Zrkadlový muž
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 8. díl >
Cestou domov zo školy zmizne mladé dievča. Napriek úsiliu polície aj rodiny sa ju nepodarí vypátrať. O päť rokov ju nájdu brutálne zavraždenú na detskom ihrisku uprostred Štokholmu. Pomocou sledovacích kamier inšpektor Joona Linna vystopuje očitého svedka. Ukáže sa, že Martin je duševne chorý človek, ktorý si neuchoval nijaké spomienky na to, čo videl. Je poznačený vlastnou traumou, viní sa z dcérinej smrti. Joona sa rozhodne kontaktovať psychiatra Erika Mariu Barka a zistiť pravdu pomocou hypnózy. Martinova manželka dostane výstrahu: ak svedok prehovorí, odnesie si to ich blízky nevinný človek. Čoskoro svoju hrozbu naplnia. Čo vedie k únosom mladých žien a aký plán majú s nimi únoscovia? Ako veľmi bolí rodičov smrť dcéry a kam až siaha túžba po moci a naplnení vlastných predstáv o „božom“ poslaní? Joona Linna čelí ďalšiemu prípadu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2020 , Ikar (SK)Originální název:
Spegelmannen, 2020
více info...
Přidat komentář
Přišlo mi to trošku slabší, ale i tak jsem ti zhltla jako malinu :) už se těším na další díl
(SPOILER)
Pozor, spoileruji!
Pořád se jaksi nemůžu srovnat s tím, že pár knih zpět autoři oživili a přivedli zpět Jurka Waltera, a to za naprosto šílených a až nemožných okolností. Tato pachuť ve mně jaksi přetrvává dál. Nemělo by to ovlivňovat hodnocení této knihy, ale tak trochu ovlivňuje.
Co mě však těší, je fakt, že je tento díl podstatně příběhově kvalitnější, než předchozí Lazar a Lovec králíků. Děj byl opět mrazivý, především oceníte popisy vraha schovaného kdesi pod postelí, který vyleze a ve spánku vám začne uřezávat nohy.
Konec leccos naznačuje, doufám, že pokračování bude hodně dobré. A prosím, nechte Jurka spát.
Po delší době nové setkání se sympatickým Joonou, který patří mezi mé nejoblíbenější knižní postavy, v tomto žánru si nejspíš drží vedoucí postavení. Takže první hvězdička. Druhá je jasná také, samozřejmě za čtivost od prvního do posledního slova. Kniha mě ke konci držela až tak, že jsem v zápalu přečetla s napětím i tiráž:-). Třetí za návrat Erika Marii Barka a čtvrtá za absenci Jurka, neboť toto vrací knihu více do reality. Pátou strhávám za přehnanou a zbytečnou brutalitu. Nevím, jestli stárnu, nebo autoři “přidávají”, ale pro mě byly některé úseky opravdu nesmyslně nechutné. Nejsem si jistá, zda zájem setkat se příště opět s Joonou převáží nechuť číst nebo poslouchat podobně kruté pasáže. Opravdu by kniha ztratila na atraktivitě, kdyby si toto autoři odpustili?
Přemýšlel jsem, zda si do čtenářského deníčku dát knihu, kterou jsem zavřel po pár stránkách. A pak si řekl: proč ne?. Vždyť také nedočtené knihy vypovídají cosi o čtenáři.
Keplerovky jsem míval vcelku rád. Takový ten severský standard. Joona Linna malinko podivín, ale nic, co by mi v příběhu vadilo. Ovšem postupně se příběhy stávaly podivnější a podivnější a zejména brutálnější. Snad si to určitá část čtenářstva žádá. Snad je dnes nutné psát čím dál tím brutálnější příběhy, protože realita sama je kolem nás neustále strašidelnější. Samá deprese, tma a zima… Děkuji, nemám zájem. U mě to funguje naopak. Já už nemám touhu nořit se do rozbujelého násilí, nemám chuť číst příběhy plné bolesti, strachu a vyděšených dětí. A tahle kniha začíná naprosto zběsilým únosem dítěte. A když jsem se dočetl do místa (pozor drobný spoiler) kde nějaká stará paní uřízne za trest mladé dívce nohy nad kotníkem, tak jsem rezignoval a knihu odložil.
Není to první kniha, kterou jsem odložil z tohoto důvodu, a jistě není poslední. Nostalgicky vzpomínám na dobu, kdy se některým detektivkám říkalo „drsná americká škola“. To jsou dnes pohádky pro desetileté. Pár facek, něco nadávek, téměř cudný sex. Cigáro a trocha chlastu… Žádní magoři, kterým v dětství někdo rozbil sněhuláka, a oni za to v dospělosti zmasakrují půlku Dánska. „Zabili jste mi psa? Pozabíjím celou vaši rodinu… a k tomu polovinu Stockholmu, abych to zamaskoval.“
Můj šálek kávy to prostě není a těžko říci, zda ještě někdy bude...
(SPOILER)
Tý jo, tak to teda byla jízda .... Temné a kruté a nešlo od toho odejít. Ještě že u nás nosí dárky Ježíšek a cukroví peče babička :):):)
Spoiler ;
Ten konec jestli jsem dobře pochopila a v dalším díle bude "ten onen" tak to číst asi nebudu, protože už v Lazarovi mi to přišlo hodně přehnané
Zbytečně nechutné, těžko uvěřitelné (Joonova nesmrtelnost)... Jsou všichni tam na severu tak děsně narušení???
Čtivé, napínavé tak jak jsme u Keplera zvyklí, ale.. posledních 80 stran mě prostě zklamalo. Pachatele a celý jeho život nebudu komentovat.. trochu zbytečně překombinované a Joonovi bych malinko ubrala ty počty zranění a nedělala z něj nesmrtelného.
Pěkná detektivka. Autoři mají skvělý styl psaní. Anagram na konci této knihy, je příslibem pokračování.
Super svižné, napínavé čtení, ale
Spoiler :
Za mě rozhodně zklamání z postavy vraha, že to bylo 2v1. Měla jsem podezření na Dennise.
Dale už jsem zapomněla, co bylo se Sagou a knihu jsem četla na čtečce, tak poslední 2 stránky mi přišly divné.
(SPOILER) Moc moc se mi kniha líbila, čtivá a napínavá a stále člověk může hádat kdo to teda je ??? Ikdyž , když se nad tím člověk zamyslí hned na začátku tak je to přeci jasné :)
Poprvé za celou sérii Joony Liny dávám knize "pouze" 4*. Zrcadlový muž je čtivý, má spád, nenudila jsem se, ale všechno mi to přišlo lehce přitažené za vlasy. Joona by z fleku přepral i Jamese Bonda. Každopádně o čem bude další kniha je jasné a přiznávám, že se těším :-)
Trochu jsem musel po dočtení nad hodnocením přemýšlet a budu si muset pomoct tím, co jsem říkal už u Lazara. V rovině řemeslné je i Zrcadlový muž neskutečně dobře napsaná knížka, vše funguje jak má, autoři ví, jak nás udržet v napětí, jak dávkovat informace a jak končit každou krátkou kapitolu tak, abyste prostě museli číst dál. Potud dobré.
Ale problém přichází s dějem. To, že to bylo docela krvavé a brutální, to se dá přejít, prostě to tak někdy u severské krimi je. To by nevadilo. Ale co mi začíná vadit je uvěřitelnost děje a všeho okolo. Přijde mi, že z Joony se stává díl od dílu větší superman, který vše zachrání a spasí, může si dělat co chce a vždycky se ukáže, že je ten nejlepší a největší borec... A přijde mi, že Joona z Hypnotizéra je někdo úplně jiný než Joona dnes a nemyslím tím vývoj postavy jako člověka, ale to, že supermanovatí. A to mě mrzí, postavu Joony Linny mám rád a celkově tuto sérii.
Závěrem, možná bacha malý spoiler, musím říct, že jestli tu zprávu skutečně odeslal ten, na koho ukazuje anagram, tak u mě autoři končí, protože jedno zmrtvýchvstání už stačilo. Možná i proto nakonec hodnotím jen průměrně, protože pokud se série nechce posunout dál k novým záporákům, tak už to bude jen vaření kávy z dvakrát použitého lógru... A to je velká škoda.
(SPOILER) Kniha opět nezklamala. Napínavý, místy až děsivý děj. U tohoto dílu jsem špatně odhadla pachatele. Můj typ byl Dennis, ale skutečný pachatel mě překvapil. Opět struhující dílo. Děkuji autorům.
Tak tento "díl" už je opět tak akorát....., žádný Jurek.
Napínavé, zapletené na můj vkus tak jak má být... Rozuzlení moc dobré.
Tentokrát jsem byla spokojená.
Jen se trochu bojím, že Jurek se na scénu opět vrátí - což vyplývá z epilogu.
Štítky knihy
vraždy psychologie thrillery napětí znásilnění severská krimi únosy švédské detektivky
Autorovy další knížky
2011 | Hypnotizér |
2013 | Písečný muž |
2015 | Stalker |
2012 | Svědkyně ohně |
2018 | Lazar |
Bylo to super, napínavé, čtivé. A přidávám se k většině ,,nechte Jurka spát,,