Život po tobě
Jojo Moyes
Než jsem tě poznala / Predtým ako som ťa poznala série
< 2. díl >
Kdybyste ztratili někoho, koho jste moc milovali, jak moc by to změnilo váš pohled na svět? V pokračování světového bestselleru Jojo Moyesové Než jsem tě poznala najdeme Louisu Clarkovou v přesně takové situaci. Po intenzivním půlročním vztahu s ochrnutým Willem Traynorem, který se rozhodl ukončit svůj život asistovanou sebevraždou, zůstává Louisa sama, zmítána smutkem a výčitkami svědomí. Po vážném úrazu se navíc musí vrátit domů k rodičům. Jako by byla najednou zpátky na začátku cesty – život po Willově smrti totiž znamená učit se leccos znovu, stavět na nových základech. Záchranář Sam Fielding, pro něhož je kontakt se smrtí každodenní náplní práce, by snad mohl být právě tím, kdo Louise pomůže se zase vrátit do života, jenomže pak se z Willovy minulosti nečekaně jako uragán vynoří Lily – jeho šestnáctiletá nezvladatelná dcera. A všechno je rázem jinak…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
After You, 2015
více info...
Přidat komentář
Nádherně napsaná kniha o velice závažném a bolestivém tématu. Je v ní překrásný sloh a opravdu hezky vykresluje atmosféru, dramatičnost a emoce hlavní hrdinky. Tuto spisovatelku mám dlouhodobě mezi oblíbenými.
Dobře se to četlo. Vyrovnat se s takovou ztrátou není jednoduché a rozumím hlavní postavě. Docela zajímavým "závanem čerstvého vzduchu" byla puberťačka Lily, která Lou taky dost posunula v tom, co je zodpovědnost za další osobu a jak jednoduché je něco "zvorat" (ono co si budeme Louisina životní rozhodnutí taky nejsou zrovna jen seznamem úspěchů a promyšlených kroků)...
Pokračování románu Než jsem tě poznala, které je stejně silné, návykové, krásné a hořkosladké jako první díl. Druhé části často ztrácejí kvalitu, ale zde se tomu tak nestalo. Stejně jako u předchozího dílu, i tentokrát jsem během čtení uronila pár slz a vůbec se za to nestydím.
Luisu jsem si v románu Než jsem tě poznala oblíbila, ale v tomhle díle mi byla trochu protivná. Chápu, že si po Willově smrti prochází krizí, ale její chování mě rozčilovalo. Upřímně jsem obdivovala Sama, jakou s ní měl trpělivost.
Ale byla to taková oddychovka, kterou jsem měla poměrně rychle přečtenou, což byl přesně ten účel, proč jsem si knihu půjčovala.
"...jediný způsob, jak nezůstat vzadu, je vyrazit kupředu."
Čte se rychle a lehko. Ale je to hrozně nelogické, nedospělé a nedomyšlené. Děj je milý a americky hloupoučký.
Škoda. Doufala jsem, že to bude více o vyrovnání se s Willovou smrtí a o novém životě Lou, který bude realistický.
Tuto knihu jsem začala číst hned po knize Než jsem tě poznala a byla pro mě velkým zklamáním. Je mi jasné, že se v knize chtělo poukázat na to, že se člověk po něčí smrti prostě změní, ale tohle se nedalo číst. Myslela jsem, že knihu snad ani nedočtu jak se neustále táhla.
Hrozně mě zklamala hlavní hrdinka Louisa. Jak z ní autorka udělala úplně jiného člověka. Chápu, že po Willove smrti nebude hned 100% optimistou, ale tohle nebyla ani střípkem ona a mě to prostě v knize chybělo. Dej byl mdlý, o ničem.
Oproti prvnímu dílu to je velký propadák.
V komentáři k prvnímu dílu jsem napsala: "Když má člověk blízké, kteří ho milují a potřebují, sám není. Do jaké míry má pak člověk právo na takové rozhodnutí, jaké udělal Will, rozhodnutí, které život jeho blízkých zatraceně negativně ovlivní." Nu a tato kniha je právě na toto téma, na téma truchlení po ztrátě milované osoby. Lou tápe a neví jak v životě dál, truchlí i Willovi rodiče a sestra, každý svým způsobem. Na knihu by asi toto téma nestačilo, tak autorka přimíchala do příběhu Willlovu dceru (její problémy v dospívání i její selhávající matku), posun v životě u Louisiny matky, no a osladila to vše záchranářem Samem. Snad to i bylo dost předvídatelné, nebylo to dějem nijak závratně bohaté, šlo nejvíce o to, co se děje v duši Lou. A to mi sedlo, dobré odpočinkové čtení.
Kniha mě vůbec ale vůbec nezbavila,hlavní představitelka knihy mi není dvakrát sympatická.Tento druh knih mě neoslovuje.Presto jsem přečetla první díl a ten se mi celkem líbil,druhý díl jsem vzdala.
Letní oddychovka. Celkem předvídatelná. Čtivá, ale nic hlubšího to ve mně nezanechává. Louisa je místy strašně protivná, s Lily mi to občas přišlo už hodně na hraně přitažení za vlasy, největší sympaťák Sam. Přerod Louisiny mámy na mě taky byl už moc. Chápu nějakou krizi, touhu změnit zaběhnuté stereotypy, ale nebylo to pro mě uveřitelné .Třetí díl si určitě přečtu,minimálně abych věděla jestli Louisa přestane fňukat a konečně se svým životem něco udělá.
Už si moc nepamatuju 1. díl, četla jsem ho před lety. Jen si pamatuju, že to bylo čtivé a že na konci jsem bulela jak želva. No tak tenhle díl mě rozbrečel ještě před stranou 20. Nechápu, proč to má tak nízké hodnocení (možná v porovnání s 1. dílem? to srovnávat nemůžu). Mě se to četlo dobře a byly chvíle, kdy jsem se nutila knihu zavřít, protože tolik času na čtení jsem neměla vyhrazeno, ale byla jsem zvědavá. Myslím si, že proces smutku a zotavování se ze ztráty je tu krásně vystižen. A jsem ráda za ten konec.
Už je to docela doba, kdy jsem prosmrkala celé balení kapesníků u prvního dílu. Až jsem úplně zapomněla, jak hezky umí paní Moyesová psát.
Druhý díl sice první nepředčí, kapesníků nebylo třeba, ale i tak se mi to moc líbilo. A už se těším na závěrečný díl.
Mnoho čitateľov má dojem, že pocity bolesti, depresie, neschopnosti pohnúť sa ďalej sú u Louisy vyjadrené prehnane, že sa to ťažko, nezaujímavo číta a podobne... Za seba poviem sa odvolám na vlastný komentár k 1. dielu, keďže žijem vedľa môjho Willa už viac ako tri roky, prežívam jeho utrpenie a myšlienky vedúce podobným smerom, ako boli Willove, dokážem sa do nej vžiť. Tiež by som Willovej dcére hodne odpustila, tiež by som nevedela žiť bez jeho vône na vankúši a bez tepla jeho ruky, bez ironického humoru. Knihu som načítala ako amatérsku audiobook pre zdravotne ťažko postihnutú kamarátku, takže som príbeh prežívala o to viac...
Druhý díl knihy Než jsem tě poznala... Příběh je moc hezký, ale z nějakého důvodu mám pocit, že na jedničku prostě nic nemá.
Tato série mne moc a moc baví. Velmi ctiva, nelze se odtrhnout. V jednu chvíli byla Lousa trochu nesnesitelná,ale naštěstí se vzpamatovala. Už se těším na další díl a doufám, že její příběh bude mi šťastný konec.
První díl jsem přečetla jedním dechem. Tady to nebylo ono. Až v druhé půlce mě to trochu vtáhlo.
Nemohla jsme se od knížky od trhnout, byla velmi čtivá a plná nečekaných zvratů. Příběh Willovou smrtí určitě nekončí ani není nijak uměle natažen, mohu jen doporučit. Krásné romantické pokračování.
Opět pěkný příběh, hezky psané, vtáhne to člověka do děje, fajn zápletky, veselé i smutné části. No a znovu mě v některých místech hlavní hrdinka rozčilovala, ale chápu, že je také jen člověk a prostě je jaká je.. Každopádně je to prima čtení.
Štítky knihy
Londýn láska deprese milostné romány anglická literatura hledání smyslu života psychické problémy mezilidské vztahy puberťáci světová literaturaAutorovy další knížky
2013 | Než jsem tě poznala |
2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
2018 | Sama sebou |
2015 | Stříbrná zátoka |
Velké plány na začátku vykrystalizují do polohy, kdy Louisa vlastně neví co se sebou. Lili jí přinutí myslet i na něco jiného a ze Sama by mohla být nová budoucnost, ale...
Líbí se mi jak autorka svým postavám dává máloco zadarmo. Příběh sice není tak silný jako první díl, ale i tak se mi líbí.