Život v divočině - africké dobrodružství
Tony Fitzjohn
Národní parky v Keni a v Tanzanii přímo evokují exotické dálky a divukrásnou africkou krajinu. Autor kromě příhod se zvířaty popisuje i běžný život v přírodním parku – jak si v těchto vzdálených končinách obstarat potřebná vozidla, palivo, jídlo, zbraně, zaplatit ploty, zajistit nutné školení zaměstnanců. Tony Fitzjohn (nar. 1945) strávil dlouhá léta v Keni jako blízký spolupracovník a přítel George Adamsona a další roky prožil v Tanzanii, kde založil rezervaci Mkomazi.... celý text
Literatura naučná Příroda, zvířata
Vydáno: 2011 , Knižní klubOriginální název:
Born Wild, 2010
více info...
Přidat komentář
Příběh života ochranáře divé zvěře v Africe a Keni, spolupracovníka známých Adamsových, kvapí velmi rychle. Dozvídáme se mnoho o těžkém boji s pytláky, umanutými úředníky, lovci a pastevci za zachování divočiny a lásce hlavně ke lvům, ale také k pardálům, psům a nosorožcům. Hodně zajímavě prožitý život, hodně zajímavá kniha.
Vím, že se do Afriky nikdy nepodívám , ani po tom netoužím , mám ráda české klima , ale ráda čtu o exotických zemích . V této knize je popsán zajímavý život nejen lidí , ale zvířat. A jsou nebezpečné, i když se zdají ochočená. Fotografie mi doplnili moje neznalosti .
Kniha, kterou si v budoucnosti ráda přečtu znovu. Poutavé vyprávění životních osudů autora od jeho seznámení se s Adamsonem, až po odchod do Mkomazi. Zajímavý a napínavý děj věnující se především návratům lvů do volné přírody.
Kniha, která mě zaujala hlavně osobitým přístupem k Africe a k záchraně ohrožených druhů zvěře. Mám tuto knihu velmi ráda a pravidelně se k některým pasážím vracím. Pokud někdo miluje africkou přírodu a chce se o ní a její záchraně něco dozvědět, tak doporučuji její přečtení. :-)
Úžasná kniha, strhující, právě dočítám a nemůžu se pomalu odtrhnout, ale zároveň nechci být na konci!!! Musím si jí přečíst i v originále, to bude určitě ještě lepší.
Skvěle napsané. Doplněné o důležití historické mezníky a jejich dopad na činnost tábora. Obdivuju všechny, kdo takovouto práci dělají...
"Když vás žere lev, je zvláštní, že vás netrhá po kusech - udusí vás. Zaútočí vší silou, a zavalí vás jak polštářem. Myslím, že jsem měl být vlastně rád: dospělý, dvousetkilový lev, jenž se na mě vrhol zezadu, mi nejprve vyrazil dech. A když popadl mou hlavu do tlamy a chystal se ji stisknout, už jsem pomalu ztrácel vědomí. Probralo mě, až když se mi drápal na břicho. Přesně jak v tom okamžiku, kdy vás pri surfování zavalí ohromná vlna a vy ztratíte prkno - světlo náhle prolomí zvířené vody, vy si uvědomíte, že chcete žít, a odrazíte se k hladině. Máchl jsem pěstí nad hlavou a rovnou do lví tlamy. Ale chyběla mi síla: Zabije mě, ten mizera. Vzpomínám si, jak se mi - ještě než mě skutečně opustilo vědomí - mihlo hlavou: Který to je? Divoký lev, nebo jeden z našich?"
Pútavé rozprávanie celoživotného ochrancu africkej prírody o živote v rezervácii. Priaznivcov knihy Lev jménem Kristián (Anthony Bourke, John Rendall) istotne zaujmú zmienky o živote Kristiána v rezervácii.
Kvitujem rodokmene levov vrátane poznámok o ich živote v závere knihy - dva fakty: levy po dovŕšení 2-3 rokov zvyčajne z rezervácie odchádzali hľadať si nové teritóriá, levice však zostávali dlhšie.Dospelé levy, ikeď odchované medzi ľuďmi, sa občas v dospelosti stávali útočnými voči ľuďom (aj Kristián).