Zlodějka knih
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26831/bmid_zlodejka-knih-43M-26831.jpg
5
8534
8534
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Nádherná, citlivá a velmi čtivá kniha. Která ukazuje, že i Smrt, která byla v knize vypravěčkou může mít city.
Kniha ukazuje jaký byl život obyčejných Němců za doby kdy Hitler přišel k moci. Že to nebylo jenom utrpení v koncentračních táborech a ve válce, ale že trpěli a strádali i obyčejní Němci.
Tuhle bichli jsem zvládla přečíst za pouhé tři dny. Prostě se jen tak nedalo přestat... Asi jako většina čtenářů jsem byla zvědavá, jaké to je, když příběh vypravuje Smrt. Nebude to divné? Není! Je to svým způsobem uklidňující. Až přečtete, pochopíte, co tím myslím.
Ano, ten příběh je ve své podstatě smutný a když si uvědomíme, co všechno Liesel prožila, jaké hrůzy ji postihly... Skutečně to chtělo obrovskou odvahu žít dál, jenže tehdy to lidé asi viděli jinak. Byli rádi, že přežili. Najednou jim pomohli i ti, do nichž by to člověk dříve neřekl. Občas se stal zázrak a někdo se vrátil z fronty nebo z koncentráku, někdo, koho už dávno měli za mrtvého. Liesel vlastně spolu s každou děsivou ztrátou potkal i zázrak. Snad jako odměna za její nezdolnost a ryzí charakter. Snad jako příslib do budoucna – svět není tak zlý, jak se ti v tuto chvíli jeví.
Kniha je nesmírně čtivě a citlivě napsaná, takže bych se nebála dát ji k přečtení i starším školákům. Možná by si uvědomili, že mají velké bohatství – vždyť asi sotva někdo musí krást knížky, když si chce nějakou přečíst – ale možná zároveň i chudobu – vždyť kolik dospělých má čas napsat a ilustrovat dětem knihu? Učit je číst? A kolik rodičů je svým dětem opravdovým vzorem, takovým, před nímž blednou i hrdinové dobrodružných knížek, takovým, jako Hans Hubermann?
Kniha nabízí pohled na válku z jiného úhlu. Uvědomíme si, že tu nebyly jen koncentrační tábory a utrpení v bojích. Byli tu i obyčejní lidé a jejich starosti, lásky, radosti. Kniha mohla být místy kratší, ale i přesto doporučuji dočíst. Přináší hodně hlubokých myšlenek, ale i smutná zjištění.
Příběh, ve kterém si každý najde to své a ani mi nevadilo, že to celé vypráví sympatická smrtka.
Knihu jsem málem nedočetla. Ne, že by se mi nelíbila, naopak,....tak strašně jsem nechtěla vědět, jak příběh skončí, protože dokud není dočteno, může být konec jakýkoli...Mám ráda knihy, které jsou tak trochu jiné. Netuctová vyprávění a nevadí, že se nejedná o žádný závratný příběh. Zvláštní vypravěčka tohoto příběhu mě dojímala. Dokázala vystihnout atmosféru jen popisem oblohy a často až věcným a přesto soucitným komentářem toho co viděla. Toto nahlížení na osudy obyvatel Molchingu jakoby z jiné perspektivy má své velké kouzlo. Kniha, i když je o smutné době, vyvolává klid a smíření. Za mě je kniha krásná a kouzelná. Určitě jsem ji našla v tu pravou dobu a podle mě je její styl jedinečný. 5*
(12/20)
Ačkoli začátek se malinko táhl, tak kniha byla i přes to úžasná a posledních 200 stran se nešlo odtrhnout.
Po 150 stranách jsem přešla na audioknihu. Věděla jsem, že kniha má co nabídnout, ale prostě se mi nedařilo se začíst. Jsem ráda, že jsem to nevzdala úplně, protože druhá polovina knihy se mi líbila velmi. Každý asi vypíchne to, co si umí nejlépe představit. Mně osobně nejvíce oslovil vývoj a popis vztahu mezi Liesel a jejím tátou a také skryté dobrodružství kolem Maxe. Také oceňuji, že válečné útrapy nebyly ústředním motivem, ale spíše nití, která se linula v pozadí celého příběhu.
Nádherný, dojemný příběh. Vždy jsem se dostala hlavně k příběhům, které vyprávěly o válce ale z pohledu člověka, který nebyl německého původu. Bylo tedy opravdu zajímavé číst o německé rodině, která ale s nacionalistickými ideály nesouhlasí a musí si tudíž dávat velký pozor, jako kterýkoli jiný „neněmecký“ člověk, který tyto ideály také nepodporuje. Smrt jako vypravěč = krásné zpestření. Moc pěkné a poučné!
(SPOILER)
Na knížku jsem byla velice zvědavá, protože jsem na ni četla spoustu pěkných ohlasů. Musím říct, že mi tam někdy přišla právě trošku zbytečná vypravěčka jakožto smrt. Bavilo by mě to i bez ní, jen ten příběh Liesel, a hned by to bylo o pár stran kratší. Ze začátku jsem tedy měla trochu obavy, protože mě začátek moc nebavil, pak už to bylo lepší, no a posledních asi 150 stran jsem přečetla na jeden zátah, protože jsem byla zvědavá, jak to dopadne. Když se nad tím člověk opravdu hluboce zamyslí, tak je to hrozný. Je hrozný, co se dělo. Je hrozný, že je to součástí lidské historie, ne tak daleké.
Nedokážu si představit utrpení hlavně těch dětí, pochybuji, že potom dokázaly žít normálním životem. Tohle jsou věci, které si člověk s sebou nese celý život. Ty následky musely být nepředstavitelné.
SPOILER !!!!
Totálně mě dostala především smrt tatínka s maminkou a Rudyho. Lieselina duše musela být v tu chvíli rozlámaná na milion kousků.
Nepochopil jsem, co se tato kniha snaží říct a to je u mě vždycky problém. Potřebuji knihu s přesahem. Zde jsem ji nenašel.
Mě to hrozně nebavilo. Připadalo mi, že obdobných knih jsem četla xy, připadalo mi, že tam jsou samá klišé. A to jsem se tolik na knihu těšila.
Vypravěčka Smrt - zajímavé. Pasáže, kde promlouvala přímo ona, mě bavily. Liesel Memingerová mi však zůstala poněkud lhostejná. Kniha je rozvleklá, to pozivní v ní zabilo pomalé tempo. Všechno to dojímání, emoce, očekávání, zatajený dech, uvědomění si apod. mě minulo.
Za mne se žádné chytnutí za srdce nekonalo.
Knihu jsem přečetla během jednoho jediného dne.Co o ní napsat? Kdybych měla být zlodějkou knih, tak jen kvůli téhle knize. Tuhle knihu potřebuji vlastnit, moci se k ní kdykoliv vrátit, nebo ji jen jako Liesel pohladit po hřbetu....
Přestože půjdu proti proudu, musím říct, že takovou hrůzu jsem dlouho nečetla. Když jsem na knihu narazila v knihovně, anotace mě nadchla a já málem utíkala domů, abych se mohla začíst. No, nestalo se. Nelíbil se mi styl psaní, nemohla jsem zaplout do příběhu. I když - do příběhu? Do toho zdánlivě nekonečného plácání se od ničeho k ničemu? Nevýrazní hrdinové mi nepřirostli k srdci a nedokázala jsem se o ně bát, soucítit s nimi nebo mít za ně radost.
Knihu jsem sice dočetla, ale otočení poslední stránky mi přineslo velkou úlevu. Odnesla jsem ji do knihovny a je mi jasné, že se k ní nevrátím.
knížek spojených s válkou, nelidským chovám a tak dále je mnoho. tady je zajímavé, že hlavním vypravěčem je Smrt a vlastně mě moc nezajímalo, jak příběh zkončí, ale to, jak pokračuje a jak se vyvíjí. téma jako celek je hodné zamyšlení. kéž by více lidí četlo a přemýšlelo, že i když je tohle fikce, není to tak daleko od pravdy a příště až by se ofrňovali nad tím, že tenhle koláček není takový jak si představovali, by si vzpomněli na to, že občas lidi jedli polívku 6 dní v týdnu a za obyčejné jablko byli vděční.
Kniha byla velice čtivá a dobře popsaný osud nejen dívky ale i života lidí ve fašistickém německu. Velice mně překvapilo že jsem knihu neohodnotila (četla jsem ji v září 2016), a proto jsem to udělala dnes.
Nezapomenutelný příběh, který vtahuje víc, než by si literární řemeslo zasloužilo.
Nepochybuji o kvalitě a sofistikovanosti obsahu. Kniha není zklamáním. Zklamaný je ten, kdo čeká, až se ponoří do hlubiny příběhu a na 527 straně zjistí, že 91% je relativní hodnocení sedmi tisíců šťastnějších, kterým se to podařilo.
Takový ten typ knížek, kdy je vám při čtení hanba, že jste si třeba včera stěžovali na roušky a karanténu... spousta uvědomění a vděčnosti za dobu, ve které žiju...
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaustAutorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Jde o příběh obyčejných Němců za 2. sv. války, kteří s Hitlerem neměli nic společného a válka se na nich nakonec podepsala stejně jako na civilistech protivníka. Někteří možná sympatizovali více, někteří určitě méně, ale nakonec to bylo úplně jedno. Příběh vypráví sama Smrt, ale to zase tak moc v knize nehraje roli. Průběh příběhu bych na hvězdičky hodnotil kolísavě, ale konec je dost silný a tak si kniha čtyři hvězdy určitě zaslouží. Co mi ale v knize opravdu vadilo byly úvody do kapitol ve stylu statistiky nebo bibliografie. Nevím jestli to mělo být vtipné, každopádně to rušilo. A také, že nám "Smrt" tu a tam dopředu prozradí část děje dopředu.