To by sa zverolekárovi nemalo stať
James Herriot (p)
Zvěrolékař série
< 2. díl >
Celá plejáda majiteľov zvierat, vidieckych farmárov i mestských obyvateľov, lipnúcich na svojich psíkoch a mačkách, pozorne sleduje, či mladý veterinár dobre ošetruje ich miláčikov.A veru prekérnym situáciám sa nevyhne. Napríklad vyhlási kravu za nevyliečiteľne chorú, a ona sa uzdraví, alebo keď má vyšetriť sučku bernardína, ktorá si zúrivo chráni svoje šteniatka... Do niekoľkých povážlivých situácií sa dostane aj v rámci svojho dvorenia statkárskej dcére Helene Aldersonovej, urastenej dievčine, ktorá sa na zdesenie konzervatívneho okolia rozhodne chodiť v nohaviciach...... celý text
Literatura světová Romány Příroda, zvířata
Vydáno: 1996 , Slovenský spisovateľOriginální název:
It Shouldn't Happen to a Vet, 1972
více info...
Přidat komentář
Celou serii jsem přečetla několikrát. Jsou to krásné a milé příběhy, někdy se smutným koncem, ale takový je život. Když jsem jí četla poprvé chtěla jsem se stát veterinářkou :)
Tuhle sérii už jsem přečetla víckrát. Líbí se mi hlavně ty první díly, jejich laskavý humor. Díky, pane Harriote.
...jako člověk z hospodářství mohu potvrdit,že si pan Herriot vůbec,ale vůbec nevymýšlí...
Milé nadějné čtení, které se dá číst stále znovu a znovu... Vtipné a laskavé životní příběhy anglického zvěrolékaře, je vidět, že lidi měl rád.....
Autor se víc jak třicet let věnoval své profesi a celá ta léta nasával vzácnou esenci yorkshirského kraje, kterou na nás pak v pěti dílech svých zvěrolékařských pamětí vychrlil, jako když bůh Izraelitům v poušti sypal manu nebeskou. Historky jsou to veselé i jímavé, tragické i třeskuté, jako život sám.
Všechny Herriotovy knihy jsou kouzelné, prodchnuté čistým člověčenstvím a nezměrnou láskou ke všemu živému. Pohádkový autor a zřejmě úžasný člověk, který se jistě nemalou měrou také zasloužil o popularizaci veterinárního lékařství (četla jsem ještě starší vydání, která v databázi nejsou, netuším, nakolik byly "inovovány" nebo kým byly překládány tyto nové verze, ale původní četba je jen těžko překonatelná. Herriotovy příběhy miluju od dětství a na kráse jim neubrala ani velmi, velmi dlouhá doba. Člověk si úplně přeje zažít na vlastní kůži ona průkopnická léta, kdy byl sice život nesmírně těžký, ale tak nějak hezčí a plnohodnotnější. Mimochodem nechápu, proč se překladatelé/vydavatelé víc nedrželi názvů v originále, nevznikl by ten šílený zmatek) Takřka povinná četba pro budoucí i vystudované veterináře a všechny milovníky zvířat :)
Správná volba pro zlepšení nálady. Hezky se čte a příjemně pobaví. Brzy se chystám na další.
Mám ráda knihy o zvířatech a o lidech, kteří zvířata milují. Pan Herriot je dokáže popsat do všech detailů a všechno mu věřím.
Už dlouho jsem nečetla nic tak vtipného, výborné pro špatnou náladu, ze života. "slepice začaly filozoficky hrabat podél cesty" no masakr :D :D :D
Za mě nejlepší autor knih na podobné téma (blíží se mu jen Luke Gamble). Oddechové i k zamyšlení a člověk se i něco naučí.
Úžasná kniha plná humorných situací o to vtipnější když si uvědomíte, že to autor psal podle zážitků ze své skutečné praxe. O knize jsem se dozvěděl až na doporučení známého a velice mu tímto děkuji. Nádherný zážitek. Je to první kniha od tohoto spisovatele, kterou jsem četl a rozhodně ne poslední.
První knížka, kterou jsem od tohoto autora četla a hned jsem pak hledala další. Veselé i smutné příběhy venkovského veterináře jsou psané celkem jednoduchým stylem. Přesto, nebo možná právě proto, jsou čtivé a zajímavé. Laskavý humor a empatie, soucit i vytrvalost a síla - to všechno dýchá z milé Herriotovy knihy.
Štítky knihy
povídky zvířata, fauna zvěrolékaři, zvěrolékařky láska k přírodě Yorkshire anglické romány láska ke zvířatům
Autorovy další knížky
1981 | Když se zvěrolékař ožení |
1991 | Zvěrolékař mezi nebem a zemí |
1993 | To by se zvěrolékaři stát nemělo. Díl 1. (Zvěrolékař na blatech) |
1995 | Zvěrolékař a psí historky |
1995 | Zvěrolékař a kočičí historky |
Milá a krásná kniha... člověk by se hned stěhoval na anglický venkov...:-) Jen takového šéfa bych asi nesnesla...:-D