Zlodějka knih
Markus Zusak
Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Když jsem knihu dočetla, musela jsem si vyhledat informace o autorovi. Překvapilo mne, že takový skvost napsal poměrně mladý Australan. Při čtení máte pocit, že dobu zažíváte s hlavními hrdiny, je čtivá, se slovy hravá. Skvost mezi knihami o období 2. světové války. Doporučuji všem, kteří si myslí, že momentálně zažívají nějaké trable - zjistíte, že vlastně ani tak ne. Pět hvězd je pro mne dnes málo.
Smutné a silné příběhy druhé světové války známe ze spousty knih. Většinou se ale díváme z pohledů Židů a jejich rodin.. Zlodějka knih nám dovoluje získat pohled z dalšího, jiného úhlu. Naprosto jsem si zamilovala nejen hlavní hrdinku Lisel, ale hlavně vypravěčku v podobě smrti. Někdy podávala příliš mnoho informací a trochu prozrazovala děj a to jsem měla chuť už říct zmlkni, já se k tomu chci dopracovat. Ale i tak.. Nádherný silný příběh obklopený mnoha malými, které ho dotvářejí a odvádějí k dokonalosti.. Postavy se chovají lidsky, nestrojeně.. Dělají chyby i dobré skutky. Z konce jsem nijak odvařená nebyla, ale rozhodně mi celý ten krásný příběh nepokazil. Tudíž 5*
Asi mi nikdy dostatečně nepojmou moje šedé buňky mozkové fakt, že pouze na na základě vyprávění a investigace, bez možnosti vlastního prožitku, napíše mladý člověk tak silný příběh. Smrt, jako vypravěč, je pouze třešničkou na pomyslném dortu u příjemně lineárního příběhu s velmi silným koncem. Lehkou vadou na kráse jsou místy lehké odskoky z časové posloupnosti příběhu, odvádějící pozornost od hlavní dějové linky, byť s obsahovou relevancí a upřesňující funkcí.
Ačkoliv nemusím tématiku válek, tahle kniha byla naprosto boží. Ze začátku jsem se musela srovnat s nezvyklým vypravěčem a stylem psaní, ale po pár stránkách mě příběh natolik strhnul, že všechny chyby zmizely. Ačkoliv některé okolnosti byly prozrazeny dopředu, jsem za to vlastně i ráda, protože mě nečekal takový emocionální šok. Stejně jsem se, ale neubránila slzám.
Jedna z knih, kterou by si měl přečíst každý:). Zlodějka knih byla velmi dojemná a smutná, ale zároveň zde byly i vtipné scény. Určitě doporučuju.
Ještě nikdy jsem u knihy nebrečela. Až dnes. Posledních asi 20 stránek mi tekly proudy slz. Liesel, její táta a kamarád Rudy, Max a jejich povídání ve sklepě, starostova žena a její knihovna... spousta drobných příběhů propojených do jednoho života a tolik setkání se Smrtí.
Já nemám slov... Jedna z nejlepších knih letošního roku co jsem četla. Silný, strhující příběh... Viděla jsem prvně film, knihu jsem ze začátku chtěla i odložit, ale nakonec jsem vydržela a opravdu to stálo zato. Nádherný, procítěný příběh
Dobová klasika psaná ojedinělým vypravěčským stylem. Realistický pohled německé dívky na hrůzy života za války. Epizoda smutné lidské historie...
Vždycky se dá na každou situaci pohlížet z více stran. A někdy je dobré si připomenou, že všichni Němci nebyli za války jen ti špatní.
Velmi čtivá knížka se smutným příběhem, který má však na svou dobu šťastný konec. Originální pojetí vypravěče se mi líbilo.
chmurné téma našich dějin, knižní srovnání třeba s Posledním vlakem do Frývaldova, filmově zpracovaném pod názvem Vlak dětství a naděje. Přečetla jsem knihu a viděla filmové zpracování s Emmou Watson(alias Hermiona z Harryho Pottera). Kniha je samozřejmě lepší, poněvadž se do filmu nedá "vtěsnat" vše z předlohy. Popisnější je začátek, ale druhá polovina knihy vše vynahradí
Po dlouhé době kniha u níž jsem si i poplakala... Nádhera! Nevím, co víc k tomu napsat. Jednoduše si tuto knihu musíte přečíst :-) Nechápu, jak mi mohl takový literární skvost uniknout...ještě, že existuje tahle Čtenářská výzva, jinak bych se k této knize asi nikdy nedostala :-) Moc krásná, kvalitní literatura, jak silným příběhem, tak i po jazykové stránce. 100% DOPORUČUJI!
Musím říct, že se mi kniha líbila, ale až poslední třetina pro mě osobně měla to, co jsem od knihy dle neskutečných recenzí a hodnocení čekala od úplného začátku. Ano, byl to příběh na válku zase z jiného pohledu (a jsem moc ráda, že knihu vyprávěla právě ONA) a byl krásný, ale pomalejší rozjezd knížky jí bohužel ukradl jednu hvězdu. Nicméně po dlouhé době kniha, kterou si v budoucnu ráda klidně zase přečtu.
Musím říct, že jsem asi čekala trochu víc. Příběh byl krásný, úžasný. Ale styl psaní mi bohužel vůbec nevyhovoval, což pro mě hodnotu knihy docela snížilo. Do čtení jsem se musela nutit a knihou jsem se jen těžko prokousávala. Až tak zhruba od 3/4 knihy se to rozjelo a já se konečně pořádně začetla. Oceňuji však vyprávění z pohledu Smrti ;-)
Co říct o Zlodějce knih, co ještě nebylo řečeno?
Ačkoliv je to dnes už skoro kultovní román a málokdo ji nezná, mě zase tolik nedostala. Alespoň ne zpočátku. Nemohla jsem se začíst, styl vyprávění mi totiž bohužel nesedl. Nevadilo by mi, že je to vyprávěno z pohledu Smrti, ale místy jsem úplně nechápala, hlavně to s barvami... Nakonec jsem se přeci jen začetla a asi za polovinou mě příběh naprosto pohltil. Takže i když jsem si nejprve myslela, že to bude sotva na 3*, nakonec dávám zasloužené 4!
Každopádně to byl velmi silný příběh a já jsem ještě nečetla nic, co by se odehrávalo přímo v Německu (vyjma koncentračních táborů) za druhé světové války a viděla tak tu hrůzu očima německých obyvatel. Po přečtení jsem měla jedinou otázku: Jak je vůbec možné, že je Německo stále tak lidnaté, když tam bylo zabito tak obrovské množství obyvatel?! Opravdu silný příběh!
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaustAutorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Miluju! Tohle jediný slovo dokáže vystihnout pocity, které jsem měla při čtení Zlodějky knih. Stydím se za to, že jsem knížku tak dlouho odkládala. Film jsem viděla už dávno, takže jsem zhruba věděla, co to bude. Ale kniha je milionkrát lepší, než film. Celé je to psáno dost čtivě a chytlo mě to od začátku do konce. Konec mi úplně zlomil srdce. Věděla jsem to, ale i tak mě poslední kapitola při čtení ničila.
Zlodějku knih ode dneška řadím mezi mé srdcovky a nedám na ni dopustit.