Ithaka diskuze u autorů

Básník Pavel Zajíc začal loni produkovat podcast Korektní poezie. „Tolerantní podcast českého básnického provozu“ se v prvních dílech zaměřil na diskuse nad konkrétními sbírkami, s přelomem roku pak přišlo několik bilančních epizod, pojmenovaných Výběr českých básní 2020:
http://www.h7o.cz/nevim-jestli-je-klaboseni-o-poezii-spravna-cesta-ale-musime-to-zkouset/?fbclid=IwAR0OtBqOr2-9xa_Pcf6th7N1xEvzNfnCKICZtO_2ugwgSL9NCIPVynFHiHE

Verše ze sbírky Přibližování dřeva Daniela Hradeckého recitují František Večeřa, Petr Houska a Lada Bělašková. Premiéru lze poslouchat on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání (31.1.2021):
https://vltava.rozhlas.cz/daniel-hradecky-priblizovani-dreva-8408063?fbclid=IwAR1QHgxpFPTALwru7Sx-fvMzcshbfkk9Yjn6gN440H3ok1hYETsYDXvB6Cs

Vstupte prosím:
https://karasek.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/?fbclid=IwAR1mEwqJs9q89cgPvnF1hckkewpm4xY4EstBGBNhCdWSjTdEK449a7qjucQ

Výstava s názvem "Umění v nouzi"představující dílo německých vytvarníků byla věnována kritičce umění Emmě Meisel. Muzejníkům při přípravě výstavy pomohly její pečlivé záznamy o činnosti výtvarné sekce. Teplická sbírka je ojedinělá i v tom, že muzeum za socialismu odolalo tlaku na ničení děl německých autorů: https://sever.rozhlas.cz/regionalni-muzeum-v-teplicich-poprve-predstavuje-cast-rozsahle-sbirky-vytvarneho-8083129

Oblastní muzeum a galerie v Mostě chystá výstavu "Příběh starého Mostu" věnovanou památce historičky Heide Mannlové Rakové. Právě díky ní přežila řada cenných uměleckých děl zaniklého města:

https://www.idnes.cz/usti/zpravy/vystava-muzeum-most-rakova-historicka-stary-most.A201030_120215_usti-zpravy_grr

JEDNA BÁSEŇ. AUTOŘI ČTOU: DANIEL HRADECKÝ
https://art.ceskatelevize.cz/360/jedna-basen-autori-ctou-daniel-hradecky-Mk63J

Rozhovor s Danielem Hradeckým "Epika nechť bije lyriku", ptal se Vojtěch Němec (bohužel na celý článek je nutné mít předplatné, případně znát zaříkadlo): https://itvar.cz/epika-necht-bije-lyriku

Duchcovské nakladatelství Kapucín objevovalo pro severní Čechy, a nejen pro ně, zapomenuté osobnosti a události: https://ustecky.denik.cz/kultura_region/vera-bartoskova-leta-s-kapucinem-stala-za-to-20160413.html

Duchcovský poklad v Lahošti - tak se jmenuje téměř stostránková publikace o keltském pokladu, který byl nalezen koncem devatenáctého století v Lahošti u Duchcova na Teplicku: https://sever.rozhlas.cz/duchcovsky-poklad-v-lahosti-6834004

Jan Luffer je folklorista zaměřený na lidové pohádky a pověsti. V současnosti pracuje v Orientálním ústavu AV ČR a jako redaktor časopisu Nový Orient: http://www.janluffer.wz.cz/

Luděk Klápa se vyučil jako zlatník – klenotník v Praze. Tam absolvoval i maturitní studium v oboru uměleckořemeslné práce. Po studiích odcestoval do Anglie, kde dostal místo jako klenotník (diamond mounter) u společnosti T. O’Donoghue - výrobce luxusních diamantových šperků a obchodníka se starožitnými šperky s více než šedesátiletou tradicí sídlící ve vyhlášené klenotnické čtvrti Hatton Garden v Londýně: https://www.lkatelier.cz/cz/ludek-klapa-gia-gg/i220/

Autor výboru Stín svícnu (1994) přichází po letech s novou sbírkou Po hadí kůži (2017). Ukázka z knihy: https://issuu.com/hostbrno/docs/po-hadi-kuzi-1308_issuu

Jako první psal české knihy. Měl sice vzdělání, ale nebyl kněz a tak nemohl kázat, proto aspoň „perem“. Jmenoval se Tomáš Štítný a byl ze Štítného: https://dvojka.rozhlas.cz/169-schuzka-tomas-stitny-ze-stitneho-7938754

V nahrávce ze 70. let, která byla nalezena v rozhlasovém archivu, se Pavel Eisner zamýšlí nad tím, co mohou v jazyce znamenat jednotlivá písmena abecedy. Z Eisnera čte další mistr slova - Karel Höger: https://cesky.radio.cz/o-materskem-jazyce-8554203

Městská knihovna v Praze na svém webu nabízí zdarma ke stažení knihy, u nichž zanikla autorská práva anebo autoři se jich vzdali. Objevíte tu i pojednání o českém jazyce Chrám a tvrz spisovatele a překladatele Pavla Eisnera. Neváhejte, stahujte a čtěte!
https://vltava.rozhlas.cz/ivan-stern-matersky-jazyk-v-pojeti-pavla-eisnera-8329711

"Určitá podobnost či spojovací prvek v dílech undergroundových umělců je", pravila diplomandka, na základě tvrzení Martina Machovce: https://otik.zcu.cz/bitstream/11025/19685/1/placha_diplomova_prace.pdf

3. června 1996 zemřel za tragických okolností undergroundový básník Quido (Vratislav) Machulka (nar. 9. 12. 1950), jehož tvůrčí cesta se několikrát protnula s cestou Skupiny XXVI. Připomeňme si ho jedenácti básněmi ze sbírky Příživník (Inverze, 1992), ke které napsal předmluvu Ivan Martin Jirous a k vydání ji připravil Martin Machovec:
https://www.xxvi.cz/index.php/72-historie/157-quido-machulka-staci-zasadit-vyroste-den

Pavel Eisner, známý pod pseudonymem Jan Ort, byl významný český překladatel židovského původu, literární vědec, mimořádný znalec cizích jazyků, který deportaci do Terezína unikl díky osudové náhodě. 8. července 2018 uplynulo 60. let od jeho smrti: https://regiony.rozhlas.cz/mimoradny-cesky-prekladatel-pavel-eisner-7989002

Přednáška Jiřího Sádla zazněla v rámci (ne)konference MÍSTO MĚSTA dne 13. 10. 2017: https://www.youtube.com/watch?v=U2S13S6VoHU

S archeologem (Petr Meduna), biologem (Jiří Sádlo) a historičkou umění (Radka Schmelzová) navštívíme několik míst v okolí katastru obce Libkovice (Liquitz), které jsou dnes fragmentem brutálně exploatovaného území. Libkovice byly posledním souvislým sídelním útvarem, který byl kvůli těžbě hnědého uhlí zlikvidován a jehož obyvatelstvo bylo vystěhováno. Obec byla přes odpor občanské společnosti v roce 1992 zbořena, ačkoli k těžbě nakonec nedošlo. Zničená krajina, životy a historická paměť. Rekapitulace po dvaceti letech: čím se to tedy liší od osudu Lidic? Krajina hnědouhelné pánve severozápadních Čech patří dodnes k nejzdevastovanějším evropským lokalitám. Jak se ukazuje, je celkem jedno, kdo je zrovna u moci: https://www.youtube.com/watch?v=8W-7-2iscIA