Zůstat s Lucy
Tammy Greenwood
Píše se rok 1969 a Ginny Richardsonová je úplně na dně. Její právě narozená dcera má Downův syndrom a manžel Ab se pod tlakem rodiny rozhodl, že malá Lucy musí být okamžitě umístěna ve speciálním zařízení Willowridge. Je přesvědčen, že se tam o ni postarají nejlépe. Celá rodina předstírá, že malá Lucy zemřela. Uplynou dva roky a Ginnina nejlepší kamarádka Marsha narazí v novinách na článek, který popisuje podivné metody, které se v zařízení Willowridge praktikují. Ginna je pevně rozhodnuta, že malá Lucy musí odtamtud okamžitě pryč. V tu chvíli se dávají do pohybu události, které již nelze zastavit. Nastává boj nejen za navrácení malé dcerky k rodině, ale i proti celému systému.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
Keeping Lucy, 2019
více info...
Přidat komentář
Další dočtený kousek, ale tohle teda byla jízda.
Musím říct, že sem hltala jednu kapitolu za druhou a čekala, jak to celé dopadne.
Opravdu hodně silný příběh, kór když sem si na konci přečetla, že podobný "ústav" opravdu někdo takhle vedl, tak to je prostě hrozné.
Víc vám ale prozrazovat nebudu, každopádně kniha určitě stojí za přečtení :)
(SPOILER)
Mám z knihy trochu rozporuplné pocity.
Na jedné straně byla dost čtivá, zhltla jsem ji za dva dny. Bavilo mě na ní to pojetí "život na cestě".
Na druhé straně ale souhlasím s výtkami, že se z tak vážného a zásadního tématu dalo rozhodně vytěžit víc a jinak. Autorka to úplně nezvládla, jak úžasně vystihla @kiraa:
"Lucy, která je postižený, nemluvící dítě, najednou během pár hodin oslovuje matku matkou (kterou vidí poprvý v životě) a ostatní slova pomalu začíná sypat z rukávu. Matka ihned poznává osobnostní rysy malý Lucy. Bratr Peyton, kterej trpí zpočátku averzí, po šesti dnech Lucy miluje..."
Je to celé trochu přitažené za vlasy. Matce se narodí dítě, které dostane do ruky akorát na pár vteřin, ale poslušně odkývá vše co po ní chtějí a vzdá se ho. 2 roky se sice děsně trápí, ale ani ji nehne, aby zvedla zadek a jela se na něj podívat, zjistila si víc o jeho stavu atd... A pak je z ní najednou máma roku. Aha. Takže asi tak.
Podle anotace jsem očekávala trošku něco jiného. Možná, že dané téma nebylo zpracované tak, aby mě dokázalo více zasáhnout, jak by podle mého mělo.
Od začátku jsem nějak nepochopila jednání Ginny, která se své postižené dcerky vzdala a i ten její boj za záchranu mi přišel přitažený za vlasy, závěr to pak totálně zabil. Musela bych spoilerovat, abych úplně vysvětlila své pocity z tohoto příběhu. Ale knížka se nečetla špatně, jen podle mého nebyl vůbec využitý potenciál daného tématu.
Nedejte se ale odradit, vysoké hodnocení mluví jinak.....
Těžko se mi věří tomu, že k záchraně dítěte stačí, když dvě pološílené ženy s ním jedou autem napříč státy... A konec jak z červené knihovny. Ale za zajímavé téma dávám jednu hvězdu navíc.
Krásná kniha plná smutku a krutosti, ale to vše perfektně vyvažuje láska a naděje.
I přesto, že zatím nemám vlastní děti, jsem měla knedlík v krku a hrozně moc jsem fandila Ginny v jejím boji za milovanou Lucy. Hodně tvrdý příběh o síle mateřské lásky. Doporučuji!
Jeden z nejkrásnějších příběhů, které jsem v poslední době přečetla. Kniha měla napětí, spád, romanci a zajímavou zápletku. Doporučuji!
Krásná knížka s dojemným příběhem. Vlastně jsem tak trochu doufala v jiný konec, že se Ginny na Abbota vykašle a bude šťastný život jen se svými dětmi, když on a jeho rodina Ginny i malé Lucy tolik ublížil. Chudák Lucy, nechápu, jak se v zařízení s péčí o děti můžou takto k drobečkům chovat. Je to hrůza. Škoda, že se Ginny rozhodnutí svého manžela nepostavila dřív.
(SPOILER) Už dlouho jsem nečetla tak ultrakolosální blbost. A už vůbec nechápu to megahodnocení . Jediný, co mě napadá, je snad určitá úcta k poměrně citlivýmu tématu. Pokud je příběh inspirován skutečnou událostí a má z hlavní postavy Ginny učinit hrdinku a matku roku, tak to tedy pardon. Dva roky od narození Lucy se zaobírat činností domácí hospodyňky, žehlit košile, škrobit límečky a najednou na základě informace její potrhlý kamarádky prozřít a převzít roli matky ochranitelky? Dva roky nechat dítě hnít v odporným ústavu s ujetým personálem, špinavý, pokálený a zavšivený od hlavy až k patě bez jediný návštěvy, jen proto, že si to tchán s tchýňovou nepřejí? Celý se to pomalu odehrává v autě a záživný je to asi jako můj nákup v Bille. Lucy, která je postižený, nemluvící dítě, najednou během pár hodin oslovuje matku matkou (kterou vidí poprvý v životě) a ostatní slova pomalu začíná sypat z rukávu. Matka ihned poznává osobnostní rysy malý Lucy. Bratr Peyton, kterej trpí zpočátku averzí, po šesti dnech Lucy miluje. Aha :) Blud, kterej by nehodil na papír snad ani školou povinnej žáček. Vlastně všichni se nakonec milujou, vzdávají se lukrativních byznysů, opouští luxusní obydlí a v polorozpadlý chajdě se chystaj pěstovat asi brambory nebo já nevim co. Ha, Ha. Naivní, přeslazený a hloupý. Brak všech braků. Vlastně ani ne brak, protože i ten má občas svý kouzlo a něco do sebe. Je to ŠROT. Ne, vítěz mezi šroty.
Velice zajímavá a poutavá knížka,která popisuje postavení postižených dětí a jejich rodičů v USA v 70tých letech 20. století , je to opravdu síla. Rozhodně doporučuji.
Od knihy jsem čekala neco jiného.
Ale i tak byla kniha skvělá, nemohla jsem se od čtení odtrhnout.
Nebylo jediné nudné misto.
Knihu jsem přečetla za 2dny.
Moc pěkné čtení.
Knížka je napsaná velmi čtivě. Postavy byly uvěřitelné a samotný příběh byl velmi silný. Při čtení mi bylo místy až špatně z toho, jak se dřív s postiženými dětmi zacházelo...