Ztraceny v Paříži
Elizabeth Thompson
Poté, co stará bedna z půdy odhalí darovací listinu k bytu v Paříži, vydávají se odcizená matka s dcerou vstříc odhalení tajemné životní kapitoly ženy – hlavy rodu. Perfektní pro fanoušky Levandulového pokoje a The Beekepers Daughter. Hannah Bondová vždycky byla knihomolka. Proto taky opustila Floridu – a labilní matku-alkoholičku – aby se ponořila do klidného života a vedení zájezdů po britském venkově na téma Jane Austenové. Ale všechno se začne hroutit ve chvíli, kdy se na Silvestra vrátí do svého londýnského bytu, kde už na ni čeká její matka Marla. Marla s sebou má tři věci: darovací smlouvu k bytu v Paříži, starý klíč a výstřižky článků z novin, v nichž se píše o smrti slavného spisovatele Andrese Armanda. Hannah, která si o matčiných pohnutkách myslí svoje, nakonec zdráhavě souhlasí s tím, že ji do Paříže doprovodí, aby tam, světe, div se, společně objevily byt prababičky Ivy, zamrzlý v roce 1940 a pokrytý vrstvou prachu.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , RedOriginální název:
Lost in Paris, 2021
více info...
Přidat komentář


Další kniha, která se odehrává ve dvou časových rovinách. Tentokrát Paříž 1926-1940 a současnost, kdy matka s dcerou odhalují tajemství, které jim odkrývají dopisy jejich prababičky a babičky. Sice si nedovedu představit, že by někdo nechal byt skoro 90 let neobývaný,
a potom během jednoho dne uklidil
a dalo ve v něm hned bydlet,ale v knihách je možné všechno. Také každá z žen měla své tajemství, ale proč svoji minulost tajily, to jsem moc nepochopila.Příběh se četl dobře, ale nebylo to nic k čemu bych se vracela.


Naprosto souhlasím s Jenny46. Mě ta kniha úplně pohltila. Moc se mi líbila jak stylem i emočně. Rodinná tajemství kolem historie a současností miluji. Tahle kniha ve mě rozhodně nechala hluboké dojmy. Doporučuji.


Krásně vykreslený příběh k zamyšlení. Není vždy jednoduchý vztah matka s dcerou...
Knihy s dávným tajemstvím nikdy neomrzí, historie s nádechem romantiky a hlavně Paříž současnost a minulost ( spousta slavných osobností ) co víc si přát...


Před chvílí jsem se vrátila z Paříže. Ano, bylo to sice jenom na stránkách románu Ztraceny v Paříži, ale nevadí, vždyť při čtení si můžu cestovat kam jen chci. Paříž jsem navštívila nejenom současný, ale dokonce jsem zavítala do jeho dvacátých let. A víte co se mi moc líbilo ? Že dějová linka historická byla napsána formou deníkových zápisků. Milý deníčku...
Ztraceny v Paříži je nenáročný, ale čtivý, příběh matky a dcery, které se vzájemně odcizily, ale znovu k sobě postupně nalézají cestu a to díky nečekanému dědictví po prababičce Ivy. Objevují spolu zapomenutou rodinnou historii a poznávají život svých předků. Hezký, odpočinkový příběh !!


Příběh byl velmi čtivý, o minulosti Ivy jsme se dozvídáme z jejího deníku, a tentokráte pro mě obě dvě linky byly stejně zajímavé, což se mi málokdy stává. Co se romantiky týče, nebojte, i ta zde je, u těchto příběhů by to asi ani jinak nešlo, ale je jí tak akorát. V mých očích příběh obstál a v rámci svého žánru jej řadím k těm povedenějším.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.


Úžasný příběh ze kterého na vás ulpí závan historie 20 let sladké Paříže.
Střídá se zde současná časová linka a linka 20 století.
Smíšené pocity. Zklamání bohužel převládá nad dobrým pocitem. Nečekejte romantiku, jen proto, že se děj odehrává v Paříži, nebo drama jen proto, že si dcera s matkou nerozumí. Hlavní postavy jsou příliš ploché, dialogy nezáživné. Nic extra se neděje. Pravý klimax-vyvrcholení nepřijde. Námět na příběh by to byl zajímavý, kdyby to bylo lépe zpracované, vygradované. Nebýt příběhu z deníku, který se odehrává v 20. a 30. letech, kdy jsi autorka jako hlavní hrdiny "zapůjčila" slavné osobnosti té doby, knihu bych hned zkraje odložila. Pochválit musím konec - ten byl dojemný - ale zase, ne díky hlavní postavě, což je škoda. Co mi vadilo úplně nejvíce byly nesrovnalosti, které si autorka neověřila nebo se jim rozhodla nevěnovat pozornost (např. Američanka pracující v Paříži bez víza apod.) Doufám, že autorka na svém stylu ještě zapracuje a příští kniha bude o to lepší.