Života sladké hořkosti
Lída Baarová (p)
Vzpomínky Lídy Baarové, jedné z nejznámějších českých filmových hereček mezi válkami a krátce po ní, herečky, která má na co vzpomínat. Oslnivá kariéra v českém a zejména německém filmu, úspěšné snímky, jež se líbily divákům v celé Evropě, nepřijatá nabídka z Ameriky, ale i závist, intriky, hektické vypětí, senzace bulvárního tisku, to všechno tvoří vnější rámec vzpomínání. A pak dvojí pád, z nichž ten druhý téměř smrtelný. Kniha vyšla ve spolupráci původního nakladatele Sfinga a nakladatele Ametyst. V roce 2007 vyšel dotisk se stejným isbn.... celý text
Přidat komentář
Jsem fascinována dobou předválečnou a válečnou, zbožňuju filmy z oné doby, stejně jako herce v nich. Neměl to jednoduché asi nikdo, ať už byl člověk zaměstnán jako úředník, dělník nebo herec. Byla jsem docela překvapená, jak je kniha napsána - líbila se mi.
Života sladké hořkosti je kniha kde se Baarová obhajuje opravdu jak může . Nevím, co bylo v knize ubráno nebo přidáno či vůbec nevyřčeno. Trochu mne zaráží fakt že tady vykreslila vztah s Goebelsem tak otravně a vlezle . Ze čtení mi přišlo že on vypadá jako otravný skřet a že ona ho vlastně nikdy vůbec ani nechtěla . Jejich milostný život tam není vůbec popsán . Ze začátku knihy jsem si myslel že má známosti jenom pro slávu ve filmu a že jde na všechno přes postel . Její život je ovšem plný kladů a záporů . Na jedné straně úspěšná herečka je později zatracována kde se dá . Na knize oceňuji že ač paní Baarová nebyla spisovatelka od mala tak jí napsala celkem čtivě . Oceňuji také pár listů z deníku její sestry Zorky Janů o které si tak může čtenář udělat přibližný obrázek . Kniha se mi velice líbila . Je to první kniha o paní Baarové kterou jsem četl . Mám jich doma ještě víc tak po přečtení dalších určitě porovnám
Život Lídy Baarové mě velmi fascinuje.
Zaráží mě však, že se vůbec nezabývala politickou situací a stránkou a řešila jen kariéru a muže. V některých pasážích mi přišlo, že ani sama pořádně nevěděla, co od života chtít.
Přišla mi velmi nerozhodná.
Nevím, zda tahle kniha je úplně psaná upřímně.
Na tuto knihu jsem přišla díky filmu "Lída Baarová", který se promítá v kinech. Film mě velice zaujal, a tak jsem se dostala ke knize. Zaujala mne svou otevřeností. A jak zde už bylo několikrát psáno, nikomu nepřísluší ji soudit. Žila ve velice těžké a složité době, kterou si většina z nás ani nedokáže představit. A pro ty, kteří ji odsuzují... zeptejte se sami sebe, jak byste se zachovali v její situaci vy?
Kniha se četla velmi dobře. Nemám pocit, že bych měla o pravdivosti pochybovat
Lída B. žila v komplikované době a nepřísluší mi jí soudit.
Smíšené pocity z Lídy Baarové jsou po této knize ještě rozpačitější. Chtěla bych, moc bych chtěla věřit že všechno špatné v jejím životě zapříčinili cizí lidé, ale že by o sobě nerozhodovala ani den ve svém životě... Možná se mi na ni časem ustálí názor, teď ho však nedokážu vyjádřit.
Tako knižka po revoluci u mě "odstartovala" další četbu nejen o Lídě Baarové. Každopádně jsem titul několikrá přečetla, nebo jsem se aspoň vracela k určitým pasažím, když jsem si zpětně spojila jména a osoby, které byly v knize zmiňovány. Je vše psáno velice čtivě (spolupráce se Škvoreckým se vyplatila :-))). Nepatří nám soudit, co je pravda, co fantazie autorky. Otevřou se nám opomíjené poválečné období, kdy se nenávist obracela hromadně na neviné, kdy masa odsuzovala, aby sama nebyla odsouzena a kdy svědomí se vytratilo ze slovníku lidské společnosti. . .. . . A vše se stalo relativně nedávno. :-(. Je zajímavé, a to doporučiji, právě pokračovat v tomtu tématu např. se Stanislavem Motlem "Prokletí Lídy Baarové". Názor ať si dělá každý sám, ale Lída Baarová má můj obdiv a lítost.
Vcelku otevřená zpověď ženy, jejíž životní náplní byla profese herečky. Díky určité naivitě mládí a uzavřenosti ve specifickém uměleckém světě žila poněkud mimo realitu běžného života. O to tvrdší pro ni musel být střet s ním. Vyprávění o pracovních i milostných záležitostech se nenápadně stává dramatickým a vrcholí v emotivních scénách z vazby. Právě v nich Lída Baarova vyjadřuje své pocity tak sugestivně a silně, že jí je čtenář musí věřit. Nemyslím si, že by něco zásadního ve svém životopisu zatajovala, ve stáří by to už ani neměla zapotřebí. Smutné je, že na fámy a smyšlenky zpravidla žádná obhajoba ani vysvětlování nestačí.
Jestli jste si dali Lídu Baarovou do nějaké škatulky a jste toho názoru, že její krásná tvář prostě musí nést Kainovo znamení spáchaných zločinů, najdete ho. Máte-li za to, že žádnou vadu na kráse nemá, spatříte bezchybný obraz filmové hvězdy…
A možná, že taky přijdete na to, že její pověst (mnohdy hodnocená tak jednostranně špatně) je sama o sobě podezřelá, a není divu, že nejen Stanislava Motla volá po novém prověřování. Já mám k této herečce respekt a obdivuji ji za to, že byla ochotná dát v riskantní době v sázku svoje postavení.
Spíše než biografie mi kniha přišla jako obhajoba samotné Lídy Baarové. Nevím jestli byla tak hloupá či naivní, ale z knihy mi tak přišla. Jakoby každé její rozhodnutí za ni udělal někdo jiný, a vlastně všechny útrapy jejího života zavinili jiní a ona byla jen oběť všech ostatních. Ano nastanou situaci v životě, kdy si život s člověkem hraje, ale je také potřeba se k tomu postavit čelem a ne pořád brečet jak je svět nespravedlivý. Mnohem více jsem ocenila paměti Adiny Mandlové, které se také snažila obhájit, ale rozhodně se nestavěla do role chudinky a oběti.
Určitě si přečtu knihy od S. Mottla, které doufám budou více objektivní nejen co se týče asi nejznámější skutečnosti o L.B. (a jejím vztahu s Goebbelsem), ale celého jejího soukromého i pracovního života.
Vzpomínkové knihy moc nečtu......tohkle mě ovšem velmi zajímalo. Čte se to dobře.... A moc se snažím věřit paní Baarové, že to všechno bylo tak, jak to píše.....
Štítky knihy
paměti, memoáry komunismus autobiografické prvky nacisté film za první republiky a protektorátu herečky český film Lída Baarová, 1914–2000 české herečky
Autorovy další knížky
2015 | Útěky – Lída Baarová |
1991 | Života sladké hořkosti |
Jsem toho názoru, že za přečtení příběh stojí. Do jaké míry je smyšlen a obalen netuším. Můžeme si už jen domýšlet.