Zvláštní smutek citronového koláče

27.01.2018

Ke knize jsem se dostala díky Knižní šifře od nakladatelství Martinus. Kniha je... Zvláštní. Pro mě naprosto skvělý nápad, moc jsem se těšila na zpracování, až si ji přečtu. Jaká bude? Zvláštně romantická, melancholická, napínavá? Nebo naopak zvláštně děsivá, nebezpečná, napínavá? Nakonec je prostě "jen" zvláštně nedotažená a svým způsobem divná. Nápad je skvělý a já se těšila na vykreslení postav, jejich nálad. Ale bohužel.
Celou knihu autorka zabila absurdní schopnosti bratra Josepha.
Na mě kniha působí divně , zvláštně a bohužel hlavně nedopracovane. Nápad je ale skvělý!!! A za něj 3*

26.01.2018

Tato kniha je velmi zvláštní. Při čtení mě rozplakala, roztřásla a ačkoliv bych o ní neřekla že je to geniální dílo, něco se autorce nechat musí. Stvořila svět, kterému se velmi dobře věří a kde postavy dostávají jiný směr.

10.01.2018

Opravdu zvláštní kniha, která pohltí a "vyplivne" čtenáře na poslední straně. Ztotožňuji se s názorem níže pode mnou, neb mi také vadila absence uvozovek, kterou jsem ale po poměrně krátké době přestala vnímat.Ale to byla asi jediná "vada na kráse". Konec knihy mi nevadil. Hlavní bylo, že mi dal odpověď na můj "němý" dotaz ohledně Joeho. P.S.-Mám problém, když jeden rodič (v horším případě-oba) protěžují jedno dítě na úkor dítěte (zde matka Joeho), leč toto nespadá pod působnost hodnocení.

09.01.2018

V prvé řadě chci říct, že tahle kniha mě, veskrze cynického člověka, neskutečně rozněžnila a rozhloubala, takže pozor, následuje filozofický odstavec :)

Vůbec mi nevadí, že některé zápletky zůstaly nerozuzlené. Četlo se mi krásně a po přečtení zůstal hrozně zvláštní, těžko popsatelný pocit. Podobný jsem měla naposledy po Tracyho tygrovi, přičemž tohle je ve své podstatě velmi podobná knížka tím, že každý si v ní najde to, co sám chce. Nemyslím, že existuje správná nebo špatná interpretace, prostě jen ten pocit. A ten je krásný.

"Špenát se stal špenátem - dobrá péče na farmě, sůl, teplo a její pozornost mu umožnily uvolnit se a stát se široce, lupenitě sebou samým." :)

09.01.2018

Nápad super, ale nedotažený. Pořád to samé - okořeněné zvláštní schopností bratra, která nebyla absolutně vysvětlena.
Celou dobu mě u knihy držel jenom ten geniální nápad, že člověk může z jednoho sousta poznat i to, jak byl nerudný sedlák, když sklízel obilí. :D

Já u této knihy prostě nevím... To hlavní slovo v názvu, které tuto knihu charakterizuje je "ZVLÁŠTNÍ". Původně jsem si myslela, že je tato kniha o dívce, která skrz jídlo cítí emoce lidí, kteří dané jídlo připravovali. Pak je tato kniha také o velmi zvláštním bratrovi hlavní hrdinky. To jsou asi dvě hlavní příběhové linie. A na to, že má kniha skoro 300 stran, tak pro mě ani jedna ta linie nebyla dost dobře rozvedená. Zvláště ta druhá pro mě dost pokulhává. Proto si také nejsem jistá, co přesně se o knize mám myslet. Třeba mi její smysl dojde později...

22.12.2017

Začiatok zaujímavý, no tá jedna extra schopnosť s jedlom na toľko zaujímavého textu nevydala a stal sa z toho na pár desiatok strán síce dobrý, ale trochu rozvláčny, psychologický román. Atmosféra bola zvláštna, no nevedelo ma to zaujať. Až keď sa začali diať veci s jej bratom, tak kniha dostala opäť spád. Celkovo je to zaujímavý pohľad na ľudí so superschopnosťami. Nemusí každý získať extra schopnosti, vďaka ktorým by spasil svet a bol z nich totálne hepi. No a vyrovnať sa s nechceným darom, nespokojnosťou matky s manželstvom, podivínstvom brata, či večnou zaneprázdnenosťou otca nemusí byt jednoduché.

30.11.2017

Velmi zvláštní kniha do které jsem se ne a ne začíst. Smutný ,divný příběh o zvláštní rodině. Za mne pouze jedna hvězdička-zvláštní téma.

24.11.2017

Zhltla jsem ji za pár dní, lačná po rozuzlení. Zůstal ve mně zvláštní pocit.
Doporučuji :)

16.11.2017

Jedním slovem zvláštní..ale čtivé

14.11.2017

Hezká knížka, neurazí, je na zamyšlení.Čte se hezky a rychle. Od rána jsem se těšila, že se večer zase začtu.

08.11.2017

na knížku jsem se těšila, název i obálka vypadaly zajímavě..ale příběh byl tragický, smutný, divný, až psycho...(zvláštní rodinné schopnosti mě nezaujaly, a to s jídlem mi přišlo svým způsobem až nechutné..) takže i když místy čtivý, víckrát po knížce nesáhnu...a autorka asi taky nebude můj šálek čaje...

17.10.2017

Je to naozaj zvláštny román... o samote a smútku...o nepochopení... strašne mi bolo ľúto jej brata... ale fakt že hrozne.
Čítanie o jedlách, z ktorých dievča vedelo určiť náladu toho, kto ich pripravil, ma nenechávalo chladnou (ani hladnou). Ta intenzita chutí, sugestívnosť pocitov bola spočiatku šokujúca, ale ako malá starla, zvykla (som) si. Zaujímal ma aj zvyšok rodiny, ktovie, čo by dokázal otec, keby sa odvážil ísť do nemocnice. Bratovi sa s nadaním nepodarilo zžiť. Jeho mi bolo ľúto úplne najviac. Knihu som tak dlho zháňala, tešila sa na ňu a nakoniec, keď som ju zohnala a prečítala, nedala som za plné hodnotenie, nemohla som. Všetok ten smútok a melanchólia, musela som ju posunúť ďalej...

25.08.2017

Originální zápletka, melancholický příběh, dětství, které byste nechtěli prožít, ale bude vás bavit si o něm číst. Zajímavý literární počin.

15.08.2017

kniha mala veľmi zaujímavé myšlienky, ale celé to bolo také nedotiahnuté ... možno sa mi kniha dostala do rúk v nesprávnom rozpoložení

14.08.2017

Je to velice zvláštní kniha se zvláštním námětem, ale asi jsem po ní nesáhla v tu pravou chvíli. Jsem v rozpoložení, kdy mě až tak neoslovila, čímž ale nijak nezpochybňuji její kvalitu, jde jen o můj subjektivní pocit v době, kdy jsem jí měla v ruce.

01.07.2017

Zvláštní kniha o zvláštním smutku citronového koláče. O zvláštní rodině a především o zvláštních sourozencích se zvláštními schopnostmi. Mě se ty zvláštnosti moc líbily a užívala jsem si je každou vteřinu toho zvláštního čtení. Počítejte s tím, že po přečtení knihy zakusíte trochu zvláštní chuť smutku, která jen tak nezmizí...

31.01.2017

Umíte si představit, jaké by to bylo, kdybyste z jídla poznali, jak se všichni, kdo s ním od semínka přišli do kontaktu, cítili? A jaké by to bylo, kdyby se váš geniální, podivínský a samotářský bratr dokázal proměnit ve věci, jen aby mohl být docela sám? Neumíte? A chtěli byste? Pokud ano, zakousněte se do Aimeeina koláče, je zvláštní, lehký, čtivý tak, že se až přistihnete, jak neslušně hltáte (třeba v autě a pak vám je, jako mně, zle) a nakonec vás nechá tak trochu prázdné a tak trochu plné (spoiler: Asi jako pokoj po Joeovi, ale s jeho židlí postavenou uprostřed). Atmosféra knížky mi připomněla letní podvečery na konci prázdnin, kdy už se blížila škola, do které se vám nechce, ale zatím, ještě chvíli, jste do ní nemuseli - ten lehký smutek nad uplynulým časem se tu vznáší nad všemi postavami, které by mohly a často i měly, ale nakonec to neudělají a neřeknou, protože takový je život. Spousta věcí zůstane nevyřčená, spousta emocí schovaná kdesi hluboko a ani celá láska světa občas nedokáže přenést ani přes kopeček za barákem. Díky absenci uvozovek a zdařilému překladu text plyne hladce jako řídké těsto lité do formy. Nechte si chutnat, jen vězte, že ta citronová kyselost nemusí šmakovat každému (já ji mám ovšem velmi ráda).

29.01.2017

Tak tady jsem vskutku rozčarovaná... Nápad s vnímáním pocitů "skrze" jídlo zněl opravdu zajímavě, ale nakonec byl jen tou pomyslnou třešinkou na dortu (koláči). Spousta věcí tu byla zničehonic jen tak nakousnutá (asi jako zákusek, ze kterého dítě slízne polevu a piškot pod ní nechá být, protože mu nechutná) a dále nijak blíže nerozvedená (tatínkova fobie, bratr à la Filadelfský experiment). Mám ráda "zvláštní knihy" i "otevřené konce", ale tady mi to přišlo až moc psané na efekt, zatímco původní pointa (ta tajemná přísada šéfkuchaře) se někam potichu vytratila...