Zpověď
Arnošt Lustig
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31493/bmid_zpoved-SRq-31493.jpg
5
153
153
„Někdo má štěstí a prožije život bez velkých otřesů, jiným připraví osud potíže.“ Oblíbená kniha vzpomínek a úvah Arnošta Lustiga o životě vychází v druhém doplněném vydání. V autobiografickém vyprávění se Lustig dostává přes dětství, zkušenosti z koncentračních táborů a době strávené v Americe, až do současnosti. V knize uvedeno chybné ISBN 978-80-86911-21-2... celý text
Literatura česká Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2009 , Nakladatelství Franze KafkyOriginální název:
Zpověď, 2006
více info...
Přidat komentář
Je to již třetí kniha od tohoto autora, kterou jsem přečetl. Musím uznat, že Zpověď je příběh úžasného člověka. Vzpomínky spisovatele na svoje pěkné klukovské dětství v chudé židovské rodině, na období holokaustu po obsazení republiky fašistickým Německem, přes líčení otřesných zážitků v koncentračních táborech za války, až po jeho život v poválečném Československu. V knize, která je psaná jeho osobitým strohým způsobem, jsem nenašel ani náznak pocitu ukřivděnosti a pocitu nutnosti pomsty za spáchané křivdy na jeho osobě i jeho blízkych. Naopak z obsahu příběhu vyzařují Lustigovi úžasné osobní vlastnosti jako jsou jeho pozitivní přístup k životu a humor.
Doporučuji každému, kdo se chce něco dozvědět o holokaustu, si tento zajímavý autobiografický příběh přečist.
Co napsat: prostě zpověď úžasného člověka, který otevřeně mluví o velmi vážných věcech.
V jeho vyprávění však nenajdete smutek, depku ani ukřivděnost, naopak. Svým svérázným způsobem vyprávění, přístupem k životu a humorem dokáže předávat pozitivní myšlení a i zamyšlení nad životem a jeho hodnotami.
Velmi doporučuji k přečtení, aby si člověk uvědomil, co v životě má opravdovou cenu :-)))
Četl jsem tuhle knihu dnes cestou do práce v MHD. Při čtení kapitol popisujících pobyt v Osvětimi jsem měl v očích slzy. Knihu jsem na chvíli zavřel a přemýšlel, aby oči oschly. Vzpomněl jsem si mimoděk na třídu prvňáčků z Teplic, kam by chtěl nějaký "vlastenec" házet granát, pak jsem se podíval z okna a uviděl billboard s hrdě se usmívající tváří a nápisem "Stop migrantům. Stop Drahošovi". Oči se mi opět zalily slzami...
Narazila jsem na tuto knihu a přemýšlela, jak je možné, že jsem ji ještě nečetla? Lustiga mám přece tak ráda a četla jsem od něj tolik knih, tak jak to, že mi tahle unikla? Nuže po hodince čtení mi došlo, že jsem ji už četla. Asi dávno, ale četla. Že vlastně tu hromadu informací, které o Lustigovi vím, znám právě i z této knihy.
Je to dobrá kniha. Mám ráda Lustigův úsečný styl, jeho schopnost nebýt přehnaně melancholický nebo sentimentální. Ta strohost vytváří v kontextu jeho vyprávění ten správný náboj, který Vás zasáhne takovým způsobem, že musíte knihu položit, vrátit se, přečíst si odstavec či větu znovu, zase knihu položit, vstřebat to a teprve potom můžete pokračovat ve čtení. Žádné řečičky kolem. Jednoduše ,,bum, tady to máte a vyrovnejte se s tím".
Kdo toho o holocaustu moc nečetl, bude se mu vyprávění z první půlky života autora zdát příliš strohé a málo vypovídající. Kdo četl (ať už od Lustiga, Remarqua, a velkého počtu jiných autorů), tomu bude tato útlá knížka jako zpověď bohatě stačit.
Popsané informace by se měly i nadále dostávat do povědomí. Někteří možná i netuší....Jeho rčení jsou už nesmazatelná.
Arnošt Lustig je Arnošt Lustig, život s hrůznými zážitky na několik životů a přesto žil s úsměvem ve tváři, pěkné povídání. Děkujeme.
Pan Lustig má velmi specifický styl vyprávění, který mi byl od začátku knihy sympatický. I když toho prožil za celý svůj život mnoho, nechyběl mu humor. Doufám, že toto není poslední kniha od tohoto autora.
„Čtete, abyste byli silnější, abyste věděli, ne aby vás přemohla lítost nebo smutek. Je to jako cesta do vzdálené krajiny. Je dobře ji prodělat, začít a dokončit a poučit se. Šťastnou a užitečnou cestu."
Kniha mě velmi zaujala, jak už příběhem, tak i stylem vyprávění. Sice se mi zdá, že autor různě přeskakuje ve vyprávění, ale dá se na to zvyknout.
Tuhle knihu by si měl přečíst každý z nás, aby si vážil dnešní doby.
Autobiografie jednoho z mých nejoblíbenějších autorů je napsána jeho typickým styl. Krátké úsečné věty, žádné přikrašlování skutečnosti. Je milé číst páně Lustigovy vzpomínky podané jím osobně a přitom v nich poznávat jednotlivé drobné úlomky z jeho knih.
Skvělá kniha s neuvěřitelným příběhem, ale nemohu si pomoci a již po několikáté přečtené knize Lustiga jsem stále nepřišla na jeho styl psaní :(
Pana Arnošta Lustiga miluju jako člověka, úžasného vypravěče se svérazným smyslem pro humor, láskou k ženám, pokorou, životní moudrostí i jako spisovatele... Bohužel už mu mohu složit poklonu pouze takto virtuálně tam někam nahoru...
Tato knížka formou přepsaného vyprávění a rozhovorů z rohlasu popisuje ve stručnosti pohnutý život tohoto muže, který ale zůstal nezlomen a dokázal ještě předat mnoho dalším generacím ve svých knihách a besedách, aby se hrůzná válečná minulost neopakovala...
Tahle knížka má v sobě velký kus pravdy, svědectví o minulosti. Je obdivuhodné jak to pan Lustig vypráví. Lidé by neměli zapomínat, každý by si to měl přečíst Při čtení téhle knihy na vás doléhá ta bolest, hrůza, ale i radost a pochpení. Když to čtete barvitě prožíváte osud dané osoby, v hlavě vám plujou ty obrazy, které by jste nikdy v životě nechtěli vidět. A přesto jsou na svetě lidi, kteří s tím prošli. Ano, přečtete si to a nezapomínejte.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Démanty noci |
| 2001 |  Colette z Antverp |
| 2007 | Dita Saxová |
| 1968 | Hořká vůně mandlí |
| 2003 | Krásné zelené oči |
Vynikající pojetí životních zkušeností, moc děkuji pane Lustig