Zlodějka knih
Markus Zusak
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
K téhle knize jsem přišla náhodou a malinko mě odrazoval fakt, že hlavní hrdinkou je mladičká dívka. Moje obavy byly rázem pryč a to po několika stránkách. Kniha je originální a to především v tom, že jí vypráví sama Smrt. Příběh zaujme a to nejen vypravěčem, téma holocaust tady bylo mnohokrát, ale tohle je jiné kafe.
Nicméně po přečtení této knížky jí musím zařadit mezi mou desítku nejoblíbenějších knih. Je to dojemné, chytré, originální. Příběh dívky, které v těžkých časech pomáhají slova. V knize vystupuje řada zajímavých postav a já jsem se do knihy zamilovala stejně jako Liesel do knih, které jí korunovali na Zlodějku knih.
Nejlepší kniha jaká se mi kdy dostala do ruky.
Velmi zvláštně napsaná, co se týká formátu. Obsahově velmi zajímavá kniha, kde jsem měla možnost podívat se na židovskou problematiku z pohledu obyčejných Němců. Napínavé bylo ukrývaní židovského muže a k zamyšlení jeho přístup, jak ve sklepě přežít tmu, samotu a zimu.
Velmi silný byl závěr knihy, který bohužel dopadl, jak dopadl, ale s happyendem by to nebylo ono.
Jedna z mála knih, která mě rozplakala. Válka očima smrti a dítěte. Netradičně vyprávěné, smrt jako pozorovatel(ka) života. Na příběhu Liesel je vidět, že i za války, za všudepřítomného strachu (který ale vnímají hlavně dospělí) lze prožít krásné dětství a přátelství.
Vztah Liesel a Rudyho byla nakonec láska i když se jednalo o děti - a scéna polibku, po kterém on celou dobu toužil a který přišel pozdě, byla právě jedna z nejsilnějších.
Stejně vztah mezi "rodiči" Hansem a Rosou a Liesel, ze začátku tak nucený, nakonec přerostl v opravdové pouto, které bych na začátku nečekala.
Možná bych více rozvinula osud Maxe, chtěla bych o něm vědět víc. Stejně tak o starostově ženě, "dárkyni" knih.
Je s podivem, že tak mladý autor dokáže vykreslit těžké časy s takovou lehkostí a působivostí. Kniha patří k tomu nejlepšímu, co jsem v poslední době četla. Osud Liesel potkal jistě mnoho dětí v tehdejším Německu a jejich náhled na 2. světovou válku proto nemusel být vždy jednoznačný.
Knížka se mi líbila, mám ráda válečné romány . Krásný příběh. Ale bohužel mi dost vadil styl psaní, hlavně předjímání děje a poté vracení se k němu, různé naznačování, bylo to takové neohrabané. Na druhou stranu použít smrt jako vypravěčku bylo skvělé. Jak vyprávěla o barvách a duších, bylo to krásné. Nádherné bylo i přátelství mezi hlavní hrdinkou a Rudym i v takové zlé době dokázali prožít příjemné dětství. Teď se ráda podívám na film a porovnám, takhle to mám nejraději, první si příběh přečíst, vysnít si podoby hrdinů a poté porovnat s filmovým zpracováním. Takže za mě pěkná kniha, která stojí za přečtení.
Když mi před týdnem přišlo upozornění o rezervované knize, která čeká na mé vyzvednutí, malinko jsem se zděsila. Zlodějku knih jsem si chtěla už dlouho dobu přečíst, ale zrovna teď jsem měla rozečtenou jinou hodně zajímavou knihu a dělalo mi velké potíže se od ní odtrhnout... Navíc taková bichle... Ale se zvědavostí jsem se do Zlodějky knih pustila a byla překvapena s jakou lehkostí se mi četla.
Výborná kniha napsaná stylem, který mě nemálo zaujal... krásná kombinace slov o nehezké době, od první stránky jsem byla pohlcena...
Jsem jedna z mála lidí, která nechápe ten humbuk okolo této knihy. Byla jsem šťastná, když jsem knížku po delší době v knihovně získala, po všech těch zářících rezenzích, ale zůstala jsem velmi zklamaná s rozpačitým dojmem. Nezačetla jsem se, nebavilo mě to, i když téma je hluboké a citlivé, nezasáhlo mě to, nevtáhlo, vypravěčka smrt mě spíše svými glosami rušila. Knížka měla působit sentimentálně, ale na mě působila povrchně, prvoplánově s cílem zasáhnout a ohromit.. Je mi to líto, ale odložila jsem to nedočtené..
Možná, kdybych jí četla ve 12 letech, byl by to jiný zážitek..
Knížka je úplně dokonalá doporučuji všem. Vypravěčem knihy je smrt. Knížka je tím o to zajímavější, protože se liší. Opravdu pokud nemáte co číst jděte do Zlodějky knih.
Náhodou jsem se dostala do kina na film Zlodějka knih. Za pár dnů jsem si koupila knížku a jsem jsem z ní stejně nadšená jako z filmu.Na konci filmu jsem jen tak tak zadržovala slzy u knihy to nešlo. Určitě se ke knize zase brzy vrátím.Už teď mi chybí úžasný táta Hans, blonďatý Rudy, Žid ve sklepě Max, nadávající máma Rosa a samozřejmě i Liesel Memingerové/Zlodějka knih/Saumensch.
Jsem šťastná, že jsem si ten příběh mohla přečíst, vidět ho. Ta kniha je tak lidská! Člověk by nevěřil, že i tak smutná doba může být inspirací k tak překrásnému příběhu.
Láska, teplo domova, zvuk akordeonu, dětské rošťárny, poetická slovní spojení v kontrastu se strachem, skrýváním, nejistotou a krutostí doby. Není divu, že si hlavní hrdinka ukradla trochu štěstí v nepříliš šťastné době, kdo by jí to měl za zlé?
Po přečtení téhle knížky si začínám ještě víc vážit knih.
I u této knihy platí, že kniha je několikanásobně lepší než její filmová podoba - pro ty, kteří knihu četli doporučuji se na film nedívat :)
Kniha je výborná - originální vyprávění příběhu samotnou smrti, která příběhu dává něco extra, co v jiných knihách s prostým sledem příběhu nenajdeme.
Jedna z nemnoha knih, kterou ze své čtečky nevymažu. Potřebuji se k ní vrátit, ale musím vyčkat, až se dojmy usadí. Obdivuji poetičnost jazyka, aniž by jeho mistrné ovládnutí bylo na škodu drsnosti příběhu. Stala se knihou mého srdce.
Z mého pohledu oceňuji autorovu bohatou slovní zásobu, rozvité věty. Ale vadilo mi tam také to předbíhání děje vyprávěním smrti. Při čtení jsem se musela hodně soustředit, nepřišlo mi to jako moc jednoduché čtení. Ale příběh se mi líbil.
Uf. Nemám ráda válečné knihy a nemám ráda ani příliš dojemné knihy. Ale tento příběh je jiný, nic podobného jsem asi nečetla. Ano, autor hraje cíleně na city, ale díky jeho umění psát, mu to člověk lehce odpustí.
A věta, která mi utkvěla v paměti nejvíce? "Měla teď před sebou celou smrt."
Nejdříve jsme přemýšlela, že bych knize dala pouze 4 hvězdičky, protože mě nenadchlo zpracování z pohledu smrti, která navíc neustále předbíhala, přerušovala děj a prozrazovala budoucnost. Nicméně příběhu se nic vytknout nedá. Je krásný a námět se mi moc líbí. Už se moc těším až se podívám na film.
Knihu som dočítala alebo skôr by som povedala, že som prečítala toľko ospevovanú knihu- žiaľ, mňa nechytila. Niekedy si myslím, že stačí napísať knihu s takouto tematikou a okamžite to bude bestseller. Avšak nemôžem jej ubrať zvláštny štýl rozprávania deja, ktorý ale niekedy bol v podobe spoilera na škodu...Ale nenechajte sa odradiť mojím komentárom, možno vás kniha zaujme viac :)
Moc mě štve, že knihu všichni tolik opěvují, protože čtenář potom čeká mnoho. Mně nejdřív překvapil (až příliš) poetický styl a potom jistá dávka ledové surovosti. Řekla bych, že se kniha skládá ze tří vrstev: líbivá a lehká na povrchu, krutá a pravdivá uvnitř, ale ještě hlouběji se skrývá jedna umazaná vrstvička - vyždímat ze čtenáře cit za každou cenu. Tohle mi opravdu trochu vadilo, ale k příběhu nemůžu vytknout téměř nic. Tady bych naopak autorovu fantazii (bohužel ne úplně jen fantazii) velmi ocenila.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Z počátku jsem k ní přistupovala jako ke knize pro ne úplně dospělé čtenáře, trošku s nadhledem "sečtělého". A pak mne vtáhl způsob vyprávění posmutnělé Smrti a její vidění lidského konání. Mnohokrát jsem se otřásla nad popsaným utrpením. Mnohokrát mne rozbrečela. Ke konci to bylo mé srdce, které zemřelo.
Jsem ráda, že jsem si tuto knihu koupila a budu se k ní ráda vracet.
P.S. Ta obálka s motivem z filmového zpracování je strašná...