Zostaň so mnou
Ayobami Adebayo
Yejide dúfa, že sa stane zázrak a jej sa narodí dieťa. Túži po ňom aj jej manžel a svokra. Yejide vyskúšala všetko. Radikálne rozhodnutie svojich príbuzných však nedokáže uniesť. Román Zostaň so mnou sa odohráva na pozadí spoločenských a politických nepokojov v Nigérii v osemdesiatych rokoch a je príbehom o krehkosti manželstva, rozpade rodiny, sile smútku a všetko pohlcujúcej túžbe po dieťati. Ayobami Adebayo napísala román o tom, ako sa zúfalo a niekedy ničivo snažíme uchrániť seba a svojich blízkych pred žiaľom. Ayóbámi Adébáyò je nigérijská autorka. Vyštudovala angličtinu a literatúru, píše poviedky a poéziu. Román Zostaň so mnou nominovaný na Women’s Prize for Fiction je jej debut.... celý text
Přidat komentář
Podle popisku jsem čekala román o polygamním vztahu a třenici mezi partnery okořeněný politickými tématy. To však pro tento román platí jen zčásti, politiky je tam poskrovnu a polygamie spíš tak naťuknutá. Jako stěžejní jsem vnímala vztah mezi Yejide a Akinem - a jejich (netradiční) lásku i lásku rodičovskou, obě tak hluboké, až působí trýznivou a paralyzující bolest. Někde za půlkou mě knížka doslova přikovala ke svým stránkám - autorka totiž odkrývá skutečnost postupně, dávkovala mi tak emoce až mrazivým způsobem...jedna z nejsilnějších knížek , co jsem za poslední dobu četla, takže doporučuji. A dodávám, že mně Akin uvízl v mysli ještě hlouběji než Yejide, což se mi obvykle u mužských hrdinů nestává.
Pro mě osobně netradiční téma z netradičního prostředí. Co si Akin a především Yejide museli vytrpět, je nepředstavitelné. Strašně mě mrzelo, jak se k Yejide chovala její rodina i rodina manžela, nepřestávala jsem se podivovat nad tím, jak v Nigérii (ne)funguje polygamie, jak může matka trpět, jak může být žena tak zrazena. Psychologicky hodně přínosné dílo, nicméně politické pozadí mě až tak úplně nebralo. "Ale jsou věci, s kterými ani láska nic nezmůže. Než jsem se oženil, byl jsem přesvědčený, že láska překoná cokoliv. Brzy jsem zjistil, že čtyři bezdětné roky jsou příliš těžkým břemenem. Pod takovou zátěží a po tak dlouhé době se dokonce i láska prohne, podklesne, nalomí se a někdy zlomí. Ale ani když vám leží u nohou rozbitá na tisíc kousků, neznamená to, že už to není láska."
Částečně souhlasím s komentářem níže. Od knížky jsem čekala docela hodně a musím říct, že i přes to, že se mi líbila, tak na mě nezapůsobila tak silně, jak jsem čekala.
Co ale oceňuji byla možnost přečíst si knížku od nigerijské autorky. Přece jenom na knižním trhu převládají evropské a americké příběhy.
Četla jsem a slýchala velké ovace ohledně této knihy a otevírala jsem jí s velkým očekáváním. Vůbec nemůžu napsat, že se mi nelíbila, ale až jako taková emotivní pecka mi nepřišla. Je sice velmi čtivá, dramatická, plná zvratů a opravdu stránky odsejpaj, ale já musím umazat jednu hvězdičku, protože mi to místy připomínalo spíš telenovelu. Ač jde o opravdu vážné téma z těžké doby a prostředí, měla jsem problém to brát vážně. Ale rozhodně je knížka záživná a nudit se u ní určitě nebudete. Na konci jsem setřela i slzu :-)
Tohle jsem opravdu nečekala. Psychologický román, odehrávající se v pro nás exotické Nigérii. Africké tradice, mnohoženství, pověry. Na druhé straně vysokoškolská manželská dvojice, kde se odehrává téměř antické drama. Touha po dítěti je tak silná, že po epizodě s falešnou graviditou musí manžel vymyslit a přistoupit na řešení, které by jiný asi nezvládl. Následuje dědičná zátěž, která tragicky poznamenává každé jejich dítě. Ne všecko se dá naplánovat a takové inženýrství se nevyplácí. Do toho všeho politické nepokoje, přestřelky a nerovnováha v zemi. Kniha je opravdu dobrá, čtivá, pravdivá. A moc se mi líbí, jak se tu oceňuje rodina a děti. Vztahy, které my už neznáme a kterých jsme se v rámci civilizace sami a ještě rádi vzdali.
Smutný příběh plný lásky, ale také zrady a srdcervoucího zoufalství. O tom, jak lehce nás může zradit člověk nám nejbližší, a jak se může (nebo nemůže) žena vypořádat se ztrátou dítěte. Část příběhu je vyprávěna hlavní hrdinkou Yejide, část jejím manželem Akinem. Čtenář tak může jednotlivé události sledovat hned ze dvou úhlů pohledu. Autorka tohoto debutu zcela jistě dokázala, že si prestižní ocenění Baileys Prize for Women´s Fiction bez předsudků zaslouží.
Jedná se o úctyhodný příběh plný emocí, který Vás okamžitě pohltí. Autorka zde vykresluje
život v Nigérii na pozadí 80 let 20. století, jenž se zmítá politickými zvraty, které zcela ochromují
společnost, i život v ní. Hlavní postava, Yejide, však zažívá svou vlastní trýzeň, která nepřichází
ve spasení. Ze všeho nejvíce touží po dítěti, které stále nepřichází. Dokonce dojde už k takové
eskalaci, že jí vlastní rodina navrhuje milenku pro manžela, kterou sama odmítá. Od tohoto
okamžiku kniha nabírá spád. Čtenář se tak ocitá ve víru zoufalství, zrady a odcizení nejen vůči
rodině, ale i společnosti. Yejide začíná boj, jenž se zdá být předem prohraný, a v přívalu nových
emocí je vystavována novým a ještě trýznivějším zkouškám, kde se odhaluje křehkost jejího
manželského pouta. Zdá obstojí jako manželka, žena či dokonce jako matka je otázkou celé
knihy. Z emocionálního hlediska jde o vskutku náročnou knihu, neboť autorka mistrně vykresluje
životní osudy Yejide do takového detailu, že čtenáře naprosto pohltí. Hlavně je to o nezdolné síle
ženy, která musí jít, i přese všechno, dál.
Velké čtenářské překvapení!
Pod slupkou kulturních specifik (předsudků, šamanských praktik, zvláštních vztahů) se skrývají plnokrevní lidé se svými dramaty a traumaty. Vedle Amerikány druhá kniha nigerijské autorky - tato je čtivější, pravdivější, působivější.
Musím říct, že tohle se mnou docela slušně zamávalo. Dost jsou asi na vině hormony, začala jsem jí číst těsně před porodem a dočítala po, což asi není pro matku úplně ideální téma. Nikdy jsem nečetla knihu z prostředí Afriky, takže bylo zajímavé poznat novou kulturu. Samotné téma knihy je neuvěřitelně těžké, nedokážu pochopit, že to napsala holka, nebo žena, stejně stará jako já. Tolik mateřského citu, ztracených životů, těžkých životních rozhodnutí... Pro mě jedna z nejlepších knih tohoto roku.
Ztotoznuji se s komentem pode mnou. Klobouk dolu pred takto mladou spisovatelkou. Uzasne dilo, ktere musi strhnout snad kazdeho ctenare. Neskutecne silny pribeh ze zivota, plny lasky, odhodlani, nadeje, ale i bolesti a rezignace na vse.
Výborná kniha! Pro mě neuvěřitelné, že něco takového napsala žena narozená v roce 1988. V tak mladém věku něco takového? Nechápu.
Nigérie, vzdělaní lidé, stále svázaní tradičním pohledem na rodinu a k tomu postupně dávkovaná důležitost úlohy matky, postavení otce, polygamie, nejistá politická situace v zemi, tradiční život rodin... tohle všechno dohromady s nejniternějšími pocity, strachy a tužbami hlavních hrdinů. Kdo udělal největší chybu? Kdo kolik obětoval? Kdo komu ublížil? Kdo více miloval? A kolik bolesti dokáže unést jedna jediná matka, která zůstala sama mezi všemi? Bez blízkých, bez pochopení, bez kohokoli, komu by mohla úplně důvěřovat?
Ufff, ta kniha je prostě plná emocí. Dostala mě.
Jen kdyby ji nekazily chyby. Těžko říct, jestli je na vině spíš překladatel nebo korektor, ale občas to fakt drhlo, což je u tak skvělé knihy, navíc s úžasnou obálkou, škoda.
Mám pocit, že celej knihe dodáva jedinečnú atmosféru práve to, že jej dej sa odohráva v Nigérií. Pre našu európsku kultúru netradičná polygamia až zbožná úcta voči matke a otcovi, úcta voči manželovi, hodnota ženy, odvíjajúca sa od počtu detí, ktoré dá svojmu mužovi, tradičná medicína ktorú ešte pričasto supluje ľudové liečiteľstvo. To boli veci, ktoré ma pri knihe udržali s otvorenými ústami. Páčilo sa mi aj to ako autorka postupne odhaľuje tajomstvá, na ktorých bol nechtiac vybudovaný vzťah hlavnej hrdinky Yejide a jej manžela Akina. Ku konci knihy, keď mi prestávala byť hlavná hrdinka sympatická, mi napadlo koľko bolesti dokáže uniesť jedna žena, partnerka a matka....lebo autorka jej ich v príbehu nadelila až až.
Román ze země, kde hlavním smyslem lidského bytí zůstává zajištění trvání života, z místa, kde tuhle primární funkci naší existenci ještě nestihl tak docela překrýt nános lidskoprávních výdobytků nové doby a kde oblast, kterou my považujeme za navýsost intimní, zůstává jako odhalený, živý drát, z něhož odletují jiskry. "Zůstaň se mnou" je román o nesmiřitelné síle tradic, o tom, že některé boje jsou od začátku marné, o dobrých záměrech, jež budou po zásluze potrestány a o děsivé moci matriarchátu. Je to příběh o tom, že i nejsilnější železo můžete pomalým ohýbáním zlomit a taky o tom, že na některé věci ani sebevětší, sebeupřímnější a sebeosudovější láska nestačí, obzvlášť, když ji něco sžírá v samotném středu.
Skutečně skvělý příběh. "Zůstaň se mnou" se snadno stává po "Cestě na sever" Tajjiba as-Sáliha druhým nejlepším africkým románem, který jsem kdy četla.
(Jen poznámka na okraj, to že nikdo z řetězce překladatel-redaktorka-korektorka netuší, že tchyně se píše podle vzoru svině s krátkým i, bych asi ještě skousla, že někomu sem tam ulítne idiom a my tak nezačínáme na čistém stole, ale spíš (třeba) s čistým štítem, budiž, že v sedmém pádu neděkujeme Pavlovi Novákovi, ale Pavlu Novákovi, no, stane se, ale přát (!) upřímnou soustrast může jen naprostá hyena nebo hlupák. Ráda bych dál věřila, že alespoň na vzniku knih se ani jedna sorta nepodílí.)
Kniha bavila, a čítala sa rýchlo, priam by som mohla dokonca podotknúť, že som sa od nej nevedela odtrhnúť. Na vrub veku autorky pričítam klišé správanie postáv a aj celkové vyvrcholenie knihy a to je ten dôvod, prečo knihe strhávam 1*. Vadil mi aj nedotiahnutý dej s druhou manželkou, ale ako vravím- autorka možno v ďalšej knihe použije prepracovanejší dej.
Bolo zaujímavé sledovať inú kultúru, o ktorej často človek nečíta.
Na knihu mě navedla známa, která ji četla a doporučila mi ji.
Na její doporučení jsem si knihu přečetla a byla jsem mile překvapená, jak silný příběh se v knize ukrýval.
Bylo to něco jiného, než jsem zvyklá číst a dost mě příběh překvapil už po pár stránkách, kdy jsem se začetla a nevnímala jsem okolí.
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, byl to silný a krásný příběh, i když jsem se neztotožňovala s jedním činem, který hlavní hrdinka udělala, ale v závěru když nad tím přemýšlím, tak ji rozumím.
Autorka to navíc krásně zakončila, že jsem si říkala, vše je zapomenuto.
Rozhodně můžu knihu doporučit!!
Štítky knihy
prvotina rodinné vztahy neplodnost manželské hádky osudy žen Nigérie nigerijská literatura
Zajímavá knížka - velmi dobře vyprávěný příběh jednoho manželství a rodičovství. Příběh je z naprosto odlišného kulturního prostředí - to ho na jedné straně činí velmi atraktivním, na straně druhé je pak velmi obtížné nějakým způsobem se s hlavní hrdinkou ztotožnit. Stejnou rozporuplnost pociťuji při hodnocení knihy - knížka mě nenadchla, přesto rozhodně nelituji, že jsem ji četla.