Zvláštní smutek citronového koláče

30.12.2016

Kniha pěkná, zajímavá a nezvyklá s nápaditým námětem. Hvězdu strhávám za, pro mě osobně, slabou poslední část a za absenci uvozovek u přímé řeči (Možná jsem nepochopila umělecký záměr autorky a je to moje chyba. Jestli někdo víte nebo máte nějakou teorii o tom, proč to tak je, tak mi prosím napište do zpráv. Díky) Za mně tedy 4*

25.09.2016

Taký skvelý nápad a nakoniec také nevyužitie potenciálu! A to prirovnanie k Murakamimu? Ani omylom!

26.04.2016

Ano, knížka je zvláštní, ale Murakami mě vycvičil natolik, že mě jen tak něco nepřekvapí :))) Čte se příjemně, kapitoly rychle ubíhají, postavy jsou fajn a celkově jsem si připadala jako bych spíš četla deník. Rose mi tak byla opravdu blízká. Víc asi netřeba dodávat.

13.03.2016

Tak zvláštní knížku jsem ještě nikdy nečetla. A právě ta zvláštnost mě na knihách poslední dobou přitahuje. Jen se obávám, že jen málo knih ji má.... Jak píše někdo pode mnou, tak bylo trochu těžší u knihy vytrvat, ovšem třetí třetina knihy mě doslova uchvátila. Až si přečtete knihu pochopíte můj následující pocit. Měla jsem v té době pocit, jako bych se stala tou knihou, jako bych se stala tím příběhem... Rozhodně doporučuji k přečtení.

23.02.2016

Citrónový koláč je strašně zvláštní kniha. Zvláštní příběh. A tak to jistě autorka chtěla. Možná až moc, na můj vkus. Originalitu jí nikdo neupře, čte se to celkem pěkně a po první třetině to i celkem odsýpá. Ale zkrátka se mi zdálo, že z toho právě čiší až moc velká snaha o výjimečnost. S hlavní hrdinkou, Rose, strávíme v zásadě celé její dětství a dospívání, ovšem kdybych na to nebyla upozorňována v textu, asi bych si nevšimla, že čas na stránkách letí tak rychle. Tahle holčička a holka myslí a mluví stejně v devíti jako ve dvaceti a to podle mě knížce hrozně moc ubírá, protože v ní schází vývoj.

Neříkám, že je to špatná kniha, chápu, proč jsou z ní někteří úplně nadšení. Ale mě moc nezaujala. Nebo jsem ji četa ve špatnou dobu a špatně naladěná, čerti vědí.

23.02.2016

Kouzelně okouzlující a hluboce smutné. Původně jsem si myslela, že jsem si pořádně naběhla, když jsem se odhodlala, že si ji přečtu, ale opak je pravdou. Napětí mě přimělo zůstat, osvěžující styl psaní vyrovnával důvěrně známé tíživé pocity a já se do knížky zamilovala. A nejen proto, že i když fantaskně, popisovala můj příběh.

Je to nejzvláštnější kniha, co se mi kdy do rukou dostala. Už jen její název, ale pak celková kompozice, myšlenka. Nevím, co si mám o ní myslet. Asi jí přečtu znovu a pak uvidím. Nicméně, dostala jsem chuť na koláč s citronovou polevou.....

06.01.2016

Zvláštní smutek citrónového koláče patří mezi mé nejoblíbenější knihy a právě proto mě překvapilo docela dost negativních reakcí na tuhle knížku. Ale chápu to. Dalo by se říct, že děj je obyčejný a jediná neobyčejná věc je schopnost Rose cítit emoce skrz jídlo, v podstatě se tam toho moc neděje a již zmíněná hlavní hrdinka se nežene do všemožných dobrodružství, naopak. A to se mi na knížce právě líbí. Navíc autorka má na psaní talent, a tak se i zdánlivě obyčejné téma čte víc než dobře.

07.11.2015

Teď jsem jí dočetla - začala jsem dneska ve tři odpoledne. Úžasný , ta ženská je anglickej Murakami

25.09.2015

Tohle je opravdu ta nejzvláštnější kniha, co jsem kdy četla. Nevím, co si o ní myslet. A asi to ani nikdy vědět nebudu... Ale četla se skvěle a nenechala mě vydechnout.

05.07.2015

Hrozně zvláštní kniha o které nevíte co s myslet.

Neprecetla jsem ji celou.

Neprecetla jsem ji celou.

20.01.2015

Nemůžu se ubránit nehezky nečeské zkratce WTF?! Přiznávám, že formálně není knize co vytknout: krátké kapitoly, odstavce, věty či dialogy, srozumitelné, jasné, bez zbytečného natahování. Kniha se hezky a téměř sama čte. Ale nastává čas na "ale". Zaprvé jsem nejspíš nějak nepobrala celou dramatickou zápletku knihy, protože tam prostě nebyla!!; zadruhé jsem měla problém se všemi postavami (výjimkou byli George a ti francouzští manželé z kavárny), všechny ostatní mi byly těžce ukradené, ničím sympatické, absolutně se nevyvíjely (viz vypravěčka Rose, ta na tu absenci doplatila nejvíce, protože byla zachycená jako absolutně nezajímavá černobílá "úchylka") atd.; zatřetí si nějak neumím připojit, čím vlastně kniha má být? Fantasy? Společenská próza? Psychologický text? Nevím, neorientuju se, neumím hodnotit. Dojmy smíšené, rozporuplné, vracet se ke knize nemíním, přestože (nebo právě proto) ten potenciál vystavět obrovský příběh (celá linka s jídlem) tam byl. Prostě a jednoduše WTF??

25.10.2014

Knížka mě bavila tak prvních sto stránek. Dočetla jsem jí jen proto, že jsem čekala na nějaké smysluplné rozuzlení, které ale z mého pohledu nepřišlo.

28.09.2014

Nečekala jsem, že to někdy o knížce řeknu, a utěšuje mě, že tady nejsem jediná...ale já opravdu nevím, co si mám o tom myslet...na jedné straně je tady poměrně nerealistický příběh o dvou sourozencích, kteří disponují každý jinou nadpřirozenou schopností...to není úplně můj šálek čaje...a přesto jsem knihu od začtení se do prvních stran nemohla opustit...ne snad, že by byl děj tak strhující, to vůbec....spíš naopak, příběh prostě vypráví, jak se Rose vyrovnává se svým " handicapem", v jedné chvíli je toto vypravování okořeněno (ještě mnohem divnějším) osudem jejího bratra, a jak tady několik lidí trefně vystihlo, chybí tomu určitý psychický vývoj u Rose, člověk nemá pocit, že by četl příběh vyprávěný dítětem....ale přesto na mě styl vypravování neskutečně působil, tak nějak hřejivě, melancholicky, jako když se díváte do rodinného alba...

27.08.2014

Sakra.. nemám slov. Vůbec nevím, co si o této knize mám myslet. Byla tááák ZVLÁŠTNÍ. Ani nevím, jestli mě víc bavila nebo nebavila. Četla se dobře, lehce, ale vůbec neměla spád.
3,5* za originalitu, zvláštní humor a čtivost.

21.08.2014

Kniha je už na první pohled nádherná. Pořád se jí musím kochat a prohlížet si ji ze všech stran a úhlů. Jeden moment jsem byla z příběhu dost rozčarovaná. Ale celkově se mi vážně líbil a už od prvních stran jsem si jej užívala... Miluji knihy, ve kterých je tenhle nádech magična a přitom tam nejsou trollové a elfové ale normální lidé (ne snad, že bych neměla ráda i ty trolly).

04.08.2014

Dobrý námět, stránky mi rychle ubývaly, ale po čase jsem se přistihla, že mě zajímá akorát to, jestli se teda jednou vezmou. To je něco, co se mi u knih obvykle nestává. Ani pokud jde o důležitou část děje (jako třeba ve hře "Romeo a Julie"). Jako jsem si asi po padesáti stránkách říkala, že to je dobré, tak padesát stran před koncem už jsem si říkala "Co to vlastně čtu?". Je to takové expresionistické dílo bez závěru. A já mám ráda spíš příběhy s koncem (i když třeba otevřeným). Za mě platí, že jsem četla mnohem lepší "zvláštní" knihy.