Život na našej planéte
David Attenborough
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462789/bmid_zivot-na-nasej-planete-hne-462789.png
5
319
319
Život na našej planéte je jedinečným svedectvom známeho bojovníka za zelenú planétu a moderátora Davida Attenborougha. Autor ako tvorca prírodopisných dokumentov precestoval svet a celý svoj život si uvedomoval ako človek ukrajuje z jedinečnej a nedotknutej prírody. David opisuje túto tragédiu dnešných dní a ponúka víziu pre budúcnosť, avšak s jednou podmienkou – ľudstvo musí začať konať ešte dnes. Musíme svetu navrátiť divokú prírodu.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Ekologie, živ. prostředí
Vydáno: 2021 , barecz & conrad booksOriginální název:
A Life on Our Planet: My Witness Statement and a Vision for the Future, 2020
více info...
Přidat komentář
"Je mi devadesát čtyři let. Mám za sebou výjimečný život. Jeho výjimečnost ale naplno oceňuji až dnes."
Ačkoliv toto není obvyklý druh literatury, po níž bych sáhnul, vzhledem k síle, jakou na mě zapůsobil Davidův poslední film, který knihu doprovází, nebylo jiné cesty. Moje zaměření šlo vždy přece jen poněkud jiným směrem. Zatímco (aniž bych srovnával vzájemnou úroveň) Attenborough studoval dějiny života, já se vždy zaměřoval spíš na dějiny lidské. Pročež je fascinující, jak se i v tom ukazuje vzájemná souvislost všeho se vším, protože vzdor odlišnému zaměření, přece mnohdy pozorujeme stejné věci, pokládáme velmi podobné otázky a co víc - nacházíme obdobné možné odpovědi. A vzájemnou souvislost bych mohl označit za to jádro věci, o níž David ve své knize mluví. Knize, která ve mně vyvolala ohromující bouři různorodých emocí ve směti, jíž je třeba dlouho vstřebávat. Od nadšení, přes naprosté zoufalství k naději.
Naprosto skvělý je způsob vyprávění Davida Attenborougha, ale to už známe desítky let z televizních obrazovek. Člověk, který je ikonou, stál u zrodu televizních dokumentů, jeden z mála, kdo lidem ukázal jejich svět. Svoje myšlenky, či shrnutí fantastického života, podává s vděkem, pokorou a bolestí. Nabízí ovšem i možné cesty, jak nabrat lepší směr, aniž by na někoho křičel, někomu křivdil. Což je rétorika, která se mi velmi líbí. Bez nějaké zášti, vědom si toho, že jsme všichni na jedné....planetě. A právě ten způsob vyprávění - nádherná je kapitola o Apollu 8, kdy v roce 1968 lidé poprvé viděli svou vlastní Zemi. Naopak dost nepříjemná je kapitola o pozorování jevů, které probíhaly mnoho let, ale my je viděli poprvé v devadesátých letech. No a pak ta naděje.
Hodnotit takovou knihu s velkým nadšením je trochu ošemetné, vzhledem k jejímu tématu, které v sobě snoubí drama s hororem a katastrofou. Ač se to může jevit jako fikce, je to až příliš skutečné. Davidovi se opět povedlo otevřít lidem oči. Respektive, byl bych rád, kdyby se mu to povedlo ještě více. Tahle kniha (i film) zasluhuje více pozornosti, než je jim dáno. Možná netáhne jako hysterické záchvaty, ale síla klidného projevu mívá mnohdy mnohem silnější efekt. Vemte tuhle knihu do ruky. Přečtěte. Popřemýšlejte. A věřím, že dojdeme úspěchu.
Skvělé doplnění filmu, nebo film je skvělé doplnění knihy(jedno z toho určitě). Kniha ze které mrazí a která říká takové pravdy, které na jednu stranu všichni vidíme, ale na druhou si je nechceme připustit, nebo si je připustit bojíme.
Kdyby si každý člověk na planetě tuto knihu přečetl a začal se podle jí aspoň z části řídit, tak by se mohlo něco změnit. Nejhorší na tom je, že se může snažit milion, miliarda lidí, ale pak je jeden nějaký hlavou, ředitel nadnárodní korporace, který něco řekne a udělá a celá snaha všech lidí je zbytečná. Tyto problémy by se měly řešit z vrchu. Každý by měl pomoci, ale jakmile velké firmy a bohatí lidé nezačnou nic dělat, tak bude naše snaha k ničemu.
Je to vše smutné...to v čem žijeme...momentálně jsem si stojím za to, že si svoji planetu nezasloužíme, uvidíme jak to dopadne dál.
Více takových knih a takových poselstvích a takových lidí jako je pan Attenborough.
5* je málo...
Tu knihu by si měli přečíst všichni politici světa. Měla by být součástí školní výuky, aby už i děti pochopily, že divoká příroda je pro nás důležitější než třeba nový mobil z Číny. Klobouk dolů před panem Attenboroughem, že píše i o zastavení populačního růstu, je to náš největší problém, víc lidí víc oxidu uhličitého, víc zabrání přírody pro města, pro zemědělství atd., víc ničení naší planety, ale nemůžeme se rozpínat do nekonečna, je to jen cesta k záhubě lidstva a většiny živého co na ní je.
Velmi silná kniha. Kéž by si ji každý přečetl a kéž by každý pochopil její poselství. Kéž by tato kniha nebyla jen výkřikem do tmy.
Dostala jsem jako dárek - audiokniha, kterou namluvil pan Frej. A můžu říct, že to bylo úžasné. Filmy a myšlenky sira Attenborougha mám ráda, fascinuje mě jeho schopnost populární formou vysvětlovat i složité přírodní, sociální a sociologické jevy. Tato kniha nebyla výjimkou - shrnuje snad vše důležité, srozumitelně podané, a přitom apolitické a rozumné. Ne se vším asi souhlasím, protože spousta v knize jmenovaných věcí díky současnému světovému pohledu na ekonomiku (velký zisk, věčný růst) spadá spíše do kategorie utopie, ale dokázala bych si představit, že by tato opatření mohla fungovat a našemu přírodnímu prostředí by to výrazně prospělo (udržitelné zemědělství, zelená města atd.). Nemůžu hodnotit jinak, než jako vynikající počin člověka, který má můj obdiv :-).
Podobně, jako mnoho dalších, i já se v nedávné době nechal okouzlit dokumentem Davida Attenborougha Život na naší planetě. Spolu s tímto okouzlením jsem pak toho od stejnojmenné knihy příliš nečekal a o to více byl překvapen, jak informace zhuštěné do osmdesáti minut rozšiřuje a konkretizuje. Autor v sobě nezapře dokumentaristu tělem i duší, přičemž jako jeden z mála má komplexní představu o tom, jak moc se „divočina“ za posledních sedmdesát let proměnila. Třebaže není vědcem z povolání, dokáže rozumně a věcně mluvit o věcech odborných, stejně jako laických. Jeho prorocké teze pravděpodobně žádný vliv na skeptiky mít nebudou, ale obyčejnému čtenáři přiblíží děsivá fakta, jež nemůžeme dále přehlížet. A i když se po většinu vyprávění zdá být osud planety vinou lidského konání definitivně zpečetěn, jeho nezlomná víra v člověka dává naději, že ještě nic není úplně ztraceno. Právě kvůli tomuto poselství, kterým mě nadchlo už filmové zpracování, si práce pana Attenborougha maximálně cením.
Nutné sdělení jednoho obdivuhodného člověka, díky němuž si uvědomíte spoustu souvislostí a kvůli němuž se alespoň na nějaký čas stanete enviromentální osinou u svých blízkých a přátel. Koncepce je skvěle promyšlená; od nostalgické minulosti k fatální přítomnosti, až po nadějeplnou útěchu do budoucnosti. Vzhledem ke srozumitelnosti a stručnosti patří Život na naší planetě opravdu do úplně každé knihovny... abychom před ní nezavírali oči, zatímco budeme pokračovat v destrukční devastaci. Musíme se naučit čelit svým obrovským problémům, abychom zachránili zbylou krásu světa a možná se zapříčinili i o její obnovu. Naivní iluze? A proč bych se měla spokojit s blízkou katastrofou, zavřít oči a sobecky si užívat svého pohodlí s vědomím, že naše děti už to štěstí mít nebudou? Vroucně věřím, že se vzpamatujeme.
Není to literatura, jako spíš odkaz, poselství, varování, kterým Attenborough stvrzuje svoje místo jako jedna ze zásadních postav své doby (to dělá ostatně celým svým životním odkazem). Snaží se o to, abychom pochopili naše problémy, zamysleli se a změnili to, co je třeba změnit, i když jsou lidi takhle skokově a sami o sobě příliš tupí, než aby k tomu došlo. Svět, jak funguje, kapitalismus, nekonečná mašina na odpad, ženoucí se za ziskem kupředu a kupředu a jen výš a výš ve finančních ziscích. Nejsem nějakej environmentální geek, ale je to o to působivější, že mi přišlo, že se v mnohém tématicky ani tolik nepachtil. Přišlo mi, že vždycky řekl tak akorát, aby si člověk udělal perfektní obrázek, v čem děláme fundamentálně chyby. Absolutní hodnocení, ale zároveň tohle nejde hodnotit.
Povinná četba. Kniha srozumitelně pojednává o alarmujících tématech, která jsou sice obecně známá, ale rádi před nimi zavíráme oči. Autor se nesnaží moralizovat, věcně popisuje současný stav a přináší i možnosti řešení, jak blížící se katastrofě čelit. Kéž by byl vyslyšen...
Podľa mňa to najlepšie vystihla vo svojom komentári Deia. Nenapísal by som to lepšie. Tak aspoň dodám, že kniha a dokument sa dopĺňajú, niektoré veci v knihe nie sú v dokumente a naopak, takže šup na obe. :)
Čitateľsky pútavá, jednoduchá kniha o tom, prečo je ľudstvo odkázané na zánik a ja dúfam, že k nemu spejeme...
Táto kniha je obsahom veľmi poučná a chytí za srdce nejedného človeka, čo mu nie je ľahostajné ako sa bude život na zemi uberať v nasledujúcich desaťročiach. Pán Attenborough má pravdu, že ak si nevstúpime do svedomia a budeme pokračovať vo vykorisťovaní zdrojov našej planéty v takej miere ako dnes tak za pár rokov sa dočkáme toho, že si ľudstvo samo privodí zánik...
Tak na túto knihu som sa tešila odkedy som zistila, že vyjde. Pána Attenborougha obdivujem už dlhšiu dobu a jeho dokumenty sú skvelé.
Kniha je v podstate rozdelená do dvoch častí. V prvej pán Attenborough stručne rozpráva o svojom živote a poukazuje na to, ako veľmi sa za ten čas naša Zem zmenila. V druhej časti nám ponúka svoju víziu do budúcnosti – ako zabrániť tomu, aby život na našej planéte postupne nezačal upadať.
Kniha sa mi veľmi páčila. Život pána Attenborougha je naozaj fascinujúci, predsa len, má už 94 rokov a dokumentárnym filmom sa venuje už takmer sedemdesiat rokov. Počas svojho života toho zažil veľa a bol svedkom mnohých veľkých zmien, medzi ktoré určite patrí prudký nárast obyvateľstva (z 2,7 miliárd na dnešných skoro 8) a s tým súvisiaci zmenšujúci sa podiel divočiny. V knihe sa dozvieme aj niečo o natáčaní jednotlivých dokumentov a o jeho cestách po našej planéte a o tom, ako sa táto planéta počas tých rokov menila. V svojej vízii do budúcnosti nám potom poukazuje na možnosti, ktoré máme, aby sme našu planétu, rútiacu sa do záhuby, ešte mohli zachrániť. Základom je navrátiť svetu divočinu, biodiverzitu. Pán Attenborough verí, že sa to ešte dá, ale musíme s tým niečo robiť čo najskôr (už včera bolo neskoro).
Kniha sa mi čítala dobre, ale jej obsah je veľmi smutný – koľko z prírody sme na Zemi stihli za posledné desaťročia zničiť a zdevastovať, len aby sme mohli viesť pohodlný konzumný život (a to taký ešte nevedú všetci ľudia na planéte). Nádejou ale je, že to ešte môžeme zmeniť, ale musíme začať od seba. Túto knihu by sme mali mať povinne všetci prečítanú a mali by sme sa snažiť riadiť radami, ktoré sú v nej obsiahnuté, aby na našej planéte mohol pokračovať (alebo skôr začať) trvalo udržateľný rozvoj.
Čo ma ale na knihe zarazilo je veľmi riedke riadkovanie a mnohé chyby v texte.
Určite odporúčam pozrieť si aj dokument s rovnakým názvom.
Veľmi smutné čítanie.
Ani veľmi neviem čo napísať.
Čo sme dokázali za pár rokov. Koľko živočíšnych druhov vyhubiť, koľko divočiny zničiť. 90% veľkých rýb odstrániť z oceánov. 96% cicavcov na Zemi sú ľudia a zvieratá, ktoré chováme na jedlo. 4% tvoria ostatné cicavce.
Zaberáme pre seba viac ako polovicu obývateľnej plochy Zeme. Vyrubujeme dažďové pralesy a iné lesy, aby sme na nich chovali dobytok alebo pestovali palmy a sóju. Tretinu jedla vyhodíme do odpadu.
Strašné.
Všetky poznatky naznačujú, že život ako ho poznáme, je na ceste k zániku. Nebude to trvať stáročia, ale desiatky rokov. Príroda si poradí, s nami alebo bez nás. Ona nás nepotrebuje, spamätá sa. Človek bez prírody neprežije. Ale prečo musí spôsobiť tak veľa utrpenia všetkému živému okolo.
Sir Attenborough za svoj život prešiel celý svet a videl všeličo. Na konci knihy je trochu optimistický. Verí, že ešte je šanca na zlepšenie. Dáva rady, ktoré dávajú zmysel a akými sa riadili ľudia pred sto rokmi. Keď je pôda vyčerpaná, nechám ju rok dva ladom, zasadím zelené hnojivo, zem sa spamätá, život a živiny sa do nej vrátia. A ona to oplatí bohatou úrodou. Keď zotnem strom, musím aspoň dva tri zasadiť. Kam môžem zájsť pešo, nejdem autom. Mäso nemusí byť každý deň na tanieri.
Mala som pocit, že knihu ani nedočítam. Taká je silná.
A dala by som ju povinne prečítať každému.
A aj keď svetu vládnu peniaze, arogancia a bezohľadnosť, sú ľudia a komunity, ktorí si toto všetko uvedomujú a snažia sa niečo proti tomu robiť. Nový Zéland svojou politikou, Kodaň, Singapur a iné veľké mestá už kladú dôraz na zeleň a na vysoké štandardy energetickej účinnosti. Svetielko nádeje tu je.
Podstatou rovnováhy je dostávať a dávať. Život každého z nás bude oveľa viac vyrovnaný, keď budeme ako ľudstvo schopní vracať prírode aspoň toľko, koľko z nej získavame.
Musíme k tomu dospieť. Len či stihneme.
Vzácna kniha od múdreho muža. Mala by byť zaradená medzi povinné čítanie. Sir Attenborough v nej prehľadne a zrozumiteľne predstavuje kam až človek svojím nekontrolovateľne konzumným konaním a plienením doviedol planétu Zem, v akej situácii a stave sa Zem nachádza a závery a návrhy na riešenia. Hoci dá sa odporovať, protirečiť. " Musíme okamžite zistiť, koľko toho ešte naša planéta dokáže zniesť." - obávam sa, že kým domeriame a zložíme meter, vyrúti sa na nás rušeň úpadku Zeme a prevalcuje nás. Predstava, že ľudstvo konečne zatiahne ručnú brzdu mi príde načisto utopistická. Ale to je o inom. Naspäť ku knihe.
"... svet bez plastov plávajúcich v mori, bez jedovatých plynov unikajúcich z priemyselných komínov, bez horiacich gumových pneumatík a bez ropných škvŕn. Mohol by to byť dokonca svet, ktorý odčiní hriechy dnešného plytvajúceho sveta. "
"Existuje cesta k trvalo udržateľnému spôsobu života. Našich politikov a obchodných lídrov musíme presvedčiť o tom, že tomu rozumieme a vieme, že túto víziu budúcnosti nielen potrebujeme, ale predovšetkým ju chceme."
"Naše prežitie však vyžaduje viac než len inteligenciu. Vyžaduje múdrosť."
S radosťou som otvorila túto knihu, keď som potrebovala zmeniť žáner a prečítať niečo z literatúry faktu. Môžem ju len vrelo doporučiť. Nielen nadšencom prírodopisných filmov z dielne sira Attenborougha, ale aj všetkým, ktorí sa zaujímajú o nenásilný spôsob spolužitia človeka s ostatnými tvormi na Zemi a prírodou, a nie je im ľahostajný.
Skvělá knížka. Na jednu stranu je to až děsivé. Je tam sice i naděje a možnost řešení. Ale dokážeme se jako lidstvo změnit, aby nedošlo ke katastrofickému scénáři? Musí to udělat celý svět. Pokud nezměníme priority a myšlení, bude asi zle. Planeta to nakonec přežije, ale jak dopadnou lidé.