Zvěrolékař mezi nebem a zemí
James Herriot (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/93071/zverolekar-mezi-nebe-93071.jpg
5
776
776
Zvěrolékař série
Děj knihy se odehrává na anglickém venkově v části Yorkshir. Spisovatel nás provází městy Darrowby, Scarborough a Windsor. Děj probíhá ve 20. století na začátku 2. světové války. Hlavní postava je James Herriot. Jeho povolání je veterinář, ale knížkou nás provází jako člen Královského letectva. ... celý text
Literatura světová Humor Příroda, zvířata
Vydáno: 1994 , SvobodaOriginální název:
All Things Wise and Wonderful, 1976
více info...
Přidat komentář
Humorná, laskavá kniha, ke které se ráda vracím. Výstižně popsané poměry v armádě v době 2. světové války, kdy je mladý veterinář odvelen k letectvu, charaktery kamarádů i výše postavených šarží, a především příhody z veterinářské praxe z doby před odvedením, na které často na vojně vzpomíná. Když jsem knihu četla poprvé, přímo jsem ji zhltla, ale hodnotila jsem si ji sama pro sebe jen jako příjemnou a jednoduchou oddychovku. Při dalším, už pomalejším čtení více vychutnávám: lehký výstižný styl, láska Herriota ke zvířatům i lidem, krásná krajina a svérázní lidé předválečné doby, laskavý humor.
Kdyby bylo ve výzvě téma : "U které knihy jsi se hlasitě smál", tak by to byla rozhodně tahle a ještě další pokračování. Herriot miloval zvířata a potažmo i lidi, to bylo na jeho knihách citelně znát a proto mám jeho knihy tak ráda.
Nemá chybu, stejně jako předchozí díly. Čiší z ní nehraná laskavost a tolerance, znalost duší lidských i zvířecích.
Jelikož miluju anglii i skotsko, tak to pro me byla trochu srdcovka, uplne jsem si pod autorovym kopírováním krajiny a farmářů, vybavovala tamní krajinu. Řada jsem se ke knize vracela, vždy jsem si u ni odpočinul,pobavila se a cítila klid a mir:)
Nebýt těchto komentářů, asi bych čekala nějaké povrchní příhody z veteriny. Ale musím uznat, že tohle psal Pan spisovatel. Každou historku ze své praxe si vybrousil jako klenot. Jako sofistikovaný vypravěč dostal čtenáře, kam chtěl, nejdřív připraví kulisy, hráče lidské i zvířecí, vysvětlí svoje postoje, je velice úpřímný, přizná se k nejniternějším pochybám, pak to rozbalí, vybuduje napětí a pak to většinou dopadne dobře a já musela hodněkrát dojatě plakat. Jedna perla za druhou jsou ty povídky.
S Jamesem Herriotem do oblak i za zvířátky! Kouzelné, milé, vtipné, úsměvné, dojemné....prostě Herriotovo!
Herriot zase sype z rukávu příběhy o zvířatech a zemitých anglických zemědělcích. Tentokrát ale přidává ještě zážitky ze svého leteckého výcviku. Pro mě to vše lépe fungovalo, když to bylo v dřívějších dílech čistě veterinární, ale na Herriotovo líčení toho, kterak se ztratil během svého prvního sola na Tiger Mothu lze také jen stěží zapomenout. 80%
Herriot vzor šlechetnosti, laskavosti, cituplnosti. Kdyby bylo více podobných knih, bylo by i více takových lidí. Z každé povídky je v této knize cítit kus životní poctivosti a radosti ze života, což čtenáři dodá sílu, klid a mír :)
Kazda kniha od Jamese Herriota me chytne za srdce a pripomene mi jak je laska ke zviratum dulezita.
Smích i pláč čtenáře provázejí knihou podobně jako v životě. Smíchu, nebo možná úsměvů, je ale rozhodně víc. Autorův laskavý pohled na svět pohladí po duši a nutí porozhlédnout se po dalších jeho knihách, až nakonec budete mít jeden nekonečný zvěrolékařův životní příběh.
Nejsem moc velkým příznivcem povídkových knih, přesto má James Herriot v mé knihovně nezastupitelné místo.
...myslím si,že náš veterinář,pan Hrabák,by mohl napsat téměř totožnou knihu,jen místo Yorkshiru by byla Šumava...
Tak tohle je to pravé na podzimní deprese, skvělé, občas smutné, ale to asi k životu patří - ale jedna probdělá noc u téhle knihy a člověk má hned lepší náladu
Čtivě psané mile působící povídky/kapitoly propojené v jeden děj - podané jako vzpomínky na praxi zvěrolékaře. Nenáročné ale hřejivě lidské. Kniha na zlepšení nálady (s vyjímkou některých příběhů se špatným koncem).
Jemný humor a láska ke zvířatům, které na nás prší z každé věty této úžasné knížky mě naprosto dostaly. Kniha je živá, protože při jejím čtení jsem byla spolu s Jamesem ve všech situacích, ve kterých byl i on... Děkuji pane doktore :-)
Veterinárove príbehy sú písané s citom, vtipne a láskyplne. Je jasné, že sa venoval zvieratám celý život a mal k nim vzťah. Niektoré príbehy sú veselé, iné zas smutné, najviac sa mi páčili kapitoly s domácimi zvieratami, príbehy s ostatnými zvieratami ma niekedy až tak nezaujali. Možno preto, lebo tie zvieratá boli chované na mäso, alebo na dostihové závody a to mi nie je sympatické. Najviac mi utkveli v pamäti kapitoly č. 10, 32, 35, 40, 42.
Ke knihám pana Herriota se utíkám opakovaně v dobách, kdy mi není veselo, nebo když mě šílené tempo téhle doby příliš zahltí a unaví.
Je to nádherné čtení, o době a krajině, které jsou mi nesmírně blízké. Laskavý a vlídný venkovský veterinář mne svým úžasným vyprávěním vždy vtáhne do úplně jiného světa. Světa, ve kterém bych chtěla žít.
U těchto knih se nahlas zasměju, občas popláču a po zavření poslední stránky si většinou připadám jako po důkladné duševní očistě.
Autorovy další knížky
| 1981 |  Když se zvěrolékař ožení |
| 1991 | Zvěrolékař mezi nebem a zemí |
| 1993 | To by se zvěrolékaři stát nemělo. Díl 1. (Zvěrolékař na blatech) |
| 1995 | Zvěrolékař a psí historky |
| 1995 | Zvěrolékař a kočičí historky |
Heriot je moje dětství. A jeden z důvodů proč jsem se nestala veterinářem, člověk vidí jak je to náročne a někdy i smutné. A ne jen mazlení se se štěňaty