Ztroskotání
Emily Bleeker
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450091/bmid_ztroskotani-qla-450091.png
4
149
149
Lillian a Dave přežili leteckou havárii a trvalo téměř dva roky, než se dostali z pustého ostrova zpátky domů. Vracejí se k rodinám, ale jejich život už není jako dřív. Odmítají říct, co se po pádu letadla skutečně odehrálo, a novinářům i veřejnosti předkládají smyšlené historky. Jak dlouho jim lhaní vydrží a co se vlastně pokoušejí skrýt? Trávit čas na neobydleném kousku země uprostřed oceánu je obtížné, ale žít s temným tajemstvím je horší…... celý text
Přidat komentář
"Někdy musíte zalhat. Někdy je to jediná možnost, jak ochránit ty, které milujete."
Poslední kapitola "O šest měsíců později" sice dovysvětlila některé události, ale zároveň celý napínavý příběh shodila do sekce Červená knihovna - všichni jsme chápaví, tolerantní a budeme se přátelit.
Za mě takový průměr, kniha se četla lehce, místy byla napínavá, ale sem tam mi přišla v něčem lehce nereálná. Střídání současnosti a minulosti včetně pohledů dvou hlavních protagonistů bylo od autorky povedený počin a příběh byl díky tomu napínavější a troufám si tvrdit, že i čtivější. Přesto ale musím přiznat, že se našly pasáže, které mě "řekněme nebavily".
Od autorky jsem kdysi četla knihu Tajemství modrých dopisů a rozhodně ta mě chytla daleko více než tato.
Přečteno jedním dechem! Knížka už mi dlouho ležela doma a vůbec se mi do ni nechtělo, nicméně jakmile jsem ji otevřela, neslo proste přestat. Střídalo se vyprávění z pohledu Lily a Davida, současnost a minulost na ostrově. Celkem předvídatelné, ale nijak mi to nevadilo. Zakončeno hezky, za mě spokojenost.
Kniha ma najskôr upútala svojou krásnou obálkou a po prečítaní anotácie som bola presvedčená, že toto je ten žáner, ktorý si chcem momentálne prečítať.
Začiatok bol sľubný, ale postupne ma dokázali rozladiť niektoré nepresnosti a opisy, ktorým chýbala autentickosť. Nedokázala som sa tak úplne stotožniť s postavami a prežívať s nimi ich boj o prežitie, či chvíľkové šťastie. Možno príčinou mojej rozporuplnosti s knihou boli práve vzájomné vzťahy medzi postavami, ktoré pôsobili dosť nepresvedčivo a zaklincoval to totálne nedôveryhodný koniec.
I napriek tomu kniha dokáže zaujať svoj okruh čitateľov, ktorí nie sú príliš nároční, nezamýšľajú sa nad realitou a postačí im iba dobrodružstvo s dobrým koncom.
Autorka nám ponúka napínavý príbeh o prežití a tajomstvách, kde musia dvaja obyčajní ľudia spojení tragédiou, čeliť pravde. Príbeh bol prerozprávaný z pohľadu oboch hlavných postáv, Lillian a Davida a prelínal sa aj v čase. Vďaka striedaní minulosti - života na ostrove a prítomnosti - reportáže pre Hedline News som sa dokázala viac vžiť do celého príbehu. Autorka ma dokázala svojim autentickým štýlom písania a popisom života na ostrove vtiahnuť do deja a donútila ma premýšľať nad tým, ako by som sa zachovala v rovnakej situácii ako Lillian alebo David. V príbehu sa stále objavovali veci, ktoré ma prekvapili a autorka postupne odhaľovala všetky súvislosti, ktoré pekne do seba zapadali. Kniha sa mi veľmi páčila, hneď som sa do nej začítala a nedala sa odložiť. Ak si chceš aj ty prečítať nejaký napínavý príbeh o prežití, tak ti určite odporúčam túto zaujímavú knihu.
Kniha mě bavila. Četla se moc dobře, líbilo se mi střídání děje, na ostrově se současností. Z pohledu Lily a Davida. Konec se mi líbil, jak to dopadlo.
Moc se mi kniha líbila. Sice jsem chtěla znát více informací a příběhů z ostrova, ale knížka se četla krásně.
Začátek mě moc nebavil, ale čím jsem se dostával v knize dál, tak se to postupně zlepšovalo. Konec sem nečekal a už jen kvůli tomu stojí za to si knihu přečíst.
No, kniha je docela zajímavě koncipovaná, skáče v čase i postavách a čtenář si to musí skládat do sebe. Není to ani tak o přežití na pustém ostrově jako spíš o vztazích. Mě se to vcelku líbilo a trochu jsem si lámal hlavu, jaký konec tomu autorka dá... Za mě fajn :-)
Jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec. Stále se v příběhu objevují věci které čtenáře překvapí a postupně se odhalují všechny souvislosti. Mohu jen doporučit.
Podle mě se v hodně částech knihy dalo mnohem lépe s příběhem pracovat, dát tomu trochu hlubší význam a neopakovat u postav pořád ty samé myšlenky - víceméně stále nijak nezměněné. Stýská se ti týden nebo rok..? To je stejný.
Ale jinak se četla hezky, plynule, rychle.. fajn oddechovka.
Dávám tak 3,5 hvězdy. Je to rozhodně čtivý příběh.. Vypráví ho 2 lide, co ztroskotali na ostrově a přežili. Nicméně děj je hodně předvídatelný. Hned jsem věděla, kdo je "záhadný" Paul a konec je opravdu hodně preslazeny a zbytečně happy endovy.
Krásný nápad i styl se mi líbil, četlo se to samo. Přesto se knížka na mě nijak výrazně z nějakého důvodu nepodepsala, nevím postavy se mi tolik nepřiblížili.
Kniha mi padla do oka v novinkách v naší knihovně. Hodnocení bude stručné. Prostě vymyšlený příběh o havárii letadla a pokusu společně přežít na opuštěném ostrově. Nakonec pro přeživší nebylo nejtěžší přežít na ostrově, ale mediální štvanice po záchraně, kdy se novináři snaží zviditelnit a moralizovat jejich jednání. Pro mě osobně zbytečně sladký konec celého příběhu.
Vím, že ZTROSKOTÁNÍ není dokonalé... Některým pasážím v příběhu chybí vybroušenost a detailnost. V určitých chvílích jsem potřebovala dovysvětlení...
Nicméně - dávám na srdce. A i když mé hlavě tenhle příběh způsobil pochyby a poslední kapitolu bych nejraději přepsala, srdce mi pro tento příběh bije.
Vím, že na něho nebudu vzpomínat jinak než s láskou a vášnivou touhou opět se do knihy začíst a prožít ji celou znovu poprvé.
Způsob vyprávění, který autorka zvolila, vytvářel napětí. Minulost střídala přítomnost. Lily střídala Davida. Příběh byl díky tomu pestrý, bohatý, hmotný a nikdy nenudil. Držel si své dokonale budované tempo. Četl se lehce.
Udržoval mě v transu. Když jsem knihu nečetla, myslela jsem na ni a vlastně si přála ji nikdy nedočíst.
Kniha se mi zaháčkovala do duše...
Jedna z těch, na které vzpomínáte jako na dovolenou...
Výjimečná...
Příběh Davida a Lily, jejich boje o přežití, jejich ostrova mě uhranul. Drama, nepředvídatelnost, láska, akce, vášeň, lži, emoce a lidskost - je tam prostě všechno, o čem sníme, když sníme o dobré knize.
Pro mě je román Ztroskotání srdcová záležitost, kterému pro ty vlny emocí a monzun radosti ze čtení odpouštím jeho nedostatky... Neroztrhám jeho poslední stránky, i když mi ony roztrhaly duši.
Ještě dlouho to celé budu mít před očima, jako bych to sama zažila... Ještě stále jsem na straně 173 a poslouchám žraloky...
Musím dát 5 hvězdiček. Opravdu čtivá kniha, nedala se odložit. A hlavně kdo je Paul? Lámala jsem si s tím hlavu. Ujasnění překvapilo.
Toto je skvěle napínavá kniha. Líbilo se mi, že skrz celou knihu autorka narážela na postavu, která byla odhalena téměř až ke konci. Děj celou dobu nutil čtenáře přemýšlet a chtít víc. Popisuje jakousi realitu, která není běžná, ale může se v životě občas objevit a není vůbec lehké se k ní postavit. Příběh byl strašně zajímavý a netypický.
Mně se to líbílo. Velmi neobvyklý příběh, něco takového zažít musí byt peklo. Navíc, to všechno, co se stalo na ostrově, je velmi pěkně vymyšlené, zápletka se opravdu povedla. Jen, více se mi líbilo vyprávění z ostrova, než v reálném čase s reportérkou. Chválím i konec, nečekala jsem, že mě tam ještě něco překvapí.
Už dlouho jsem nečetla knihu s podobným příběhem, takže bych své hodnocení rozdělila do dvou rovin:
1. V současné době, kdy řešíme problém covidu, migrace, případně klimatických změn doprovázených záplavami nebo dokonce tornády se musím zamyslet nad tím, jak by se každý z nás v podobně nečekaných a hlavně nepředvídatelných situacích zachoval. A nejen to, jak by se s případnými důsledky svého chování vyrovnal.
2. K příběhu - velmi mě zaujal, ale závěr mi přišel nějak překombinovaný, trošku až "do červena", tak aby všichni došli svému štěstí. Jen miminka Paula mi bylo líto...
"Cukr, káva, limonáda" to není, kdepak. Spíš "ryba, mango, limonáda", ale limonáda znechutí každou kombinaci. Námět není špatný, ale zpracování je unylé. Kdyby se opuštěný ostrov zalidnil větším počtem trosečníků, bylo by i víc možností řešení a ta ohromná tajemství, co hlavní postavy tak urputně, usilovně a únavně tají, by čtenář neodhalil už v první třetině knihy. Poslední kapitolu doporučuji vynechat, tam už limonáda teče proudem.