Zvláštní, ale pravdivé
John Searles
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/350252/bmid_zvlastni-ale-pravdive-zxl-350252.jpg
4
143
143
VRAŽDA A POMSTA, SMRT A LÁSKA… Po pádu z požárního schodiště u svého bytu na Manhattanu se Philip Chase nastěhuje zpátky domů ke své matce Charlene, zahořklé ženě, která se nikdy úplně nesmířila se smrtí mladšího syna Ronnieho, k níž došlo před pěti lety. Otupělý sledováním televize a hádkami s matkou upadne Philip do stavu netečnosti. Všechno se změní jedné zimní noci, kdy se na jejich prahu objeví Ronnieho přítelkyně ze střední školy Melissa Moodyová, aby jim oznámila, že je těhotná. A otcem, jak tvrdí, je Ronnie… Tak začíná podivuhodný příběh, v němž se Philip a jeho matka probírají Melissinou i svou minulostí. Ve snaze dobrat se odpovědí na otázky, které je trápily po celý život, podniknou neobvyklou cestu, během níž jsou nuceni čelit vraždě i pomstě, smrti i lásce, a na jejímž konci možná někdo z nich dojde i kýženého vykoupení… Podle knihy natáčí producent muzikálového hitu La La Land film s Amy Ryanovou a Gregem Kinnearem v hlavních rolích.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2017 , Mystery PressOriginální název:
Strange But True, 2004
více info...
Přidat komentář
Psychologický román o tom, jak se lidé sobě nejbližší dokáží navzájem míjet, když si vylhávají pocity těch druhých v návaznosti na hluboce tragickou událost, která jim bez přípravy změní život. Vzpomínky jednotlivých postav i jejich vzájemné interakce precizně vytváří jejich chrakteristiky. Jako by stály, hovořily a gestikulovaly přímo před vámi. Dějová linie a chronologie vyprávění funguje skvěle pro vykreslení psychologie a motivace postav. Vlastní příběh je nakonec poměrně banální, finále napínavé, ale končí v kontextu předchozího líčení poněkud zbrkle a kýčovitě. To ale lze odpustit, když připustíme, že katarze příběhu spočívá v prozření postav, a nikoliv ve vyvrcholení líčených událostí.
ze smutného příběhu přejde do pochmurného tak pomaličku, že si toho skoro nevšimnete. hodně připomíná román Sestup, taky o rodině, učící se žit ve světě, ve kterém jejich syn/dcera není...
Veľmi pekne spracovaný príbeh, teda jeho väčšinová časť. Škoda, že sme sa už v strede dozvedeli pointu a v tomto smere nenastal žiadny zvrat. Bývalo by lepšie, keby sa atmosféra, podozrenie nadprirodzena udržala dlhšie. Páčila sa mi však psychológia postáv, ich realistické prežívanie smútku, kopa nebanálnych a zaujímavých detailov, aj to, aké odlišné postavy autor vytvoril – neboli, ako u kopy iných autorov, na jedno či dve kopytá. Príbeh šiel trochu do hĺbky, nie priveľmi náročnej, ale dostatočnej na to, aby ma veľmi zaujal a na jeho čítanie som sa tešila. Postava Melissy mi bola veľmi sympatická, ostatné omnoho menej, ale dalo sa to vydržať. Autor však riadne pokazil záver. Polopatistický, klišéovitý, neuveriteľný. Všetko, čo sa dialo od začiatku pôrodu, bolo z môjho pohľadu absolútne strašné a navyše predvídateľné. Za to by si zaslúžil strhnúť minimálne dve hviezdy.
POZOR! MOŽNÉ SPOILERY!
Zaujal mě trailer na film, tak jsem si řekla, že zkusím knižní předlohu, ale asi jsem četla nějakou úplně jinou knihu, či co. Celé to velké Melissino mysteriózní těhotenství, Philipovo zmizení, a jeho záchrana, a tajemné události v létě po Ronnieho smrti vyzněly úplně do ztracena, což je dáno tím, že zkrátka ty překvapivé "twisty" v tomto "thrilleru" nejsou dostatečně překvapivé, natož šokující. Zkrátka něco, u čeho by čtenáři spadla čelist. Když už jsem u Melissina těhotenství - ta holka byla s pravdou až moc v pohodě.
Přišlo mi, jako kdyby autor nevěděl, jakým směrem by se měla kniha ubírat. Má to být thriller s detektivní zápletkou, nebo psychologický román o dvou rodinách, které poznamenala smrt blízkého člověka, přispěla k jejich rozpadu a následně se protagonisté po pěti letech snaží najít cestu k sobě zpět?
Některé pasáže jsem vyloženě přeskakovala (Charlene a knihovna, Philip a Donelly,...)
No a konec jsem vůbec nepostřehla. Čtu, čtu a najednou jsem na poslední stránce. Chybí zde jakékoliv uzavření, například v podobě epilogu o tom, co se s postavami stalo poté...
No zkrátka a dobře jsme si nesedly. Třeba příště.
Zvláštne nie, ale pravdivé je to, že sa mi kniha páčila. Postupne pletená pavučinka, na jednom okraji minulosť, na druhom prítomnosť a všetko sa pekne spojí do jedného zaujímavého príbehu. Najviac oceňujem, ako je vyjadrený smútok zo straty blízkeho človeka - každý človek takú stratu prežíva sám, stane sa strašným sebcom, ktorý nevidí, že aj iní (blízki) ľudia o toho človeka prišli a vníma iba svoj smútok, svoju stratu, svoju krivdu osudu...
Zvláštní, ale pravdivé je asi jedna z nejméně zařaditelných knížek co jsem kdy četl. Nejdříve jsem si myslel, že nakladatelství Mystery Press tentokrát nevydalo detektivku, nýbrž běžný román. Ale ne, kriminální thrillerovou zápletku jsem zde nakonec našel, i když to byla jen jedna z dějových linek, kterou nakonec tento psychologický román vyvrcholí.
Přestože knížka má jistou kvalitu a umělecké ambice a celkově na mě zapůsobila, byly chvíle, kdy jsem se do čtení musel skutečně nutit. Nevím, jestli to bylo tím, že některé postavy mi byly krajně nesympatické, nebo tím, že vyprávění bylo místy hodně pomalé a časté návraty do minulosti spíše zdržovaly. Nepomohlo ani to, že příběh je hodně "americký", v našich reáliích by se hrdinové do podobných situací moc nedostali, takže bylo těžší jim vše věřit.
Moje pocity po dočtení jsou stejně zmatené, jako celá knížka. Těžko říci, jestli se mi líbila, nebo ne. Asi si budu muset od autora ještě někdy něco přečíst.
"Všichni jsme asi vinni tím, že vykládáme lži sobě i světu, abychom lépe snášeli pravdu, ať už jakkoli smutnou, děsivou nebo zvláštní."
WOW, tak to bylo skvělé MNOHOv1 (kde za MNOHO si můžete dosadit mysteriózní román se špetkou romantiky, vystřídaný popisem neuspokojivých rodinných vztahů a záhy se měnící v napínavý psychologický thriller - převažující příchuť tohohle koktejlu je ale hlavně naprosto skvělý cit autora pro psychologii postav). Říkáte si, že je to jako když pejsek s kočičkou pekli dort? Chyba lávky. Tady jsou ingredience přesně vyvážené a dohromady vytváří velmi chutnou čtenářskou lahůdku. Rozhodně si nenechám ujít ani další romány od Johna Searlese, doufám, že to budou podobné pamlsky :-)
Přesně takovou knížku jsem potřebovala (po třech odložených a nedočtených, jsem začínala být zoufalá). To tak někdy bývá, když neznám autora - váhám s koupí i se začtením a potom tomu propadám, od půlky si čtení vyloženě šetřím a na knížce se mi líbí úplně všechno, včetně obřích čísel stránek. Nejednoznační hrdinové, kteří se proměňují a odhalují svoje utajené vnitřní světy, napínavé, přitom srozumitelné vyprávění, nutící k zamyšlení o tom, jak je dobré odpouštět těm nejbližším lidem a dávat vztahům i životům další šance, když to jen trochu jde. Velmi dobrý román s thrillerovým závěrem. Ocenila jsem i záblesk černého humoru (setkání Philipa s policistkou v zasněžené krajině, skoro jako Fargo).
Oproti románům Chlapec stále nezvěstný a Nebudete se bát ničeho zlého, je Zvláštní, ale pravdivé výrazně méně dějové, ovšem stylisticky stejně kvalitní. Legrační je, že vyprávění začne jako náboženská agitka o novodobém zázraku a jakoby mimoděk se promění v realistický thriller, z kterého doslova mrazí. Ani to však netvoří skutečné jádro zápletky - tím je dokonale rozpracovaná psychologie postav, trpící ztrátou syna/bratra/milence. Právě ten všestravující smutek zatemňující mysl je leitmotivem melancholického příběhu, jenž se vám nekompromisně usídlí v mysli a jen tak ji neopustí.
Jak je u Johna Searlese dobrým zvykem, všechny detaily zde mají svůj řád, včetně nezvykle pomalé gradace. Zpočátku nesympatičtí hrdinové se tak profilují do lidských bytostí s obyčejnými slabostmi, pročež v závěru jsou pro vás už málem důvěrně známými přáteli. Finální tečka se proto může zdát uspěchaná, ale autor řekl vše podstatné již dříve a po proběhnutí cílem vlastně není třeba nic dodávat. Hezká práce.
Vůbec jsem netušila, co se chystám číst - zaujala mě obálka... Hned jsem se začetla, ale pak trochu znejistěla, jestli to nebude sladkobolný románek. Nebyl. Napětí mě sice pohánělo, abych knihu co nejdřív přečetla, ale nejvíc se mi líbilo vykreslení postav - vše jsem měla přímo před očima. A moc jsem přála Philipovi, "aby se tomu strachu postavil čelem". A u Melissy se mi zase líbilo, že pochopila a přesto to zvládla.
Začátek byl trochu vleklý a dost neuvěřitelný, trochu mysteriózní (což se dovysvětlilo během čtení), takže jsem měl několikrát chuť knihu zavřít, dát na poličku a nevracet se k ní. Kniha je velmi čtivá, autor umí psát, ale opravdu dlouhé kapitoly mě mnohdy od čtení odrazovaly. Kniha má ale výhodu, že umí chytit a nepustit, přitom děj není napínavý (většina tedy), postavy se střídají jako na běžícím pásu a no, zpočátku se zdá, že kniha není vůbec ničím originální a nevybočuje z řady. Hlavních postav v knize se opravdu vyskytuje dost, střídají se jejich pohledy mezi sebou, ale toto je kniha, u které mohu říct, že kdyby to takhle autor nenapsal, nemělo by to své kouzlo. Všechny postavy jsou přímo či nepřímo zasaženy tragédií, která zapříčinila smrt Ronnieho, což tvoří takový řetěz: smutná matka, smutný otec, smutný bratr a tak dále. Smutek každého se projevuje úplně jinak a je popsaný dost uvěřitelně a reálně. Není to úplně veselá kniha, melancholie skoro na každé stránce, ale je surová a na konci vše dá smysl, ale na zvednutí nálady neposlouží a to ač je myšlenka sebelepší. Tím, že je skvěle popsán smutek a truchlení, jsou postavy opravdové, vůbec ne ploché a přitom každá z nich má spoustu špatných stránek a konají špatná rozhodnutí. Napsat knihu o tom, jak postavy truchlí i po letech, aniž by se autor nějak neopakoval a nezpůsobil, že čtenář ztratí zájem, je opravdu složité, ač se to na první pohled nezdá. Spousta postav může za to, že se děj tolik nehýbe a vlastně se vše stane během několika dní a nechybí ani pár kapitol s retrospektivou, kdy se čtenář dozví o tragické smrti. Během čtení jsem si myslel, že mě už kniha nemůže ničím představit a počítal jsem, že ji ohodnotím 3, max. 4 hvězdičkami. Jenže to by konec nemohl být tak surový a smutný. Nevím, kdy naposledy u mě autor docílil pocitu opravdu fandit postavám a přát jim lepší zítřky. Dočetl jsem se, že se chystá filmové zpracování a myslím, že by se mohlo i podařit. Knihu – ač mě nenapadlo, že to takhle napíšu – určitě doporučuju, ale do dnů, kdy máte tolik radosti na rozdávání, že vás ani kniha plná smutku nemůže rozhodit. ;)
Dlouho jsem se do knihy nemohla začíst a když už se to stalo, bohužel mi četba nesedla. Mám teď zvláštní sérii knih s výborným potenciálem, který je ale zaseklý někde na půl cesty s jeho využitím. Zvláštní, ale pravdivý je další z nich.
Kniha se dobře četla. Výborně byla popsána psychologie hrdinů. Každý prožíval smutek jinak a bylo to místy velmi věrohodné. Přímo jsem si představila matku, která ztratí svým synem zájem o vše kolem sebe i o sebe. Např. její obžerství, ve kterém chce schovat smutek.
Celkově je to kvalitně napsaný román s chmurnou atmosférou, na jehož konci prosvítá světlo naděje.
Drama o nejtěžších lidských ztrátách a hledání vůle k životu s prvky výborného, černého humoru a samozřejmě kouskem thrilleru, jelikož zločin, zde sehraje svou poměrně zásadní roli. Výborné postavy outsiderů v příběhu, jako od bratří Coenů, ve kterém si každý najde to svoje.
Koktejl zanru, od americke love story, pres drama az po thriler. Krapet nadprirozena a zabavnych sarkastickych poznamek dela roman jeste zabavnejsim. Ovsem nejvic na me zapusobily charaktery a vztahy jednotlivych postav.
Příliš mnoho neznámých a dívka, která zřejmě věří v duchy... Asi nikdy nebyl příběh lásky v mnoha podobách napsát tak syrově jako v tomto případě. Ale název by nemohl být výstižnější. Nevím, jestli je to kniha, která se dá číst dvakrát. Je to ale kniha, která stojí za přečtení a následné vstřebání dojmů.
Štítky knihy
vraždy USA (Spojené státy americké) sourozenci rodinné vztahy psychologické romány pomsta dopravní nehody, autonehody nemanželské dětiAutorovy další knížky
| 2017 |  Nebudete se bát ničeho zlého |
| 2017 |  Zvláštní, ale pravdivé |
| 2001 | Chlapec stále nezvěstný |
Přesně si pamatuji první myšlenku, která mě napadla po přečtení anotace - mít dítě s někým, kdo je pět let mrtvý, co to je za blbost? Ale ono je všechno trošku (úplně) jinak, než se na začátku zdá. Uchvátil mě autorův styl popisu jednotlivých postav a jejich prožitků, od každodenních všedností po hlubší myšlenky každého z nich, kdy do sebe postupně začíná všechno zapadat a dávat smysl. Už hodně dlouho jsem nedala plný počet hvězd, ale tahle knížka je v mém žebříčku hodnocení rozhodně výjimečná.