Zlodějka knih
Markus Zusak
„Věřte mi. Já doopravdy dokážu být bezstarostná. Dokážu být přátelská. Příjemná. Přívětivá. Ale nechtějte po mně, abych byla hodná, to není moje parketa. Když nic, jsem aspoň spravedlivá,“ prohlašuje o sobě vypravěčka tohoto příběhu, jímž je sama Smrt. „Budu vám povídat o jedné z těch, kdo dokážou neustále přežívat – odbornice na zůstávání. Jen jeden z té malé knihovny příběhů, které s sebou nosím. Každý z nich je pokus přesvědčit mě, že vy a vaše lidské existence za něco stojíte.“ A vy poslouchejte, abyste zjistili, co osudy Zlodějky knih neboli Liesel Memingerové – dívky, která v Německu pod nadvládou Adolfa Hitlera putuje ke svým pěstounům a snaží se v rostoucím chaosu a zmaru najít nějaký smysl – prozradí o lidech vám. Podle románu vznikla rovněž filmová adaptace (režie Brian Percival, 2013) s Geoffrey Rushem a Emily Watson v hlavních rolích.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2019 , OneHotBookOriginální název:
The Book Thief, 2005
Interpreti: Vilma Cibulková
více info...
Přidat komentář
Opravdu nechápu tu vlnu nadšení, která se v poslední době kolem této knihy strhla. Mě Zlodějka knih vůbec neoslovila, naopak spíše mě nudila a k jejímu dočtení jsem se musela nutit. Postava Rudyho, o níž všichni tak básní mi přišla propracovaná snad nejméně ze všech, autorův "přepoetičtělý" styl mě spíše štval než uchvacoval, stejně jako neustálé prozrazování děje předem. I když to vlastně není tak úplně pravda - podle mě kniha děj téměř postrádá a na to jak je zbytečně dlouhá jí chybí nosná myšlenku. Celý příběh by se tak dal shrnout do několikastránkové povídky.
"Jedna byla zlodějka knih, ten druhý kradl oblohu". Moc krásná a velmi lidsky napsaná kniha. I když musím přiznat, že mě vždycky knihy, co mají mohutnou reklamu vždycky spíše odpuzují, tak v tomto případě jsem udělala vyjímku a knihu si koupila. Nelitovala jsem, navíc jsem ji četla na vesnici u prarodičů u praskajících kamnech, na sobě nabalené svetry, protože jinde se netopí a v noci drkotala zubama zimou a připadala jsem si tak trochu, samozřejmě velmi nadneseně, jako ten chudák Max ve sklepě. Ale do kina na film nepůjdu, mám totiž vždycky tak nějak v hlavě podobu těch "svých" filmových hrdinů a obávam se, že film by mi ji tak nějak narušil.
Knížka ve mě zanechala tak hluboké emoce...a ještě dlouho bude ve mě doznívat ten smutek, ale i radost zároveň. Je to opravdu nádherná knížka. Zasáhne vás jednak krutost druhé světové války, ale i příběh prostých lidí, příběh dívky, který je na jedné straně smutný, a zároveň i úsměvný....A také sama vypravěčka, kterou je Smrt. Určitě se k té knížce budu vracet.
Pár dôvodov, prečo je Zlodejka kníh vynikajúcou knihou - má ohromné, trojrozmerné postavy, strhujúci príbeh, je napísaná krásnym štýlom, podáva celistvý obraz doby, má veľmi silný a emocionálny koniec (a predovšetkým pasujúci k celej knihe) a hlavne je neuveriteľne čtivá (slovenský ekvivalent nepoznám), a aj keď sa to zdá ako otrepaná fráza, u žiadnej inej knihy mi to nesedí tak, ako u Zlodejky. Smrť je pôsobivý rozprávač, a hoc tento nápad mohol veľmi ľahko skĺznuť a pretvoriť sa v niečo, čo by čitateľovi narúšalo príbeh Liesel, nie je tomu tak a pasáže, ktoré nám rozpráva Smrť sú podané veľmi citlivo, poeticky a perfektne pasujú k danému miestu a obdobiu. Bojím sa filmového spracovania, ktoré takto citlivú látku jednoducho nemôžu preniesť na plátno dostatočne, no pred knihou smekám a pochybujem, že by mnou nejaký príbeh z druhej svetovej vojny (resp. príbeh obecne) mohol pohnúť tak, ako to dokázala Zlodejka.
Uzasna kniha a jen tezko se da vyjadrit,jake emoce ve vas vyvola.Cte se jednim dechem a kdyz ji pak odlozite,jen zustanete tise sedet a budete vstrebavat tu hloubku deje,osudy vsech postav a jejich charaktery,tak jak nam to mistrovsky vypravi sama Smrt.
Kniha zaujme dustojne misto v me knihovne a s urcitosti vim,ze se k ni budu vracet.
Kazdemu doporucuji,aby si ji precetl.
Autorovi patri velky dik za toto dilo.
Zlodějka knih je dokonalá a pro mě to byla ta nejlepší kniha, kterou jsem roku 2013 četla, ať si někteří klidně říkají, jak je to prvoplánový příběh, který hraje na city. Já si to nemyslím. Je to kniha o síle slov a o tom, jak jeden člověk dokáže změnit svět spoustě dalších jen kvůli své čisté povaze. Kniha o jedné statečné dívce, která dokázala více, než by si většina lidí dokázala vůbec představit. Kniha o knihách. To, že příběh navíc vypráví smrt, což mu dává velmi zajímavou perspektivu a mě se moc poznámky Smrti líbily, to jen vylepšuje a podtrhuje její jedinečnost. Už se těším, až si ji přečtu znovu.
S odstupem upravuji hodnocení, protože se kniha mezi mé nej nezařadila a už vůbec se mi nechce jít na film, zvlášť když vidím ty upoutávky. 4 hvězdičky za čtivost a opravdu dobrý pocit po dočtení, tedy pokud jsem si odmyslela některé podivně šroubované obraty, o nichž už jsem se tu zmiňovala. Ale za 5 to fakt není.
Kniha mě vůbec neoslovila. Nedočetla jsem. Nelíbí se mi styl psaní a v hlavní roli Smrt. Děj je pořád to samé co se píše o 2. světové válce - Zlí Němci, holokaust, hodní Židé, smrt...prostě pořád dokola.
Nekamenujte mě! Zlodějka knih je pro mě především banální a dosti plytké čtivo. Jistě, téma druhé světové války, problematika holocaustu, Židé versus Hitler je stále živé a dá se říct, že se z něj dá hodně „vydojit“. Znám ale spousty knih, které si s tématem poradily mnohem lépe, propracovaným silným neplochým příběhem. Ano, vyprávět příběh z pohledu smrti je dobrý nápad, ale tím to také končí. Navíc, nezdá se vám, že smrt mluví jako by jí bylo deset?:-) A to se už dostávám k jazyku: vždyť je to psáno v tak jednoduchých větách, slovní zásoba chuďoučká jak kostelní myška. Celou dobu jsem si říkala, že je to zřejmě kniha určená dětem na druhém stupni ZŠ, aby se lépe seznámily s pojmem druhá světová válka. Proč ne. Ale ouha! Knihu čtou dospělci a ještě si u ní rochní, co že je to za překrásný dojemný příběh. A jakápak zlodějka, když nakonec to žádná zlodějka vlastně není. Už končím.
Pro případné zájemce ty největší banality a kýčovité věty ráda vypíšu.
Jsem jí úplně plná .. rozhodně knížka, kterou nepustím jen tak z hlavy. Je opravdu z těch, o které budu povídat i po letech. To byl zážitek.
Je úplně jiná, ze začátku jsem si říkala, vyloženě divná je.
Postava vypravěče je výborně zvolená. I to prozrazování co se stane, o čem to bude na dalších stránkách ... to bylo takové blížení se k nevyhnutelnému závěru.
A potom slova, knihy, psaní ... příběhy, povídky ... mazlení se slovy. Krásné čtení.
Když jsme u těch dojemných okamžiků, tak mě nejdojemnější přišla ta chvilka, kdy se po válce ve dveřích krámku objevil kluk s bažinatýma očima :-)
Zhltnutá takřka jedním dechem..těžko se tato kniha odkládala. Je pravda, že se na téměř 530 stranách této knihy nestalo tolik zvratů kolik by člověk čekal, ale myslím si, že přesně tak to mělo být. Samo povídání o každodenním životě mě uchvátilo. Kniha se okamžitě vyšplhala na přední příčku v mém žebříčku TOP knih.
Teď hurá do kina. Jsem zvědavá jak moc se bude film podobat knize..doufám, že mnohé zůstane stejné. :)
Jedno slovo: DOPORUČUJI!
POZOR DÁLE SPOILER!!!!!
U hodně recenzí jsem četla, že nejdojemnější na knize byla část, kdy Liesel líbala mrtvého Rudyho. Pro mě to ovšem byla ta část, kdy Liesel uviděla a následně i mluvila s Maxem v průvodu židů. Tak nějak ve mě zůstává pocit, že to oni byly spřízněné duše..i proto mě potěšil epilog.
Jedna z nejkrásnějších knížek...při čtení této knížky se ve mě mísil smutek i radost, na tváři jsem měla úsměv, ale i slzy. Už mám založené některé pasáže a hlavně vím, že se k této knížce rozhodně vrátím...
Putavy pribeh, ktory zaujme a nuti vas zamysliet sa nad zivotom..velmi som si oblubila hlavnu hrdinku, urcite knizku odporucam, mal by si ju precitat kazdy..
Mě kniha nezasáhla tak, jak jsem si představovala, možná proto, že jsem si přečetla ze všech komentářů, jak moc je skvělá... Je zvláštní, divná, jiná...
První polovina knihy mě nějak nechytla, postrádala jsem děj, nelíbilo se mi přeskakování v čase, smrt občas prozradila něco dopředu a vracela se k tomu znovu... Líbila se mi postava Lieslina otce - harmonikáře, člověka s krásnou duší, i Lieslina věčně nadávající matka, ale s židovským boxerem jsem se moc nesžila. Nejkrásnější a nejdojemnější scéna - když Liesel našla mrtvého Rudyho a políbila ho. Přečtěte si Zlodějku, určitě neuděláte chybu :-) Jsem zvědavá jak bude Zlodějka knih zfilmovaná.
Přečteno jedním dechem. Je pravda, že mě ze začátku trochu děsil styl, kterým je kniha psaná. Tento způsob psaní, kterým autor příběh uchopil, je dost odlišný od klasického vyprávění, ale poměrně rychle si na něj zvyknete a pro mě se nakonec stal příjemným zpestřením po všech těch klasických vyprávěních.
Doposud jsem přečetla několik knih s podobnou tematikou, ale Zusak toto téma pojal naprosto jinak…je vyprávěn z pohledu a v tónu, který jsem nečekala. Přesto (nebo právě proto) mě zaujal a hlavně-zanechal po přečtení dost intenzivní pocity, což se nepovede každé knize.
Je pravda, že někomu může připadat vyprávění dost rozvláčné, točící se stále kolem podobných věcí, ale právě to tvoří tu pravou atmosféru obyčejného života lidí v nacistickém Německu.
A co se mi opravdu líbilo, byla myšlenka, kterou autor ukazuje, jakou moc mají slova… působí na lidi, aniž by si to oni sami uvědomovali. A kdo ovládá slova….
Nejemotivnější konec, jaký se mi zatím dostal do rukou... Přesto, že víte jak všechno skončí a každý obrácení stránky doprovází strach, nedokážete se udržet a donutíte se dočíst. I když vám Rudy stoupá na srdce, i když před vámi klečí Liesel podupaná slzami. Nehledě na to, že nálety přišly v den (ne rok naštěstí) mých narozenin. Krásně napsaná knížka, nečetla jsem barvitější a nádhernější popisy nebe. Ty přirovnání, prostě nádhera.
Kdyby to někoho zajímalo, právě jsem zjistila, že kniha byla loni zfilmovaná. Já se podívám, ale budu raději připravena na zklamání. Film většinou není tak dobrý jako kniha... http://www.csfd.cz/film/346598-zlodejka-knih/videa/
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Naprosto kouzelně napsaná kniha. Moc se mi líbil jazyk a styl psaní. Dokonale vykreslené postavy. Nejvíc jsem si oblíbila pasáž, kdy Liesel poprvé přišla do starostovy knihovny. Jak je zde vyjádřena Lieselina láska ke knihám. Zároveň příběh poukazuje na to, jak je válka hrozná a nesmyslná a že bez knih by ji Liesel nepřežila...