Zlý duch

Zlý duch
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/467287/bmid_zly-duch-jsS-467287.jpeg 5 53 53

Další svazek ojedinělého a mimořádně rozsáhlého díla mapujícího historii tuzemské vraždy zaměřuje tentokrát svou pozornost především na roky 2000 až 2010. Kam se za novými případy vydáme? Do starého žižkovském činžáku, kde postel se zavražděnou důchodkyní navozuje atmosféru rituálního zločinu. Taky do specifického prostředí hrobek a pomníků, stejně jako pecí krematoria s nachystanými rakvemi… Rovněž navštívíme maturitní ples: krásné róby, dívčí smích, pěnící sekt – to vše jako akcelerátor vraždy! Ale ty nejdobrodružnější a nejstrašidelnější výpravy zažijeme při ponoru do deviované psychiky pachatelů, do křivolakých a osudových křižovatek libida kombinovaného s násilím. Do přízračného bludiště, kde se může nepozorný jedinec snadno ztratit… Vstup jen na vlastní riziko!... celý text

Přidat komentář

Katulinka69
05.08.2024 5 z 5

Opravdu nemám co napsat...snad jen,že beru další díl.

ivoiro
10.02.2024 5 z 5

Opět perfektní přehled hrůz. A ta otázka je zpět. Proč byl zrušen trest smrti?


GYROTOURBILLON
08.01.2023 5 z 5

Stručně a výstižně ala Rolada88.

Rolada88
22.11.2022 5 z 5

Mazec příběhy

Izu
09.08.2021 5 z 5

Opět naprosto výborná kniha. Kdo se zajímá o kriminalistiku, nemůže být zklamán.Těším se na pátý díl.

Rawen616
12.07.2021 5 z 5

Tak jsem nakonec zdolal krátce po sobě všechny čtyři díly. Můžeme si tak shrnout co jsem napsal už k těm předchozím, protože na celou sérii je nutno nahlížet a hodnotit ji jako celek(ačkoliv má vyjít ještě pátý díl). Krátce řečeno, celá série je jedna velká koncentrovaná deprese a zhnusení. Zároveň je ale třeba přiznat, že je to napsáno natolik čtivě a nabito tolika informacemi o daných případech, že zkrátka nelze přestat. Člověk je obvykle fascinován tím čeho se bojí nebo co je jeho naturelu naprosto vzdálené(snad!) jako dítě, které ví, že by se nemělo koukat ale stejně mu to nedá. Ale i otrlý člověk jako já měl chvílemi co dělat. Zejména pokud máte děti nebo vám je ubližování slabším proti srsti, protože v drtivé většině případů bývají brutálně zavražděni a znásilněni hlavně "snadné" oběti v podobě mladých žen, dětí a babiček. Když se pak v každé kapitole prokoušete "suchým" kriminalistickým popisem toho v jakém stavu byla nalezena oběť, nastává to pravé peklo neboť se začne rozebírat pachatel a jeho myšlenkové pochody. Musí se nechat, že série poněkud nahlodala můj názor, že trest smrti je špatné řešení. V některých případech rozhodně není, protože někteří lidé jsou zkrátka doslova vadní a společnosti nebezpeční, bez ohledu na léčbu. Stejně tak ve vás celá série vyvolá lehkou paranoiu protože si uvědomíte, že narušených lidí je asi celkem dost a nejsou poznat. Ba naopak ten zkrat kdy začnou vraždit může přijít zcela náhle a nečekaně. A bez ohledu na pohlaví nebo věk. Nejzajímavější částí čtvrtého dílu je totiž kapitola o ženách vražedkyních a nejděsivějí je rozhodně ta o dětech vrazích. Zejména případ z Kmětiněvsi z roku 2004 kdy vyšlo najevo, že brutální vraždu a znásilnění stejně staré školačky má na svědomí třináctiletý kluk, který si "chtěl jen tak bodnout"... Závěrem. Dočetl jsem. Stálo to za to ale nějaká terapie optimističtější literaturou bude nejspíš nutností.

PS: Ohledně specifického stylu kterým Šulc píše. Uživatel/ka Mermaid níže má pravdu jen napůl. Ano, Šulc píše cynickým chlapáckým stylem, ostatně vzhledem k tématu jaké píše je to asi po letech jediná psychická obrana a neodpustí si osobní jízlivé poznámky k věcem které se mu tak úplně nezamlouvají. Rozhodně ale nic nebagatelizuje a ani jsem si nevšiml nějakého nevhodného postoje vůči ženám. Naopak, vždy stojí na straně obětí(což jsou v drtivé většině bohužel ženy) a pachatelům by nejradši přál co nejtvrdší tresty. V případu vražedkyně která zabila muže který jí týral ale stojí na její straně. A to je myslím správné. Rád si také kopne do moderních "levicových" manýrů kdy to občas opravdu vypadá, že oběť je vlastně jen taková obtěžující položka a hlavní je vraha pochopit, léčit, div ne s ním soucítit(a pro příklad jak je to hrozně super cituje případy kdy takto propuštění devianti za odměnu pozabíjeli ještě pár dalších lidí a dětí). Ale nemusíte mít strach z nějakých politických názorů, jde doslova o pár hlášek na 4 tlusté knihy. Z celé série je patrný autorův obdiv k odborníkům a vyšetřovatelům a ve velkém je cituje a váží si hlavně jejich názorů. Ve všech knihách je na konci každé kapitoly i epilog a vyjádření některého z nich - najčastěji pana Markoviče. A je to příjemné, protože sem tam je i v opozici s názorem právě Šulce:-) No a pokud jste dočetli až sem a přihodili si k tomu i recenze předchozích dílů, máte asi jasnou představu co očekávat. Tak či onak je to opravdu monumentální dílo pro zájemce o kriminalistiku a velká poklona před autorem i všemi vyšetřovateli a odborníky. Stejně tak ale na rovinu musím přiznat, že už to asi nikdy nechci znovu číst ani mít doma v knihovně.

Dovolím si parafrázovat jednu autorovo hlášku. Dveře panoptika se se skřípotem otevírají a za nimi se objevuje dlouhá, děsivá a temná chodba plná krve a monster. Máte odvahu vstoupit/začít číst?

Marketa1994
13.04.2021 5 z 5

Velmi dobrá práce autora, který musí studovat nepřeberné množství spisů a tak dále.
Těším se na pátý díl.

Mermaid
15.03.2021

Nemám úplně chuť tomuto dílu dávat hvězdičky. Jako by každá z nich byla nějakým vyznamenáním pro pachatele, kteří knize dali vzniknout.
Oceňuji podrobné zpracování autorem. Někdy sice další relevantní zdroje uváděly (uvádí) trochu jiné informace o některých případech, toto však nechci hodnotit, neznám soudní spisy.
Jediné, co mohu objektivně říct, že Hrušovany opravdu nejsou POD Jevišovkou, jedině při povodních, ale žerty stranou...
Autor píše čtivě, prokládá zajímavé autentické české případy těmi zahraničními a literárními - pro fanoušky detektivek slušná inspirace, takže bod nahoru!
Co mně ale poměrně rušilo: autor má takový ten syndrom starších pánů, z textu jde často poznat, že má na ženy už trochu pifku, možná, že byl vždycky trochu Macho, ale občas z textu čpí, že jednání žen (v roli pachatelky i obětí příliš nepochopil). To bych i překousla, každý není psycholog, ale bagatelizace sexuálního zneužívání dítěte je pro mě moc. Ano, já jsem matka, ale v těchto případech asi neexistuje něco jako přecitlivělost.
Možná by k dokonalosti stačilo ponechat fakta a ubrat osobních závěrů.

edith79
29.12.2020 5 z 5

Nečekala jsem o nic méně, než stoprocentně odvedenou práci autora. A samozřejmě moje očekávání opět splnil. Tyto knihy člověk čte a má jen malinkou dušičku v těle. Zase a znovu žasne nad myšlenkovými pochody pachatelů těch nejbrutálnějších zločinů. Na stránkách knihy se autor spolu s odborníky snaží vniknout do mysli těchto netvorů a i když můžeme ledacos pochopit, odpustit prostě nelze.