Zlodějka knih
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/187877/bmid_zlodejka-knih-XRd-187877.png
5
8458
8458
Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Prvních padesát stran jsem se strašně nutila do čtení. Říkala jsem si, dám tomu ještě dvacet stran a končím. No, ono se to zlomilo a knihu jsem dočetla. Velice zvláštně popsaná druhá světová válka. Vlastně kniha ani nebyla o nějaké závratném ději spíš o knihách, myšlenkách a vztazích.
Toto je opravdu velmi složitý a emotivní příběh sledující růst a vývoj osobnosti mladé dívenky v období druhé světové války. Tolik citově vypjatých situací, tolik utrápených duší, tolik nenávisti a bezmoci...
Ačkoli děj nemá vyloženě silnou dějovou linku, jeho obsah vydá za vše a pocity, které čtenář při vnímání příběhu prožívá, jsou opravdu silné, těžko popsatelné. První třetina knihy může být zdlouhavější a ne až tak čtivě záživná. Dle mého názoru je to proto, že z pohledu dítěte a také vypravěče knihy není válka zatím tak důležitá. Podstatnější je vyrovnávání se hlavní hrdinky se svými zážitky, novým domovem a prostředím. Zbytek knihy se však rozjíždí více na citověji vypjatějších situacích, je více patrné nacistické Německo, a vypravěčka začíná mít více práce.
Podle mého názoru má kniha spoustu kladů a určitě stojí za prokousání se první částí knihy:
1. Vyzdvihla bych především to, jak z knihy nenápadně a zároveň velmi výrazně vykukuje atmosféra tehdejší hrozné doby a to vše v pozadí příběhu dospívající dívky v německé rodině bez víry ve fašistické ideály...
2. Zároveň kladně hodnotím opravdu zajímavou volbu vypravěče, který příběhu dodává podstatnou náladu a další pohled na tehdejší svět...
3. Některé knižní obraty jsou naprosto dokonalé, kniha je plná slov vykreslujících podstatu aktuálních pocitů nebo jak to nazvat (např. "Přes tvář měl záplatu ze zoufalství a zármutku.", nebo "Odpověď mu odplula od úst a pak se jako skvrna rozmázla po stropě.", nebo "Utrápený výraz byl nepořádně večmáraný do mámy."). To se autorovy nesmírně povedlo a je nutno pochválit i velmi povedený překlad!
4. Opravdu z knihy emoce jen stříkají, ze začátku málo, později více a více.
5. Úžasný popis Hitlerova výstupu k moci pohledem zatraceného a nacisty nenáviděného člověka
Viděla jsem nejdřív film, ale stejně mě to psychicky nepřipravilo na knížku. Jestli mám tohle zapotřebí... Nu, musím doporučit. Knihu i film.
Tato kniha se stala mou nejmilejší, četla jsem ji před mnoha lety, po ní přišly mnohé jiné, jiné, jiné, ale žádná lepší!
Mapování dětství a dospívání německé Liesel protkané křehkým, citlivým a naléhavým přátelstvím chlapce a dívky, odkazujícím ve skutečnosti na opravdovou vzájemnou lásku. I přes svou zdánlivě zbytečnou obsáhlost má každý kousek příběhu svůj význam a spolupodíl při tvorbě velkého smysluplného celku. Možná ze začátku vyloženě nezaujme, ale pokud dostane šanci, rozhodně nezklame a zanechá alespoň nějakou stopu v srdci.
Knihu jsem si přečetl, protože mě zaujalo, že je vyprávěna Smrtí. Její děj plyne rychle a je záživný. Celkem se mi líbila a přišla mi zajímavá. Odehrává se v těžkém období 2. světové války u obyčejných lidí a hrdinkou je prostá dívka, která si oblíbí četbu knih. Nicméně na druhou stranu si myslím, že vypravěč (Smrt) mohla být lépe vykreslena. Každopádně - zajímavý nápad.
Ano, bohužel, válka semlela i obyčejné, nevinné či aspoň neškodné Němce, kteří žili v poklidu své prosté životy... a najednou byli uprostřed něčeho, co si vůbec neuměli představit. Ale trocha naděje přece zůstává...
Nelíbilo, nezaujalo, ztráta času. Z historického hlediska bezcenné. Snaha o zasazení příběhu do období 2.svetové války, ale bez hodnoty.
Ze začátku jsem přemýšlela zda knížku vůbec dočíst, ale zvědavost vyhrála. Rozhodně autor si vybral originálního vypravěče a to Smrt.
Je to příběh, kdy obyčejní obyvatelé Německa za 2.sv.války mají své obavy, malé radosti a snad i nějakou naději.
Jde o příběh obyčejných Němců za 2. sv. války, kteří s Hitlerem neměli nic společného a válka se na nich nakonec podepsala stejně jako na civilistech protivníka. Někteří možná sympatizovali více, někteří určitě méně, ale nakonec to bylo úplně jedno. Příběh vypráví sama Smrt, ale to zase tak moc v knize nehraje roli. Průběh příběhu bych na hvězdičky hodnotil kolísavě, ale konec je dost silný a tak si kniha čtyři hvězdy určitě zaslouží. Co mi ale v knize opravdu vadilo byly úvody do kapitol ve stylu statistiky nebo bibliografie. Nevím jestli to mělo být vtipné, každopádně to rušilo. A také, že nám "Smrt" tu a tam dopředu prozradí část děje dopředu.
Nádherná, citlivá a velmi čtivá kniha. Která ukazuje, že i Smrt, která byla v knize vypravěčkou může mít city.
Kniha ukazuje jaký byl život obyčejných Němců za doby kdy Hitler přišel k moci. Že to nebylo jenom utrpení v koncentračních táborech a ve válce, ale že trpěli a strádali i obyčejní Němci.
Tuhle bichli jsem zvládla přečíst za pouhé tři dny. Prostě se jen tak nedalo přestat... Asi jako většina čtenářů jsem byla zvědavá, jaké to je, když příběh vypravuje Smrt. Nebude to divné? Není! Je to svým způsobem uklidňující. Až přečtete, pochopíte, co tím myslím.
Ano, ten příběh je ve své podstatě smutný a když si uvědomíme, co všechno Liesel prožila, jaké hrůzy ji postihly... Skutečně to chtělo obrovskou odvahu žít dál, jenže tehdy to lidé asi viděli jinak. Byli rádi, že přežili. Najednou jim pomohli i ti, do nichž by to člověk dříve neřekl. Občas se stal zázrak a někdo se vrátil z fronty nebo z koncentráku, někdo, koho už dávno měli za mrtvého. Liesel vlastně spolu s každou děsivou ztrátou potkal i zázrak. Snad jako odměna za její nezdolnost a ryzí charakter. Snad jako příslib do budoucna – svět není tak zlý, jak se ti v tuto chvíli jeví.
Kniha je nesmírně čtivě a citlivě napsaná, takže bych se nebála dát ji k přečtení i starším školákům. Možná by si uvědomili, že mají velké bohatství – vždyť asi sotva někdo musí krást knížky, když si chce nějakou přečíst – ale možná zároveň i chudobu – vždyť kolik dospělých má čas napsat a ilustrovat dětem knihu? Učit je číst? A kolik rodičů je svým dětem opravdovým vzorem, takovým, před nímž blednou i hrdinové dobrodružných knížek, takovým, jako Hans Hubermann?
Kniha nabízí pohled na válku z jiného úhlu. Uvědomíme si, že tu nebyly jen koncentrační tábory a utrpení v bojích. Byli tu i obyčejní lidé a jejich starosti, lásky, radosti. Kniha mohla být místy kratší, ale i přesto doporučuji dočíst. Přináší hodně hlubokých myšlenek, ale i smutná zjištění.
Příběh, ve kterém si každý najde to své a ani mi nevadilo, že to celé vypráví sympatická smrtka.
Knihu jsem málem nedočetla. Ne, že by se mi nelíbila, naopak,....tak strašně jsem nechtěla vědět, jak příběh skončí, protože dokud není dočteno, může být konec jakýkoli...Mám ráda knihy, které jsou tak trochu jiné. Netuctová vyprávění a nevadí, že se nejedná o žádný závratný příběh. Zvláštní vypravěčka tohoto příběhu mě dojímala. Dokázala vystihnout atmosféru jen popisem oblohy a často až věcným a přesto soucitným komentářem toho co viděla. Toto nahlížení na osudy obyvatel Molchingu jakoby z jiné perspektivy má své velké kouzlo. Kniha, i když je o smutné době, vyvolává klid a smíření. Za mě je kniha krásná a kouzelná. Určitě jsem ji našla v tu pravou dobu a podle mě je její styl jedinečný. 5*
(12/20)
Ačkoli začátek se malinko táhl, tak kniha byla i přes to úžasná a posledních 200 stran se nešlo odtrhnout.
Po 150 stranách jsem přešla na audioknihu. Věděla jsem, že kniha má co nabídnout, ale prostě se mi nedařilo se začíst. Jsem ráda, že jsem to nevzdala úplně, protože druhá polovina knihy se mi líbila velmi. Každý asi vypíchne to, co si umí nejlépe představit. Mně osobně nejvíce oslovil vývoj a popis vztahu mezi Liesel a jejím tátou a také skryté dobrodružství kolem Maxe. Také oceňuji, že válečné útrapy nebyly ústředním motivem, ale spíše nití, která se linula v pozadí celého příběhu.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaustAutorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Poslední věta knihy "Lidi mě děsí" pronesená vypravěčkou-smrtkou je víc než výstižná.