Oko čarodějnice
Nelly Černohorská
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483091/bmid_oko-carodejnice-wki-483091.jpg
4
137
137
Sofie byla obyčejná osmnáctiletá dívka potýkající se s vlastními problémy dospívání a nevydařenými vztahy. Vše se změnilo poté, co její matka, milovnice starožitností, pověsila na stěnu zrcadlo. Rázem se ocitla v soukolí bizarních událostí, jež hrozily skončit katastrofou. Ve městě začaly mizet dívky. Pachatel po sobě nezanechal žádné stopy a policie tápe. Jakmile se ztratí i Sofiina mladší sestra Alice, začíná závod s časem a vítězství je nejisté.... celý text
Přidat komentář
Taková krátká jednohubka. Ani ne tak strašidelné, ale napětí tam je. Docela dobrá knížečka.
Milé překvapení. Škoda, že mi 18 už bylo, s hrdinkou bych se pak ztotožnila víc. Na mě trochu moc relationshit na úkor hororu, ale získal si mě "opepřený" jazyk a vtipná spojení (brokovnice - kámoška), kterým jsem se upřímně zasmála. Sympatická autorka, fandím jí :)
Výhrady mám k anotaci na zadní straně, jež má být lákadlem, nikoli spoilerem děje ze strany 105 z celkových 116. Má druhá výhrada směřuje k paperbackové sazbě. Řádky nešly číst do konce, dokud člověk knihu "nerozlomil". Proto po jednom přečtení vypadá můj výtisk jak vytažený... víte odkud.
Možná kdybych to četl jako první ze série, měl bych trochu jiný pohled, ale takto úplně ve všem souhlasím s komentátorem Reithe.
Jestli něco výrazně chybí českému horroru, jsou to novely. Zdá se, že edice Zrnka temnoty se rozhodla s tím něco udělat. Jupí. OKO ČARODĚJNICE má sice prostou a vlastně nijak originální (leč dobře vymyšlenou) zápletku, ale výborné provedení a autorka ho vystřihla skvělým stylem. Hrozně nerad bych, aby to vyznělo nějak negativně, což tak rozhodně vůbec nemyslím, ale je to něco jako, když vám přestanou stačit Stopy hrůzy a chcete něco ostřejšího, výraznějšího, drsnějšího, expresivnějšího. Tak přesně pro to je tady OKO ČARODĚJNICE. Zaujala mě skvěle vykreslená hlavní hrdinka, ryzost a syrovost příběhu. Někdy prostě není třeba originalita za každou cenu, někdy je síla v jednoduchosti, přímočarosti a dobré práci s žánrovými proprietami. Pak to sedne, jako mě sedlo OKO ČARODĚJNICE.
Bol som milo prekvapený. Veľa hororov nečítam a len vďaka časopisu Pevnosť som sa k tejto knihe dostal. Sofia mi najprv liezla na nervy, ale časom si získala moje sympatie. Príbeh spestrili aj obrázky novín. Celková atmosféra bola napínavá, nápad s temnou mágiou bol bombastický a aj spojitosť zrkadla a zlej bytosti nesklamal. Určite si nájdem čas na ďaľšiu tvorbu Nelly Černohorskej.
Skvělá jednohubka a ideální četba na víkendové cestování.
Jednoduchý příběh, který člověka vtáhne na první dobrou. Uvěřitelné charaktery, které žijí uvěřitelné životy. Dobře vykreslená hlavní hrdinka i její životní trable. Strašidelné scény jsou také povedené. A rozuzlení dává smysl.
Možná se nejedná o nejlepší hororový příběh, který existuje. Ale je fér říct, že na nic takového si kniha ani nehraje. Naopak je opravdová!
Vše, co se autorka rozhodla použít funguje velice dobře. Takové malé švýcarské hodinky, které mě potěšily. Dobrá práce a hodně štěstí v další tvorbě!
Tato útlá kniha vám přinese velmi napínavý a temný příběh, odehrávající se v České republice.
Hlavní hrdinkou tu je dospívající Sofie, která vede, za mne, stereotypní život. Dokud se ale nezačnou dít kolem ní zvláštní věci. Začínají se ztrácet spolužačky její sestry Alice. Vyvrcholí to zmizením její sestry.
co ale způsobilo tento sled událostí? (Ne)obyčejné zrcadlo, které si koupila Sofiina matka a vyvěsila ho v jejich domě.
Sofie začne pátrat po původu zrcadla a zjistí, že zrcadlo má strašlivou minulost.
Zachrání svou sestru?
Já vám toho nechci moc prozradit. Mohu ale říci, že příběh opravdu stojí za to.
Autorka umí čtenáře udržet v napětí a hororové pasáže se jí povedly vykreslit tak, že čtenář čte se zatajeným dechem.
Proto je kniha na jedno odpoledne. Já osobně doporučuji večer, aby se vám lépe spalo.
Oceňuji i vysvětlení, proč se kniha jmenuje právě Oko čarodějnice. Respektive, že název knihy má přímou spojitost s příběhem.
Sofie byla typicky dospívající dívka, hledající sama sebe. Tak trochu ztracená, ale zároveň člověk, co bojuje za svou věc.
Celou dobu jsem měla představu, kam se bude vyvíjet příběh, ale to jsem se naprosto spletla, a proto jsem byla překvapena, co dokázala autorka vymyslet.
Dokázala bych si osobně představit příběh delší, ale i tak jsem byla velice spokojena a rozhodně po knize mrkněte. Ať už kvůli samotnému příběhu, tak na podporu českých autorů. Protože zrovna tahle kniha se může rovnat světové konkurenci.
Knihu řadím mezi top knihy tohoto roku a hodnotím ji 5/5⭐️.
Knížka v kompaktním formátu, co se týče rozměru i délky, kterou je možné přečíst i na jeden zátah. Pokud jde o příběh, na zadek jsem si z něj nesedl. Zařazení mezi horory je možná přehnané, z mého pohledu tam je „hororovosti“ tak na dva stupně z deseti. Vlastně, vyšlo to v edici „Zrnka temnoty“, takže to zrnko by tomu odpovídalo. Jak už zaznělo v předešlých komentářích, sexu je tam popsáno dost na to, že většinou příběh samotný nikam neposouvá. Zvláštní byl jazyk, kterým je kniha napsána: skutečně by 18letá dívka používala tolik přechodníků, když by běžně mluvila hovorovou až obecnou češtinou? Můj závěr: nebylo to špatné, ale další úpravy a osekání textu by tomu asi prospěly.
Tenoučká knížečka se zajímavě zpracovaným obsahem. Například grafické zpracování v podobě novinových článků s fotografiemi - povedené.
Příběh jako takový nepřináší nic extra originálního, ale překvapil mě mile styl psaní. Hlavní hrdinka je mladá holka, ke které slangové vyjadřování sedlo a nepůsobilo nijak rušivě, jak to občas bývá. Celé je to psané poutavě, barvitě a tak nějak živelně. Například: ,,Na stará kolena dostal raka. Blbý průběh, velké bolesti. Takže si vzal svou milovanou brokovnici a zkrátil si hlavně i čekání." Prostě parádní, bavila jsem se. Moc ráda si od autorky přečtu ještě něco :)
Přiloha Pevnosti opět příjemně překvapila a zabavila na jedno odpoledne. Dobrá jednohubka.
Ak by nebola hrdinka tá, aká je, možno by to nebolo až také dobré. Nelly Černohorská však do akcie vehementne povolala uveriteľnú 18-ročnú sympatickú žabu, ktorá vôbec netuší, v akej šlamastike sa ocitla. Postupne jej to začne dochádzať, ale ako to už býva, je neskoro. Alebo nie je? Nechajte sa prekvapiť. Okrem realistickej hlavnej postavy poteší výtvarná stránka (ilustrácie, skeny novín), dobrý a napínavý dej a príjemný autorkin štýl, ktorý sa na nič nehrá, je v dobrom jednoduchý a zábavný a vtipný („postreh mŕtveho Indiána“). Našťastie bez toho, aby sabotoval temnú hororovú atmosféru. Vďaka chytľavému štýlu písania kniha pôsobí dojmom, ako keby vám to autorka hovorila nad pivom (či skôr kávou, aby sme zostali v kontexte). Nezabúdajme však, že v literatúre zvykne platiť (česť výnimkám), že čím „ľahšie“ je text napísaný, tým ho paradoxne bolo ťažšie napísať. Extrémne mrazivé, desivé a strašidelné to nie je. Čo je možno škoda, lebo akonáhle autorka dostane príležitosť, je v tom dobrá (pohybový senzor). Každopádne je to našťastie krásne znepokojivé tým, že sa okolo hrdinky nenápadne, ale o to nechutnejšie, zbiehajú nepríjemné okolnosti, ktoré ona nevidí, alebo ich má tendenciu podceňovať. To je vec, aká sa postavám v hororoch zvykne vracať. A rozhodne nie pekne. Čitateľ tuší, vie, že je to slučka, ktorá sa jej neviditeľne omotáva okolo hrdla. A potom...
Tradiční příběh o čarodějnici na moderní způsob. Lehké, čtivé, lehce jsem měl pocit, že na některé drobnosti jsem příliš starý - dívka, 18 let, deprese zmírňuje chlastem, trávou a rychlým sexem... ale proč ne. Má to hlavu i patu, vidět, že autorka umí psát a umí o čem píše.
Až na konci knížky jsem zjistila, že už jsem jednu autorčinu knihu četla. A ani teď žádná sláva. Jedna hvězda za odvahu psát knihy. Jedna za to, že to aspoň rychle uteklo. Sloh je jednoduchý, ale hned na začátku mě zarazilo, že když člověk může napsat slovo "hovno" (a dál i peprnější), že pak použije spojení "jsem se nejspíš, ehm, potentovala". To mě fakt rozesmálo a uvažovala jsem, jestli mám číst dál, protože jsem byla na straně 8. Celkově nemám ráda v knihách "ehm", "no" a jiné vycpávky, i když to tady asi mělo přiblížit věk hlavní hrdinky. Já jsem vážně strašpytel, ale tady bohužel nic. Pár nevysvětlených událostí kvalitě taky nepřidalo.
Nejspíš nemohlo být lepší první Zrnko temnoty než Oko čarodějnice. Úderné, razantní, tajuplné...
Nakladatelství Golden Dog touto knihou rozjelo sérii kratších příběhů, u kterých se domnívají, že stojí za pozornost a opravdu nemohli začít lepší knihou. Oko čarodějnice je na těch 110 stránkách tak úderné, jako když byste si pustili nějaký hollywoodský horor a nedokázali byste z něj po hodinu a půl spustit oči.
Autorka se s ničím nemaže a rovnou čtenáře vyprávěcí ich-formou dovolí vstoupit do života mladé holky, která má řešit svoje teen problémy a ne nějakou čarodějnickou čubku, co seje po okolí Opavy smrt.
Líbila se mi razantnost děje, české prostředí, ale i momenty, které ve mně vyvolávaly pocity, že takový příběh by se na velkém plátně krásně vyjímal. Jednohubka jak vyšitá a já doufám, že si od autorky brzo zase něco přečtu.
Paradoxně jsem četla první knihu z edice Zrnka temnoty jako druhou, ale to myslím nevadí. Velmi dobrá hororová jednohubka čtenáře vtáhne do života osmnáctileté holky, který se začne naplňovat podivnými pocity, zvláštními úkazy a hroznými skutečnostmi. Příběh postupně odhaluje svá tajemství a lehce vás udrží u zajímavého napínavého děje, který se bez zbytečných okolků valí svou strašidelnou atmosférou. Ten konec jsem fakt nečekala !!!
Chvilku mi trvalo začíst se do autorčina stylu a vcítit se do hlavní hrdinky (i když vím, že být mi ještě osmnáct, tak ji žeru), její přemýšlení mě někdy vytrhlo ze čtení. Nejvíc se mi líbily návraty do minulosti, taky grafické zpracování novinových článků.
Jde o pěknou jednohubku, přečtená je za pár hodin a je plná krve, duchů, čarodějnic, sexu a kafe. Fakt hodně kafe.
Štítky knihy
láska hudba thrillery horory démoni duchové a přízraky hřbitovy strašidelné domy strašidelné příběhy zrcadla
Oko čarodějnice
3,5
Přibližně 120ti stránková novela je jako když se v Bravíčku slepí stránky mezi fotorománem a děsivými příběhy :). V dobrém smyslu.
Na jedné straně je vztahová linka 18ti leté Sofie a na druhé straně máme tajemné zrcadlo ze 17.století a jeho příběh, vraždy mladých dívek, inkvizice.. a i když mi toho na tak útlou knihu přišlo až příliš, ve výsledku jsem se dobře bavila.
Čtení je jednoduché, detailní popisky vyvolávají zhnusení a novinové články, stejně tak umístění na Opavsko vyvolávají dojem opravdivosti.
Co se mi líbí moc je malá velikost, paperbacková forma a tedy i nízká váha, díky které se kniha vleze do každé tašky a je skvělá na cesty. To se vydavatelství povedlo.