkouškovém. Rozhodně ale není vhodná do prostředků veřejné dopravy, protože já osobně jsem měla místy co dělat, abych se nesmála nahlas, někdy jsem se až dusila smíchy a jednou mi i zaskočil vzduch při nádechu. Takže jsem spolucestující nejen pohoršovala, ale i děsila. Naštěstí se zde nevyskytoval nikdo se slabým srdcem a já to rozdýchala. Tudíž byly ztráty na životech nulové.
Tajně doufám, že vyjde pokračování, ve kterém se ukáže i Daník a Lilly. :D
Zkráceně: skvělá kniha, doporučuji.
Humorné vyprávění o strastech a radostech života na venkově s kopou zvířat. Autorka nám v krátkých povídkách přibližuje svůj život s vtipem a nadhledem. Knížka mě zaujala i svými ilustracemi.
O Karolině Mikšíkové jsem doposud neslyšela a po knize jsem sáhla zcela náhodně. Líbilo se mi, jak je knížečka uspořádána a dostalo se mi od ní přesně to, co jsem také očekávala. Bylo to svižné, vtipné a milé. S venkovským životem mám úplně minimální zkušenosti, ačkoliv jsem nikdy nežila v žádném velkoměstě. Akorát mi ty kratičké povídky připadaly spíš jako takové úsměvné vypravování o autorčině životě, které by se hezky četly i na nějakém blogu. Ilustrace byly také zábavné a autorčin humor mě opravdu bavil. S tím sportem to máme stejně! :D
Skvělá,zábavná,poučná.I já jsem se odstěhovala za mužem na venkov,porodila 3 děti a poznala,jak chutná čerstvá zelenina a ovoce,jaké dobroty se dělají z obyčejných brambor,ale jaká je to dřina se starat opole a zahradu.Přečetla jsem ji za 2 večery a moc mě pobavila.
Kniha plná vesnické a zvířecí legrace, ke konci už mi přišlo, že to autorka mooc zveličovala.
Na tuto knihu jsem byla dost zvědavá, ale nejspíš jsem si pod pojmem žití na vesnici představovala něco víc vesnického a méně absurdně podaného. :-) Ale tak četlo se to dobře, to zase ano, a já mám tyto typy knih vlastně moc ráda. A autorka je navíc sympatická holčina. Držím jí pěsti a určitě se podívám na její blog. Jen tak dál, Karle!
Karolínu sleduji na facebooku a když jsem se dostala náhodou k její knize, řekla jsem si, proč nezkusit i tu. Styl psaní je stejně lehký, ironický a humorný, jako její příspěvky na facebooku, povídky mají celkem pěknou konstrukci. Jako zábavné čtení na odlehčení a pobavení naprosto splní účel, místy jsem se chechtala nahlas. Některé momenty byly sice přibarvené možná až moc, ale budiž to autorce odpuštěno. Snad se jen v případě knihy snažila být ještě vtipnější, než "jen" na facebooku, a někdy ta snaha přišla bohužel až bolestně vniveč, což podle mě vůbec neměla zapotřebí.
Přijde mi to, jako kdybych četla o sobě :D Ročník 1992, holínky od ovčích hovínek, beraní smrádek na rukách a stejně se z těch velkých měst, kde trávíte vysokoškolská léta zase rádi vracíte k těm chlupatým potvůrkám a k hovínkům :)
Tak po dlouhé době jsem v knihovně šlápla opravdu vedle. Autorka se snaží vtipně popsat své vzpomínky života na vesnici, ale po pár zážitcích už Vám hlava moc ty absurdity nebere, už Vám to nepřijde ani vtipné a jen čekáte, kdy už bude konec. Knihu jsem sice dočetla, ale nebude rozhodně patřit mezi ty, které bych si přečetla znovu.
Karolina - Život na který SLOVA nestačí :D a já se při čtení opravdu bavila :) vtipné, svižné povídání z každodenního života v takové "malé" zoo :D
Tato kniha je skutečně oddechovkou, pro zasmání po náročném dni. Víckrát bych se k ní už ale zřejmě nevrátila.