Ztracené
Eva Urbaníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/257872/bmid_ztracene-257872.jpg
4
325
325
Šest žen, které se zamilovaly do muslima. Známá slovenská autorka se setkala se šesti Evropankami, které se zamilovaly do muže jiné mentality a odlišné kultury, provdaly se za něj a měly s ním děti. A pak se všechno změnilo a nic už nebylo jako předtím. Simona, Mona, Maruška, Baška, Renáta, Patrícia – šest žen vypráví o lásce, jakou předtím nezažily, o naději, o stěhování, o konvertování k islámu, o zklamání, o nové rodině, o zmizelých dětech, o podplacených soudech, o samotě a bezmocnosti, o boji proti zvykům a zákonům muslimských zemí. Eva Urbaníková přináší šest životních osudů, které nenechají nikoho lhostejným.... celý text
Přidat komentář
Neuvěřitelné. Nepochopitelné. Bylo to horší, než číst nějaký psycho thriller. Tohle se prostě pochopit nedá. Skvělá kniha, kéž by k něčemu byla!
Recenze v záložkách - Knižní deníček
DĚS..BĚS..HRŮZA....nemluvím o knize, tu jsem přečetla za pár hodin.., ale o tom, co se v ní píše. Tahle kniha by měla být povinnou četbou ve školách...věřím, že by ´zachránila´spoustu životů od těch děsů....Stejně jako Suši v duši mě tahle kniha dostala...Jen tak dál, Evo!!! To se s těmi tvými velmi nepovedenými knížkami o sexu nedá vůbec srovnávat...!!!
Neskutečné! Budete hltat jeden příběh za druhým. Budete doufat, že skončí dobře. Budete nevěřícně kroutit hlavou a říkat si, jak se mohly nechat takhle zblbnout, jak mohly opakovaně uvěřit všem těm lžím, jak mohly takhle dopadnout...
Tohle by mělo patřit k povinné četbě už na základkách a rozdávat místo časopisů v letadlech vezoucích Evropanky na dovolenou do muslimských zemí.
Další z knih Evy přečtená jedním dechem a tentokrát nejen pro svižný děj. Hlavně proto, že v knize byly skutečné příběhy, takže mne zajímalo, jak skončily. K tématu jako takovému, souhlasím především s doroth28. Na jeden podobný příběh připadá minimálně padesát příběhů "obyčejného" smíšeného manželství s muslimem.S problémy, kterým se nevyhne žádné manželství. Samozřejmě, určité odlišnosti tu jsou. Například manželství s muslimem je vlastně svazek s celou jeho rodinou, ale zase nehrozí život s alkoholikem, apod. K tomu přistupuje i fakt, že se velmi liší liberální muslimské země jako Libanon, Turecko od (v knize hlavně zmiňovaného) Egypta nebo Jemenu. Ale přesto, že ne u všech smíšených manželství to dopadne tak jako u Ztracených, doporučuji, aby se každá dívka raději držela chlapců své víry i národnosti. Kvůli sobě samé, ale především kvůli svým dětem. Ty totiž nejvíc trpí rozpory mezi rodiči a k tomu samy mají problémy s hledáním své vlastní identity.
Snad nikdy mě při čtení knih s touto tematikou nepřestane vytáčet naivita Evropanek, že je možné spojit dva tak neslučitelné světy, naprosto odlišnou mentalitu, kulturu a zákony, které straní mužům. Nejsem zastánce povinné četby, většinou jsme ji nějak ošidili, ale doporučit četbu této a jí podobných knih - rozhodně ano !
Musím říct, vážně dobrá kniha. Styl psaní mi sedl, dokonce jsem nenašla jedinou tiskovou chybu. Příběhy ze života těchto žen byly velice zajímavé a to i přesto, že šlo o stále stejný námět. Klobouk dolů autorce, jak dobře vše dokázala sepsat. I délka knihy je na tohle téma tak akorát.
Silné příběhy žen.je to velice smutné ze to tako opravdu funguje. Knížka k zamyšlení.
Nevím, jak knihu hodnotit. Nechtělo se mi ji ani dočíst, když jsem si uvědomila, jak jsou příběhy kruté. Radila bych, ať si ji přečtou všichni "sluníčkáři", aby si konečně uvědomili, že nelze úspěšně integrovat tuto kulturu do Evropy.
nevím,jestli se o této knížce dá říct oddychovka..výborně napsané,styl psaní mě hodně sedl,příběhy žen,které se zamilovaly do muslimů nutí člověka k zamyšlení o rozdílnosti našich kultur,žití, a jak v knize zanělo,i o výkladů koránu.Korán jsem nečetla,pokaždé,když čtu knihu s tímto tématem,říkám si,že si ho přečtu....nesoudím,v těchto zemích jsem nikdy nebyla a ani nevím,jestli chci...
Silná kniha o příbězích evropanek, které se zapletly s muslimem. Jen mi bylo trochu líto, že každý příběh byl tak krátký, určitě by stálo za to, aby byla o každém příběhu napsána samostatná kniha.
Silné příběhy žen, které zažily s muslimem peklo.
Tohle téma mě pořád nenechává chladnou a na toto téma jsem vyloženě vysazená.
Už od útlého mládí se o tuto problematiku zajímám a čím více o ní čtu, tím více nenávidím toto náboženství a kulturu. Někdo si řekne, že jsem asi xenofob, ale v dnešním nechutném světě, plném nenávisti to ani nijak nejde..
Četbu doporučuji hlavně mladým dívkám. Ne jen těm, co se hodlají zaplétat s muslimem...VŠEM.
Velmi silná knížka, která nutí člověka k zamyšlení. Všechny příběhy jsou si dosti podobné, jen se liší tím, jestli dopadnou špatně nebo v rámci možností dobře. Navíc je knížka velmi čtivě napsaná a díky poutavým příběhům ji má člověk přečtenou během chvilky.
Myslím, že by si knížku měly přečíst všechny ženy a slečny, které se chystají na dovolenou do muslimských zemí, zejména příběh Mony ve mě vyvolal dost silné pocity.
Velmi čtivě napsané, jen jsem čekala trochu hlubší pohled na téma..některé příběhy dopadly v rámci možností dobře, jiné hůře, nejvíce mi v paměti utkvěl tuším předposlední příspěvek, kdy si možný happy end naprosto nečekaně pokazila sama hlavní aktérka. I když chování muslimských manželů je určitě neomluvitelné a nepochopitelné, nejednou jsem se musela pozastavit i nad naivitou a jednoduchostí evropanek, které jim podlehly.
Téma opět stejné, jako vždy...nehynoucí láska, ženské oblbnuté slovíčky, svatba, dítě a najednou se sen rozplývá...slzy, nářky, pokusy o útěk z Egypta...co na to říct..knihu jsem přečetla jedním dechem, poutavé, poučné...a opět se ptám - co ty ženské vlastně od toho očekávají? že se opravdu ten jejich změní..?? nééééé.......výborná kniha podle skutečných událostí...
Dávám po dlouhé době knize pět hvězdiček, v tomto případě ne proto, že by se jednalo
o nějaký literární skvost, ale čistě pro její výpovědní hodnotu, mám Evu Urbaníkovou ráda, mám ráda i její knihy, zde se ale ani tak nejedná o spisovatelku, jako o to, co kniha přináší...přináší pohled a hlavně zkušenosti žen, které se provdaly za muslima, někdo níže zde měl pocit, jakoby se E.U. přiživovala na těchto ženách, nemyslím si to, to bychom v podstatě mohli jakéhokoliv novináře, jakékoliv médium, které informuje o určitých skutečnostech, o životech lidí, podezírat z téhož...ano, v mnohých případech je to bohužel pravda ( mám na mysli bulvár), toto ale není tento případ, jsem ráda za každou takovou knihu, která otevřeně popisuje různá palčivá témata....jednou budu ráda, když si tuto knihu přečte má dcerka, zatím je malá, ale při čtení těchto příběhů se mi svíralo srdce a měla jsem mnohdy slzy na krajíčku a knedlík v krku při představě, že by něco takového mohla někdy prožívat má malá holčička, která zatím sladce spí vedle v pokojíčku....doufám, že toto nikdy nezažiji...velmi mě z tohoto úhlu pohledu oslovil i příběh Renaty, který vyprávěla její matka Vlasta, úplně jsem cítila tu bezmoc matky dospělé dcery, která nezmůže nic, již vůbec nic, její dcera je dospělá žena a její matce zbydou jen oči pro pláč.....
Jsou věci, které prostě nepochopím... Příběhy jsou si tak podobné... Tvrzení "ten můj je jiný" svědčí pouze o jiné mentalitě... Nevěřím, že to může fungovat... Klidně bych knihu dala do povinné četby pro výstrahu.
Je to dobrá a poučná kniha, ale stejně to někdy ani nedokážu pochopit. Ten čtvrtý příběh byl pěkně hnusný, chudák ženská. A u jednoho příběhu zase nechápu, jak se k němu ta ženská mohla vrátit. :(
Téma pro mě velice zajímavé. Jen nemůžeme házet všechny muslimy do jednoho pytle. Je rozdíl mezi egyptským muslimem a jiným! Znám osobně ženu, která prožila nádherné manželství s muslimem, které trvalo 36 let až do jeho smrti. Žili jak v České republice, tak v Íráku (15 let do roku 1981, kdy odešli ze země kvůli válce). V jeho rodině byly i vysokoškolsky vzdělané ženy. Bohužel se jen všude dočteme příběhy se špatným koncem, ale najdou se i světlé výjimky. Sice poskrovnu, ale najdou. Jen o tom nikdo nepíše.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Stalo se mi všechno |
| 2012 |  Sushi v dushi |
| 2007 | Všetko alebo nič |
| 2009 | Všetko alebo nič - príbeh pokračuje |
| 2010 | Svet mi je dlžný |
Děsivé. Nezlobte se na mě, ale kam ty holky daly hlavu? Já chápu, že se komplimenty dobře poslouchají, že když jsme ublížené, skočíme na lep aspoň trochu slušnému chlapíkovi, nebo někomu, kdo se tváří, že slušný je, ale toto už je moc. Těch případů je tolik a tolik a holčiny se prostě nepoučily. Nepomohly ani rady kamarádů, prosby rodičů, zákazy. A pak se diví, že se ambasáda nemůže víc angažovat? Že tam má chlap prostě hlavní slovo? Ale vždyť to tam tak přece je, tak čemu se diví?